https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/smrk-nebo-buk
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Smrk, nebo buk?

7.12.2023 10:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Zatímco smrkům zůstává jehličí i v zimě, koruny opadavých dřevin jsou i více než pět měsíců bez listí.
Zatímco smrkům zůstává jehličí i v zimě, koruny opadavých dřevin jsou i více než pět měsíců bez listí.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
V uplynulých letech jsme v České republice měli srážky poměrně rovnoměrně rozdělené v průběhu celého roku. S klimatickými změnami ale pozorujeme, že kromě narůstající teploty se nám mění i rozložení srážek. Namísto občasných menších přeháněk můžeme pozorovat přechodná období sucha a naopak období, kdy nám za krátký čas spadne poměrně velká srážka. A co na to krajina?
 
Popravdě, působí nám to často obtíže. V období sucha dochází k vysušení půdy, která se následně může stát dočasně méně propustnou. Ve chvíli, kdy následně přijde větší srážka, dochází k velkému povrchovému odtoku, erozi a někdy i povodním.

V České republice je pro nás hodně důležité umět efektivně zadržovat srážkovou vodu na našem území, protože k nám z okolních zemí téměř žádná voda nepřitéká. Tedy co si nezadržíme na našem území, to nemáme.

V nastupujícím klimatu to platí dvojnásob, bude potřeba si ve srážkově bohatším období udělat dostatečné zásoby na období sucha.

A sucho nemusí být vždy jen v létě, ve skutečnosti zimní sucha mohou být obdobný problém, protože krajina nemá příležitost doplnit zásoby vody potřebné pro vegetační období rostlin.

Vytvoření zásoby vody ale nemusí být vždy spojeno pouze s výstavbou přehrad a rybníků. Ve skutečnosti je naše největší nádrž na srážkovou vodu půda. Nešetrným zacházením či špatným plánováním však dochází k tomu, že půdní prostředí ztrácí schopnost vodu přijímat, ale také následně i udržet.

Poměrně velký vliv na to má využívání krajiny. Zatímco například městská betonová zástavba nebo utužená zemědělská půda nám v zadržení vody příliš nepomůžou, naopak víceleté plodiny a lesy jsou pro zadržení vody velmi dobré. Svými kořenovými systémy totiž vytvářejí v půdě vstupní cesty a prostory pro akumulaci srážkové vody.

Platí to ale univerzálně, že každý les je v krajině zlepšením? Odpověď je ano i ne.

Smrk v nižších polohách může trpět suchem - a pak snadno podlehne kůrovci.
Smrk v nižších polohách může trpět suchem - a pak snadno podlehne kůrovci.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

Lesy nám pomáhají efektivně zachytávat srážkovou vodu, čistit vzduch, regulovat teplotu krajiny a spoustu dalších věcí, které souhrnně označujeme jako ekosystémové služby.

Na druhou stranu, velké množství vegetace má zároveň vysoké nároky na vodu, která když nenaprší, tak není.

Dřeviny mají své strategie pro hospodaření s vodou, které jsou přizpůsobené prostředí jejich přirozeného výskytu. Vzhledem k tomu, že naprostá většina lesů v České republice je vysazovaná primárně za účelem produkce dřeva, se setkáváme s tím, že se nám do níže položených oblastí dostávají i původně horské dřeviny jako je například smrk.

U nás na horách většinou poměrně hodně prší, tedy nedostatek srážkové vody není pro růst smrku na horách problémem. Jeho růst je více limitován teplotou vzduchu.

Myšlenka v současnosti všeobecně rozšířeného smrku je taková, že pokud smrk vysadíme v nižších polohách, kde jsou vyšší teploty, můžeme prodloužit jeho vegetační sezónu a stromy rychleji porostou.

Tak to ještě před několika lety fungovalo. Naneštěstí je ale smrk při delším vystavení suchu náchylný k nákazám či škůdcům, jako je třeba kůrovec. V důsledku toho pak může docházet k velkoplošnému odumírání smrkových porostů.

Nechápejte mě špatně, každá rostlina bude nedostatek vody těžce snášet. Pointa je ale v tom, že smrku chybí některé adaptační opatření, které jsou přítomné u druhů přirozeně se vyskytujících v nižších polohách, jako jsou například buky a duby.

