Studenti odstraňovali v milovické rezervaci žlutě kvetoucí trsy invazních zlatobýlů
12.8.2024 14:49 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Zdroj | Česká krajina
Studenti České zemědělské univerzity letos v milovické rezervaci pomáhali již třetím rokem. „V roce 2022 šlo o první dobrovolnický den zaměřený na odstraňování invazních rostlin, od té doby se tyto akce pravidelně opakují a kromě studentů z České zemědělské univerzity se do nich zapojují i zástupci soukromých společností,“ navázal Dalibor Dostál.
Přečtěte si také |
Ochránci přírody v Brně vyzvali lidi k trhání dalších invazních rostlin
Dobrovolnický den studentů jako každý rok organizoval Pavel Brodecký z kolínské sekce Skupiny JARO. „Studenti aplikované ekologie Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity absolvují osm dní praktické ochrany přírody v různých lokalitách. Seznamují se s tím, jakými metodami se o lokality starat a proč,“ řekl Pavel Brodecký.
Zlatobýl či celík kanadský pochází ze Severní Ameriky. Do Evropy se dostal roku 1645 jako okrasná rostlina do zahrad a parků. Zlatobýl (celík) obrovský ho následoval o více než sto let později.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Depositphotos
Studenti si podle jeho slov vyzkoušeli nejenom odstraňování invazních rostlin, ale i mozaikovou seč. „Názorně se seznámili s různými problémy ochrany přírody a s tím, co způsobuje úbytek některých vzácných druhů. Je to důležité, protože jednou z nich budou například ochranáři nebo úředníci ochrany přírody. Je proto dobře, že se univerzita těmto aktivitám věnuje,“ vysvětlil Pavel Brodecký.
Přečtěte si také |
Krásné rozkvetlé záhony bez invazních druhů. Odborníci našli náhrady za problematické květiny
Zlatobýl či celík kanadský pochází ze Severní Ameriky. Do Evropy se dostal roku 1645 jako okrasná rostlina do zahrad a parků. Zlatobýl (celík) obrovský ho následoval o více než sto let později. První zmínka o výskytu celíku kanadského ve volné přírodě na území současné České republiky pochází z roku 1838, u celíku obrovského pak z roku 1851.
Ochranářská společnost Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd ČR, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců AVČR, Botanické zahrady hl. m. Prahy, Zoo Liberec, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.
Přečtěte si také |
Buvoli začali pomáhat s péčí o chráněné mokřady na jižní Moravě. Spásají tu rákos a zlatobýl
Rezervaci velkých kopytníků může nyní veřejnost podpořit hlasováním v soutěži o ekologické Oskary. Součástí ceny je finanční odměna, kterou by ochránci přírody využili na zlepšení zázemí pro velké kopytníky v milovické rezervaci.
reklama
Dále čtěte |
Německý prodejce uzenin zpracovává maso přemnožených mývalů
V Mohelenské stepi na Vysočině ochránci jako nepůvodní druh likvidují i opuncii
Čeští vědci pomáhají v Portugalsku lovit invazní sumce. Největší úlovek měl 228 centimetrů a 91,5 kilogramů Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (29)
ss
smějící se bestie
12.8.2024 16:11A jenom tam ?
Podobné brigády, jsou potřebné po celé ČR i vhodné místo těch chmelových.
Odpovědět
Podobné brigády, jsou potřebné po celé ČR i vhodné místo těch chmelových.
MK
ss
smějící se bestie
12.8.2024 19:53 Reaguje na Michal KrátkýZelenejch je přece víc než dost, že.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
12.8.2024 16:26Ne místi těch chmelových.Chmelové.
Co tak trhat kopřivy , laskavec , merlík atd. všude kde to jde ?
Odpovědět
Co tak trhat kopřivy , laskavec , merlík atd. všude kde to jde ?
ss
smějící se bestie
12.8.2024 19:54 Reaguje na Emil BernardyChmelové brigády bývaly každý rok.
Odpovědět
JO
Jarka O.
