Symbióza s houbami zlepšuje růst sazenic lesních stromů. Může pomoct s obnovou poničených lesů

Obnova poničených lesů bude podle odborníků z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) velmi náročná. Každá sazenička, která na kalamitních holinách přežije první kritické období, bude mít cenu zlata. Jejich ujímavost a životaschopnost lze podpořit různými způsoby nejen přímo v lese, ale už při pěstování v lesních školkách. Poměrně speciální metodou je umělé očkování symbiotickými houbami podporujících růst rostlin. Výzkum ale ukazuje, že ne vždy kombinace a použití pro stromečky všeho nejlepšího současně vede k nejlepším výsledkům při jejich přežití.

Mykorhiza je symbiotické (vzájemně prospěšné) soužití hub s kořeny vyšších rostlin. Může docházet buď k pronikání houbových vláken do kořenových buněk primární kůry (endomykorhiza), v druhém případě zůstávají vlákna jen v mezibuněčném prostoru a na povrchu kořene (ektomykorhiza).

V případě ektomykorhizní symbiózy, známé téměř výhradně u dřevin (včetně dubu letního), je houbou kolonizovaný úsek kořene (mykorhiza, mykorhizní špička) často zduřelý, tedy tvarem výrazně odlišný od nekolonizovaných kořenů. Houbová vlákna (hyfy) ektomykorhizních hub zpravidla vytvářejí v mezibuněčných prostorách hostitelské dřeviny tzv. Hartigovu síť a na povrchu kolonizovaného kořene tzv. hyfový plášť, z něhož hyfy prorůstají do půdního substrátu.

Umělé očkování (inokulace) mykorhizními houbami má pozitivní vliv na ujímavost i růst rostlin a vede ke zvýšení odolnosti vůči různým vlivům a škodlivým činitelům.

V lesnictví nachází metoda uplatnění zejména ve školkách, kde může představovat alternativu k běžným hnojivům. Pro úspěšné "očkování" je třeba, aby použité houby snadno a rychle vytvořily s hostitelskou rostlinou ektomykorhizy, byly přizpůsobené stanovištním podmínkám a odolné vůči stresům. Pro určitý druh dřeviny neexistuje univerzální optimální symbiont.

Pozitivní vliv uměle vytvářené symbiózy s mykorhizními houbami na dřeviny je výrazný především v nepříznivých podmínkách, např. při stresu suchem. K prokazatelné podpoře růstu však v mnoha případech nemusí vůbec dojít a vliv umělé inokulace může být i při použití stejného přípravku na stejné dřevině rozdílný. Vysoké koncentrace některých minerálních živin v půdě, především dusíku a fosforu, mohou být pro mykorhizy škodlivé a vést k významnému snížení kolonizace kořenů dřevin.

„Zcela zásadní je naše zjištění, že vyšší koncentrace přístupného fosforu v půdě působí na rozvoj ektomykorhiz negativně, což vede k neúspěchu umělé inokulace,“ říká František Lorenc, jeden z autorů a pracovník Lesní ochranné služby VÚLHM, v. v. i. V těchto případech může být takováto inokulace zcela zbytečná.

Negativní vliv fosforu na mykorhizy byl zaznamenán i v jiných studiích. Umělé hnojení fosforem vedlo k významně nižší kolonizaci ektomykorhizními houbami a také k nižšímu množství biomasy houbových hyf u dubu letního, břízy bělokoré a dalších dřevin. Přerušení přísunu fosforu naopak vyvolalo desetinásobné zvýšení tvorby biomasy symbiotických hub.

Kromě přístupného fosforu vědci také zjistili rozdíly v koncentraci dalších živin v půdě. V předchozích studiích byl negativní vliv vyšší koncentrace půdního dusíku i draslíku na kolonizaci ektomykorhizními houbami zaznamenán u dubu letního a břízy bělokoré v terénu i v umělých podmínkách.

Přestože by nižší koncentrace dusíku na inokulované ploše mohly působit příznivě, tento vliv se neprojevil kvůli výraznějším rozdílům v koncentraci protichůdně působícího fosforu. Celková koncentrace draslíku by mohla působit spolu s fosforem na mykorhizy negativně, ale ekologicky významnější koncentrace v přístupné formě byla naopak mírně nižší. Významný vliv hořčíku na ektomykorhizní houby nebyl jednoznačně prokázán.

Vyšší koncentrace fosforu v půdě může být překážkou pro rozvoj ektomykorhiz a může ovlivnit úspěšnost inokulace.

Při úspěšné mykorhizní inokulaci většinou dochází i ke zlepšení růstových charakteristik dřevin a rozvoji kořenového systému. Nicméně vliv umělé mykorhizní inokulace na růst dřevin nemusí být vzhledem k rozdílným půdním a klimatickým podmínkám vždy pozitivní, a to ani v případě statisticky významného pozitivního vlivu na mykorhizy.

Možnosti využití této metody zkoumali vědci z VÚLHM, v. v. i. a své výsledky publikovali v časopise Zprávy lesnického výzkumu v článku Vliv živin v půdě na úspěšnost umělé inokulace ektomykorhizními houbami u sazenic dubu letního.

---

reklama

---