Například poměrně běžná věc jako je fakt, že smrk je stálezelená dřevina, zatímco buk je opadavý, hraje z hlediska doplňování půdní vody velký význam. Půdní voda se v zimním období pod smrkovým lesem bude obtížněji doplňovat, protože rozprostřené stálezelené koruny smrku fungují podobně jako deštník a zejména při nižších srážkových úhrnech mohou bránit vodě k proniknutí do půdy.

Opadavé dřeviny v zimním období umožňují doplnění zásob půdní vody, potřebné pro nadcházející vegetační období.
Opadavé dřeviny v zimním období umožňují doplnění zásob půdní vody, potřebné pro nadcházející vegetační období.
Foto | Jan Stejskal / Ekolist.cz

Opadavé dřeviny to v zimním období mají v tomto ohledu jednodušší. Navíc díky struktuře jejich koruny a sklonu větví může ve skutečnosti docházet k zajímavému mechanismu svádění srážkové vody prostřednictvím stoku po kmeni a následnému zasakování v prostorách podél kořenů, což se jeví jako poměrně efektivní způsob pro doplňování půdní vody.

Další nevýhoda pro stálezelený smrk se může projevit, pokud máme na brzkém začátku jara neobyčejně vysoké teploty. Smrkové porosty vzhledem k celoroční přítomnosti zeleného jehličí mohou totiž svou vegetační sezónu začít brzy, čímž se zvyšuje i jejich potřeba vody pro fyziologické procesy a transpiraci.

Za předpokladu dostatku vody by to bylo pro produkci dřeva výhodné, ale když je sucho, je tu riziko, že zásoby vody nebudou smrku stačit.

Znamená to tedy, že bychom měli smrk zcela přestat vysazovat? Ne, smrk sám o sobě není problémem. Je ale důležité více zohledňovat přírodní podmínky a také se pokusit zohlednit jejich předpovědi do budoucna.

Trvá klidně i více než 100 let než smrk vyroste a se současnými prognózami vývoje klimatu zkrátka není rozumné ho vysazovat v oblastech, o kterých už nyní víme, že mají dlouhodobě potíže se suchem. Tím jsme vlastně sami proti sobě. Cílená volba pěstované dřeviny se dá chápat jako jedno z adaptačních opatření pro klimatické změny.

Přirozeně se vyskytující bukové a dubové lesy byly v minulosti nahrazeny stálezelenými jehličnany – především smrkem.
Přirozeně se vyskytující bukové a dubové lesy byly v minulosti nahrazeny stálezelenými jehličnany – především smrkem.
Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz

Na druhou stranu, je také možné, že v budoucnu budeme na našem území vysazovat převážně druhy, které jsou v současné době typické spíš pro jižní Evropu. Už nyní je v důsledku klimatických změn v Evropě možné pozorovat posun volně rostoucích dřevin, což nám naznačuje změnu podmínek.

Je docela dobře možné, že u nás smrk za chvíli vůbec prosperovat nebude. Nárůst teploty zvyšuje spotřebu vody stromů a výpar z půdy i povrchu. Naopak ale vyhovuje kůrovcům, kteří se tak dostávají i do výše položených oblastí a navíc se v monokulturách snadno šíří. Ale to už je zase o něčem trochu jiném.

Každopádně je jasné, že se o vodu v krajině musíme starat, zbytečně s ní neplýtvat a hledat řešení, jak ji efektivně zadržovat a využívat. Lesy jsou pouze jedna část skládačky. Je potřeba to zkoušet, kde se dá.

Sezónní změny v olistění mají zásadní vliv na přerozdělení srážkové vody. Zejména v oblastech s omezeným srážkovým úhrnem se jedná o důležitou adaptační strategii opadavých dřevin.
Sezónní změny v olistění mají zásadní vliv na přerozdělení srážkové vody. Zejména v oblastech s omezeným srážkovým úhrnem se jedná o důležitou adaptační strategii opadavých dřevin.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Na závěr, pokud čtenáře téma adaptačních strategií a zadržování vody v krajině zajímá, mohu pro další informace doporučit například webové stránky Centra pro vodu, půdu a krajinu, které sdružuje výzkumné týmy z České zemědělské univerzity nad rámcem konceptu chytré krajiny pilotní farmy Amálie. Společně se snažíme hledat moderní řešení reflektující současné a budoucí klimatické podmínky české krajiny.


reklama

 
foto - Kuželková Marta
Marta Kuželková
Autorka je doktorandka na Katedře vodního hospodářství a environmentálního modelování České zemědělské univerzity.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (34)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

