https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/uhor-na-okraji-rezervace-divokych-koni-se-meni-na-pestrou-louku
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Úhor na okraji rezervace divokých koní se mění na pestrou louku

24.9.2022 06:32 | PRAHA (Ekolist.cz)
Asistovaná sukcese na úhoru.
Asistovaná sukcese na úhoru.
Foto | Miloslav Jirků / Česká krajina
Jedinečnou příležitost pozorovat přeměnu bývalého pole na okraji milovické rezervace velkých kopytníků mají vědci z Jihočeské univerzity. Devítihektarový pozemek, který se k rezervaci připojil v roce 2018, se postupně mění v druhově bohatou pastvinu.
 
„Co je na bývalém poli pozoruhodné, je to, že je zatím sukcese vegetace, tedy postupný samovolný vývoj s využitím pouze přírodních procesů, extrémně pomalá,“ vysvětluje Klára Řehounková z katedry botaniky Jihočeské univerzity.

„Zatím se zdá, že i po několika letech dochází jen k opakovanému střídání několika málo dominantních druhů typických pro časná sukcesní stadia, a plocha zůstává stále hodně otevřená. Nejlépe je asi tento rozdíl patrný, když porovnáme vývoj na opuštěném poli s jiným teplotně a srážkově podobným územím, například s Českým krasem,“ dodává Klára Řehounková. Toto srovnání umožnují výsledky detailní studie profesora Karla Pracha, který podrobně popsal samovolný vývoj vegetace na opuštěných polích během několika desítek let. Sukcese v Českém Krasu směřovala po několika letech přes jednoleté a postupně i vytrvalé druhy ke křovinatým trávníkům na suchých místech, nebo k lesu na vlhčích místech.

Zachovávat otevřený charakter lokality pomáhá nejenom pastva velkých kopytníků, ale také charakter půdy. „Ta je v některých místech chudší na živiny a místy přechází v písčiny, které hostí odlišnou vegetaci, než části bývalého pole bohatší na humus, kde dominují vysoké trávy,“ doplnil Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.

Cílem obnovy luk na místě bývalého pole pomocí pastvy velkých kopytníků je ověřit v praxi nízkonákladovou metodu převodu intenzivně využívané orné půdy v přírodní biotopy podporující biodiverzitu. Aby vědci ověřili možnosti urychlení přeměny někdejšího pole, kde ještě před pár lety rostla jen kukuřice, řepka a obilí, na druhově bohaté porosty, pokosili pestré louky v okolí Milovic.

Posekaný materiál, takzvané zelené seno, pak začerstva přenesli na bývalé pole a spolu sním také semena bylin, která by se do lokality jinak dostávala obtížně nebo vůbec. Dělo se tak v rámci pečlivě navrženého experimentu. V rámci probíhajícího výzkumu je pak srovnáván vývoj plošek, kde k přenosu biomasy došlo či nikoliv. Oba typy ploch jsou navíc sledovány jak v pasené, tak nepasené části úhoru. „Na místech, kam jsme přenesli pokosený materiál, roste více druhů. A to zjevně těch, které jsme přinesli s materiálem,“ dodala Klára Řehounková.

Již nyní je úhor důležitým krajinným prvkem, kde nachází obživu řada druhů živočichů. Ačkoliv na úhoru z botanického hlediska stále převládají takzvané druhy typické pro opuštěná místa dobře zásobená živinami, jde o porosty s vysokým zastoupením nektarodárných bylin. „Najdeme zde hadinec, řepík, mák, třezalku, klinopád, bodláky, starček, mrkev, rezedu a řadu dalších druhů bylin, které poskytují vydatné zdroje nektaru pro velké množství hmyzu. Zároveň se zde vytvořila pestrá mozaika biotopů od řídkých trávníků na písčitých místech po porosty hustých vysokostébelných trávníků na místech úživnějších. Právě husté druhově chudé trávníky by zde po pár letech plošně převládly vlivem nadbytku živin z dob zemědělského využití. Ale neděje se tak. Brání tomu přítomnost velkých kopytníků, kteří pastvou postupně nadbytečné živiny odčerpávají a pestrou mozaiku biotopů udržují,“ doplnil Miloslav Jirků.

Úhor na místě bývalého pole je důležitým místem také pro ptáky zemědělské krajiny, kteří jinak z tuzemské přírody mizí. „V celé rezervaci jsou hojné křepelky i koroptve. Právě úhor patří k místům, kde se jim velmi dobře daří,“ zmínil Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v roce 2015 založila ve spolupráci s vědci.

Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Liberec, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Na projekt rezervace velkých kopytníků v Milovicích může veřejnost přispět prostřednictvím portálu Darujme.cz/krajina a dále pak zasláním zprávy ve tvaru DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 89 Kč korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců.


reklama

 

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (16)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

24.9.2022 08:44
Pestrá louka to mohla být i bez divokých koní.
Trochu upravit, zasít trávu i květenu a alespoň 2x ročně posekat kosou na seno - třeba pro koně.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

24.9.2022 10:16 Reaguje na smějící se bestie
Chtějí-li dostávat dotace, tak musí národu vnutit oprávněnost své
činnosti. Čím více článků, tím více propagace a ještě mi v té
"rezervaci"(oboře) schází vlčí smečka na likvidaci přestárlých
a nemocných zvířat, kterou nám aktivisté vnucují do kulturní
krajiny a nějaký ten medvěd, ale to tam asi nebudou chtít.
Divoká zvířata u kterých člověk reguluje množení oddělením
pohlavně vyspělých jedinců je prachobyčejný chov zvířat s
klamnou nálepkou "rezervace DIVOKÝCH koní", kteří se nechají
převážet zcela klidni na jiné lokality.
Odpovědět
Anyr

Anyr

24.9.2022 10:58 Reaguje na Břetislav Machaček
Ty jsi tak nevzdělaný, jako když hrom bije. :)
Ale chápu, moc peněz jsi v životě neviděl, tak ti logicky chybí a máš tendence hledat je všude a za vším. Osobně tomu říkám "post-socialistický efekt". :)

Tedy, zkus si o problematice něco nastudovat, stejně jako bestie nad tebou. Třeba proč se dává přednost lokálním semenům před nakoupeným osivem, proč seč není zdaleka podobná pastvě potravních specialistů, proč jsou ti koně nazýváni divokými (dozvíš se, že jednak kvůli volnosti v místě výskytu, a jednak kvůli tomu, jaké chování si díky tomu ponechali, ale studuj sám), a obecně se, pěkně prosím, zabývej studiem. Budeš pak za menšího troubu, než za jakého jsi teď. :)
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

24.9.2022 18:54 Reaguje na Anyr
Já vůbec nejsem proti pastvě a dokonce ji fandím, ale neglorifikuji zvířata požívající status divoká, když žijí v oboře a množení regulují chovatelé.
V divočině nikdo nevyčlení skupiny klisen a nebo hřebců a neodváží je jinam, aby při množení tu
oboru nevypásli do posledního stébla trávy. Je to
normální regulace jako u hospodářských zvířat a
má to k divokosti setsakra daleko. Víte co je to
divoké zvíře? Možná tak zvířata v opravdu velmi
velkých NP, ale i ty se občas musí regulovat, aby
nedocházelo k přemnožení a vyčerpání krajiny od
jejich potravy. Vaše představy o divokosti jsou
dány názvem zvířete a nikoliv jejich způsobem
života. Jejich chov je řízen, omezen prostorem
a k přirozenému životu a množení má velmi daleko.
Na to stačí obyčejná logika a nikoliv ideologické
zařazení zvířat chovaných v zajetí mezi divoká.
Zvířata například v cirkuse jsou taky divoká podle původu, ale jsou to často mazlíci, kteří by se v
divočině ani neuživili a naopak domácí koza, či
kráva může "zdivočet" a nenechat se člověkem ani
chytit ( nezdařený pokus o odchycení zdivočelých krav "kovboji" někde v Čechách a zdivočelá koza
v NP ČŠ.) Jsou to zvířata divoká, či zdivočelá a naopak koně v oboře divocí podle názvu, ale poslušně nastupující do aut k převezení jinam? Oni ti koně jsou od přírody naučeni nastupovat do převozních
aut a nebo je to naučili lidé? Prvé kusy měly na hlavách dokonce ohlávky a ty jim narostly při narození? Studujte, ale myslete při tom, jak dalece jsou ta zvířata opravdu divoká ! Nazvat je tak nestačí a pokud jsou divoká v zemi původu, tak tu
už nikoliv, když tu žijí v oboře a vozí se auty za pastvou!
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

24.9.2022 20:04 Reaguje na Břetislav Machaček
Písal som už minule, že Vašim statusom väčšinou fandím. Ale vy proste zlučujete 2 rôzne veci do jednej a vytvárate tak navonok nezmysel. Výsledný efekt potom aplikujete ako dôkaz toho, že tá pastva "divokých koní" je nezmysel. Predovšetkým by ste mohli skúsiť pochopiť, že ani ochranári netvoria jednoliatu masu s jedným názorom. Ak podporujem pastvu zvierat v krajine, tak nebudem zároveň hlasovať za návrat vlka a medveďa do našich lesov. Ak chcem robiť pastvu divokými koňmi, neznamená to že tie kone sú naozaj divoké, ale sú maximálne odolné a schopné byť celoročne na pastve s minimálnym alebo žiadnym prikrmovaním a ďaľšou starostlivosťou.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

