https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/stado-zubru-vypustenych-do-rumunske-prirody-pomaha-ukladat-emise-co2
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Stádo zubrů vypuštěných do rumunské přírody pomáhá ukládat emise CO2

16.5.2024 10:55 | BUKUREŠŤ (ČTK)
"Zubři ovlivňují travnaté a lesní ekosystémy tím, že rovnoměrně spásají travnaté plochy, recyklují živiny, čímž hnojí půdu a veškerý život v ní, roznášejí semena, která obohacují ekosystém, a zhutňují půdu, aby zabránili uvolňování uloženého uhlíku," řekl profesor Oswald Schmitz z Yaleovy univerzity.
"Zubři ovlivňují travnaté a lesní ekosystémy tím, že rovnoměrně spásají travnaté plochy, recyklují živiny, čímž hnojí půdu a veškerý život v ní, roznášejí semena, která obohacují ekosystém, a zhutňují půdu, aby zabránili uvolňování uloženého uhlíku," řekl profesor Oswald Schmitz z Yaleovy univerzity.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Stádo 170 zubrů, které ochránci přírody vypustili do rumunského pohoří Tarcu, by mohlo pomoci ukládat emise CO2, jež by se rovnaly odstranění téměř dvou milionů automobilů ze silnic na jeden rok. Uvádí to vědecká studie, která tak podle serveru The Guardian dokazuje, jak by tato mohutná zvířata mohla pomoci zmírňovat nejhorší dopady klimatické krize.
 
Zubr evropský z Rumunska zmizel před více než 200 lety, ale organizace Rewilding Europe a WWF Romania ho v roce 2014 znovu vysadily v Jižních Karpatech. Od té doby získalo v pohoří Tarcu nový domov více než 100 zubrů, jejichž počet se od té doby rozrostl na více než 170 zvířat. To je jedna z největších volně žijících populací v Evropě. V této oblasti by mohlo žít odhadem 350 až 450 zubrů.

V nejnovějším výzkumu byl použit nový model, který vyvinuli vědci z Yaleovy univerzity. Vypočítává dodatečné množství atmosférického CO2, které druhy volně žijících živočichů pomáhají zachytit a uložit do půdy prostřednictvím svého působení v ekosystémech.

Bylo zjištěno, že stádo zubrů pasoucích se na pastvinách o rozloze téměř 50 kilometrů čtverečních v pohoří Tarcu potenciálně zachytí dva miliony tun uhlíku ročně. To je téměř 9,8krát více, než kolik stejná oblast zachytí bez zubrů. Toto množství odpovídá ročním emisím CO2 u zhruba 1,88 milionu průměrných amerických benzinových aut.

"Zubři ovlivňují travnaté a lesní ekosystémy tím, že rovnoměrně spásají travnaté plochy, recyklují živiny, čímž hnojí půdu a veškerý život v ní, roznášejí semena, která obohacují ekosystém, a zhutňují půdu, aby zabránili uvolňování uloženého uhlíku," řekl profesor Oswald Schmitz z Yaleovy univerzity, který byl hlavním autorem zprávy.

"Tito živočichové se po miliony let vyvíjeli společně s travnatými a lesními ekosystémy a jejich odstranění, zejména tam, kde byly travnaté plochy rozorány, vedlo k uvolnění obrovského množství uhlíku," poznamenal Schmitz. "Obnovení těchto ekosystémů může navrátit rovnováhu a zubři vrácení do přírody jsou jedněmi z klimatických hrdinů, kteří k tomu mohou přispět," dodal.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (44)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Zbyněk Šeděnka

16.5.2024 12:03
Na druhé straně tito zubři produkují spoustu bioplynů, takže se to srovná. :)))
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

16.5.2024 14:14 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Ale fuj, vy ne?
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

16.5.2024 14:43 Reaguje na Slavomil Vinkler
Já taky, ale mě nikde nevypustili. Drží mě pořád doma. :)))

Odpovědět
EB

Emil Bernardy

17.5.2024 12:45 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Bioplyn,bioplynky,metan,bahenní a "větrový"plyn.
Krásná a nebezpečná zvířata.Pro houbaře,třeba.Pokud se dostanou k sobě na menší,než útěkovou vzdálenost,človíček má problém.Plky neználků.Tedy pokud nebude povolen vstup osobám do přírody pouze po oplocené stezce...
Odpovědět
Sl

Slovan

16.5.2024 12:09
Celý ten projekt je parádní! Když se chce, tak to prostě jde.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

16.5.2024 12:47
Tak tento článek opravdu nemá chybu. 170 zubrů uloží CO2 po 2 milionech autech. Paráda. Bohužel celkem nedávno zase jiní vědci ochranáři hlásali jak by se lidi měli stát vegetariány. Jak by se měla omezit spotřeba hovězího protože dobytek uvolňuje CO2. To normálně uvažující člověk opravdu nevymyslí. Jedna kráva škodí, jiná kráva, pardón zubr nám naopak pomáhá, protože "rovnoměrně spásajá travnaté plochy, recykluje živiny, čímž hnojí půdu a veškerý život v ní, roznáší semena, která obohacují ekosystém, a zhutňuje půdu, aby zabránila uvolňování uloženého uhlíku". Nedělá snad kráva to samé? No a co to zhutňování půdy? Není asi zhutňování jako zhutňování. Pokud zhutňuje půdu něco jiného než ochranář je to špatně. Ano, říkám to již pár let. Jen ochranář ví jak se má správně zhutňovat půda, jen ochranář ví jak správně srát.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

16.5.2024 14:13 Reaguje na Jarek Schindler
Krávy ke spásání biomasy jsou vhodné taky, ale zdaleka ne tak, jako divocí spásači. Jsou příliš domestikovaní a plní farmak zejména proti červům. Podrobně viz přečtěte si článek Vesmír 5, 2024, str 262.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

16.5.2024 15:49 Reaguje na Slavomil Vinkler
Okrem toho je z nich ešte aj úžitok :-) To už by snáď bolo priveľa osohu naraz. Už som to dávnejšie prepočítaval, a dobytok naozaj patrí k veľmi významným ukladačom uhlíka. Tie ďaľšie benefity sú omnoho dôležitejšie, hlavne pasienky vytvárajú podmienky pre hmyz a motýle.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

16.5.2024 16:28 Reaguje na Vladimir Mertan
Není to tak křišťálově čisté. Viz ten článek. Například mají jiný metabolismus a nespásají stařinu, Jsou plní antihelmik a hmyz trus nežere atd.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

16.5.2024 16:52 Reaguje na Slavomil Vinkler
Jak kde. Znám v okolí několik chovatelů, skot mají celoročně venku. Hmyz pod kravici nehledám, zato to poznám podle prasat, která každý obrátí, aby si dala delikatesu. Na čerstvých lejnech posedávají (světlé) mouchy, zřejmě tedy divočáci hledají jejich larvy.
Kolem antihelmik je zbytečný rozruch, dokonce někteří kvůli nim razí teorii o vymizení sýčka, že v trusu nejsou vyhledávané škrkavky... Když kosi a drozdi vykrmí mladé žížalami, neměl by to být problém ani pro tuto sovku. Někdy se hledají opravdu krkolomné teorie, jen aby nemuseli přiznat, že na vině je bredace (kunou).