7.12.2023 06:30
Pěkný článek. Smrk i buk, nebo modřín a buk, tato směs na mnoha místech je k vidění a prosperuje. Smrk s mělkými kořeny dostanne více vláhy v zimě, kdy opdavá koruna listnáče pustí sníh a déšť k zemi. V nižších polohách se daří dubu, ten snad bude i nadále pěstován.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

7.12.2023 07:35 Reaguje na Karel Zvářal
1*
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

7.12.2023 07:11
https://www.youtube.com/watch?v=r-_fa15_bwc&list=RDr-_fa15_bwc&start_radio=1

No jedle nebo buk, je to vlastně fuk. Ani smrku se neboj, do směsi ho však zapoj. :-)
Odpovědět
ss

smějící se bestie

7.12.2023 07:36 Reaguje na Vladimir Mertan
Tak jest.
Odpovědět
va

vaber

7.12.2023 09:41
smrky u nás rostly staletí a dobře i když to byl les jen ze smrků,
když někdo chce hospodářský les,musí sázet hlavně smrky, jiné druhy dřeva než jehličňany nebudou prodejné, jen tak na palivo, pokud vůbec vyrostou a utvoří dobrý kmen,
brzy na to lesní hospodáři přijdou
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

7.12.2023 12:29 Reaguje na vaber
Smrk není ani zdaleka jedinou dobře zpeněžitelnou dřevinou, tak tu nedělejte bububu...
Lpět na metodách a postupech zaváděných v období malé doby ledové je pak zjevná debilovina
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

7.12.2023 09:50
Děkuji. Marta Kuželková je zcela zjevně odbornice Duhou nepolíbená.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

7.12.2023 09:59 Reaguje na Michal Ukropec
👍
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

7.12.2023 10:51
Souhlasím s názorem, že smrk se má vysazovat tam, kde prosperuje, ale dnes
je tu mánie, kdy se po zanedbání prevence s kůrovcem odpoutává pozornost
od šlendriánství ke klimatické změně jako jedinému viníku kůrovcové kalamity. Střízlivě uvažující člověk vidí leckde zdravé smrkové lesy ve stejných, či podobných lokalitách v jakých u nás smrky sežral kůrovec
a ptá se proč tam žijí a tu padly. Ono pohodlnější než se o les starat
je vysadit tam něco, co tu plochu zaroste(včetně samovýsevu) a už se
o to dál nestarat. Je si ale třeba uvědomit, že každý strom má taky své
škůdce a nelze zanedbat prevenci. Chlácholit se tím, že se nic nestane,
když jeden druh stromu í .
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

7.12.2023 11:13 Reaguje na Břetislav Machaček
Omlouvám se. Odkliknuto předčasně a níže je komentář kompletní.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

7.12.2023 11:11
Souhlasím s názorem, že smrk se má vysazovat tam, kde prosperuje, ale dnes
je tu mánie, kdy se po zanedbání prevence s kůrovcem odpoutává pozornost
od šlendriánství ke klimatické změně, jako jedinému viníku kůrovcové kalamity. Střízlivě uvažující člověk vidí leckde zdravé smrkové lesy ve stejných, či podobných lokalitách, v jakých u nás smrky sežral kůrovec
a ptá se proč tam žijí a tu padly. Ono pohodlnější než se o les starat
je vysadit tam něco, co tu plochu zaroste (včetně samovýsevu) a už se
o to dál nestarat. Je si ale třeba uvědomit, že každý strom má taky své
škůdce a nelze zanedbat prevenci. Chlácholit se tím, že se nic nestane,
když jeden druh stromu ze směsky vyhyne a zbydou ostatní je krátkozraké,
protože vytvářím pro škůdce rezervoár k množení a u jiných stromů nastoupí
zase jejich škůdci. To je přirozený proces v pralese, ale v hospodářském
lese je nežádoucí. Pokud bude hospodářský les pouze zdrojem kalamitního
dřeva, tak se kvality vlastník nikdy nedočká. Je třeba se taky zamyslet,
jaké využití mají propagované dřeviny pro stavebnictví, papírenství,
nábytkářství a zda neskončí pouze v krbech a kotlích tepláren. Mi už je
to celkem fuk, ale hlavně vlastníci plánujte uvážlivě, k čemu směřujete
skladbu svého lesa a jaké priority máte. Pokud je prioritou semletí na
štěpku, tak chápu, že vám nejvíc vyhovuje samovýsev a nicnedělání do doby
"sklizně" dřevní hmoty (záměrně píšu dřevní hmoty a nikoliv kulatiny ke
zhodnocení na řezivo). Pokud chcete těžit v budoucnu hodnotnou kulatinu,
tak takové stromy pěstujte a nespoléhejte se na náhodu, že takový strom
naroste bez vašeho přičinění. Ano, i to se stane dokonce v pralese, ale
nebude to jako v hospodářském lese téměř každý, ale pouze 1 ze 100 a to
má k efektivnímu hospodářskému lesu sakra daleko.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

7.12.2023 12:39 Reaguje na Břetislav Machaček
Chlácholit se, že člověk dokáže vzdorovat přírodním silám (protože nic jiného gradace škůdců není) je krátkozraké... jak dokazuje historie. Ani kdyby jste nahnal do lesa milión lidí tak by jste to nezvládl, ostatně žádná velká kůrovcová gradace v historii této země nebyla zastavena prací lesníků, nýbrž příchodem chladnějších a vlhčích let. Jako by jste se pokoušel zastavit tornádo rybářskou sítí - holt poroučení větru dešti se vám zažralo hluboko pod kůži.
Jediná šance pro smrk pod 800 m.n.m. (a kdoví jestli i nad touto hranicí) je jako přimísená dřevina... bez výjimek - což se vám tu snažím už pěkných pár let zjevně bezúspěšně vysvětlit.
Tudíž: Lpět na metodách a postupech zaváděných v období malé doby ledové je zjevná debilovina ...
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

7.12.2023 14:11 Reaguje na Jakub Graňák
No vy se občas tváříte jako zemědělský hospodář. Co se asi stane, když třeba necháte výdrol obilí a dál se nebudete do žní starat?
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

7.12.2023 16:18 Reaguje na Slavomil Vinkler
Já se tvářím jako já... v zemědělství jsem strávil víc než půlku života, narozdíl o Vás, Machačka... co se s.rou do něčeho co v životě na vlastní kůži nezažili.
Vaše přirovnání je zcela mimo mísu z celé řady důvodů, přeevším pak z toho důvodu, že stejně jako Machaček si sugerujete, co si myslím ačkoli jsem to nikdy neřekl a nejsem toho zastáncem - v tomto příkladu zjevně nějaká mantra samovýsevu.
V kontextu toho co jsem řekl je však daleko vhodnější a smysluplnější jiné přirovnání a to: pěstovat smrkové monokultury mimo areál jejich přirozeného výskytu, je jako se pokušet zakládat ananasovou plantáž na Sněžce - doufám, že to na Vás není příliš složité
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

7.12.2023 20:26 Reaguje na Jakub Graňák
Nejde jen o samovýsev, jde o to, že většina zemědělských rostlin není zde autochtonní, tak jako ty smrky níže. A přesto (právě proto) je pěstujete, ale musíte se o ně starat. Ale při péči rostou. Ananas sem netahejte, ale fíky nebo kivi se dá.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

7.12.2023 22:51 Reaguje na Slavomil Vinkler
Jak konkrétně si tu péči o smrky v neautochtonním prostředí představujete? Budeme provozovat zavlažované plantáže pod stínovkou a pesticidní clonou?
Změna struktury pěstovaných plodin příjde a pomaličku přichází i do zemědělství, protože se bude potýkat s tím samým problémem. Fíky, nebo kiwi (subtropické ovoce) se dá - vedle toho budeme pěstovat po vzoru 18 století dřevinu s těžištěm areálu v severovýchodní a severní evropě. Nepříjde Vám to maličko postavené na hlavu? Nevhodné a zhoršující se podmínky budeme nahrazovat rostoucí intenzitou péče? To pak to dřevo ale zaručeně nebude levné a dostupné v dostatečném množství. Není lepší, šetrnější a levnější přizpůsobit druhovou skladbu, než jít hlavou do zdi?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

8.12.2023 19:36 Reaguje na Jakub Graňák
Občas rozumný a občas trol, co překrucuje.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

9.12.2023 09:18 Reaguje na Slavomil Vinkler
Co jsem překroutil? Buďte konkrétní... už jsem Vás žádal jednou, jak si konkrétně představujete pěstování smrku v podmínkách rostoucích teplot a stále častějších period sucha? Sem s tím.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

9.12.2023 08:04 Reaguje na Jakub Graňák
Pred 100 rokmi kalamita Bekyne Mnišky zlikvidovala v Čechách 600 000 ha smrekových porastov. Teda podobný rozsah ako dnes. Taktiež šíreniu napomohli vysoké teploty a veľké sucho. Na rozdiel od dnešnej kalamity boli nasadené všetky prostriedky na likvidáciu škodcu - prišli pomáhať vojaci, deti zo škôl a dokonca aj väzni. https://www.seznamzpravy.cz/clanek/pred-100-lety-ceske-lesy-likvidovala-bekyne-mniska-na-pomoc-tehdy-prisli-vojaci-i-deti-71319
Ide by nebolo vhodné zase zasadiť všade smrek ako pred 100 rokmi, ale úplne ho vynechať mi tiež nepríde veľmi rozumné. Na Slovensku sa smrek pestuje roztrúsene aj v nižších polohách a najväčšie škody utrpel práve na hranici s Moravou, kde absolútne nemohol ustáť tlak náletov z vašich napadnutých porastov. Smreky rastú napr. v pohode aj v meste Trenčín kde žijem - 200 m.nm.
Podľa všetkého sa budú smreky pestovať ďalej a ťažiť sa budú už skôr, možno len ako 20 -30 ročné. Napríklad na strešné late by to mohlo stačiť, v podstate sa z toho už dajú spraviť nejaké dosky a hranoly. Bude potrebné vytvoriť nielen zmiešaný les, ale aj zmiešanú vekovú štruktúru lesa, aby zase všetko naraz nevyschlo.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

9.12.2023 09:31 Reaguje na Vladimir Mertan
O tom, že smrk má šanci jedině jako přimísená dřevina tu píšu už roky, takže nosíte dříví do lesa.
Z 20-30 let starého smrku vyřežete prd, tak max 4-6 střešních latí, protože střed je nepoužitelný poněvadž se zkroutí "do vrtule" - jaká pak bude cena, když z jedné kulatiny uděláte 6 latí? A kdoví, jestli bude možné je vyřezat v 4 m délce?
Odpovědět
JO

Jarka O.

7.12.2023 13:50 Reaguje na Břetislav Machaček
P. Machačku, skoro si myslím, že je lepší nechat kocourkovské plavat. Smrkem, jednoduchým na pěstování, se zhodnocovaly neúrodné půdy, lidi ho měli rádi a proto rostl. Jestli chtějí mít názor, že nahradí smrk na stejných územích bukem, tak je třeba popřát štěstí. Já jsem třeba zase neviděla těžby v území nad asi 1000 n.m.n.m., tedy tam, kde se tvrdí, že jedině smí být smrkový les.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

7.12.2023 16:23 Reaguje na Jarka O.
Pokud jste neviděla těžby nad 1000 n.m.n neváhejte místo dovolených v exotických destinacích navštívit tuzemská pohoří - namátkou např Jeseníky, nebo Beskydy. Múžete se tam kochat těžbou nad 1000 m.n.m. do sytosti
Odpovědět
JO

Jarka O.

7.12.2023 16:41 Reaguje na Jakub Graňák
Samozřejmě se v Beskydech těží. Ale nemohu do Beskyd, musím nejprve odjet na návštěvu ziskovek do Barmy:)
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

7.12.2023 16:54 Reaguje na Jarka O.
No tak vidíte, je to otázka priorit

Ps: v Jeseníkách se taky těží. A určitě nejen tam, nýbrž taky ve všech dalších tuzemských pohořích s výškou nad 1000 mnm
Odpovědět
JO

Jarka O.

7.12.2023 17:02 Reaguje na Jakub Graňák
:)roste to tam stejně rychle jako ananasy na Sněžce
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

7.12.2023 17:17 Reaguje na Jarka O.
Kdepak... ještě mnohem rychleji
Odpovědět
JO

Jarka O.

7.12.2023 18:21 Reaguje na Jakub Graňák
:-I To nepotěší ochranáře klimatů. Už si stěžovali, že na vrcholech Jeseníků mizí bezlesí.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

7.12.2023 20:30 Reaguje na Jarka O.
Myslím, že i Jeseníky byly dost omezované pastvou a jediná úplně přirozená tundra je na Sněžce. Taky tam byli v minulosti kulíci.
Odpovědět
JO

Jarka O.

