https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/v-britanii-temer-vyhynuly-druh-botanik
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

V Británii téměř vyhynulý druh: botanik

26.7.2022 06:29 | PRAHA (Ekolist.cz)
Navzdory významu rostlin a zásadní roli, kterou sehrály při utváření ekosystémů, civilizací a lidských kultur, je dnes mnoho lidí od botanického světa zcela odtrženo. 
Botanika v Británii mizí z osnov na úrovni základního a středního vzdělání. Hluboký úpadek zažívá i na univerzitní úrovni.
Navzdory významu rostlin a zásadní roli, kterou sehrály při utváření ekosystémů, civilizací a lidských kultur, je dnes mnoho lidí od botanického světa zcela odtrženo. Botanika v Británii mizí z osnov na úrovni základního a středního vzdělání. Hluboký úpadek zažívá i na univerzitní úrovni.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Studie, kterou letos v červnu v žurnálu Ecology & Evolution uveřejnili biologové z univerzity v Leedsu, není pozitivní svým úvodem, ani obsahem. Popisuje, že navzdory významu rostlin a zásadní roli, kterou sehrály při utváření ekosystémů, civilizací a lidských kultur, je dnes mnoho lidí od botanického světa zcela odtrženo.
 

„Na školách je žákům předkládáno málo učiva o rostlinách, minimálně tedy ve srovnání s obsahem o živočiších,“ vysvětluje Sebastian Stroud, hlavní autor studie. „V důsledku toho produkujeme jen málo vědců zabývajících se rostlinami, botaniků. A to je pak motorem samovolně se urychlujícího cyklu, který označujeme jako zánik botanického vzdělávání.“

Je to proces postupně se akcelerující eroze znalostí, který v tomto případě přispívá k našemu odloučení od světa přírody, činí nás slepými vůči krizi biodiverzity a brzdí naši schopnost ji obnovit.

Studie, která představuje (britské) botaniky jako téměř vyhynulý druh, rozvádí teorii o tzv. rostlinné slepotě – neschopnosti postřehnout nebo vnímat existenci rostlin ve svém okolí – a dává ji do souvislosti s nedostatkem dostupných informací o rostlinách, snížené poptávce po vzdělávání v oboru botaniky. A upozorňuje na možné důsledky.

Podstatné podle Strouda a jeho kolegů přitom je, že stejně jako se dá cíleně podporovat a rozvíjet třeba literární gramotnost – dostupnějšími knihovnami, motivační slevou na knihy, čtenářskými kluby, veřejným předčítáním, čtenářskými deníky - lze navrátit na výsluní i gramotnost botanickou. Která je jedním z pilířů celkového porozumění/poznání přírody okolo nás.

Současný trend je ale přesně opačný, a botanika mizí (v Británii) z osnov na úrovni základního a středního vzdělání. Hluboký úpadek zažívá i na univerzitní úrovni. Studie z Leedsu konstatuje, že studenti botaniky (za léta 2007-2019) jsou v Británii přečíslení dalšími biology v poměru 1:200. Zjistili také, že z biologických oborů se rostlinným vědám věnuje jen 14 % a jen 1 % vzdělávacích modulů v programech biologických věd nabízelo jakoukoliv formu výuky určování rostlinných druhů.

„Domníváme se, že v důsledku toho dochází k postupnému úbytku znalostí o rostlinách i mezi absolventy biologie, kteří pak komunikují environmentální témata se širokou veřejností,“ uvedl Mark Fennell. Neřízené sekání přitom může zničit populace vzácných orchidejí a výsevy nepůvodních směsí travin mohou přinést genetickou erozi původních druhů rostlin.
„Domníváme se, že v důsledku toho dochází k postupnému úbytku znalostí o rostlinách i mezi absolventy biologie, kteří pak komunikují environmentální témata se širokou veřejností,“ uvedl Mark Fennell. Neřízené sekání přitom může zničit populace vzácných orchidejí a výsevy nepůvodních směsí travin mohou přinést genetickou erozi původních druhů rostlin.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Slepí vůči nabízeným řešením

„Domníváme se, že v důsledku toho dochází k postupnému úbytku znalostí o rostlinách i mezi absolventy biologie, kteří pak komunikují environmentální témata se širokou veřejností,“ dodává Mark Fennell, spoluautor studie. K čemu to může vést?

Příkladem může být třeba masivní expanze „žíznivých“ druhů stromů v krajině, sázených v rámci kampaní na zachycování uhlíku. „To nás může snadno připravit vzácné mokřadní rostliny i o tolik potřebnou vodu v krajině,“ popisuje Fennell. „Bezohledné sekání a vyžínání travnatých ploch může zničit populace vzácných orchidejí, výsevy nepůvodních směsí travin při ozeleňovacích projektech mohou přinést genetickou erozi původních druhů rostlin.“

Snaha konat dobro ve jménu přírody se prostě neobejde bez pokročilých znalostí v oboru, a to včetně botaniky. Pokud je řízení environmentálních projektů nedbalé a neefektivní, může přispět jen ke zhoršení stavu životního prostředí. „Jak můžeme jako společnost bojovat proti globálním změnám způsobeným člověkem, aniž bychom měli schopnosti plně pochopit jejich rozsah a možná řešení?“ ptá se Stroud.

Podle autorů studie přitom není pochyb, že rostliny a služby, které poskytují, mohou pomoci vyřešit hrozící klimatickou a ekologickou krizi. Například obnovení záplavových luk a říčních biotopů může omezit povodně způsobené extrémními přívalovými dešti. Ale protože ubývá botaniků i poučených laiků, právě toto efektivní řešení nejspíš zapadne.

„Méně výuky o rostlinách znamená odtržení do světa přírody,“ konstatuje Stroud. „A kolik generací botaniků nám vlastně ještě zbývá, než přestaneme jako společnost mít potřebné odborné znalosti, abychom pochopili, kdy jsou ekosystémy na pokraji nenapravitelné ztráty a poškození?“


reklama

 

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (15)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MJ

Marcela Jezberová

26.7.2022 09:00
Bohužel nejen v Británii. Co se týká výuky přírodopisu na základních školách, z mé zkušenosti je naprosto tristní. Co jsem svým dětem nenatloukla do hlavy já, to tam prostě není. Přírodopis je už v základním vzdělávání silně podceněný předmět. Základní školství ani nestojí o to, aby v dětech vzbudilo zájem o přírodu. Důležitější je, aby škola byla zapojena do maximálního počtu "projektů", ideálně v souvislosti s informačními technologiemi. Takový začátek už na základní škole dělá z dětí přírodopisné analfabety. To se s nimi táhne dalším životem a následky jsou shrnuté v článku. Už základní školy vychovávají lidi, kteří sice o přírodě a dějích v ní nic nevědí, ale za každou cenu chtějí, aby příroda vypadala a fungovala podle jejich nereálných představ.
Odpovědět
ZH

Zbyněk Hoták

26.7.2022 11:22 Reaguje na Marcela Jezberová
Částečně s vámi souhlasím, přírodopis je skutečně podceňován, ale hlavní příčina je úplně jinde. Je to změna životního stylu dětí i dospělých. Učím na základní škole (vesnické) a kontakt mnoha dětí s přírodou je i tam minimální. Už jen málokdo něco chová (kromě psa a kočky) nebo pěstuje. Dříve děti trávily většinu svého času v přírodě (na poli, na zahradě, v lese či u vody), bylo to jejich hřiště i místo pro práci. Já je učím stromy, ale velká část žáků nechápe, k čemu jim to bude. Do lesa nechodí, dřevo neštípou ani jinak s ním nepracují. Povídat o léčivých rostlinách zaujme ty, kteří je doma třeba s rodiči využijí. Když jsme si říkali o louce, sečení a sušení trávy, většina (vesnických) dětí na mě hleděla, jako bych je seznamoval s konstrukcí raketoplánu. Tohle totiž nikdy nedělaly a asi ani dělat nebudou. Já se snažím výuku přenášet hodně ven, aby děti viděly vše v reálu. Bohužel tady je právě ta slabina vzdělávání. Pokud děti nenajdou uplatnění svých znalostí mimo školu, těžko si je zapamatují. Sama píšete, že jste vtloukala znalosti dětem do hlavy sama. Mnoho rodičů však děti do přírody vůbec nebere a žádný kontakt s ní jim nezprostředkuje. Není pak divu, že přírodopis berou jen jako něco spojeného se školou, co mohou po přezkoušení zapomenout.
Na druhou stranu připouštím, že přichází také generace přírodopisářů, kteří už vyrostli v tomto životním stylu a pokud fungují na principu "tady se podívejte na prezentaci Rostliny na louce", písemka je na principu "vyjmenuj podtržené v učebnici" a živou rostlinu či jinou přírodninu děti neuvidí, protože je "alergizující, jedovatá, padá z ní binec atd", není divu, že to tak dopadá.
Odpovědět
LB

Lukas B.

26.7.2022 12:17 Reaguje na Zbyněk Hoták
ona většina skutečného vzdělání dětí během základní školy je spíš než díky navzdory škole. tereziánská myšlenka poskytnout všem obyvatelům monarchie znalost trivia postupně zdegenerovala v jakési rozplizlé a zglajchšaltované hlídání zadarmo, tj. pro komunistický ideál atomizované rodiny s matkami pracujícími na směny ve fabrice.
Odpovědět
LB

Lukas B.

26.7.2022 12:19 Reaguje na Lukas B.
a jak se posmíváme lesanám biomatkám a domácímu vzdělávání - jeden malej vlastní květináč za oknem s hráškem a rajčaty vydá za tunu učebnic.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

26.7.2022 20:03 Reaguje na Zbyněk Hoták
Tak to vás chválím. Takový poslední pan řídící, myšleno samozřejmě v dobrém slova smyslu. Bohužel pokud píšete, že přichází generace přírodopisářů, jaké popisujete, tak takoví přicházejí "odborníci" i v jiných odvětvích a výsledkem je stav naší společnosti se všemi negativy, které to doprovázejí.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

26.7.2022 09:20
Potom se můžeme divit, že tito negramoti odmítají GMO, když vůbec netuší, na jakém principu to funguje. Jsou to právě rostliny, které mohou pomoci zvládnout potravinovou krizi, a je obrovské štěstí, že máme v tomto oboru vědce na světové úrovni (Jiří Friml). Doporučuji všem si o jeho práci něco přečíst. Přitom botanika je stejně zajímavá jako zoologie, jen chybí mezi učiteli ten selský element, neb v minulosti měla blízký kontakt se zeminou a vegetací téměř celá lidská populace. A tento odchod od tradic jen symbolizuje úpadek naší cicilizace. Je třeba to změnit dřív než bude pozdě.
Odpovědět
Anyr

Anyr

26.7.2022 14:54 Reaguje na Karel Zvářal
GMO odmítám zcela a plně, a za - řekněme - botanicky nevzdělaného se vskutku nepovažuji.

Když se "vyspělý" svět přestane přežírat, potraviny vyhazovat a omezí konzumaci masa, a když se vyřeší skladování a distribuce tam, kde je to problematické, bude na světě potravin dost a dost pro všech deset miliard lidí, které vědci považují za vrcholné číslo lidské populace. A to i bez toho, aby člověk kurvil základní stavební kameny života jen pro to, že ztrací zdravý rozum.

Snad, až vymře tvá generace, bude lépe. Protože to myšlení, ten pohled na svět, co máte vtlučený do myslí, srdcí i duší, to je prostě už neměnné, a chce to celkový posmrtný restart.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

26.7.2022 16:12 Reaguje na Anyr
To není jenom o přežírání. Pokud bude na světě 10 miliard lidí, doslova milióny lidí v zemích třetího světa budou umírat každý rok hlady ne proto, že se jinde přežírají, ale proto, že leckde v těchto zemích je nízká produktivita práce a nevyrobí tolik potravin, aby se sami uživili. A dotovat je nikdo nebude. Pokud mají tolik sil na to, aby se množili, musí mít tolik sil, aby se uživili.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

26.7.2022 17:31 Reaguje na Anyr
Blábol namistrovaného buranského nýmanda, co se ani nedokáže chlapsky podepsat, mě naprosto nezajímá a nemůže rozhodit. Dávám přednost rozledu lidí typu pana J. Frimla, který posouvá vědu a výzkum tam, kde to lidstvo v oblasti výživy potřebuje.

Doporučuji poslechnout celý rozhovor, zejména první minuta a potom od třicáté minuty. GMO je bio! Anonymní nulo:-))

https://www.ceskatelevize.cz/porady/10441294653-hyde-park-civilizace/222411058090205/#utm_content=organic&utm_term=ji%C5%99%C3%AD%20friml&utm_medium=hint&utm_source=search.seznam.cz&title=Ji%C5%99%C3%AD%20Friml
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

26.7.2022 18:37 Reaguje na Karel Zvářal
Většinou je to strach z neznámého... GMO opět klacek co má dvě strany. Postupným zvyšováním agrochemikálií také děláme genovou selekci (plevelů) a ještě otrávíme vše možné (produkovanou potravinu, sebe, půdu a to co na ní a v ní žije). Pána jsem si poslechl.
S GMO rostlinami je to jako s mRNA vakcínou. Ten obří experiment v budoucnosti se může ještě hodit....
Oba produkty mohou být velmi dobrými sluhy, ale je třeba si nechat i otevřené dveře zpět. U rostlin opečovávat původní rostliny a jejich společenstva. Vytváření ostrovů, kde se nám nepřenese na tyto "divočáky" kulturní pyl atd. Vytvářet semenné banky atd, ať se máme kam vrátit. Základ řízení populací bude asi jen prezervativ (a lidská lakota se dělit o zdroje).
Ale zakazovat někomu krmit přeštické černostrakaté prasátko šrotem a malými bramborami ze záhumenky to určitě ne. Na prodej do nevyjde ekonomicky, ale pro sebe není co řešit.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

26.7.2022 18:50 Reaguje na Jaroslav Vozáb
Děkuji za reakci. Tak jako jsou popírači čehokoliv (genocidy, antivaxeři, antijaderní...), je i toto pole pro dezinformátory, kteří si ani nevyslechnou originál, ale "Chlapi v hospodě říkali, že je to blbost" - a názor mají hotový.

Genetika má úžasné možnosti, buďme hrdí na J.G. Mendela, neboť i on v podstatě "manipuloval s geny". Vkládání potřebného genu (pro tvorbu A vitaminu) do genomu rýže umožní Asiatům jíst zdravěji. Těch možností je celá řada, nemám strach, že se to zvrtne v nějaký chaos. A ano, domácí prasátko krmené ze záhumenky je ideál ekologie, to podporuji všemi deseti!-)
Odpovědět
Pe

Petr

26.7.2022 23:18 Reaguje na Karel Zvářal
Zdá se, že jediné správné názory máte vy, a kdo má jiné, je nula a je potřeba ho urážet.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

27.7.2022 05:28 Reaguje na Petr
Je nás tu (na netu) mnohem víc s podobnými názory, jak jste si ráčil všimnout. A co si troll zaslouží, to dostal. Že trpí gerontofóbií a má nulovou výchovu, to zde deklaruje nojstále. Naše generace měla alespoň pořádné vzdělání. O kvalitě současného je tento článek, ale k tomu jste nedal ani slabiku. Prostě jen tak si kopnout, že?-)
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

26.7.2022 16:48
Stále tvrdím, že to školství jde nějak špatným směrem a to nejen v Albionu..
Ani se nedivím, já pamatuji školní pozemky. Panu učiteli jsme mezi sebou říkali "plantážník" o "plantáže" se muselo starat i o prázdninách, měl udělaný i rozpis prací. Co jsme mohli sníst to jsme snědli, ale i tak šlo hodně do výkupu....
A dílny to bylo jiné, na cirkulárce řezal jen pan učitel.. jinak jsme kutili samy.
Třídní byl pruďas a být s ním po škole si ním byl očistec. Ještě když si je tak pro radost vrzal na housle. Soudružka ředitelka, která se nezlobila pokud se jí řeklo paní... Ta si nezbedníky zvala do ředitelny a odcházeli s červenou tváři, asi jak se zastyděli za své prohřešky.
Učňák s maturou opět dílny, kdo byl trochu zručnější, tak hned pod dozorem vyráběl prezenty pro podnik, co se dávali jako dary atd. Pro sebe jsme po pracovní době (když byl čas tak i v pracovní době) mohli v rámci kroužku si vyrobit něco pro sebe. Materiál byl za tz. VC ( takže skoro zadarmo), aby nás neučili krást.
Nebudou chybět botanici, ale i zruční řemeslníci a myslící lidé..., vysokoškoláka co umí i řemeslo, manuálně zručného, s rozvinutým abstraktním myšlením s fantazií prostě vizionáře bude muset společnost platit zlatem....
Tyto schopnosti musí do sebe absorbovat v poměrně mladém věku základ asi do puberty (než je začne bavit i něco jiného) a pak to rozvíjet.
Máme asi 50 ZUŠ ( muzika, herectví ...), ale ruku na srdce kolik je "vědeckých a technických" kroužků atd.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

26.7.2022 17:28 Reaguje na Jaroslav Vozáb
Taky jsem měl úžasné kantory. Když se tady propírá upadající botanika, tak si pamatuji na našeho profesora biologie. Měli jsme botaniku, nafasovali jsme botanické klíče a šli jsme do školní zahrady určovat kytky. Bylo to super.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist