https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/symbioza-s-houbami-zlepsuje-rust-sazenic-lesnich-stromu.muze-pomoct-s-obnovou-ponicenych-lesu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Symbióza s houbami zlepšuje růst sazenic lesních stromů. Může pomoct s obnovou poničených lesů

10.6.2020 01:17 | PRAHA (Ekolist.cz)
Houbové hyfy a jejich prorůstání ke kořenům rostliny
Houbové hyfy a jejich prorůstání ke kořenům rostliny
Obnova poničených lesů bude podle odborníků z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) velmi náročná. Každá sazenička, která na kalamitních holinách přežije první kritické období, bude mít cenu zlata. Jejich ujímavost a životaschopnost lze podpořit různými způsoby nejen přímo v lese, ale už při pěstování v lesních školkách. Poměrně speciální metodou je umělé očkování symbiotickými houbami podporujících růst rostlin. Výzkum ale ukazuje, že ne vždy kombinace a použití pro stromečky všeho nejlepšího současně vede k nejlepším výsledkům při jejich přežití.
 

Mykorhiza je symbiotické (vzájemně prospěšné) soužití hub s kořeny vyšších rostlin. Může docházet buď k pronikání houbových vláken do kořenových buněk primární kůry (endomykorhiza), v druhém případě zůstávají vlákna jen v mezibuněčném prostoru a na povrchu kořene (ektomykorhiza).

V případě ektomykorhizní symbiózy, známé téměř výhradně u dřevin (včetně dubu letního), je houbou kolonizovaný úsek kořene (mykorhiza, mykorhizní špička) často zduřelý, tedy tvarem výrazně odlišný od nekolonizovaných kořenů. Houbová vlákna (hyfy) ektomykorhizních hub zpravidla vytvářejí v mezibuněčných prostorách hostitelské dřeviny tzv. Hartigovu síť a na povrchu kolonizovaného kořene tzv. hyfový plášť, z něhož hyfy prorůstají do půdního substrátu.

Umělé očkování (inokulace) mykorhizními houbami má pozitivní vliv na ujímavost i růst rostlin a vede ke zvýšení odolnosti vůči různým vlivům a škodlivým činitelům.

V lesnictví nachází metoda uplatnění zejména ve školkách, kde může představovat alternativu k běžným hnojivům. Pro úspěšné "očkování" je třeba, aby použité houby snadno a rychle vytvořily s hostitelskou rostlinou ektomykorhizy, byly přizpůsobené stanovištním podmínkám a odolné vůči stresům. Pro určitý druh dřeviny neexistuje univerzální optimální symbiont.

Pozitivní vliv uměle vytvářené symbiózy s mykorhizními houbami na dřeviny je výrazný především v nepříznivých podmínkách, např. při stresu suchem. K prokazatelné podpoře růstu však v mnoha případech nemusí vůbec dojít a vliv umělé inokulace může být i při použití stejného přípravku na stejné dřevině rozdílný. Vysoké koncentrace některých minerálních živin v půdě, především dusíku a fosforu, mohou být pro mykorhizy škodlivé a vést k významnému snížení kolonizace kořenů dřevin.

„Zcela zásadní je naše zjištění, že vyšší koncentrace přístupného fosforu v půdě působí na rozvoj ektomykorhiz negativně, což vede k neúspěchu umělé inokulace,“ říká František Lorenc, jeden z autorů a pracovník Lesní ochranné služby VÚLHM, v. v. i. V těchto případech může být takováto inokulace zcela zbytečná.

Negativní vliv fosforu na mykorhizy byl zaznamenán i v jiných studiích. Umělé hnojení fosforem vedlo k významně nižší kolonizaci ektomykorhizními houbami a také k nižšímu množství biomasy houbových hyf u dubu letního, břízy bělokoré a dalších dřevin. Přerušení přísunu fosforu naopak vyvolalo desetinásobné zvýšení tvorby biomasy symbiotických hub.

Kromě přístupného fosforu vědci také zjistili rozdíly v koncentraci dalších živin v půdě. V předchozích studiích byl negativní vliv vyšší koncentrace půdního dusíku i draslíku na kolonizaci ektomykorhizními houbami zaznamenán u dubu letního a břízy bělokoré v terénu i v umělých podmínkách.

Přestože by nižší koncentrace dusíku na inokulované ploše mohly působit příznivě, tento vliv se neprojevil kvůli výraznějším rozdílům v koncentraci protichůdně působícího fosforu. Celková koncentrace draslíku by mohla působit spolu s fosforem na mykorhizy negativně, ale ekologicky významnější koncentrace v přístupné formě byla naopak mírně nižší. Významný vliv hořčíku na ektomykorhizní houby nebyl jednoznačně prokázán.

Vyšší koncentrace fosforu v půdě může být překážkou pro rozvoj ektomykorhiz a může ovlivnit úspěšnost inokulace.

Při úspěšné mykorhizní inokulaci většinou dochází i ke zlepšení růstových charakteristik dřevin a rozvoji kořenového systému. Nicméně vliv umělé mykorhizní inokulace na růst dřevin nemusí být vzhledem k rozdílným půdním a klimatickým podmínkám vždy pozitivní, a to ani v případě statisticky významného pozitivního vlivu na mykorhizy.

Možnosti využití této metody zkoumali vědci z VÚLHM, v. v. i. a své výsledky publikovali v časopise Zprávy lesnického výzkumu v článku Vliv živin v půdě na úspěšnost umělé inokulace ektomykorhizními houbami u sazenic dubu letního.


reklama

 

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (1)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MM

Martin Macek

11.6.2020 00:31
Aneb, jak zachránit špatně navrženou studii: kontrola byla v jiné půdě o kilometr jinde než inokulované semenáčky a tak se z toho udělá "zcela zásadní zjištění" že výsledky neukazují efekt inokulce ale efekt půdy samotné.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist