Travnaté pásy u dálnic by mohly rozkvést a stát se útočištěm nejen pro motýly

„Okraje komunikace má smysl řešit, protože dodnes hostí i dost cennou faunu,“ říká Vladimír Hula. A to ne jen tak ledajakou – třeba kriticky ohroženého pestrokřídlatce podražcového.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Medenica Ivan / Wikimedia Commons

To by ale bylo možné změnit. „Máme věc, kterou musíme ze zákona udržovat, a stačí upravit podmínky tak, aby tam něco žilo,“ pokračuje Vladimír Hula. Zatímco pro správce komunikací je důležitá levná údržba a bezpečnost cest, pro ochránce přírody to „aby to nebylo okolo dálnic zelené, ale barevné.“

Nemusí se to na první pohled zdát, ale pásy kolem dálnic tvoří nemalou plochu a změna v péči o ně by mohla mít na biodiverzitu významný pozitivní vliv. „Udělali jsme pokus a přenesli do tabulky 4metrový pás okolo každé dálnice, kterou máme, a spočítali jsme plochu. A vyšla nám plocha Moravského krasu,“ poznamenal Vladimír Hula. Nejde navíc jen o úzké pruhy podél komunikace, větší „oka“ travnatých ploch se nacházejí u nájezdů na dálnice, u odpočívadel nebo benzínek.

Okolí dálnic jsou navíc často místa v krajině výjimečná. „Často se jedná o jediné místo bezlesí v lesnatých oblastech,“ vysvětluje Vladimír Hula a jako příklad uvádí krajinu Vysočiny. U dálnic se vyskytují i jinak v krajině jen ojedinělé obnažené skály a další vzácná stanoviště.

Tým Vladimíra Huly má už téměř deset let zkušenosti také s kokrhelem luštincem, poloparazitickou rostlinou, která se svými kořeny (haustorii) poutá na kořeny jiných druhů, bere jim energii, a tak uvolňuje místo v porostu méně konkurenčně schopným druhům.

Přečtěte si také |

Poloparazitická rostlina kokrhel luštinec vrací pražským trávníkům biodiverzitu

Když se kokrhel v místě ujme, porost podle Huly okamžitě prořídne. Ale ani vysévání a používání kokrhelu není úplně bez starostí.

Velmi špatně prorůstá stařinou, potřebuje tedy obnažené půdy. V semenné bance vydrží také jen krátkou dobu. Zhruba 3 roky, uvedl Vladimír Hula. Nejkritičtějším obdobím v jeho uchycení, je podle jeho slov chvíle, kdy se haustoria poutají na kořeny.

Kokrhel také extrémně láká zvěř, protože má sladké květy. U silnic je proto potřeba jeho porosty oplotit, aby se zvířata nedostala do blízkosti aut.

„Tam, kde kokrhel byl, se najednou objevil nektar, objevily se tam vikve a objevili se tam motýli,“ shrnuje své zkušenosti Vladimír Hula.

A to ne jen tak ledajací – třeba v Hustopečích kriticky ohrožený pestrokřídlatec podražcový. Nebo modrásek jetelový. V jeho případě se podle Huly jednalo v Čechách dokonce o prvonález po 40 letech.

„Okraje komunikace má smysl řešit, protože dodnes hostí i dost cennou faunu,“ uzavírá Vladimír Hula. Nejedná se přitom jen o motýly, ale i o pavouky, včely nebo měkkýše.

Přečtěte si také |

Okolí dálnic by mohlo být pro motýly a včely ráj, říká entomolog Hula, jen je potřeba jinak osít

O „motýlích dálnicích" a kokrheli hovořil Vladimír Hula na workshopu: „Biodiverzita okolo lidských sídel. Jak ji podporovat?“, který se konal na začátku roku 2025 na České zemědělské univerzitě v Praze.

Celou přednášku je možné zhlédnout na kanálu Týmu ekologie hmyzu FŽP ČZU v Praze na Youtube.