25.9.2022 10:48 Reaguje na Vladimir Mertan
Celoroční pastva je výsadou divokých zvířat,
které mají možnost putovat za tím nejlepším,
co na zimu v přírodě zůstalo a za tím, co jim
dodává co nejvíce živin a vitamínů na přežití
zimy a zdárný vývoj budoucího potomstva.
Omezená pastva plotem obory nutí zvířata spásat i to, o co by při volném pohybu neměly
zájem. Je to jako zvíře v chlévě odkázané na
potravu ve žlabu a nikoliv jako zvíře ve
volné přírodě vybírající si to, co chce.
Jakékoliv obory se musí ohlížet na úměrnost
množství zvířat a u chráněných je problém
kam s nimi. To, že jsou odolná, to budiž,
ale pozor na kontaminaci okolí napajedel parazity, protože ŽÁDNÉ zvíře nevydrží vše
a každý tvor má své parazity a nemoci. Ano
ta hospodářská už jsou choulostivější, ale
i snáze léčitelná. Chovatel denně sleduje
jejich zdravotní stav a předchází nemocem
hygienou provozu a léčivy. U divokých zvířat na tu nemoc přijde až při úhynech, které
jsou vyvrcholením kompletního promoření celé
populace. Jinak celoroční pastvu z nedostatku
zvládne jakýkoliv spásač, ale zkuste mu dát
možnost se napást mimo oboru! Myslíte, že
nedá přednost jiné pastvě? V okolí Bělověže
zubři spásají v zimě ozimy a okusují ovocné
stromy. Pokud tu možnost ale nemají, tak to
taky nespásají. Lidé v minulosti to věděli
a při nemožnosti důkladně oplotit pole tyto
kopytníky vybili a totéž provedli se šelmami.
Vzdejme se tak polí, ovocných sadů a nechme
vše zvěři. Že je to hloupost? Ano je, ale
myšlenky vypustit velké kopytníky do volné
přírody už se objevují a nebo budeme při
neustálém množení oplocovat pro jejich život
více a více lokalit? Mi jde o to, že ploty
nedělí pouze lidi, ale pro přírodu jsou pouze
překážkou bránící jim v migraci za lepší
pastvou a u šelem hojností kořisti. Máme tak
na výběr buď my za ploty a nadále je množit
i mimo ně a nebo zastavit množení podle toho,
kolik zbylo vhodných opravdu velkých lokalit,
kde nehrozí vypásání z absence jiné potravy.
Je pravda, že každý spásač spásá něco jiného podle stavby chrupu a schopnosti trávit potravu. V nouzi ale spásá cokoliv i na holou půdu a při totální ochraně k tomu jednou
dojde ve všech oplocených lokalitách a potom
co? Oplotíme další a další a ta uhynulá bez
užitku spálíme v kafilériích? Hospodářskému
zvířeti mimo chorob kafilérie nehrozí a
teoreticky nepotřebuje dotace, protože jeho
maso by mělo zaplatit veškeré náklady na chov.
To ale u chráněných kopytnatců neplatí a tak
stát vyplácí dotace na údržbu krajiny, kterou
mohou udržovat i ta zvířata hospodářská a na
ně ty dotace nevyplácet. Dotační štědrost je
podmíněna ziskovostí ostatních a to i těch
s podobnou nedotovanou činností.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

25.9.2022 13:51 Reaguje na Břetislav Machaček
V podstate áno, všetky tvrdenia v tomto statuse sú pravdivé. Ale príbehy scénáre čo by mohlo byť a ako sa to stane píšete len Vy. Dobre, máme lokalitu s výskytom vzácnych druhov hmyzu a rastlín. Máme niekoľko možností ako postupovať, buď lokalita zarastie krovím, alebo kosíme tým čo máme k dispozícii alebo ju môžeme vypásať. Aby to ešte nebolo tak jednoduché, to územie môže mať stovky vlastníkov. Proste vždy sa nedá lúka využiť na pastvu úžitkových zvierat. Jednak zlý sused a spoluvlastník vám to môže závidieť. Ak chcete mlieko, je to ďaleko a nedá sa strojovo dojiť. Ak chcete mäso, tak sa to neoplatí, lebo náklady na dochádzanie + veterinár prevýšia zisky. Navyše zbytky aj tak idú do kafilérie a ešte treba zvieratá registrovať a vybavovať úmornú byrokraciu.
Aby ste tomu rozumeli, nie všade sa budú pásť divoké kone a pratury. Je to len jedna z možností.
Na druhej strane vaše oprávnené pripomienky by sa mali brať pri plánovaní pastvy do úvahy, aby sa nestalo to čo píšete v tých svojich scénároch.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

24.9.2022 13:30
Sukcese pomocí pastvy koní je osvědčená metoda vytvoření pestrého trávníku (pokud není nadměrná), neboť probudí semennou banku místa. Pokud nechcete umělou skalku. Tu můžete osadit čímkoli. Ale bude to Průhonický park.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

24.9.2022 13:40 Reaguje na Slavomil Vinkler
Do Průhonic bych se nenavážel. Ten park je budován dlouhodobě s citem. Spíše bych použil termín, který se tady před časem objevil - macdonaldizace krajiny.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

24.9.2022 13:50 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Já ho nekritizuji, je hezký. Ale lidem se líbí zkoumat procesy původu rostlin, odkud se šířily atd. A umělou výsadbou se tyto stopy ztratí. Takže někde (ne všude) je snaha o co nejdelší zachování původního biotopu.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

25.9.2022 09:20
Tak zarůstání pole je zřejmě pomalé, protože se jednalo o pole, kde díky využití moderních metod zemědělství nebyly k dospozici žádné plevelné ani pionýrské rostliny ani jejich semena. A odhaduji, že majitel pole věděl více let, že se tohoto pole zbaví a že bude určené k zarůstání plevelem či přírodním porostem, proto velmi šetřil na hnojení.
Ani osázení toho pole přenesením posekané trávy se semeny nepřineslo žádoucí účinek, protože se jedná sice o rostliny rostoucí na chudých půdách, ale v konkurenci s dalšími rostlinami, trávami a podobně. Tudíž rostliny, které nejsou pionýrské neboli neumí velmi rychle obsadit niku volné půdy, rozmnožit se tam a přinést do půdy svým rozkladem živiny , které poslouží další generaci už nepionýrských rostlin.
Neboli nevzdělaní zelení aktivisté přeskočili v přirozeném zarůstání toho pole etapu pionýrských rostlin a rovnou se pokusili tuto volnou plochu toho původně pole osídlit konečnými nepionýrskými rostlinami. To se nakonec stejně povede, ale zelaní aktivisté tím ztratili dva, možná i víc let, kdy tam už mohl být souvislý porost cílových rostlin. Místo toho tam je z velké části holý povrch libovolně vystavený vodní i vzdušné erozi a v půde vystavěný dalšímu rozklau uhlíku, který tam snad ještě v té půdě toho pole zbyl.
Neboli zelení aktivisté měli to pole první rok osít pionýrskými rostlinami, což se v zemědělské praxi překrývá z velké části s rostlinami na zelené hnojení, třeba s hořčicí, svazenkou, pohankou atd. A teprve až by ty pionýrské rostliny vytvořily nad půdou zelený kryt a svým rozkladem přinesly do půdy určité množství živin, teprve potom mělo přijít na řadu rozšiřování těch cílových rostlin.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

25.9.2022 11:05
Na závěr mám pouze jedinou otázku! Odkud budeme jednou brát potraviny, až
z polí uděláme louky, které budou spásat NEJEDLÁ (chráněná) zvířata? To se
ten zbytek půdy bude obdělávat intenzivněji s větším množstvím chemie? A nebo budeme odkázání na dovoz odněkud, kde osévají daleko větší souvislé plochy polí jedinou plodinou! USA, Kanada, Rusko, Ukrajina, tam všude
mají pole tisíce hektarů bez mezí a o nějakém střídání plodin tam není řeči. Ochrana přírody se tak přesouvá k ochraně té vlastní s drancováním
té cizí. Je to jako se dřevem z pralesů jako EKO palivem v EU a dovozem
palmového oleje místo pěstování řepky doma. Stejně to děláme s průmyslem,
když pouze ten "špinavý" přesouváme jinam. To není ochrana přírody, ale
pouze odsouvání problémů jinam a na jiné!
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

25.9.2022 18:21 Reaguje na Břetislav Machaček
Lenže je to presne naopak. Existuje intenzívne poľnohospodárstvo ktoré je žiaľ najefektívnejšie. Cenné lokality zarastajú a z hľadiska produkcie potravín sú prakticky bezvýznamné. Môžu ale poslúžiť ako refúgiá hmyzu, plazov, obojživelníkov aj niektorých druhov vtáctva, ktoré nezvládajú žiť ani v intenzifikovanej krajine, ani v hlbokom lese ani v kríkovitých húštinách.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

26.9.2022 10:34 Reaguje na Vladimir Mertan
Už jsem to tu psal mnohokrát. Zatleskal bych EKOspolku, který by choval třeba ovce a kozy a jezdil po pastvinách
s mobilními ohradami o které vlastníci nejeví zájem a byli by rádi za jejich vypasení. Nadšenci se tak mohou věnovat chovu hospodářských zvířat s cyklickým vypásáním místo toho
intenzivního a to i na menších lokalitách. Zvláště bych
to doporučil vlkomilům Kletečkové, Slovanovi a ostatním s
pasteveckými psy a libujících si v životě v přírodě s vlky
a bez vymožeností civilizace. Holí mohou bránit ovce před
vlky a chovat tři Kavkazany na třicet ovcí v Beskydech. To
jim pak snad dojde o čem takový chov je a jaký význam má
pro tu krajinu. Zatím pouze všichni jen radí a chtějí jít
cestou podle hesla "MINIMUM PRÁCE" za maximální dotace.
Za dotace oplotit majetek státu, za dotace koupit "divoká" zvířata o které se není třeba starat a občas je pronajmout
jiným ke spásání. Bez práce, dotováno a žebrání o příspěvky. Stejné je to s bezzásahovým lesem založeným samovýsevem,
kde pouze sleduji jeho vývoj a kupuji si dřevo od jiných.
Z "divokých" zvířat mimo spásání není žádný užitek, ale
spíše ztráta(dotace) a ten "prales" taky nebude nikdy už
ziskový, protože těžba v něm bude ztrátová, pokud ho ale
nesemele štěpkovač pro EKOteplárnu ! Mám obavu, že vítr
věje právě odtamtud, kdy lesy budou na štěpku a pole na
energetické plodiny. To bude teprve ráj na pohled !!!
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

26.9.2022 14:20
Žasnu, na čem všem se dá vytřískat mediální pozornost a co všechno se dá vydávat téměř za zázrak. Polí přirozeně zarůstajících vegetací máme od devadesátých let minulého století v ČR tisíce hektarů. Tuhle přirozenou sukcesi máte téměř všichni okolo sebe, jen to chce si jí všímat. Některá pole už přirozeně za ta desetiletí zarostla lesem nebo křovím. Průběžně ji můžete pozorovat třeba na postupně se rozrůstajících okrajích lesů nebo podél potoků. Spásají je srny, jeleni, daňci, rozrývají je divočáci, roste na nich spousta rostlin a žije spousta hmyzu. Jen lidé si jich nevšímají, protože je to pro ně jen "binec".
Ovšem za zlatý hřeb zmíněného výzkumu považuji konstatování, že výzkumníci zjistili, že při donesení rostlin z okolních luk se na takto "ošetřených" plochách vyskytovalo více druhů rostlin. Učivo přírodopisu druhého stupně základní školy. Tak nevím, jestli z nás dělají blbce záměrně, nebo je jestli je to pro pány vědátory opravdu převratná novinka.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

27.9.2022 20:05 Reaguje na Marcela Jezberová
Popsala jste to přesně. Kdysi jsme kosili louku s napůl vyzrálými
semeny kvůli přirozenému výsevu a vyšší nutriční hodnotě sena
díky semenům Semena tak šířil nejenom člověk, ale i ptáci a zvířata trusem. Oni objevují dávnou praxi, kde k nám kdysi nechtíc dovezli
některé dnes chráněné byliny Mongolové a Tataři. Za válek se tak
šířily i plevele se senem a na korbách vozů. Každopádně ale bez
narušení drnu se šíří pouze některé rostliny a ostatní potřebují i jeho narušení spárky zvířat a nebo alespoň pozemek pobránovat.
Jetel a vojtěšku jsme seli do strniště po obilí a děda vždy to
strnitě i bránoval. Osivem nešetřil, aby husté pícniny potlačily
plevely a už na podzim jsme mívali prvou seč na krmení k dojení.
Prvá i druhá seč příští rok byly na seno a pak se pole až do orby
spásalo. Následující rok tam bývalo brambor tolik, že se jimi
krmily i prasata. Dnes je v mém okolí tolik polí zarostlých
lesem, že probudit se staří hospodáři, tak by dědicům nakopali
zadky. Tam se mohou poučit zastánci samovýsevu, když je to
z 99% neduživá hustá březina, kde stromy samy usychají, aby to
ty ostatní přežily. Žádný smíšený náletový les se tam nekoná,
ale je to stejnověká monokultura a kvalita stromů je dobrá leda
do kamen.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist