Travnaté ekosystémy mizí rychleji než pralesy. I kvůli naší chuti sadit stromy
Hned ze startu: travnaté ekosystémy nejsou trávníky před domy a v parcích. Ty jsou ze své podstaty jen provozem enormně nákladnou nepůvodní monokulturou. Jen v USA, kde se nachází na ploše 20,23 milionu hektarů, je každoročně zalijí 11,34 biliony litrů vody, postříkají/popráškují 26,7 miliony kilogramů pesticidů. Nemluvě o tom, kolik litrů benzínu nebo emisí se pojí s údržbou téhle zelené pouště. Ve skutečně přírodních travnatých ekosystémech, například na brazilském cerrado, napočítáte na 1000 metrech čtverečních 230 různých druhů rostlin, a svou diverzitou bezobratlých i obratlovců dorovnává či překonává většinu tropických pralesů. Travnaté planiny jsou jedničkou v oblasti ekosystémových služeb, vážou také enormní množství terestriálního uhlíku (34 %). A na rozdíl od stromů to dělají opravdu chytře.
Ukládají jej totiž do svého kořenového systému a do půdy, takže i když se jimi prožene požár, pořád mají nastřádáno. „Navíc plameny likvidují jen nadzemní části travin, čímž stimulují růst v následující sezóně a tím i další ukládání uhlíku,“ popisuje John Blair, profesor ekologie z Kansaské státní univerzity. Při požárech v lesích se do ovzduší naopak masivní objemy uhlíku do ovzduší uvolňují a jejich regenerace trvá desetiletí. Přesto jsme pro ukládání uhlíku vsadili právě na stromy. Z nějakého podivného důvodu totiž vytrvale považujeme travnaté ekosystémy za nepodstatné, neúplné a především - za málo zalesněné. Progresivní snahu pomoci klimatu, přírodě a sobě současně, aktuálně třeba výsadbou bilionu stromů, tak zhusta realizujeme na úkor travnatých biomů. Aniž bychom si uvědomovali, že tím jen ničíme další vzácný, dosud fungující a změnám klimatu mnohem odolnější ekosystém.
Likvidace nezájmem i snahou pomáhat klimatu
Světové traviny se přitom mírou svého ohrožení blíží korálovým útesům a výrazně překonávají tropické deštné pralesy. Zrovna ono zmíněné brazilské cerrado ztratilo za posledních 50 % své někdejší rozlohy, severoamerická vysokostébelná prérie byla zredukována o 97 % a na západ situované euroasijské stepi se rozpadají na fragmenty. Jak to? Travnaté ekosystémy jsou díky své úživnosti a velmi kvalitním půdám primárními oblastmi pro zemědělství. Na třetině jejich někdejší rozlohy se dnes pěstují hospodářské plodiny. Na dalších se pasou hospodářská zvířata, jinde stojí města, vesnice, dopravní infrastruktura. V součtu je lidskou činností postiženo až degradováno okolo 49 % rozlohy travinatých oblastí. A spolu s tím se globálně propadají populace živočichů na tyto ekosystémy napojené. Hmyz a ptáci, malí savci, například. Když totiž živočichům vezmete prostor pro život, nepřežijí dlouho.
Kromě obligátních negativních faktorů pro existenci travnatých plání: přeměna na zemědělskou půdu spojená s eutrofizací a likvidací původních společenstev; narušení režimu pravidelných požárů nebo absence spásačů, se nyní k aktuálním hrozbám přiřazuje i snaha pomoci přírodě. Konkrétně pak výsadba stromů. „Vyvázat z atmosféry oxid uhličitý, zpomalit klimatickou změnu. Kvůli tomu stromy sadíme, ale můžeme tím dosáhnout přesného opaku, pokud je budeme dál sadit v travnatých ekosystémech,“ varuje Richard Bardgett, profesor ekologie z univerzity v Manchesteru. „Jestli skutečně chceme dosáhnout nějakého pozitivního výsledku, měli bychom změnit své smýšlení o travnatých ekosystémech a začít se k nim chovat stejně jako ke stromům.“
Co s tím? Chovejme se k trávě stejně jako ke stromům
Místo toho ale zatím zalesňujeme savanu v Africe, stepi v Číně a na jihu Ameriky ono nešťastné cerrado. Co s tím? „V první řadě by se hodilo důrazně upozornit na to, že přírodním a na absorpci uhlíku vynikajícím ekosystémem není jen les,“ říká Blair. Dalším krokem by mělo být zvýšení globální rozlohy chráněných území travnatých ekosystémů. V současnosti je to kolem 8 % rozlohy (zatímco lesů je podobně chráněno 18 %). A navázat by na to mohla snaha o přirozenou obnovu. Pro začátek alespoň v liniových prvcích, podél silnic, potoků a řek, polí. Zabránilo by to erozi a záplavám. Všechny zbývající travnaté ekosystémy samozřejmě nezachráníme, protože je využíváme jako primární zdroj produkce potravin. Ale zlikvidovat je výsadbou stromů je skutečně cesta špatným směrem.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (33)
Karel Zvářal
18.10.2021 05:53Jaroslav Řezáč
18.10.2021 11:48 Reaguje na Karel ZvářalPetr Pekařík
19.10.2021 19:49 Reaguje na Karel Zvářalvaber
18.10.2021 09:31Sahel bývala step a nyní se mění na poušť ,snaha zabránit rozšiřování poušte vedla k vytváření pásu stromů v této oblasti,ale bez zavlažování nemají šanci přežít
Radim Polášek
21.10.2021 08:55 Reaguje na vaberStep s travnatým biotopem je v tomto případě přechodový nestálý biotop mezi běžnou snad i hodně lesnatou krajinou, kde je les a dostatek srážek udržován taky velkými výpary vody z těch lesů a mezi pouštní krajinou, kde je pouštní charakter udržován velkou a pravidelnou větrnou erozí a pravidelným odnášením nejmenších částeček půdy společně se živinami uvolňovanými rozkladem podloží pryč z této krajiny ( a kde někde jinde, kde je zrovna srážek víc ten odnos přispívá k bujení místního rostlinstva nebo v moři k rozvojí planktonu a k pohlcování CO2)
Jaroslav Pobeha
21.10.2021 14:02 Reaguje na Radim PolášekJaroslav Pobeha
21.10.2021 14:07 Reaguje na vaberMarcela Jezberová
18.10.2021 16:30V ČR je největší hrozbou pro travnaté ekosystémy nikoliv přeměna na ornou půdu, ale zastavění. Jestli ochrana orné půdy proti zastavování nemá příliš velkou veřejnou podporu, tak trávníky/trvalé travní porosty nemají ochranu už vůbec žádnou. Vždyť je to "jen tráva", nic se na ní nepěstuje. A upřímně, opravdu si myslíte, že zastavěné obrovské rozlohy travních porostů nahradíte nějakými vysévanými pásy na orné půdě? A co všechno ještě na té orné půdě chceme kompenzovat? Tohle má jediné řešení - přestat do krajiny rozšiřovat zástavbu.
Jakub Graňák
18.10.2021 16:55 Reaguje na Marcela JezberováKarel Zvářal
18.10.2021 20:10 Reaguje na Marcela JezberováPetr
18.10.2021 17:12Přiznám se, nová slova nemám rád. A toto je velmi divné nové slovo.
Jarka O.
18.10.2021 18:32 Reaguje na PetrJarka O.
18.10.2021 18:30Jarek Schindler
18.10.2021 19:18 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
18.10.2021 20:20 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
27.10.2021 08:41 Reaguje na Jarka O.Ty květnaté louky u nás jsou nakonec také dílem člověka.
Jarka O.
28.10.2021 09:41 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
28.10.2021 18:44 Reaguje na Jarka O.Dalším maličký nedorozuměním je také to učinkování velkých herbivorů. Jak dlouho již nejsou součástí těch stepí? No a jak je potom možné že do dnešních dnů ty stepi bez učinkování těch herbivorů zatím nezarostli? Pokud vím tak v číně či Mongolsku začali nějaké stepi zalesňovat ale promárně by to mělo sloužitjako nárazník před šířící se pouští. Něco podobného potom v arabských zemích.
No a jinak na cizí peníze je lepší nemyslet. Samozřejmě u nás peníze co nejdou těm skalním ekologům na jejich projekty jsou penězi vyhozenými. Co je to čistá inovace výroby?
Jarka O.
30.10.2021 13:30 Reaguje na Jarek SchindlerRadim Polášek
21.10.2021 08:38Radim Polášek
21.10.2021 10:34Co se týká travnatých porostů u nás, tak ty logicky mizí, protože zmizelo ekonomické zdůvodnění jejich využívání. Když pominu rovinaté plochy v nížinách, které se zastavují.
Travnaté biotopy, pastviny měly v minulosti své ekonomické zůvodnění tím, že byly v místech, která nešla stávající zemědělskou technologií intenzívně využívat jako obdělávaná pole, současně ale využívána jako pastviny produkovala víc užitku než tehdy produkovaly lesy. Ovšem ta nemožnost využívání jako pole, se se zdokonalováním zemědělství stále měnila. Před 400 - 800 lety šlo zemědělsky jako pole využívat s úspěchem, to znamená s produkcí výrazných nadbytků pro zásobování měst pouze nížinné úrodné plochy v našich nejúrodnějších oblastech. Všude jinde dávalo větší smysl ty pozemky využívat pastevecky jako travnaté louky. Před takovými 100 lety se už obdělávaná plocha rozšířila na úrodnější pozemky v podhůřích, vrchovinách a vysočinách, jinde stále zůstávaly pastviny. S nástupem intenzívního zemědělství, u nás před takovými 60 - 40 lety v socialistických zemědělských družstvech se na obdělávaná pole přeměnily v podstatě všechny travnaté porosty, pastviny i ve výše položených podhorských oblastech, kromě těch opravdu na rozorání nevhodných. Současně se drobná neúrodná políčka a pastviny využívaná obvykle těmi nejchudšími zalesňovala nebo prostě nechala zarůst, takže nastal obrovský pokles rozlohy klasických travnatých biotopů.
To socialistické rozorávání pastvin na pole zůstalo beze změny v podstatě dodnes. Co se změnilo, je to, že stoupla cena dřeva a pokud bude možné využívat lesy stále klasickým pěstebním způsobem, stanou se lesy ekonomicky produktivnější než travnaté plochy využívané jako pastviny. Bude tedy stále trvat tlak majitelů travnatých ploch na jejich zalesňování. A pokud se nepřestane nekriticky nadměrně podporovat návrat velkých predátorů do přírody, tady nejvíc asi vlků, přestane být plošně vůbec možné provozovat i malé pastevectví, využívání menších travnatých ploch tímto způsobem pro produkty z ovcí, koz a skotu, a nastane další tlak majitelů těch pozemků k buď jejich rozorání na pole nebo na jejich zalesnění.
Jaroslav Pobeha
21.10.2021 13:51 Reaguje na Radim PolášekRadim Polášek
21.10.2021 10:51Podle mne ekologicky mnohem cennější biotopy vzniknou, když už se má ten biotop sekat, tak jedině za podmínky, že posekaná biomasa se z těch ploch v nějakém stavu sesbírá a odveze. Vzniknou tak časem travnatá stanoviště s středním až malým obsahem živin, která jsou podle mne ekologicky mnohem cennější. Jsou mnohem diverzifikovanější a dochází zde, po časovém ustálení termínů sekání, vedle příslušných jednodomých trav k samovolnému rozšiřování dvoudomých kvetoucích rostlin. Dochází tak časem k samovolnému vzniku oněch kvetoucích trávníků, o kterých ekologičtí nadšenci nyní básní a které se snaží vytvářet vysévaním komerčně produkovaných semen kdoví odkud. A ten pozemek k rozšíření těch kvetoucích rostlin ani nemusí fungovat v režimu sekání a sušení sena, kdy v sušené biomase, posekané bez poškození stonků v pravý čas dochází k dozrávání a vydrolování semen kvetoucích rostlin a tím jejich rozšiřování na pozemku.
Jaroslav Pobeha
21.10.2021 13:43Keď som sa bavil s niektorými na tému, ako si predstavovali panenskú Európu pred príchodom človeka, dostalo sa mi odpovede, že všade bol súvislý
les. Pousmial som sa, bolo vidieť, že mnoho nadšencov nemá ahnung o paleo-ekologii.
V nížinatej a pahorkatinovej krajine žili miliony veľkých kopytníkov. Sú to krajinní inžinieri, takže dokážu okolitú zeleň upraviť podľa svojej potreby.
Takže okrem stepí tu boli aj lesostepi. Aj samotné lesy boli podstatne redšie.
Pre trávnaté ekosystémy sú tieto spásače nutné, bez nich pôda degraduje. Kopytníky spolu s koprofágnymi chrobákmi.
Ochranu stepí nie je možné robiť bez týchto zvierat.
Problém je, že kopytníky sa dnes na mnohých miestach už nevyskytujú alebo ich je málo. V amerike pred príchodom europanov sa pásli milionové stáda bizonov.
Pred príchodom sibíranov sa tam pásli aj kone, mastodonty, mamuty.
Dnes je bizonov cca pol miliona.
V Euroázijských stepiach je situácia so spásačmi horšia. Kopytníky tam boli príliš vybíjané napríklad pomocou zaháňaňia do kamenných ohrád. Je možné, že aj kvôli ich nedostatku tam ľudia prešli na poľnohospodárstvo.
Lenže posledné roky s priemysleným poľnohospodárstvom mizne v krajine aj dobytok.
Napríklad v Kazachstane po kolapse ZSSR opustili ľudia obrovské plochy a divých spásačov sa tam nedostáva. Južná Morava je ďalší príklad.
Jarka O.
21.10.2021 14:18 Reaguje na Jaroslav PobehaJaroslav Pobeha
21.10.2021 14:56 Reaguje na Jarka O.Napríklad v ukrajinských stepiach sú veľké biosférické stanice - Askania Nova a Tarutino. Tam vysadzujú rôzne divé kopytníky. V Askanii napríklad aj africké, je to divné ale ak sa im darí...
https://ukrainer.net/askania-nova/
V Rusku je to Orenburská rezervácia s 10tisíc hektármi. Nedávno tam doviezli Przevalského kone.
https://austria-forum.org/af/Geography/Asia/Russia/Special_Information/Orenburg_Nature_Reserve
Tie rezervácie sú aj tak malé nato aké plochy by divé zvieratá mali "obhospodarovať". Zvieratá potrebujú migrovať, nemôžu sa pásť len na ohraničených územiach.
V Mongolsku sa nevyznám. Jediné, čo viem je reintrodukcia koňov.
V Rusku existuje jeden zaujímavý projekt, nejde o trávnaté stepi ale o premenu tajgy na tundro-step. Ide o tzv. pleistocénny park. Cieľom zakladateľa geologa Sergeja Zimova je zabrániť nadmernému topeniu permarostu. https://www.youtube.com/watch?v=IWnlPYu3ovQ