Mimochodem, stařina vůbec není problém, stačí rok počkat a zetleje. Případně nechte kravky hlady a spasou i ji...
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

16.5.2024 19:19 Reaguje na Slavomil Vinkler
Moje skúsenosti z praxe hovoria niečo iné. Mäsové plemená ako highland alebo angus aberdeen so starinou nemajú problémy. Nakoniec, čo nám bráni lúky obhospodarovať tak, aby tam starina nebola. Čo sa týka antihelmík, pri rozumnom načasovaní a rotácii pastvy nie sú žiadne problémy. Ešte som nevidel v okolí kravské lajná, ktoré by neboli spracované koprofágnym hmyzom.
Ako ochranár chápem aj požiadavku na pastvu bez úžitku len pre samotnú pastvu. Máme v skalnatom teréne nasadené stádo vykastrovaných capov, z ktorých je jediný úžitok to že sa pasú. Na lokalite je hojne rozšírený vzácny chrobák sisyphus schaefferi, ktorý sa tam rozšíril až po zavedení pastvy. Predtým bol jeho výskyt takmer nezachytiteľný. Takže za mňa sú tie zubry v pohode, ak sa tam nedá inak pásť.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

17.5.2024 08:55 Reaguje na Vladimir Mertan
No právě, co nám brání pastviny obhospodařovat? A proč tedy zarůstají křovím a invazními rostlinami? Ono se to ekonomicky nevyplatí. To by tady musela být taková chudoba jako v 16-18 století.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

17.5.2024 13:08 Reaguje na Slavomil Vinkler
Máte možno čiastočne pravdu, ale problém pri údržbe chránených území je rozdrobenosť vlastníctva. Narážame na fakt, že ak by tam niekto pásol s cieľom získať úžitok, tak sa majitelia ozvú a nebudú súhlasiť. POkiaľ sa tam pasú zubry bez úžitku to nikomu nevadí.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

16.5.2024 21:19 Reaguje na Slavomil Vinkler
Žádné přežvýkavé zvíře na pastvině není "odolnější" . I divoká zvěř se sem tam musí " léčit". No léčí se většinou v zimě. Je daná doba kdy léčit ,kdy s léčením přestat a kdy se potom může zase lovit. Ona ta zvěřina s farmaky není zrovna vhodná ke konzumaci, víme? Že by ty krávy plné farmak byly nezávadné a tak vhodné ke konzumaci?
Odpovědět
ss

smějící se bestie

16.5.2024 18:59 Reaguje na Jarek Schindler
1* !
Odpovědět
MM

Milan Milan

16.5.2024 14:14
Co je na tom převratného? To dělají přece všichni býložravci. To by k nim měli zajít např. nizozemci na rozumy, když zmatečně omezují množství skotu a limitují i množství hnoje na ha.
Odpovědět

Radek Čuda

16.5.2024 14:47
Takže prostě ke každé nové Oktávce si každý povinně přikoupí kousek zubra ... no konečně ten Green Deal začíná dávat smysl:-).

A doufám, že má vedle Rozárie u té smazané diskuze radost;-)))
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

16.5.2024 15:44 Reaguje na Radek Čuda
Myslím, že sa Green Deal začína veľmi blížiť k socializmu. Zatiaľ ešte boli diskutéri iba zmazaní a nepotrestaní. V horšom prípade už mená diskutérov niekde ukladajú :-)
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

17.5.2024 06:46 Reaguje na Vladimir Mertan
Je mi líto, ne k socialismu, ale fašismu a ten tu nyní panuje. Já za socialismu žil. Po bumu meliorace v 70 letech se to dost uklidnilo, ale bylo zde krásně. Dál v přírodě byli keře, mohl jste si urhnout podél cest cokoli k snědku, keře byli i u sloupů, takže v polích. Malé lány polí. A k tomu co jste si utrhl, nebylo to jedovaté jako dnes, JZD byl na poli s chemií jedenkrát za rok, dnes dvakrád do týdne, vysoko zvednutý postřik, takže to mají lidé i na zahradách a nejen na těch keřích. Ano byli zde mizerové, kteří dokázali život znepříjemnit, zažil jsem to, za mého dědu. Ale zvládl jsem to a dělal to co jsem chtěl, přišel jsem o to po revoluci, ti lidé již nebyli komunisti, nojo. Ale drželi jsme po hromadě a nějak bylo lépe. Aten fašismus ten zažili moji předci a vyprávěli.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