14.8.2024 11:58 Reaguje na Emil BernardyChmelové brigády byly super,sběr bylin taky, moje oblíbené jsou kopřiva a jitrocel.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
12.8.2024 16:42Pochopil jsem,že vlastně rumištní flora.Na rumišti neporoste vřes ani koniklec.Tím,že zlikvidujeme floru,které se tam jěště daří nevytvoříme rrrráj na zemi.
Máme nepřítele a toho zlikvidujeme.
Byl jsem asi 1979 na vojně.
Zastavíme se až v Paříži.!!!
Špatný přístup k životu.
Odpovědět
Máme nepřítele a toho zlikvidujeme.
Byl jsem asi 1979 na vojně.
Zastavíme se až v Paříži.!!!
Špatný přístup k životu.
SV
Slavomil Vinkler
12.8.2024 16:58 Reaguje na Emil BernardyTo, že někde roste invazní ruderální flora nezmamená, že je to smetiště. No a pokud omezíte tyto byliny, tak naroste něco jiného snad to nebude znovu invaze.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
12.8.2024 17:33 Reaguje na Slavomil VinklerVy jistě jste praktický člověk.Tím,že vytrhám v místě skládky cukrovky lebedu a kopřivy,situaci neřeším.Jde o lokalitu a substrát.Mezi kytkama v zahradě budiž,není to tolik námahy.Teď nám dost roste v trávníku/louce mochna,snad plazivá.Přesvědčuji tu svou,ať to tak nechá,prostě je to dnes pro ni vhodné období a lokalita.
Jak egologové rychle přišli na chuť glyphosátu......
Invaze,den D......
Jo a "rumištní flora" je snad označení pro rostliny,které snáší,či dokonce vyžadují hodně živin,tedy lidově NPK.Né skalničky.
Odpovědět
Jak egologové rychle přišli na chuť glyphosátu......
Invaze,den D......
Jo a "rumištní flora" je snad označení pro rostliny,které snáší,či dokonce vyžadují hodně živin,tedy lidově NPK.Né skalničky.
pp
pavel peregrin
12.8.2024 17:33A přitom je to významná léčivka. Celík zlatobýl+zlatobýl kanadský+pitulník+lichořeřišnice+vřes a máte směs na čaj nebo materii pro tinkturu na záněty močových cest jak hrom.
Odpovědět
PD
PD
Petr Dubský
12.8.2024 18:04Co dělají zubři? Copak se to krmí na zlatobýlu? Nějaký invazivní hmyz?
Odpovědět
PD
Petr Dubský
12.8.2024 18:14Co se ději s vytrhanými rostlinami. Další typicky neúplný článek. Chybí též koho že to ten zlatobýl vytlačil. A kdo se tam natlačí. Studenti jsou sice mladí a snad zdraví, ale nahnat je za tohoto počasí na takovouto práci je velmi nezodpovědné.
Odpovědět
Karel Zvářal
12.8.2024 18:26 Reaguje na Petr DubskýStudenti to určitě "dají", můj obdiv mají cestáři před důchodem. O dva levely výše.
Odpovědět
ss
PD
Petr Dubský
12.8.2024 18:38Článek je o milovické rezervaci, ne o cestářích, aspoň jsem v něm nic o cestářích nenašel. Krátké rukávy i nohavice, mládenec bez pokrývky hlavy. Nejsou to sice jižní Čechy, ale i tam budou jistě klíšťata. A zlatobýl zrovna kvete a ničeho dalšího kvetoucího jsem si tam nevšiml. Kde jsou zubři?
Odpovědět
Karel Zvářal
13.8.2024 08:13 Reaguje na Petr DubskýNemělo by se to u Dostála reklamovat, že se zubři odmítli zúčastnit společného fota?-))
Odpovědět
JO
Jarka O.
14.8.2024 12:01 Reaguje na Petr DubskýZubři se schovali nebo je majitel zahnal kvůli horku. Studenti ne. Ale toto otrocké každoroční vytrhávání máloco řeší. Posekat,zorat louku a zasít trávu by bylo účinné. Aby krávy, ani ne zubři, měly co žrát.
Odpovědět
PD
Petr Dubský
13.8.2024 09:28Co takhle zkusit reagovat na moje připomínky. A pokud jde o foto obraťte se na pana Dostála. Takže při vytrhávání zůstává aspoň část kořenů, zvláště za tohoto sucha, proto rýč. Zlatobýl kvete, takže to poškozuje hmyz. A studenti jsou na práci nedostatečně vybaveni, jestli to dají nebo nedají je nepodstatné. Někdo to odflákl organizačně a já to nebyl.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
13.8.2024 18:29Kdo si hraje nezlobí. Copak žerou ti velcí kopytnatci, že tam je tráva
tak přerostlá? Aha a jsme u toho, že ne vše zvířatům chutná a od toho
byl na pastvině vždy pasák s kosou, který průběžně nedopásky kosil a ne
jednou ročně zcela neúčinně vytrhával kvetoucí rostliny s pouze částí
kořenů. Takhle to budou dělat rok co rok? Ale budiž hrají si a nezlobí.
Pravidelné kosení vysílí i zlatobýl, protože bez fotosyntézy se kořen
oslabuje, ale v době květu už má nastřádáno plno živin pro květ a semena.
Pokud je ta půda dlouho nekypřená a suchá, tak vytržení i s těmi kořeny
je iluzí a bude to trvat roky. Zlatobýl navíc přiletí odjinud, kde nikomu
nevadí a uchytí se tam, kde není spásání intenzivní a kde je absence
kosení nedopásků. Je zajímavé, že na klasických pastvinách a loukách,
které se alespoň 2x ročně sečou není stejně, jako lupina a třeba i ta
křídlatka. Povím to zcela vulgárně. Nicnedělání nenahradí ani pastva
velkých kopytnatců, kterým taky chutná pouze něco a ne vše. Prostor
bude zaprasen nicneděláním a to čím dál více. Mimochodem česká krajina nebyla několik století tím, co se nyní jako Česká krajina prezentuje.
Česká krajina byla intenzivně obhospodařována, kosena a spásána. Byla
to krajina zdravých lesů a nikoliv džunglí plných souší a klestí. Byla
to taková uhlazená zahrádka a nikoliv bezzásah a nicnedělání. To by
se českou krajinou nazývat nemělo, protože předci měli tu krajinu ke
svému užitku a nikoliv k dotovanému zpustnutí.
Odpovědět
tak přerostlá? Aha a jsme u toho, že ne vše zvířatům chutná a od toho
byl na pastvině vždy pasák s kosou, který průběžně nedopásky kosil a ne
jednou ročně zcela neúčinně vytrhával kvetoucí rostliny s pouze částí
kořenů. Takhle to budou dělat rok co rok? Ale budiž hrají si a nezlobí.
Pravidelné kosení vysílí i zlatobýl, protože bez fotosyntézy se kořen
oslabuje, ale v době květu už má nastřádáno plno živin pro květ a semena.
Pokud je ta půda dlouho nekypřená a suchá, tak vytržení i s těmi kořeny
je iluzí a bude to trvat roky. Zlatobýl navíc přiletí odjinud, kde nikomu
nevadí a uchytí se tam, kde není spásání intenzivní a kde je absence
kosení nedopásků. Je zajímavé, že na klasických pastvinách a loukách,
které se alespoň 2x ročně sečou není stejně, jako lupina a třeba i ta
křídlatka. Povím to zcela vulgárně. Nicnedělání nenahradí ani pastva
velkých kopytnatců, kterým taky chutná pouze něco a ne vše. Prostor
bude zaprasen nicneděláním a to čím dál více. Mimochodem česká krajina nebyla několik století tím, co se nyní jako Česká krajina prezentuje.
Česká krajina byla intenzivně obhospodařována, kosena a spásána. Byla
to krajina zdravých lesů a nikoliv džunglí plných souší a klestí. Byla
to taková uhlazená zahrádka a nikoliv bezzásah a nicnedělání. To by
se českou krajinou nazývat nemělo, protože předci měli tu krajinu ke
svému užitku a nikoliv k dotovanému zpustnutí.
PD
Petr Dubský
13.8.2024 19:34Milovická rezervace vznikla na území, kde od začátku 20. století vládly různé armády, do té doby to byla nejméně od 12. století zemědělská krajina, která se s časem samozřejmě vyvíjela, ale až od doby používání průmyslových hnojiv, spolu s novými odrůdami a také s rozšířením obhospodařovaných ploch schopna vytvářet přebytky potravin. Hnojení, používání chemie a také zvětšování polí nevydržela řada skromných rostlin a hmyz na ně vázaný což je základní problém dnešního chudnutí druhů a netýká se to samozřejmě jen ČR (migrují k nám nejenom ptáci, ale i hmyz), u nás se stále dohánějí vyspělé kapitalistické státy. Krajina milovické rezervace byla v tomto směru krajinou minulosti před zprůmyslněním zemědělství. Z tohoto se mělo při obnově území vycházet a původní pestrost (existují jistě mapy a krajina má určitou setrvačnost, armády nemohly vše zdevastovat). Začít se mělo archeologickým výzkumem, nyní se někde nemusí ani kopnout. I kdyby se dávné osídlení nenašlo, nic nebránilo vzniku archeoparku kolem kterého mohly vznikat plochy obdělávané tak, jak tomu bylo před vznikem vojenského prostoru, pozemky tu měly dostat vysoké školy a vědecká zařízení mající souvislost s přírodou, zemědělstvím, lesnictvím. Tak mohla časem, nebylo by to ani rychlé, ani laciné, vzniknout pestrá krajina, na které by se mohla zkoumat odolnost vůči současným změnám. To vše projekt Česká krajina, vycházející z nesprávného předpokladu, že spásači vrátí krajině pestrost (divocí spásači zmizeli z naší krajiny před staletími a tak jejich zmizení nemá se současnými problémy nic společného, příčina je jinde, což jsem se pokusil ukázat na jedné z příčin) zničil, díky nečinnosti příslušných ministerstev a vědeckých pracovišť.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
15.8.2024 09:22 Reaguje na Petr DubskýAd a) mám zkušenost s koňskými pastvinami. U nás byla opuštěná pole zarostlá šípky a monokulturou zlatobýlu. Po začátku pastvy majitek keře i zlatobýk posekl.Zbytek už dokonali koně (i když je pro ně zlatobýl nechutný)a zlatobýl je jen za ohradou.
Ad b) jenom pastva zubrů a koní vše nevyřeší. Pestrou krajinu, jak píšete , tvořili zemědělci a to jak obděláváním, tak pastvou. Je třeba zavádět obojí.
Česká krajina vychází ze správného předpokladu vlivu pastvy na pestrost, ale není to všeobjímající a vhodné šmahem celoplošně všude. Nicméně ploch pro rozšířšní pastvy je ještě něúrekom.
Odpovědět
Ad b) jenom pastva zubrů a koní vše nevyřeší. Pestrou krajinu, jak píšete , tvořili zemědělci a to jak obděláváním, tak pastvou. Je třeba zavádět obojí.
Česká krajina vychází ze správného předpokladu vlivu pastvy na pestrost, ale není to všeobjímající a vhodné šmahem celoplošně všude. Nicméně ploch pro rozšířšní pastvy je ještě něúrekom.
PD
Petr Dubský
15.8.2024 18:35Milovická rezervace ale není o pestrosti. A když pastva, tak místní druhy, ovce, skot. Včera byl na ČT zajímavý dokument o Normandii. Koně tam byli, ale místní, skot tam byl místní (ustájený po tři měsíce, jinak venku), ovce. Z tzv. primitivních plemen tam chovají i skotský skot náhorní, ale ne na ploše přes 300 hektarů. Byly tam sady, jabloně, hrušně, prostě pestrá krajina. A byly tam lesy, mokřady. Při té ploše aspoň něco z toho mohlo být i v Milovicích, které jsou navíc ne zase tak daleko od Prahy. Prostě vinou ministerstev i vysokých škol a AV ČR zmařená příležitost něco skutečně pro pestrou a tím i odolnou přírodu udělat. Připomínám na závěr stovky let od zmizení zubrů z naší krajiny. Skot zde žil, ale domácí, koně zde samozřejmě žili také, ale domácí. A byl z nich užitek. Práce, mléko, maso.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
15.8.2024 18:44 Reaguje na Petr DubskýZubr zde byl vžy až na celkem krátkou dobu (300let?). Koně zde byli vždy, skot taky. Že se vzužívají plemena nejatečná není vůbec na škodu. Jsou odolnější, vydrží venku celoročně a většinou se nemusí léčit. Pastva domácími typy nese riziko léčebných preparátů, nadměrné pastvy a jen od jara do podzimu. Ona se musí tomu majiteli dobytka vyplatit.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
15.8.2024 18:48 Reaguje na Petr DubskýS další pestrou krajinou obhospodařovanou historickými metodami je taky velmi žádoucí. Ten prostor dovolí i pastvu i extenzivní zemědělství. No otázkou je, kdo by takové zemědělství pracné a neziskové provozoval.
Odpovědět
PD
Petr Dubský
15.8.2024 19:45Svou představu jak a kým měl být bývalý vojenský prostor využit, jsem napsal, stačí si to jen přečíst. Zubr byl raritou již za císaře Rudolfa toho jména druhého, což je již více než 400 roků, takže spojovat jeho vymizení, těžko byl jeho výskyt četnější, šlo o kulturní, zemědělskou krajinu, se současnými problémy naší krajiny, je korektně řečeno nevědecké a je mi úplně jedno, že to hlásají někteří pracovníci AV ČR. V ČR je zatím stepi, přírodní a hlavně kulturní, ta naprosto převažuje, tedy krajiny zemědělské zatím dost, co rychle ubývá je skutečný les a ne to, co je za něj vydáváno. To je to, co by naši ochranu přírody mělo trápit, ale evidentně netrápí. V devadesátých letech u nás vycházely průvodci přírodou (překlad z němčiny). Doporučuji. Zajímavé je, že les v západní Evropě měl vážné problémy dříve než u nás a naše vědce to zjevně nezajímalo a třeba i to, že v osmdesát letech považovali problém kůrovec za vyřešený. kdepak udělali nesoudruzi u nás asi chybu. A další zajímavé věci.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
16.8.2024 18:43 Reaguje na Petr DubskýMýlíte se. Pletete si literární pojem kulturní step, tedy ve skutečnosti pole s opravdovou stepí. Ta byla používaná tisíce let jako obecní pastvina. Ta je nejvzácnější biotop u nás, i když se vám to nezdá. Steopní kytky a živočichové jsou skoro všichni silně ohrožení. Lesů ve skutečnosti už asi 200 let přbývá, až na extenpore s broukem architektem.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
16.8.2024 18:56 Reaguje na Slavomil VinklerLesní pozemky pokrývají v současné době 2 671 659 ha, což představuje 34 % z celkového území státu. Výměra lesů se od druhé poloviny 20. století soustavně zvyšuje. Stepi naopak zarůstají křovinami, hromadí se na nich biomasa nespasené nesečené trávy, což dusí obnovu jiných rostlin atd.
Odpovědět
PD
Petr Dubský
17.8.2024 19:21Pane Vinklera, jasně přeci píšu, že je rozdíl mezi lesním pozemkem a lesem. A vy sám jinde píšete, že problém nemají jen smrky, on třeba modřín, je to krásný strom, je nepůvodní na ještě větší ploše než smrk. O,na se samozřejmě skladba lesů u nás měnila ještě před stále výraznějším působením člověka, takže je otázkou ke které době onu původnost vztáhneme. Ovocné stromy jsou u nás též nepůvodní,což samozřejmě neznamená, že se mají u nás sady kácet, naopak stát měl sady nacházející se v oblastech s výskytem chráněných živočichů a rostlin odkoupit a postupně v nich pěstovat staré ohrožené odrůdy. Jenže na toto peníze nejsou. A na záchranu též nepůvodního sysla, který byl ještě před šedesáti lety právem považován za škůdce se najdou. Je to o prioritách a mezi ty stromy a keře nepatří.
Odpovědět
