V Británii téměř vyhynulý druh: botanik
„Na školách je žákům předkládáno málo učiva o rostlinách, minimálně tedy ve srovnání s obsahem o živočiších,“ vysvětluje Sebastian Stroud, hlavní autor studie. „V důsledku toho produkujeme jen málo vědců zabývajících se rostlinami, botaniků. A to je pak motorem samovolně se urychlujícího cyklu, který označujeme jako zánik botanického vzdělávání.“
Je to proces postupně se akcelerující eroze znalostí, který v tomto případě přispívá k našemu odloučení od světa přírody, činí nás slepými vůči krizi biodiverzity a brzdí naši schopnost ji obnovit.
Studie, která představuje (britské) botaniky jako téměř vyhynulý druh, rozvádí teorii o tzv. rostlinné slepotě – neschopnosti postřehnout nebo vnímat existenci rostlin ve svém okolí – a dává ji do souvislosti s nedostatkem dostupných informací o rostlinách, snížené poptávce po vzdělávání v oboru botaniky. A upozorňuje na možné důsledky.
Podstatné podle Strouda a jeho kolegů přitom je, že stejně jako se dá cíleně podporovat a rozvíjet třeba literární gramotnost – dostupnějšími knihovnami, motivační slevou na knihy, čtenářskými kluby, veřejným předčítáním, čtenářskými deníky - lze navrátit na výsluní i gramotnost botanickou. Která je jedním z pilířů celkového porozumění/poznání přírody okolo nás.
Současný trend je ale přesně opačný, a botanika mizí (v Británii) z osnov na úrovni základního a středního vzdělání. Hluboký úpadek zažívá i na univerzitní úrovni. Studie z Leedsu konstatuje, že studenti botaniky (za léta 2007-2019) jsou v Británii přečíslení dalšími biology v poměru 1:200. Zjistili také, že z biologických oborů se rostlinným vědám věnuje jen 14 % a jen 1 % vzdělávacích modulů v programech biologických věd nabízelo jakoukoliv formu výuky určování rostlinných druhů.
Slepí vůči nabízeným řešením
„Domníváme se, že v důsledku toho dochází k postupnému úbytku znalostí o rostlinách i mezi absolventy biologie, kteří pak komunikují environmentální témata se širokou veřejností,“ dodává Mark Fennell, spoluautor studie. K čemu to může vést?
Příkladem může být třeba masivní expanze „žíznivých“ druhů stromů v krajině, sázených v rámci kampaní na zachycování uhlíku. „To nás může snadno připravit vzácné mokřadní rostliny i o tolik potřebnou vodu v krajině,“ popisuje Fennell. „Bezohledné sekání a vyžínání travnatých ploch může zničit populace vzácných orchidejí, výsevy nepůvodních směsí travin při ozeleňovacích projektech mohou přinést genetickou erozi původních druhů rostlin.“
Snaha konat dobro ve jménu přírody se prostě neobejde bez pokročilých znalostí v oboru, a to včetně botaniky. Pokud je řízení environmentálních projektů nedbalé a neefektivní, může přispět jen ke zhoršení stavu životního prostředí. „Jak můžeme jako společnost bojovat proti globálním změnám způsobeným člověkem, aniž bychom měli schopnosti plně pochopit jejich rozsah a možná řešení?“ ptá se Stroud.
Podle autorů studie přitom není pochyb, že rostliny a služby, které poskytují, mohou pomoci vyřešit hrozící klimatickou a ekologickou krizi. Například obnovení záplavových luk a říčních biotopů může omezit povodně způsobené extrémními přívalovými dešti. Ale protože ubývá botaniků i poučených laiků, právě toto efektivní řešení nejspíš zapadne.
Přečtěte si také |
Návrat vlků do Yellowstone je hezká pohádka. K reintrodukci velkých šelem ale potřebujeme racionální vysvětlení„Méně výuky o rostlinách znamená odtržení do světa přírody,“ konstatuje Stroud. „A kolik generací botaniků nám vlastně ještě zbývá, než přestaneme jako společnost mít potřebné odborné znalosti, abychom pochopili, kdy jsou ekosystémy na pokraji nenapravitelné ztráty a poškození?“
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (15)
Marcela Jezberová
26.7.2022 09:00Zbyněk Hoták
26.7.2022 11:22 Reaguje na Marcela JezberováNa druhou stranu připouštím, že přichází také generace přírodopisářů, kteří už vyrostli v tomto životním stylu a pokud fungují na principu "tady se podívejte na prezentaci Rostliny na louce", písemka je na principu "vyjmenuj podtržené v učebnici" a živou rostlinu či jinou přírodninu děti neuvidí, protože je "alergizující, jedovatá, padá z ní binec atd", není divu, že to tak dopadá.
Lukas B.
26.7.2022 12:17 Reaguje na Zbyněk HotákLukas B.
26.7.2022 12:19 Reaguje na Lukas B.pavel peregrin
26.7.2022 20:03 Reaguje na Zbyněk HotákKarel Zvářal
26.7.2022 09:20Anyr
26.7.2022 14:54 Reaguje na Karel ZvářalKdyž se "vyspělý" svět přestane přežírat, potraviny vyhazovat a omezí konzumaci masa, a když se vyřeší skladování a distribuce tam, kde je to problematické, bude na světě potravin dost a dost pro všech deset miliard lidí, které vědci považují za vrcholné číslo lidské populace. A to i bez toho, aby člověk kurvil základní stavební kameny života jen pro to, že ztrací zdravý rozum.
Snad, až vymře tvá generace, bude lépe. Protože to myšlení, ten pohled na svět, co máte vtlučený do myslí, srdcí i duší, to je prostě už neměnné, a chce to celkový posmrtný restart.
Zbyněk Šeděnka
26.7.2022 16:12 Reaguje na AnyrKarel Zvářal
26.7.2022 17:31 Reaguje na AnyrDoporučuji poslechnout celý rozhovor, zejména první minuta a potom od třicáté minuty. GMO je bio! Anonymní nulo:-))
https://www.ceskatelevize.cz/porady/10441294653-hyde-park-civilizace/222411058090205/#utm_content=organic&utm_term=ji%C5%99%C3%AD%20friml&utm_medium=hint&utm_source=search.seznam.cz&title=Ji%C5%99%C3%AD%20Friml
Jaroslav Vozáb
26.7.2022 18:37 Reaguje na Karel ZvářalS GMO rostlinami je to jako s mRNA vakcínou. Ten obří experiment v budoucnosti se může ještě hodit....
Oba produkty mohou být velmi dobrými sluhy, ale je třeba si nechat i otevřené dveře zpět. U rostlin opečovávat původní rostliny a jejich společenstva. Vytváření ostrovů, kde se nám nepřenese na tyto "divočáky" kulturní pyl atd. Vytvářet semenné banky atd, ať se máme kam vrátit. Základ řízení populací bude asi jen prezervativ (a lidská lakota se dělit o zdroje).
Ale zakazovat někomu krmit přeštické černostrakaté prasátko šrotem a malými bramborami ze záhumenky to určitě ne. Na prodej do nevyjde ekonomicky, ale pro sebe není co řešit.
Karel Zvářal
26.7.2022 18:50 Reaguje na Jaroslav VozábGenetika má úžasné možnosti, buďme hrdí na J.G. Mendela, neboť i on v podstatě "manipuloval s geny". Vkládání potřebného genu (pro tvorbu A vitaminu) do genomu rýže umožní Asiatům jíst zdravěji. Těch možností je celá řada, nemám strach, že se to zvrtne v nějaký chaos. A ano, domácí prasátko krmené ze záhumenky je ideál ekologie, to podporuji všemi deseti!-)
Petr
26.7.2022 23:18 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
27.7.2022 05:28 Reaguje na PetrJaroslav Vozáb
26.7.2022 16:48Ani se nedivím, já pamatuji školní pozemky. Panu učiteli jsme mezi sebou říkali "plantážník" o "plantáže" se muselo starat i o prázdninách, měl udělaný i rozpis prací. Co jsme mohli sníst to jsme snědli, ale i tak šlo hodně do výkupu....
A dílny to bylo jiné, na cirkulárce řezal jen pan učitel.. jinak jsme kutili samy.
Třídní byl pruďas a být s ním po škole si ním byl očistec. Ještě když si je tak pro radost vrzal na housle. Soudružka ředitelka, která se nezlobila pokud se jí řeklo paní... Ta si nezbedníky zvala do ředitelny a odcházeli s červenou tváři, asi jak se zastyděli za své prohřešky.
Učňák s maturou opět dílny, kdo byl trochu zručnější, tak hned pod dozorem vyráběl prezenty pro podnik, co se dávali jako dary atd. Pro sebe jsme po pracovní době (když byl čas tak i v pracovní době) mohli v rámci kroužku si vyrobit něco pro sebe. Materiál byl za tz. VC ( takže skoro zadarmo), aby nás neučili krást.
Nebudou chybět botanici, ale i zruční řemeslníci a myslící lidé..., vysokoškoláka co umí i řemeslo, manuálně zručného, s rozvinutým abstraktním myšlením s fantazií prostě vizionáře bude muset společnost platit zlatem....
Tyto schopnosti musí do sebe absorbovat v poměrně mladém věku základ asi do puberty (než je začne bavit i něco jiného) a pak to rozvíjet.
Máme asi 50 ZUŠ ( muzika, herectví ...), ale ruku na srdce kolik je "vědeckých a technických" kroužků atd.