17.5.2024 13:17 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍK
Tak sme asi žili v inom socializme. Nehovorím, že ako píšete sa to časom ukľudnilo a ten dedinský život krásne ukazuje film " Vesničko má středisková". Malé lány ešte fungujú v Rakúsku a podobne to mohlo byť aj u nás. Socializmus zdevastoval všetko čo sme tu mali a potom na troskách vybudoval niečo kde možno "nejak bylo lépe", až na zopár nešťastníkov čo museli ísť do uránových baní, nedostali sa na školu prípadne boli vyhnaní do zahraničia.
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

17.5.2024 14:53 Reaguje na Vladimir Mertan
Víte malé políčka by stejně nepřežili. To nemohlo nikoho uživit. Naši toho měli dost, bohužel koupili pole i budovy od jednoho svobodného rytíře. Začátkem roku 1945 měla být vesnice i s obcemi vyvražděna Němci, měli být postříleny i děti. Naštěstí se tak nestalo. V roce 1948 naši dostali příděl 30 ha. Likvidovali je až v r.1958 a 59, přišli o vše, ale směli zůstat v pronájmu. Komunisté jednali na základě udání lidí, kteří záviděli. Ve vsi co dnes bydlím taky zlikvidovali sedláka, dal nákupčímu po čuně a do rána se stěhovali. Jnže tam, kde je vzali tam začal dělat předsedu JZD. No a já nesměl dělat střední školu. Nikdy jsem toho nelitoval vyučil jsem se nástrojařem a po vojně jsem byl rozhodnut si udělat lesárnu. Po obrovských problémech, kde jsem odolával vstupu do KSČ, ale nakonec jsem musel a to vlastně mne donutil táta, málem mi to rozbilo rodinu. Na schůzi jsem byl poze jednou v r.89 a tehdy mi nový předseda řekl, že mne zničí. Odmítl jsem něco podepsat. Po revoluci tito lidé dostali ještě lepší funkce a odtud opravdu měli sílu. Lituji, že jsem nevstoupil hned jak mne vyzvali, mohl jsem po revoluci dělat tu práci pro kterou jsem se pral a začal jí dělat již ve druhém ročníku. Po revoluci šel na moje místo kádrovák. A ten pán co ho kdysi vystěhovali, chtěl aby se JZD udrželi.
Odpovědět
FD

František Dvořák

16.5.2024 17:28
To je zase blbost.
Odpovědět
Pe

Pepa

16.5.2024 20:12 Reaguje na František Dvořák
A tak sis řekl, že napíšeš něco chytrého, viď?
Odpovědět
FD

František Dvořák

17.5.2024 05:53 Reaguje na Pepa
A víš, že jo, vždyť to je jenom obyčejný koloběh ve sváře biosféry.
Odpovědět
FD

František Dvořák

17.5.2024 06:17 Reaguje na František Dvořák
Místo sváře, svéře
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

17.5.2024 06:47 Reaguje na František Dvořák
To se moc nestalo, překlep. No jo na něco se musí člověk schodit, když mluví pravdu.
Odpovědět
FD

František Dvořák

17.5.2024 07:49 Reaguje na František Dvořák
Přiznám, tu svéru jsem zmršil dokonale.
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

17.5.2024 06:32
Nádherný keci. Tak za prvé, zubr zmizel a tehdy ho nahradily krávy. Krávy chceme rušit, tito samí lidé to preferují a zubry vypustíme. Nádhera. U nás obrovská likvidace spárkaté zvěře, ale zubra vypustili, co to je za obrovský podraz na lidi a ti tomu věří. To je neskutečné, za vším hledej peníze. Tito ochránci nebo do čeho tyto lidi zařadit, si udělali biznys a dobře placený. Nějak se to okecá. Ono jaksi onen uhlík potřebuje rostlina ke svému růstu. Zhutnění, ale to ovlivňuje vsakování vody. Zubr byl rozptýlen, ne ve státu, to si ochránci pletou z bizonem. Proto se musí vybít zdejší zvěř a vypustí se zubr. Bude důvod vypustit vlka a možná přivezou i lva. A pokud vím, tak zubr dělá obrovské škody na kulturách a pokud je ve stádu, ničí vše. Vzniknou zde holé pláně bez vegetace, kopec, to znamená sesuvy půdy. Dříve byl zubr tak na 1000 ha jeden? Prosím probuďte se a uvědomte si, že měš´táci, kteří začli milovat jako přírodu jí takto ničí....
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

17.5.2024 12:49 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍK
Obrovské škody...zubr. Toto zná každý,kdo má pastviny pro velká zvířata,skot,koně,i ovce,tak vypadá také okolí krmelců pro jelení zvěř.Nezopovědnost,neznalost,někdo přišel s označením "panelákoví zelenáči".
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

17.5.2024 15:44 Reaguje na Emil Bernardy
Jako kluk jsem jezdil k tetě u Jablonce nad Nisou, zde se hodně páslo. Přeháněli včas, aby nedošlo k totální devastaci. Ty krávy za to nemohly, prostě to vypásly a zároveň i udusávaly. Přehnali je a tráva se rychle spamatovala. Vím o místech kde pasou a je to dobré, ale i místech, kde se pase a zem je udusaná a tráva má mnoho problémů. Tady ale nelze mluvit o zvířatech domácích. Onen zubr pokud se dostane mimo oplocení se rozejde a jejich tlupy jsou hodně malé, vytvoří svoje teritorium a ty škody jsou minimální. Jenže tam, kde je les hospodářský to bude problém. Ale tak to je, člověk využívá přírodu a žije vedle této zvěře. Proto došlo k vytlačení právě zubrů a nahradil je domácí skot. Všechny zákony zakazovaly pastvu v lese. Pokud tu budem bude vždy problém. To je stejné s vlkem. Brzy se naučí na pach lidí a při našem osídlení, bude obrovský problém. Člověk bude nejjednodušší kořist a to hlavně děti. U zubrů zas škody, ale i na polích. Co se bude dít? Bezohledně zabít? Lidé z měst mají problém i s ptáky co spívají na vesnicích. To jsem již slyšel. Ale ady se mluví hlavně, že jejich zásluhou, tedy zubrů to bude lepší než kráva. Hloupost, že.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

17.5.2024 16:55 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍK
Jsem zvěrolékař,pán v důchodovém věku.Mám i papíry na myslivce,zadarmo ve škole.Vlky znám dost dobře.I pár let dvě vlčice v zajetí.A v kontaktu s "vlkology".V naší krajině není místo pro tuto krásnou šelmu.Dříve stavy reguloval hlad,vzteklina a člověk.
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