8.12.2023 21:56 Reaguje na Slavomil Vinkler
Omlouvám se, myslela jsem na tento článek a ten je o výzkumu v Krkonoších: https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vedci-hranice-lesa-v-krkonosich-oteplovanim-stoupa-pul-vyskoveho-metru-za-rok
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

7.12.2023 22:04 Reaguje na Jarka O.
Co se dá dělat, slovy klasika "Tak život chode"

viz níže:
https://www.youtube.com/watch?v=9Rz9on3dPJA
Odpovědět
JO

Jarka O.

8.12.2023 21:52 Reaguje na Jakub Graňák
Chod z Prahy není moc vtipný. Zkuste Česká soda 2.0.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

8.12.2023 10:21 Reaguje na Jarka O.
Máte pravdu. Mi už to může být nakonec úplně fuk. Pár lesů
podle mého gusta tu zůstalo v péči těch, kteří jsou dobří
hospodáři. Jednomu chodím pomáhat a světe div se má smrky
v 600 m.n,m! Kůrovce tam měl jeho praděda, děda, otec i on
a vždy si poradili ho udržet na uzdě, ale pouze proto, že
tak činili i všichni kolem. Pokud ale budete mít za souseda
líného ekoblba, který ho nechá namnožit s tvrzením, že je
to tak správné, aby ho mohl nahradit bukem, tak to tak
dopadne. On vyčkává, až ekoblbové ty smrky bukem nahradí
a on si ve smrkovém lese poradí s kůrovcem na přijatelnou
úroveň. Jeho syn tvrdí totéž a pouze se smějí, co budou
všichni s tím bukovým dřívím dělat, až EU zakáže topit
dřívím a dřevěný nábytek nahradí plast. Ono už není zájem
ani o pracně udržovatelné bukové parkety, které vyráběl
jeho známý, protože je lidé nahrazují plovoucími podlahami.
Pomalu 90 % buku končí pouze v kamnech a co až kamna plně
nahradí tepelná čerpadla, ke kterým nás ekologové tlačí?
Že by to dělali ve jménu kompletní přeměny hospodářských lesů na pralesy? Asi ano!
Odpovědět
JO

Jarka O.

8.12.2023 21:49 Reaguje na Břetislav Machaček
O dřevo bude vždy zájem, i o smrkové. Plasty z ropy se výhledově budou zdražovat. Pěstování smíšených lesů bude náročnější a je to jak píšete, smrkové lesy mohou prosperovat. O tom, jestli to jsou nebo nejsou hodnotné ekosystémy, tu byla už řeč, já si myslím, že i za méně než 80 let je určitě vytvořený hodnotný ekosystém.
Odpovědět
HH

Honza Honza

8.12.2023 06:53
Jaké lesy potřebujeme? 1. z přírodního a celospolečenského hlediska především ty, které plní svoji klimatickou funkci: ochlazují a zadržují vodu (jehličnany?), protože to je teď hlavní problém přírody. 2. které vylepšují půdu organickým materiálem (a tím- i když dočasně- zadržují CO2). Lesníci by měli postupovat podobně jako zemědělci: především se starat o půdu a o vodní režim, aby jim rostliny dobře rostly: neměli by větve, zbytky stromů odvážet do spaloven na drcení, měli by je ponechávat v lese, starat se o půdní pokryv, aby zadržoval vodu. Pěstovat i přechodně, jako mezikultury, takové stromy, které vytvářejí hodně organické hmoty- listnáče, třeba lípy? 3. V každé oblasti roste něco jiného, někde prospívají nejlépe smrky (vysoké polohy), jinde listnáče (nížiny), přitom ppříroda se bude dále, patrně výrazně progresivně, přehřívat a měnit, nikdo nemůže vědět, jaká nejvhodnější odrůda bude prospívat, proto je nutno připustit přírodní postup, aby si sama příroda poradila a zároveň jí dát co nejpestřejší nabídku, aby měla z čeho vybírat- tomu vyhovují nejlépe co nejpestřejší lesy.
Hlavní je, postupovat rozumně, bez fanatizmu. Dobrý zemědělec je ten, který má zdravá zvířata, zdravé rostliny a zdravou půdu, ale je třeba hledět i do budoucna - zvl. to platí v lese.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist