Unikátní tráva pro města a obce. Odolá i extrémním podmínkám
reklama
„Jako užitné vzory jsou dnes, na konci projektu, právně chráněny tři osivové směsi určené pro městská stanoviště, která devastuje vliv sucha, dopravního provozu, zasolení půdy či zastínění nebo se mohou využít pro poškozené plochy určené k rekultivaci. Testovali jsme je v metropolitním kolejovém provozu, kdy v létě teplota v kolejišti stoupá i k 60 °C, navíc jsou pod horkým výdechem od motorů tramvají. Ozelenit jimi ale samozřejmě lze jakékoliv místo v jakémkoliv městě či obci, v průmyslových areálech i venkovní krajině vystavené nepříznivým klimatickým podmínkám,“ sdělila Petra Hlásná Čepková, zástupkyně koordinátora projektu z VÚRV.
„Během výzkumu jsme získali řadu důležitých poznatků. Naším cílem bylo nejen vylepšit estetiku veřejného prostoru, ale také zlepšit jeho mikroklima, snížit tepelnou zátěž a prašnost a napomoci vsakování dešťové vody. Výsadba speciálních směsí má pro uživatele i pozitivní ekonomický dopad, pásy nízce rostoucích a odolných suchomilných druhů rostlin s vysokou životností vyžadují menší počet sečí a snižují se i náklady na závlahu,“ dodala.
Rostliny pro složení směsí vybírali odborníci z tuzemských materiálů, aby se zabránilo zavlékání cizího genofondu. Využili výsledky třicetileté expediční činnosti v naší zemi. Celkem vybrali pro testování 51 genotypů trav, z toho 21 domácích odrůd a 31 planých genotypů ze sběrů, 13 odrůd jetelovin a 30 druhů bylin získaných ze sběrů a od tuzemských firem. Jednotlivé genotypy byly testovány v klimaboxech na odolnost extrémním podmínkám – vysokým teplotám, suchu a zasolení.
Během testování zaznamenávala počasí čidla umístěná v půdě. Meteorologické údaje byly použity do statistického zpracování botanického monitorování.
„Podle výsledků botanického monitoringu jsme nahrazovali méně odolné druhy jinými. Upravovali jsme i poměry travin, jetelovin a bylin tak, aby dominantní rostliny neutlačovaly zbylé. Květnaté směsi na tramvajových točnách se osvědčily a líbily se i kolemjdoucím. Výsledné tři směsi chráněné užitnými vzory obsahují nakonec 21, 27 a 32 různých rostlin, například kostřavu drsnolistou, kostřavu červenou, lipnici luční, štírovník růžkatý, tolici dětelovou, ale také řebříček obecný nebo třeba mateřídoušku vejčitou,“ dal nahlédnout pod pokličku výzkumu Vojtěch Holubec, koordinátor projektu z Genové banky VÚRV.
Přečtěte si také |
Nesekat trávníky je nesmysl, říká odbornice Marie StrakováVe směsích jsou využity i novošlechtěné odrůdy. Odborníci firmy OSEVA výzkum a vývoj s.r.o. v Zubří přihlásili jako nové odrůdy travin sveřep vzpřímený a bojínek tuhý.
Tato firma se také podílí na uvedení výsledků výzkumu na trh. Odolné travní a květnaté koberce jsou tak dostupné již všem obcím, městům a dalším zájemcům. V tomto roce již OSEVA dodala osivo pro travní koberce v délce 25 m2 a prodala první Speciální osivové směsi pro ozeleňování tramvajových tratí na osluněných stanovištích.
reklama
Dále čtěte |
reklama
Online diskuse
Všechny komentáře (19)
Anyr
1.11.2024 10:54 Reaguje na Honza HonzaJen se bojím, jestli v těch směskách nepřevažují kultivary.
Osobně to strašně nemám rád, vždycky dávám přednost čistým botanickým druhům.
Břetislav Machaček
2.11.2024 11:18mezi hlavou kolejnice a kolem vozidla je mazivo, které snižuje adhezi
jak při jízdě, tak hlavně při brždění. No a to je podstatný nedostatek
zatravnění kolejiště. Sám jsem zažil bezmoc při brždění lokomotivy na
travou zarostlé koleji, když byla kolejnice travou jako namydlená a
tráva pálením voněla jako pražené buráky. Tehdy mi přálo štěstí, že
to zastavení nebylo akutní a projetí určeného místa zastavení nebylo
nehodou. Údržba takového kolejiště bude muset být častá tak, jako na
golfovém hřišti, aby se tráva nedostala při své výšce mezi kolo a
kolejnici.
Jindřich Duras
3.11.2024 18:07 Reaguje na Břetislav MachačekBude třeba používat druhy nízké. Teoreticky by je horká kolejnice neměla k sobě pustit moc blízko...ale v praxi to tak úplně nemusí být: tráva za vhodných podmínek kolejnici zastíní a je to...
Za mě stejně jsou nejlepší rozchodníky.
Břetislav Machaček
4.11.2024 10:06 Reaguje na Jindřich Duraskolejnice a při určité výšce ji třeba zatíží voda a ona na
tu kolejnici lehne. Nevím jak nákladné bude pravidelné
kosení na bezpečnou výšku a to nehovořím o tom, že štěrkové
lože pod pražci musí být prosté výplní, kterými může být
půda pro růst trávy a nebo písek používaný pro zlepšení
adheze. Štěrkové lože se záměrně udržuje bez výplně mezi
jednotlivými kameny, aby bylo vodopropustné a pružné pro
tlumení rázů kolejových vozidel. Nevím co na to odborníci
z oboru konstrukcí tratí říkají, protože jejich názor v
článku chybí. Ano, rozchodníky a jiné půdopokryvné nízké
druhy bych bral jako vhodný porost, ale opět jsme u toho,
že trvanlivost tratě klesá s množstvím výplně mezi kameny štěrkového lože a ta výplň narůstá s každou odumřelou
rostlinou a půdou, kterou potřebuje pro svůj růst.
Co tak zavést místo asfaltu i pro auta zatravňovací
dlažbu, když už se blbne s tramvajovými tratěmi vesměs
sloužícími i jako silnice, až na pár vyjímek, kde jsou
zcela samostatné? Co by asi řekli odborníci na brždění
aut na zatravněné ploše za deště a kolik nehod by asi
skončilo hůře, než na asfaltu a dlažbě? Upínat se k
ekonesmyslům i v tomto považuji za hloupé, když vidím
z kolika parků se nově stala parkoviště a nebo se tam
staví další budovy. Beru i to, že se staví nové cesty
a dálnice, ale ještě jsem neviděl, že cesta, kterou
nahradí ta nová, byla vrácena přírodě jako náhrada za
tu zastavěnou plochu té nové. Zatím vše pouze vesele
přibývá a ve městech si hrají s trávou v kolejišti na
pár kilometrech tratí v celé republice. Koukněte na
koridorové tratě a rychlotratě pročpak nejsou zarostlé
trávou? Že by z hlouposti? Ale kdeže! Cesty a koleje
MUSÍ být kvůli bezpečnosti provozu bez porostu a čisté.
Pavel Hanzl
4.11.2024 07:37 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
4.11.2024 09:40 Reaguje na Pavel Hanzlale už pár centimetrů vedle ano a když ji voda zatíží a ona
se ohne na kolejnici, tak už tu kolejnici "namaže". Nevím,
kdo bude tu trávu kosit obden a kdo bude riskovat, že na té
koleji tramvaj zastaví pozdě. Nejsem teoretik, ale praktik,
který to sám zažil a po nahlášení události tam druhý den
nastoupila drezína s postřiky Roundapu, nebo jiné prasárny.
Pavel Hanzl
3.11.2024 07:58Břetislav Machaček
4.11.2024 10:29 Reaguje na Pavel HanzlNebo jste snad v lese ve stínu takový trávník někde viděl? No a složení půdy to není pouze o hnojení, ale hlavně o úpravě poměru
kyselých a zásaditých prvků. No a pak pozorovat, čemu se tam daří
a čemu nikoliv a nesnažit se půdě vnucovat to, co tam nebude růst.
Schází vám praxe a teorii si sice někde načtete, ale z praxe se
dozvíte daleko více na konkrétní lokalitě. Na mé zahradě se mění
složení travin v závislosti na dřevinách a míře zastínění. Nic
zahradě nevnucuji a respektuji, že se mění složení travin. Mi dokonce pod ořechem a smrky nevadí, že tam tráva schází zcela,
protože tak tomu je přece i v lese. Navíc mi odpadá kus zahrady
při údržbě, protože místo kosení 10x ročně kosím pouze 2x a nic
špatného se pro přírodu nestalo, ba naopak, protože co kosení,
to nějaký zraněný a nebo mrtvý živý tvor. Zkuste respektovat
svoji zahradu takovou jaká je a nevnucujte ji své představy
golfového trávníku i ve stínu a pod ořechem. No a nebo to řeště
jako můj soused, který zatravněné chodníky nahradil plastovým
umělým trávníkem a má ho krásně zelený i v zimě, bez kosení, bez
lysin a hnojení. Navíc vás při chůzi naboso nebodne včela, na
které si u mne včelaře stěžoval. Já mu poradil umělou trávu a
umělé stromy a bude mít jednou provždy klid od práce i včel.
Pavel Hanzl
4.11.2024 13:47 Reaguje na Břetislav MachačekRadek Čuda
5.11.2024 14:21 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
5.11.2024 15:51 Reaguje na Radek ČudaRadek Čuda
5.11.2024 16:44 Reaguje na Pavel HanzlAle je to samozřejmě vaše volba.
Pavel Hanzl
6.11.2024 16:08 Reaguje na Radek ČudaRadek Čuda
7.11.2024 11:12 Reaguje na Pavel HanzlJistě, neplatí to u všech a vždy, ale jak jsem psal, s ohledem na specifičnost té směsi si na ni v běžném maloobchodu asi pěkně počkáte ... pokud se vůbec dočkáte.