18.5.2024 00:02 Reaguje na Emil Bernardy
Ano máte pravdu. Mě je 63 prožil jsem krásné roky, které se začli otáčet po roce2000. Doté doby jsem se dokázal bránit. Pak jsem zjistil, aniž jsem chtěl, člověk jeden ze tří jde proti mě tvrdě a já mu moc důvěřoval a vážil siho a vloni jsem zjistil proč tolik proti mě šel, podepsal se prý pod likvidaci mého dědy. Druhý SE DO MNE PUSTIL, ŽE JSEM ZJISTIL, NECHTĚNĚ, ŽE MĚL KRICÍ JMÉNO LESÁK. Já myslel, že komunisté na okrese nemusí takto donášet. A ten třetí, ten mne připravil o práci co jsem miloval, to bylo někdy v r.94. Naštěstí pán co přišel místo mne byl původně technik a pak kádrovák a ten mne nechal vše dělat za sebe. To irvalo asi tak pět až deset let. Já dělal papíry ve svých osmnácti a pak při dálkovém studiu znova a vlastně mezi tím hospodářské. Jen jsem nesměl mít kulovnici, lesák byl předsedou MS a ten to nedovolil. Až když jsem vlastně ve druhém ročníku začal dělat lesního, k tomu mi pomohl ředitel a ten mi pomohl ke kulovnici. Stejmě jsem si střelil srnce až v 89. Víte u nás je opravdu velké osídlení, je to zvláštní Vysočina. Vlka tu mají i natočeného. Ale stále si myslím, že než by se vlk, nebo rys pustil do zebra, ale i do černé, tak radši vezme tu nejkrásnější zvěř a to je srnčí. Zubr by asi přišel jen o mládě, ale sice nemám zkušenost, ale mládě zubra by se hned pohybovalo se sanicí. To opravdu nevím. Usrnčí je to horší. Víte kolik zahyne kusů při senoseči a se střetem s auty. Podívejte se po naší krajině, já to tak kdysi miloval, lesní chrám a všude na jaře květy keřů a rozkvetlé louky. Dnes není nic. Zvěř najde byliny jen ve škarpách a to je problém. Meze jsou postříkané, protože byliny a ostatní musí pryč z polí. Promiňte, že jsem se rozepsal. Stále si nemohu uvědomit v které lokalitě by mohl volně zubr žít. Ideální smíšené lesy a to jsou možná Bílé Karpaty. Ale zde je mnoho cenných porostů. Doupav zde jsem měl kamaráda ze školy a byl jsem se zde podívat, to byla krása. To byl opravdu lesní chrám. Ale nechat ho v obůrkách, zde vše vypasou, ale říkat, že jsou dobří na likvidaci keřů. Proč? To jsem viděl v televizi. Vždyť ten keř sem patří. Já nechávám bez hroznatý v lese. Kde ho necháme, je plod a zvěř se vybije na onom keři a nechává sazenici napokoji. Stromek ho časem vytlačí sám. Pokud ho vyžnou, bude zde další rok jednou takový keř a ten již překáží.
Odpovědět
HH

Honza Honza

17.5.2024 07:45
170 zubrů zachrání emise z 2 milionů aut? A kolik emisí by uložil hnůj z těch milionů krav, ovcí, koz na celém světě- zvl. kdyby se vhodnou agrotechnikou lépe zapravoval do půdy? Nebyla by uhlíková neutralita tím vyřešena?
Ale asi vypouštění uhlíku nemá podstatu ve spalovacích motorech (jejichž zákaz je údajně nutný a lidi se nedostanou do práce- jak si opatří živobytí- dám jim to sociálka?), ani v náhradě plyn kotlů TČ (díky tomu všichni v 17 st vč. dětí dostaneme zápal plic).
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

17.5.2024 09:51 Reaguje na Honza Honza
Víte on je také problém našich lesů. Jelikož špatné hospodaření LČR zničilo obrovskou spoustů lesů a další ochranáři, tak tyto lesy začnou plnit svoji funkci tak za třicet let a to je problém. Vždyť tato společnost nahnala lidi do aut. Zrušení prodejen na vsích, špatné spoje, alespoň z konce devadesátých let. Těžko je dostanete zpět do autobusu a vlaku, ty jsou poloprázné a zbytek zničí rychlodráha, další průšvih. Aby byl Pražák o dvact minut dříve v Brně, odnese vše příroda a pro místní to nic nepřinese, jen další špínu a zkázu než vše postaví. Jen polí co zničí. Od zubra jsme se dostali trochu jinam, ale ono to vše souvisí. To je nepřemýšlet a ničit. Jak pak vlastně budou pokračovat s přemnoženým zubrem? U nás i s koňmi? Podívejte se prosím do Polska jak zubr žije pokud je ve volnosti. Ani ho nenajdete, ale zde se mluví stále o zavřeném zvířeti v ohradě, chová se zde jinak. Škody na lesích budou nedozírné při větší koncentraci zubra. To co chtějí je opravdu jen hloupost...
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

17.5.2024 12:54 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍK
Co já znám,tak LČR a vojenské lesy jsou velmi dobře vedeny.Z mého okolí ve StČ a jako turista dále.Ono se těžko odhaduje jaká bude situace za 30 let.Exhalace,v minulosti docházelo ke zhoršení,dnes bez diskuze obrovské zlepšení po odsíření,ale zase sucho.... ne,LČR poznám bez nahlížení do mapy.
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

17.5.2024 14:08 Reaguje na Emil Bernardy
Nevím kde bydlíte, ale LČR zavinily obrovskou kůrovcovou kalamitu. Již jsem to několikrát psal. Začalo to na Opavsku zde jsem to viděl poprvé. Po kalamitě, porušení zákona o lesích. Pozdní zpracování a pak se nesměly zdělávat stromy , které se loupaly, natož stromy, které byly čerstvě napadeny. Zdělávala se pouze souš. Tak to bylo skoro všude, snad jen mimo lesní závody, zde se snad, aspoň částečně vše dělalo jak má. U nás nejdříve se zničily lesy u LČR a odtud se brouk dostal do okolí a bylo hotovo, soukromníčkům zbyli jen oči pro pláč.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

17.5.2024 14:15 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍK
Slánsko.Lesů poskrovnu.Kůrovec nemá na čem.Od pracovníků vím,že nějaký problém je v organizaci,zdlouhavé,práce,a to je dílo orgánů nadřízených.Co mám býti provedeno ihned v tomto systému trvá příliš dlouho.Nejsem lesník.Přez zvířata.
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

17.5.2024 15:52 Reaguje na Emil Bernardy
Já jsem od Světlé nad Sázavou, to je Vysočina. Jsem lesník a od začátku vidím ony neskutečné zásahy. Nadávání na komunisty jak hospodařili. Ale oni tyto lesy nesázeli, to bylo ještě za první republiky, jen se hodně za komunistů lesy zašetřily. Nakonec zásluhou velkých zásahů, kde se tvrdě navyšovaly těžby, přišly velké kalamity. Porosty na to nebyly připravené. Ale kdyby se začlo hned dělat, mohlo se kůrovci předejít, jenže většinou firmy smluvní dostaly výpověď a dloho trvající výběrové řízení a neochota zadat porosty, kde není brouk rozjetý. Takže během několika málo let se brouk namnožil na miliardy ze základního stavu. Výmluva na změnu klimatu. To by tady musela být mnohem větší kalamita v r. 1947, u nás zmizely prameny a bylo moc málo vody. Ale lesy žily.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

17.5.2024 16:46 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍK
Tak nějak jsem to slyšel.Ať se daří.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

17.5.2024 09:46
Zubr skončí po smrti v kafilérii a nahrazuje svým prděním prdící krávy,
kterých ubývá, aby mohlo stát hovězí 300 korun a více. Další deformace
ekonomiky pomocí "ochrany" přírody. Ví někdo ze zastánců vybití spárkaté
jak okusuje a láme stromy zubr? Doporučuji povinnou exkurzi tam, kde žijí
zubři v lese a uvidíte že ani patnáctiletý strom zubrům neodolá, pokud
jim zachutná a nebo se o něho chtějí pouze podrbat. To není dvacetikilový srneček, ale několikametrákové monstrum a i svou výškou dosáhne na větve,
které už byly před srnčí v bezpečí. A když si usmyslí spást pole s obilím,
tak je sklizeno i bez kombajnu. Lidi neblázněte, pro zubry je v Evropě už
jen pár vhodných lokalit a cpát je někam do ohrad nazvaných "rezervace"
je týrání zvěře od přírody určené k migraci za potravou a nikoliv nucené
z hladu spásat i to, co by v přírodě nespásal. Z hladu stařinu sežere
i kráva, kůň, či koza, ale proč někoho nutit žrát, co mu nechutná a má
nízkou nutriční hodnotu. Pokud se napase hodnotné potravy, tak lépe
přirůstá a stráví menší dobu trávením, než když sežere z hladu stařinu
s minimem hodnotných živin. Je to týrání zvířat spásáním něčeho, co
člověk prevencí zanedbal. Naši předci téměř neznali slovo stařina.
Tráva se kosila v optimální zralosti na seno a při překročení této
doby se vypálila a nenechal ji nikdo spásat hladovému dobytku. To
jenom líný "ochranář" hledá bezpracný způsob likvidace staré trávy
a spoléhá se na hladová zvířata v ohradě ze které nemohou za okolní
hodnotnou potravu. On i kůň v ohradě z hladu sežere podestýlku a
rozkousá dřevěné části ohrady, aniž by mu to chutnalo, ale protože
hladoví!
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

17.5.2024 15:55 Reaguje na Břetislav Machaček
Dokonce sedláci sklízeli i trávu a maliní z lesů. Škarpy se sekaly i za komunistů. Málo času a nebyly již záhumenky po revoluci a bylo konec. Nikdo to neseká. Nebyly anglické trávníky, vše se využilo. Co je asi špatně? Ale bylo mnoho keřů v přírodě, kryty pro zvěř, to muselo vše pryč, hlavně po r.89.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

17.5.2024 19:31 Reaguje na Břetislav Machaček
No konec koně či zubra v kafilerii je věc nesmyslných zákonů. Nejde o biodiverzitu.
Pro zubry je v Evropě a i u nás ještě dostatek lokalit. Využitých je jen pár procent. Samozřejmě musí být v nějaké oboře. Do polí či produkčních lesů nemůže.
Zubr, (polo)divoký kůň či tur je šlechtěn přírodou na to, aby přežil i na stařině. Domácí zvířata jsou šlechtěna na užitkovost a tu ze stařiny nedají, v nejlepším přežijí.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

19.5.2024 09:52 Reaguje na Slavomil Vinkler
Zeptejte se lidí v okolí Bělověže, co chutná zubrům více.
Zda stařina a nebo šťavnaté osení? Odpoví vám zoufale, že
osení na které vycházejí z lesa do okolí. Po jediném
napasení stádečka zubrů je sklizeno a co nespásli, to
zadupali do půdy. Přitom mají les plný stařiny na níž jsou podle vás přírodou vyšlechtěni. Mimochodem pásl jste někdy
jako kluk krávu? Na mezi měla chutnou trávu, ale když na
poli uviděla osení, jetel, či vojtěšku, tak mne táhla i
s řetězem na pole a té trávy si nevšímala. My taky rači
sáhneme po tom co je chutnější, po nechutné, ale údajně zdravé potravě určené k naši výživě. V oploceném výběhu
žere každý to, co tam je, ale přes plot se závistivě
kouká na něco lepšího. Už jsem tu psal o daňcích z jedné
"farmy"(uvozovky píši jako upozornění, že to nepovažuji za
chov, ale týrání), kteří se "pasou" na blátě a celoročně žerou seno a granule. Smutně koukají za plot na zelenou trávu a mladé výhonky stromů. Ti taky jsou schopni spásat
i tu stařinu, ale i tu tam spásli a zůstalo pouze bláto!
Hladoví lidé v koncentráku jedli řepu a tuřín nikoliv,
že jim chutnala, ale že měli hlad. O tom to " šlechtění"
na stařinu je. Dejte zubrům v zimě na výběr chutné seno
a nebo ať spásají stařinu a uvidíte, co si vyberou.
Odpovědět

Otakar Šída

18.5.2024 09:24
no ne že bych brojil proti znovuzavedení zubrů do přírody, dá se s nimi dosáhnout lecčeho pozitivního, jak je vidět i u nás v Milovicích, ale celý ten článek mi připadá dosti podivný. Nějak si úplně nedovedu představit, jak by stádo 170 zubrů mohlo ročně zachytit dva MILIONY TUN uhlíku, když samo o sobě neváží ani 170 tun. Tady si zase novináři něco špatně přečetli a blbě pochopili, anebo je celý ten jejich model prostě úplně blbě (původní článek jsem nečetl, neb je nepřekvapivě za paywallem). To by každý ten zubr musel denně vyprodukovat 32 tun hnoje, který byste navíc ze systému museli odstranit a někam ho dobře schovat, aby se nedostal zpátky...
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist