https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/navrat-vlku-do-yellowstone-je-hezka-pohadka.k-reintrodukci-velkych-selem-ale-potrebujeme-racionalni-vysvetleni
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Návrat vlků do Yellowstone je hezká pohádka. K reintrodukci velkých šelem ale potřebujeme racionální vysvětlení

21.7.2022 05:54 | PRAHA (Ekolist.cz)
Příběh o návratu vlků do Yellowstone, prezentovaný jako pohádka s dobrým koncem, si přitom žije už skoro tři dekády svým vlastním životem. Jako příklad dobré praxe je dáván skoro pokaždé, když se někde nadnese téma návratu velkých šelem do krajiny.
Příběh o návratu vlků do Yellowstone, prezentovaný jako pohádka s dobrým koncem, si přitom žije už skoro tři dekády svým vlastním životem. Jako příklad dobré praxe je dáván skoro pokaždé, když se někde nadnese téma návratu velkých šelem do krajiny.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Příběh o návratu vlků do Yellowstone zná snad každý, kdo se jen trochu otřel kolem ekologie, reintrodukce druhů, ochrany přírody a problematiky velkých šelem. Od roku 1995, kdy se odehrál, byl bezpočtukrát převyprávěn, zdokumentován a popsán.
 
Takže se z něj, ve zkratkovitosti opakovaného výkladu, vlastně stala jakási pohádka. Hezká a s dobrým koncem. Podobně, jako ta O Červené Karkulce. V ní ostatně v hlavní roli též vystupuje vlk, známe ji v hrubých obrysech všichni, a pamatujeme si, že obsahuje cenné ponaučení. Háček je v tom, že u ní každý známe trochu jinou verzi. A nyní se díky kritické retrospektivě vědců a badatelů dočkal nové, upravené – a ne tolik rozjásané verze – i příběh o návratu vlků do Yellowstone.

Co se tehdy v jednom z nejznámějších národních parků Severní Ameriky skutečně přihodilo a co se k příběhu přibásnilo dodatečně? Yellowstone byl slavně založen roku 1872, v době, kdy na území tří okolních států – Montany, Wyomingu a Idaha – už dlouho prodělávaly divoce žijící populace vlků hluboký propad. Byli loveni jako škodná. Nově vytvořené chráněné území o rozloze 8991 kilometrů čtverečních poskytovalo šelmám jen pramalou ochranu, uvnitř jeho areálu byli loveni stejně, jako vně. Aby tu – k roku 1926 – oficiálně zaznamenali odstřel posledního vlka. Přesněji, šlo o dvě vlčí štěňata, s nimiž to skoncovali sami rangeři parku. Od té doby tu žádní vlci nebyli k vidění.

Spásači s obřím apetitem

To zavdalo v poválečných letech podnět k úvahám, jak a na kolik dobře je, že tak rozlehlé chráněné území funguje bez šelem, jež tu kdysi byly hojné. Ony úvahy, odborné i laické, praktické, pragmatické, kulturní i mírně ezoterické, často měly ještě jeden společný námět. Jeleni.

Třímetrákové býložravce, spásající šťavnatou zeleň a podrost na počkání. Zvířata tak velká a bez vlků – svých hlavních predátorů – brzy tak početná, že začala měnit podobu Yellowstone. Sešlapáváním a vypásáním listnatého podrostu, degradací lesních porostů, navázanou erozí půdy. Mohlo jich tu žít přes 40 000 a dělali z národního parku doslova paseku. Neblaze to dopadalo na řadu dalších zde žijících chráněných živočichů.

Správci parku se pokoušeli jelení problém řešit všemožně: odchyty, kastracemi, oplocenkami, odstřely. Stálo to nemalé peníze, mnohdy to bylo kontroverzní a výsledky to přitom přinášelo pramalé. Navíc každý z takových umělých regulačních zásahů ubíral národnímu parku na prestiži a jeho ochranářské hodnotě. Šlo taky o budoucí financování a příjmy parku, práva lovců, o politiku. A o to, že se sem návštěvníci (v 60. letech 1,5 milionu, v 70. letech 2,5 milionu ročně) vydávali za obrazy divočiny, ne do obory. Proto na síle získávala iniciativa volající po návratu šelem. Vlků. Ti totiž dokázali držet jeleny a další spásače zkrátka, dělali to vytrvale a přirozeně. A hlavně zadarmo. A 12. ledna 1995 se to stalo.

Návrat, jaký Amerika nepamatuje

Z Alberty, národního parku v Kanadě, přijelo do Yellowstone prvních osm vlků. V příštím roce bylo přemístěno dalších 31 exemplářů. Vlci se vrátili tam, kde 70 let nebyli. A všichni – odpůrci i podporovatelé návratu šelem – s neskrývaným napětím sledovali, co to vlastně udělá. Opravdu bylo na co koukat.

V průběhu následujících let se počet jelenů v severní částí Národního parku Yellowstone snížil z 19 000 na necelých 6000. Ne všichni byli odloveni vlky, řada jich jen odtáhla jinam. Vlci tu mezi velkými spásači vytvořili „atmosféru strachu“ – jeleni se začali vyhýbat snadno přístupné pastvě v povodí řek (kde na ně mohli útočit smečky vlků) a stáhli se více do hlubších lesů. Parkem se také pohybovali jinak, opatrněji. Úbytek spásačů pak uvolnil tlak, který bránil zmlazení dřevin v nížinách.

Vlčí smečka ohrožuje bizona v Yellowstonském parku
Vlčí smečka ohrožuje bizona v Yellowstonském parku
Licence | Volné dílo (public domain)
Foto | Doug Smith / Yellowstone National Park

U vody se zazelenaly vrby, topoly a osiky, které neokusovány dokázaly vyrůst do hustého houští. Prospěch z toho měli například bobři, kteří tu začali stavět hráze. Došlo k výraznému zamokření terénu kolem řek, výrazně se změnila vodní bilance celého regionu. Ubylo povodní. Biotopy téměř bez jelenů se viditelně regenerovaly, obnovovaly. Přibylo hmyzu, drobných savců, obojživelníků.

Na to, co se odehrálo v Yellowstone po návratu vlků, budou v letech následujících odkazovat všemožné studie. Bylo to vděčné téma, protože se tu bez přehánění psala nová kapitola ekologie, ochrany přírody, všech budoucích reintrodukčních a připravovaných repatriačních programů, re-wildingu. Protože to opravdu vypadalo, že návrat vlků, šelem stojících na vrcholu trofické kaskády – potravního řetězce – se postaral o návrat celého ekosystému do rovnovážného stavu. Jenže ono je to celé drobet složitější.

Parádu neudělali jen vlci

V druhé polovině 90. let se s velkou míru automatismu předpokládalo, že každá následující změna po reintrodukci v národním parku byla důsledkem působení vlků. Odborníci, zoologové, biologové i ekologové, to dnes ovšem vidí už trochu z odstupu. A proto si troufají hezký příběh o návratu vlků do Yellowstone poupravit, doplnit.

A to následovně: pozorované změny v ekosystému byly způsobeny vlky, ale jen z části. Byly tu i jiné faktory. Například v severní částí Národního parku Yellowstone po roce 1995 přibylo střelců lovících jeleny. V druhé polovině 90. let také v oblasti přibylo medvědů a pum. Dalších predátorů z vrcholku trofické kaskády. Výrazným zásahem do podoby ekosystémů byla i série ničivých lesních požárů. Své udělaly i klimatické změny, které se tehdy hlásily většími srážkami, jež dokázaly přispět k zavodnění krajiny kolem řek a zmlazení dřevin. Zkrátka a dobře, sešlo se toho víc, a vlci byli jen jedním (byť podstatným) dílkem celé skládačky.

Výsledky prvních monitorovacích zpráv a studií, ostře sledujících Yellowstone, ale překlápěly všechny zásluhy na vlky. Zprvu to dávalo to smysl, a proto navrátivší se šelmy vypadaly jako hlavní a jediní nositelé pozitivní změny.

Pozorované změny v ekosystému národního parku byly způsobeny vlky, ale jen z části. Byly tu i jiné faktory.
Pozorované změny v ekosystému národního parku byly způsobeny vlky, ale jen z části. Byly tu i jiné faktory.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Ekosystémy jsou ze své povahy rozsáhlé, chaotické, se spoustou přímých a nepřímých – často neviděných a dost netušených – vztahů. Jen málokdy se vlastně dá na první dobrou odhadnout, že výsledkem zásahu A nastane žádaný stav B. Dost často to může být nežádoucí C, D nebo třeba E. Jenže příklad trofickou kaskádu obnovujících vlků z Yellowstone se mezitím stal téměř univerzálním receptem na regeneraci ekosystémů, krajiny.

První kritické hlasy

Proto v roce 2010 způsobila nemalý rozruch „kacířská“ studie, srovnávají vliv vlků z Banff, ostrova Isle Royale a Yellowstone. V krátkosti: šelmy na jiných lokalitách rozhodně neměly na ekosystém takový vliv jako v americkém národním parku. Vypadalo to, že výsledky z Yellowstone, nejspíš nezáměrně, nadhodnocovaly regeneraci porostů 4-5x.

V roce 2017 se pak země zachvěla znovu, kvůli studii s provokativním názvem "Můžeme zachránit velké šelmy, aniž bychom přišli o vědu o velkých šelmách?" Její autoři upozorňují na to, že se stále častěji objevuje tendence ignorovat, přehlížet nebo znevažovat základní principy vědecké práce při bádání nad ekologickou rolí, kterou mohou hrát velké šelmy. Jde například o zobecňování a přenášení výsledků z relativně nedotčených ekosystémů na ekosystémy výrazně pozměněné člověkem, nedostatek dat a validních metod výzkumu, logické chyby a mezery v předkládaných hypotézách.

Zkrátka a dobře, že spolu s reintrodukčními programy inspirovanými příkladem Yellowstone přibývá ve světě vědy studií, které jsou děravé jako cedník. Které jednostranně líčí pozitiva návratu vlků, aniž by si všímaly problémů, komplikací, neduhů a nedostatků. Což ani trochu nevylepšuje důvěru veřejnosti ve vědu, případně v závěry takových odborníků.

Příběh o návratu vlků do Yellowstone, prezentovaný jako pohádka s dobrým koncem, si přitom žije už skoro tři dekády svým vlastním životem. Jako příklad dobré praxe je dáván skoro pokaždé, když se někde nadnese téma návratu velkých šelem do krajiny. Současní odborníci, kteří už vnímají Yellowstone kritičtěji, před tím varují.

Řekněte, že si nejste jistí

„Důvody pro reintrodukci vrcholových predátorů by neměly být rámovány obrazem ekologické nirvány,“ píše například Hugh Webster, když pátrá po skutečných dopadech možné přítomnosti vlků a rysů na biologickou rozmanitost Británie. „Příběh o návratu vlků do Yellowstone vytvořil mýtus, který lidé – možná s těmi nejlepšími úmysly – přeceňují. Vlci totiž nemění toky řek, jak bychom si přáli, a rysové neloví jen ta zvířata, která jim dovolíme.“

Návrat rysů do Anglie je dnes na spadnutí, ale nikdo ze současných obhájců této iniciativy vlastně není schopen na solidních datech a výzkumu garantovat, zda výsledek jejich reintrodukce bude stejně žádoucí (jako před lety ve Švýcarsku), nebo bez výrazného efektu na srnčí zvěř (jako v Norsku a Švédsku). Webster se domnívá, že ochránci přírody by neměli ospravedlňovat reintrodukce velkých šelem argumenty z Yellowstone, tedy výkladem o ekosystémových službách nebo trofických kaskádách, které vlci vytvoří. „On je to krásný příběh, podněcuje představivost, ale skutečně vědecké doklady o něm nejsou jednoznačné," říká.

Místo toho bychom k návratu šelem měli přistupovat s pokorou. S tím, že vlastně předem nevíme, co to udělá. Než abychom pak nekritickými vědeckými studiemi polstrovali realitu. „Reintrodukce velkých predátorů za nás nevyřeší složité ekologické problémy, a měli bychom přijmout skutečnost, že si nikdy nemůžeme být jisti, jaký by mohl být dopad jejich návratu,“ uzavírá Webster.

Příběh o návratu vlků do Yellowstone je jistě inspirativní, krásný. Ale silně přeexponovaný. Pokud budeme chtít přesvědčit veřejnost o tom, proč vlastně navrátit velké šelmy do krajiny a jaké to bude mít dopady, budeme k tomu potřebovat racionální vysvětlení a dobré podklady. A ne jen hezké pohádky.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (54)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

21.7.2022 06:13
Poutavé a zajímavé čtení. Vlk by ml být nedílnou součástí přírodních rezervací, to je v pořádku.
Do české kulturní krajiny, mimo CHKO a NP , však absolutně nepatří.
Odpovědět
AL

Alena Lyskova

21.7.2022 08:44
Yellowstone, se svou rozlohou je něco jiného než Beskydy. Je mi jasné, že naši chovatele vlka v Beskydech nemají normální argumenty jak prosadit své náboženství a řádění uměle vyšlechtěných predátorů v Jablunkovském průsmyku.
Čekám jen kdy se budou odvolávat na Aljašku. Ta má také s našim pohraničím hodně společného.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

21.7.2022 09:13 Reaguje na Alena Lyskova
Včerejší informace o 200 ovcích za měsíc připsaných na vrub 4! členné smečce(mimo vlčat) je alarmující, že to není pouze hlad, co je nutí zabíjet ta kvanta zvířat. Jeden mudrala v hospodě vyslovil zajímavou tézi o přestárlé ovci uvázané jako potrava vně ohrady a pokusu, zda jim jde pouze o potravu a nebo hlavně o lovecký pud
zabíjet bezbranná zvířata. Já si myslím, že u té smečky je za B
správně, protože hlad je o ulovení a konzumaci kořisti, ale
tam se jedná už pouze o zábavu zabíjet více, než zkonzumují,
protože je to baví. Mohou přece lovit početnou zvěř, ale to
nečiní, protože nač se honit za zvěří, když je nikdo nepotrestá
za zabíjení ovcí pro zábavu? To není z hladu, ale pro zábavu
a výuku vlčat, jak si do budoucna obstarávat potravu v ohradách
místo honění zvěře po lesích. Tato smečka se zvrhla a bude jako
genetický základ populace vlků pro přírodu naprosto k ničemu,
ale spíše naopak, protože chovat v malém ovce v takové "vlčí"
rezervaci nemá význam a louky budou odsouzeny k zalesnění. A to
zas bude pláče estetů, květomilců a hmyzomilců, že louky zmizí.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

21.7.2022 11:06 Reaguje na Břetislav Machaček
Už jsem to psal snad stokrát , ochrana velkých šelem je v pořádku.
Ovšem absolutizovat nedotknutelnost vlka v kulturní krajině, kde napáchá škody finančně přesahující mnohokrát hodnotu vlastního vlka je holý nesmysl.
Stávající právní úprava "made in Brusel" je vadná a navíc je vykládána zcela rigidním způsobem.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

24.7.2022 10:10 Reaguje na Břetislav Machaček
Vedel by ste si predstaviť v ČR miesto vlkov iné šelmy ?
Prečo vlastne chovatelia nechovajú viac kráv miesto oviec ?
Odpovědět
LP

Ladislav Pícha

27.7.2022 17:35 Reaguje na Jaroslav Pobeha
Ovce je ekologičtější (mj. trávu ukusuje, zatímco kráva ji trhá; jsem kdesi četl) a vůbec skromnější. Slyšel jste někdy o horských kravách? A je také, řekl bych, více bezúdržbová, přinejmenším ji nemusíte denně dojit; jen ji jednou za čas ostříháte a na závěr sníte.
Zkrátka - je to úplně jiné zvíře.
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

21.7.2022 11:14 Reaguje na Alena Lyskova
chovatelé vlka-náboženství-uměle vyšlechtěný predátor-Aljaška, Vy jedete docela slušný bomby-)
Odpovědět
VJ

Václav John

21.7.2022 10:24
Článek obsahuje překladatelskou chybu, sice pochopitelnou, ale zato zásadní. V Yellowstone nejsou a nikdy nebyli přemnožení losi, ti jsou tam naopak docela vzácní, s odhadovaným počtem okolo 200 kusů:
https://www.nps.gov/yell/learn/nature/moose.htm

Problém je, že "elk" znamená los jen v britské angličtině, kdežto v té americké je los "moose", zatímco "elk" znamená jelen. Pak už to dává samozřejmě mnohem větší smysl - jeleni jsou většinou hlavní vlčí kořist, to platí v Evropě stejně jako v USA. A byli to právě jeleni, kteří se v Yellowstone "přemnožili", ne losi.

PS - Mezi vlčí kořist sice patří příležitostně i losi, ale téměř výhradně mladí jedinci. Los už je přece jenom těžší kalibr a riziko těžkého zranění nebo zabití je příliš vysoké, takže se vlci téhle kořisti obvykle vyhýbají.
Odpovědět
Martin  Mach Ondřej

Martin Mach Ondřej

21.7.2022 10:57 Reaguje na Václav John
Mordije Klatovy!
Děkujeme za upozornění, opravíme. Díky moc
Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

21.7.2022 14:02 Reaguje na Martin Mach Ondřej
Jestli Vás to utěší, tak loni byl v televizi dokument o návratu vlků do Yellowstone. Pořád se tam zmiňovali losi, i když ani jednoho na záběrech nebylo vidět. Všechno to byli jeleni wapiti.
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

21.7.2022 13:07
Ano, taková informace už kolem mě před nějakým časem "proběhla". Obávám se, že vzívači vlka z Hnutí Duha si tohle ani nepřečtou, natož aby se zamysleli a poupravili své náboženství. Bohužel totéž možná platí i o pracovnících AOPK: Nedávno jeden z nich na jednání ke škodám na ovcích pronesl, že sice počítali s tím, že vlci nějaké škody nadělají, ale že ho překvapilo, jak vysoké ty škody jsou. Přítomni jednání byli i chovatelé ovcí. Jejich reakce jsou nepublikovatelné. Takže vystřízlivění by v případě vlčího náboženství potřebovalo více institucí.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

21.7.2022 14:04 Reaguje na Marcela Jezberová
Až na tu hrubku ve slově vzývači s Vámi souhlasím. Oni nezívají, oni vzývají.
Odpovědět
Sl

Slovan

21.7.2022 16:42
Vlk samozřejmě není jediný, kdo ekosystém jako takový ovlivňuje (o ohni a vodě ani nemluvě), ale “vlci byli jedním (podstatným) dílkem celé skládačky.” Takže to není pohádka, ale realita. Vlk byl a je jedním z podstatných faktorů “uzdravení” Yellowstonu. Že není nějakým zázračným lékem na vše ví ale snad každý.
To, že vlk i jiní vrcholoví predátoři jsou pro celý ekosystém nepostradatelní ostatně ani citovaní pánové nepopírají a v anglickém originále je zmíněno, že i oni podporují návrat těchto zvířat do volné přírody. Žádné zvíře v přírodě není “zbytečné” a každé má v ekosystému svou roli. Příroda by byla chudá bez vlků i jelenů úplně stejně.
Odpovědět
Sl

Slovan

21.7.2022 16:57 Reaguje na Slovan
https://www.nationalgeographic.com/animals/article/yellowstone-wolves-reintroduction-helped-stabilize-ecosystem
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

21.7.2022 18:02 Reaguje na Slovan
Žádné zvíře není v přírodě zbytečné, ale záleží taky na místě, kde se vyskytuje. Významná je role vlka v původní krajině, hodně pofidérní je v kulturní krajině, kde je jeden statek na druhém. Tam vlk nemá co dělat, protože místo aby redukoval přemnoženou zvěř, zaměřuje se na mnohem snazší "kořist", kterou nachází na pastvinách. Jinými slovy, místo aby prospíval, výrazně škodí.
Odpovědět
Sl

Slovan

22.7.2022 11:23 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Když jsem koukal na jeden z dokumentů o problematice vlků na Broumovsku, jeden z tamních myslivců si velice stěžoval, že vlci loví ty "nejlepší a nejsilnější" jeleny a on chudák nemá co lovit. Tak jak? Zaměřuje se skutečně na tu "snazší" kořist, jak tvrdíte vy, nebo je tomu tak jak tvrdí onen myslivec? Aby bylo jasno, nepopírám tamní konflikt mezi vlky a některými chovateli!

Opakuji to poněkolikáté a budu to opakovat stále. Argument s "kulturní krajinou" je hloupost v momentě, kdy v zemi jako Indie dokáží prosperovat (a to i bez nějakých skutečně velkých chráněných území) zvířata jako tygři, levharti, vlci, medvědi, hyeny, sloni, nosorožci, gaurové a celé spektrum dalších zvířat. Jasně že i tam dochází ke konfliktu daných zvířat s lidskou populací, ale to bude probíhat prostě vždy. Je to o přizpůsobení se a respektu. O ničem jiném. Asijský lev přežil na jediném místě - v Girském NP právě v Indii. Dnes je ta populace prosperující. Roste její populace i se rozšiřuje jejich areál rozšíření daleko za hranice samotného parku. Jde to se lvi a tygry v Indii ale nejde to s vlky u nás?
Kulturní krajina neznamená, že zde nejsou pro ta zvířata vhodná území!

No a představa, že by někoho napadlo znovunavrátit medvěda třeba na Šumavu... mrtví by byli v desítkách ještě před tím, než by na Šumavě běhal jediný medvěd. A přitom to v hustě obydlené Jižní Koreji udělali - v Jirisan NP. V parku, který je menší než NP Šumava a jehož návštěvnost se ročně pohybuje přes 1,5 milionu...
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

22.7.2022 11:53 Reaguje na Slovan
Jenže v té Indii jsou třeba národní parky jako Kaziranga, kde prostě lidi nejsou. To u nás není možné, protože tady se začala chráněná území dělat i v místech, kde je jistá populace lidí. Zkuste je vysídlit? Kromě toho i v té Indii je celá řada problémů s divočinou. Mimo jiné žije na území parku asi 1300 slonů, jejichž neustálé nájezdy na plodiny zemědělců majících pozemky v okolí rezervace jsou neustálým problémem. I soužití s tygry a levharty není úplně bez problémů, jenže se o tom nedozvídáme díky tomu, že Indie je "kapánek" dále. Takže když trochu zapátráme na internetu , zjistíme, že i tam soužití s přírodou přináší lidem spoustu problémů a není to taková selanka, jak jste nám ji vylíčil. A co se týče medvědů, tak nevím jak je to na Šumavě, ale v Beskydech se v průběhu roku jeden až dva kusy vyskytují. Protože se obvykle jedná o starší kusy, které mají rozum, je jejich soužití s námi bez problémů.
Odpovědět
Sl

Slovan

22.7.2022 12:17 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Ale vždyť já existenci těch konfliktů ve svém příspěvku sám zmiňuji, tak o jaké selance to z mé strany mluvíte? Poukazuji pouze na to, že to lze a že naše “kulturní krajina” není překážkou pro prosperující vlčí nebo rysí populaci na našem území.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

22.7.2022 13:50 Reaguje na Slovan
Pokud tam dochází denně ke konfliktům lidí se slony, pokud tam tygři zabíjejí domorodcům dobytek, je to podobné jako u nás. Akorát tam dochází k větší pytlačině kvůli slonovině a tygřím kožešinám, případně dalším částem jejich těl pro oriěntální medicinu. Tohle ale za soužití nepovažuji.
Odpovědět
Sl

Slovan

22.7.2022 21:41 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Vy za dobré soužití asi považujete jen situaci s 0 konfliktními situacemi. V tom případě ale u nás máme veliký problém s mnoha a mnoha druhy - a rozhodně ne pouze s těmi, jejichž potravou je maso! Bez nějakých konfliktů to prostě nejde a proto píšu, že je to hlavně o přizpůsobení se a respektu.
Pokud se populace tygrů nebo slonů v Indii nejenom stabilizovali, ale vykazují růst, pak to považuji za úspěšnou politiku daných druhů a ochránci odvedli a odvádí vynikající práci. Navíc v situaci, kdy je hustota obyvatelstva 4x vyšší než u nás a je jedno, že ty rezervace jsou většinou bez lidí, protože ta zvířata logicky chodí i mimo dané rezervace a tam už lidé normálně žijí.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

22.7.2022 23:01 Reaguje na Slovan
Když už píšete o tom repektu, tak by jej měly repektovat obě strany a ne aby se lidé bezmocně dívali na to, jak jim sloni likvidují jejich úrodu a oni nebudou mít co jíst, nebo když vlci naprosto beztrestně zabíjejí chovatelům jejich hospodářská zvířata a nějací vypatlaní ekoteroristi jim říkají, že to je v naprostém pořádku.
Odpovědět
Sl

Slovan

23.7.2022 13:48 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Konflikty existují a existovat budou. Existují však také způsoby, jak je minimalizovat a zajistit, aby lidé i divoká zvířata mohli žít vedle sebe.
Podle vás to ale asi musí být buď bezproblémová pohádka (podle vašeho scénáře) nebo nic.
Hold, ještě že tu ochranu přírody řeší jiní lidé než vašeho ražení.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

24.7.2022 09:48 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Nechcel by ste trochu hamovať ? Nadávate kdekomu do ekoteroristov, ale nie ste vy až moc technokrat ?
Divá príroda je z princípu nebezpečná, spolužitie s veľkými šelmami aj bylinožravcami spôsobuje konlikty. Ale to neznamená že správne riešenie je vybiť ich do nohy.
Konflikty spôsobuje aj spolužitie s diviakmi a jeleňmi, s ktorými si neviete rady. Indovia ani kvôli problémom neplánujú systematicky vybiť svoje šelmy ani megafaunu. Samozrejme nemám nič proti tomu, ak šelma robí škody na dobytku ju odstrašiť alebo rovno odbachnúť. Tiež viem čo vlci dokážu. Keď sa tým zamýšľam, možno by bolo lepšie mať v krajine stredne veľké mačkovité šelmy než svorky vlkov (leopardy, pumy, gepardy). Tie nezahrdusia velé stádo v amoku. Zoberú jeden kus a idú preč.

Posledná otázka - považujete Slovensko za kultúrnu krajinu či polodivočinu ? Chaty a cesty máme tiež všade nastavené, v každej doline. K tomu je tu niekoľko stoviek medveďov.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

24.7.2022 10:53 Reaguje na Jaroslav Pobeha
S tím počtem medvědů na Slovenku jste těžce mimo. Podle Lesů Slovenské republiky jich žije na Slovensku asi 2760, přičemž za posledních 20 let jejich počet díky hysterické ochraně narostl zhruba na trojnásobek. Přitom já si pamatuji, že když jsem kdysi chodil do základky, v učebnicích se uvádělo, že jich je asi 800 a ten počet se udržoval tak, že pro devizové cizince byla možnost lovu. Nedokážu přesně posoudit, zda příroda na Slovensku je kulturní krajina či polodivočina. Ono taky záleží na lokalitě. Spíše si odpovězte Vy na otázku, zda takový počet medvědů místnímu ekosystému prospívá, nebo spíše škodí.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

24.7.2022 12:01 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
V Indidi je s chráněnými územími obrovský prolém, protože mimo chráněná území venkovani hladoví, zatímco v chráněných územích je podle nic ladem ležící půda.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

24.7.2022 13:11 Reaguje na Radim Polášek
V Indii připadá zhruba 380 obyvatel na čtvereční kilometr. To je skoro třikrát tolik než u nás. Pak se člověk nemůže divit, že tam spousta lidí trpí hlady.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

25.7.2022 10:47 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Ono to je složitější, protože většina Indie má tropické podnebí, kde za předpokladu dostatku vody je intenzita produkce několikanásobně vyšší než je produkce na stejné ploše u nás na poli. Nebo třeba v nádrži s rybami.
Na takových plochách i když tam je trojnásobek lidí na km 2 proti nám, je defakto z hlediska dostatku potravin to zalidnění menší než u nás.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

25.7.2022 18:34 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Někde jsem četl, že se to číslo již pohybuje okolo 430 obybatel na km2. Ta Indie stejně jako další velké země ale mají to specifikum, že ta vysoká zalidněnost neplatí pro celou zemi. Je tam například stát s pouhými 16 obyvateli na km2. Tedy velké části země přelidněné ale pořád zbyvají relatívně málo obydlené krajiny. Stejně je na tom třeba Čína.
Odpovědět
Sl

Slovan

26.7.2022 21:49 Reaguje na Jarek Schindler
To je sice pravda, ale největší populace třeba slonů i tygrů jsou ve státě Karnataka s hustotou obyvatel 320/km2 (u tygrů se o to prvenství dělí se státem Madhya Pradesh s 240/km2.). Populace lvů indických se zachránila ve státě Gujarat s více než 300/km2. Tyto informace by se měli zmínit také...
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

27.7.2022 00:05 Reaguje na Slovan
Potom by se ale nemělo zapomnět také na informaci, že tamní většina nynějších národních parků jsou bývalé lovecké revíry a byly to ohromné plochy bez obyvatelstva. No a při tvorbě NP tam nebylo zas tak vzácné, že se oblast nechala v zájmu NP vystěhovat. Státem Karnataka prochází pokud se nepletu nejdivočejší a nejméně obydlená část Západního Ghátu s jeho NP. No a populace lvů perských ( že ten lev žije již pouze v Indii ještě neznamená, že je indický) to je zase Gírský les. Rezervace a NP na ploše 1400 km2. Jako bývalý lovecký revír opět bez lidského osídlení. Myslím si , že pokud jsem výše napsal, že velké státy mají i přes značnou lidnatost místa ( oblasti) s minimální lidskou přítomnosti, napsal jsem pravdu.
Odpovědět
Sl

Slovan

27.7.2022 12:47 Reaguje na Jarek Schindler
Jestli většina, tak to netuším, ale ano, dost dnešních přírodních rezervací v Indii bylo dříve loveckými oblastmi. To nikdo nepopírá. U nás bylo Křivoklátsko dříve také loveckou oblastí. Nicméně je také dobré zmínit, že to nebyli oblasti podobné našim současným oborám, ale že se jednalo o podobný systém jako jsou Game reserve v Africe.
Ano, rezervace Gir má sice rozlohu 1400 km2, ale ti lvi žijí dnes v oblasti o rozloze cca. 30 000 km2, tedy i v oblastech, kde lidé prostě jsou. A i přesto jejich populace roste.
Neřekl sem, že nemáte pravdu s tou lidnatostí. I v Indii jsou místa s malou lidskou hustotou. Ta jsou i u nás. Pouze mi to vyznělo jako byste tím chtěl říct, že ta zvířata žíjí převážně na těchto místech a proto to tam může fungovat. Minimálně člověk, který se o problematiku tolik nezajímá by to tak mohl pochopit. Proto jsem to uvedl na pravou míru.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

27.7.2022 14:58 Reaguje na Slovan
Jo, obora je oplocená a výměrově podstatně menší. Už z principu se stovky km2 velice špatně oplocují. Navíc o bytelnosti takových plotů je asi zbytečné se bavit. Ta Indie je asi pro nás na pochopení trochu složitější. Vezměte třeba Bombaj. Jedno z největších měst na světě a končí zastavba a začíná džungle a liduprázdný NP (100 km2) s levhartem indickým. No a ti velice rádi loví právě v té Bombaji hlavně psy a sem tam nějakého toho človíčka. Udajně v Indii zabijí víc lidí než všechna ostatní divoká zvířata dohromady. No a koho to zajímá? Dočtete se u nás, že v milionovém městě se můžete stát kořistí šelmy? Nebo spíš , představte si, že by ten levhart běhal u nás po Praze a okolí a nedej bože někoho zakousl. No a v té Bombaji neběhá jen jeden. U nás se napíše o indickém bezproblémovém soužití levharta s lidmi.
Odpovědět
Sl

Slovan

27.7.2022 18:06 Reaguje na Jarek Schindler
O žádném bezproblémové soužití s levharty v Indii jsem tedy nikdy neslyšel. Navíc by mě zajímalo, kde berete ten údaj o tom, že zabil více lidí než všechna ostatní divoká zvířata dohromady. To je naprostá kravina. I když nebudu počítat hady, kteří mají prostě na svědomí neporovnatelně více lidských životů, pak tam furt bude třeba slon nebo tygr.
Popis Bombaje jako milionového města za kterým je džungle je "trošku"... no, řekněme že to dost kulhá. Stejně jako popsat NP o rozloze Českého Švýcarska (teta wiki píše 84km2) s ještě větší návštěvností jako "liduprázdný" park. Ale ano, ten problém v Bombaji je, to nepopírám. Ostatně ty záběry jak levhart útočí na člověka jsou převážně právě z Bombaje. Jak ale sám píšete, levhart tam chodí hlavně na ty toulavé psy, kterých tam jsou bohužel velká množství. Bombaj je však velice specifický případ, podle kterého se rozhodně nedá popisovat situace v Indii jako celku.

Příklad. Jedna z největších populací (né-li vůbec největší) levhartů v Indii je v Rajastanu, konkrétně v pohoří Aravalli. Je to i díky tomu, že podobně jako u lvů v Giru, je lidé nějak extrémně nepronásledují. Pokud nějakému pastevci levhart uloví třeba kozu, tak ti lidé věří, že se jedná o oběť bohům tamních hor.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

28.7.2022 16:26 Reaguje na Slovan
Pod pojem zvíře zahrnuji savce. Odkaz na počet lidí usmrcených levharty a porovnání s tygrem nebo slonem vám nedám. Musel bych to hledat a to se mi opravdu nechce. Takže až to náhodou najdu. Levhartů má být mezi 10 až 14 tisíci. Údajně díky jejich skrytému způsobu života by jich mohlo být až 20 tisíc. Za posledních 100 let měl být propad jejich početnosti 90%. Kolik potom žilo v té Indii levhartů? Ubývají udajně nejvíc z důvodů pytláctví. Četl jsem, že největší úbytek je tam kde vzrůstá populace tygra. To na pytláctví nevypadá. Pojem liduprázdný jsem použil z důvodu absence osídlení. Nebo snad chcete tvrdit, že v těch indických NP jseou běžně vesnice? S turistikou s průvodcem to opravdu nemá co dělat. Navíc se tam dá jít do těch parků pouze za dne. Atd.
Odpovědět
JD

Jiří Domes

21.7.2022 18:55
Nechápu ty komentáře tady. Člověk by čekal, že na ekologickém serveru budou lidi podporovat přirozenou skladbu zvěře. Ale i tady se očividně preferuje kulturní krajina, lesní plantáže, ovce. Prostě prachy...
Ale samozřejmě s tím, že lesům u nás by víc než vlk pomohlo, kdyby se zreformovali myslivci a obecně hospodaření v lesích a určil rozumný maximální počet srnčí zvěře v lesích (+ kompletně vybili jeleni sika).
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

21.7.2022 19:34 Reaguje na Jiří Domes
To není o tom, co kdo preferuje. To je o tom, že většina místních diskutujících si uvědomuje, že ta kulturní krajina tady je a jsou si vědomi, že prosazovat existenci vlků v krajině, kde je jeden statek na druhém, je stejná pitomost, jako kdyby tady chtěl někdo vysadit lední medvědy. Ti přece taky do přírody patří.
Odpovědět
JD

Jiří Domes

21.7.2022 22:35 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Lepší "argumenty" než lední medvědy nemáte?
Škody způsobené vlky jsou absolutně zanedbatelné (řádově miliony za rok) a pokud by si chovatelé lépe zabezpečili zvířata, mohly by být i menší. A samozřejmě že ta kulturní krajina je problém, proč máme CHKO a NP plná statků, chat a lesních plantáží?
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

22.7.2022 05:17 Reaguje na Jiří Domes
Samozřejmě, že nemusíme mít hned lední medvědy. Ono úplně stačí když se u nás začne potulovat ten hnědý. To jsou pak panečku ochranářské manévry. Kultůrní krajina ve střední Evropě má být problémem? CHKO a NP plné statků , chat a lesních plantáží? No nebude to spíš tím, že tam ty statky chaty byly dříve něž to CHKO či NP. No a lesní plantáže? Divím se že ochranářům nevadí na těchto lesních plantážích vyhlašovat CHKO či ještě lépe NP. No a pokud někdo začne argumentovat vlky v severní Americe a jejich návratem do Yellowstounu tak pochybuji o jeho zdravém rozumu. Jen namátkou. Průměrná lidnatost USA 35 osob na km2. Montana , Wyoming průměrně 2 lidi na km2 a to na ploše 634 000 km2. Idaho 7 lidí na km2. On to opravdu někdo chce srovnávat s ČR a 134 lidmi na km2 a to na necelých 79 tisíc km2.
Škody vlky jsou možná zanedbatelné pro ochranáře. Pro chovatele a zvlášť malochovatele jsou likvidační. Zadrátujeme kvůli vlkům celou krajinu? Nakonec se zjišťuje, že žádné zabezpečení není stoprocentní. Prostě a jasně vlk jako divoké zvíře do hustě zalidněné krajiny nepatří. Žádné bezkonfliktní spolužití vlka s člověkem neexistuje. No a nakonec, vlk přežil tam kde má k životu podmínky. Tak nebyl i přesto, že se na většině tohoto území loví, nikdy vyhuben. Jen si tam uchoval a to i přes malou zalidněnost, ostražitost a respekt k člověku.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

22.7.2022 08:23 Reaguje na Jarek Schindler
Ten respekt a ostražitost v lokalitách, kde je hystericky chráněn, vlk ztratil a dneska se klidně bude potulovat pár desítek metrů od vesnice.
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

22.7.2022 08:02 Reaguje na Jiří Domes
Milionové škody považujete za zanedbatelné? Hrazeny jsou z peněz daňových poplatníků, takže i z vašich. Ty miliony by se mohly uplatnit užitečněji, než na opakované škody způsobované vlkem. Není pravda, že větší zabezpečení hospodářských zvířat snižuje škody. Naopak, v zemích, kde tento problém mají už desetiletí a zabezpečují maximálně, tam škody neklesají. Klesnou až tehdy, když se do vlka může při útoku střelit nebo když je povolená regulace vlčí populace.
Chaty, statky a "lesní plantáže" tady byly před CHKO a NP. Vyvlastňování majetku by se nelíbilo ani vám, takže není důvod vyvlastňovat majetek jiných lidí jen proto, že ho mají v CHKO.
Kulturní krajinu bych za problém nepovažovala, neboť, stejně jako jiní prostí lidé, potřebuji jíst. Sběrem bobulí a lovem lesní zvěře se dnes už opravdu neuživíme.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

27.7.2022 00:20 Reaguje na Marcela Jezberová
Pana Domese neživí krajina. Pana Domese uživí Kaufland či Lídl.
Odpovědět
Jaroslav Havel

Jaroslav Havel

22.7.2022 08:04 Reaguje na Jiří Domes
A vy jste vylezl z jake diry? CHKO Broumovsko, nas skromny statek postaven 1784, vznik CHKO kdy? Tak zpatky do skolnich skamen a nebo si nafackovat za debilitu. U nas v CHKO lesy plantaze, na polich repka. Neni problem postrikat pole Roundapem aby to dozralo a nebo vylikvidovat plevel v bramborach nebo pred zalozenim louky. Ja to nedelam. Sazim stromy, chovam v kolem 10 ovci s odchovy a vlk me komplikuje zivot a stresuje zvirata. Srnky si chodi div ne na dvur, protoze se stahuji do bezpeci. Ale to ekoblb nepochopi.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

22.7.2022 08:20 Reaguje na Jiří Domes
Asi už nemá cenu, abych Vám odpovídal. Ostatní Vám nafackovali za mě.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

22.7.2022 11:15 Reaguje na Jiří Domes
Další rozumbrada z panelákového bytu kochající se nad potrhanými
ovcemi kreaturami zvanými "divoká šelma". Pár milionů prý není
až tak velká škoda, ale kdo bude pastviny jednou spásat, až to
přestane díky vlkům chovatele bavit? Vy pane a nebo vlci, až
přejdou bez ovcí na vegetariánskou potravu? Měl by jste si nyní
zajet podiskutovat na Jablunkovsko o těch zanedbatelných škodách
a o vlčí smečce v centru obce lovící v poledne ovce mezi domy.
Tam by vám to horalé vysvětlili stručně a ručně, protože jim
už dochází trpělivost s AOPK, DUHOU a ostatními pomatenci. Mám
obavu, že to vezmou do vlastních rukou i s následky a doplatí
na to třeba i rys a ostatní zvířata. Ono podobně to řeší i
rybníkáři, holubáři a chovatelé drůbeže, když to neřeší stát.
Zoufalí lidé dělají zoufalé činy a nadělá se tím více škody,
než při regulaci problematických jedinců a nebo i smečky.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

25.7.2022 10:54 Reaguje na Břetislav Machaček
Taky bych to tak viděl. Ona ta chovaná zvířata, i když jsou jen třeba na maso, jsou často stejní nebo téměř stejní mazlíčci a členové rodiny jako třeba domácí psí či kočičicí mazlíčci.
A když je třeba je zabít, zabíjí se velmi pečlivě tak, aby co nejméně trpěli. A pak přijdou vlci a zabijou je prostě tak, že jim zaživa trhají maso z těla. A přitom jsou ti vlci díky zelenému bruselskému lobbingu absolutně beztrestní. Člověk by snad musel k těm pobíjeným zvířatům jít a nechat se vlky aspoň pořádně zranit, aby je potom oplátkou mohl zabít nebo aspoń v "sebeobraně" pořádně zranit a přitom nebýt za to poptahován a třeba i nejít do vězení.
Odpovědět
SM

Stanislav Mudra

25.7.2022 18:46 Reaguje na Jiří Domes
zejména ty prachy a ovce jdou spolu ruku v ruce :-)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

21.7.2022 21:50
Řekl bych, že nejen nepřesný překlad, ale také jednostranný výklad přírodních jevů brání pochopení podstaty dnešních problémů.
Odpovědět
JN

Josef Novák

22.7.2022 08:23
Nesvádějte vše na Brusel, mělo by stačit dodržovat platný zákon 114/19992 Sb. který odpovídá směrnicím z Bruselu - § 56 výjimky ze zákazů odstavec 2 písmeno b) v zájmu prevence závažných škod na úrodě, dobytku, lesích,....Bohužel pouze chybí odvaha tento zákon dodržovat a bez zbytečných průtahů povolit lovit problémové jedince. Ochrana přírody stále nechápe, že odstranění problémového jedince je ochrana daného druhu. O to více zůstává místo pro lidovou tvořivost. Chovatelé dávno pochopili, že jim nikdo nepomůže a v tichosti si řeší problémy.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

22.7.2022 10:32 Reaguje na Josef Novák
Jenže ono se to snáz řekne než udělá. Vážně si myslíte, že by takový odstřel prošel? Nejdříve byste musel prokázat škodu, pak byste si musel podat žádost, k té by se vyjadřovalo "x" institucí, včetně nejrůznějších ekoteroristů a nakonec by z toho vyplynulo, že pro odstřel není důvod. Jenom pro informaci - když vloni na Slovensku zabil medvěd toho staršího pána, nevyřešilo se vůbec nic a medvěd se "ztratil".
Odpovědět
JN

Josef Novák

22.7.2022 12:13 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Máte pravdu, že to není jednoduché, za prvé z predátorů se udělali posvátné krávy, na jejich ochraně se přiživují různé "neziskovky" a těžko by dopustili ublížit jejím modlám. Na druhou stranu by měli pochopit, že odstranění problémového jedince je ochrana druhu. Problém je osobní odvaha odpovědného úředníka, aby se nebál křiklounů. Mám s tím osobní zkušeno, když jsem v devadesátkách povolil střílet kormorány, kdyby mohli, tak by mě kamenovali. Problém kormorán stál už miliardy a nikdo se nehlásí k odpovědnosti. Co mohlo být za ty peníze ptačích parků !!!!!! Mělo by stále platit-pokut císař pán dal někomu razítko, Pánbůh by mu měl dát rozum.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

24.7.2022 09:15 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Na slovensku sa problémové medvede likvidujú. A budú sa musieť strieľať aj ďalšie jedince na niektorých miestach, keďže je ich veľa natestno. To ale neznamená, že ich budeme všetky strieľať do nohy a to sa týka aj vlkov.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

27.7.2022 00:16 Reaguje na Jaroslav Pobeha
No , ono jde o to, že před námi nejsou žádné růžové časy. No a do kapsy bude stále hlouběji a hlouběji. Myslíte si, že v kontextu doby bude mít ten váš předražený zásahový tým nějakou dlouhodobou budoucnost? Řekl bych, že doba kdy "ochranář" jen natahoval ruku "dejte mi", pomalu končí. No a vaši vegetariánští medvědi? Taky bychom jich tady pár desítek potřebovali.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

24.7.2022 12:06
Ekosystémy nejsou chaotické. To se jenom zdá Neználkům. Ekosystémy jsou přísně logické, akorát ta logika je statistická logika daná velkými čísly.
A co se týká vlků v Yelowstone, příběh není úplný. Tuším v posledních cca 10 letech se do Yelowstonského systému zavedl víceméně pravidelný odstřel vlků, v několikaletých intrervalech vždy, když se jejich počty vyhodnotí jako začínající přemnožení.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

24.7.2022 13:34
K níže uvedenému odkazu bych dodal - Jenom naprostý idiot dokáže na zvýšenou agresivitu vlků a nebojácnost říct, že se jedná o hysterii.
https://www.stream.cz/zpravy-televize-seznam/vychodoceske-obce-chteji-strilet-vlky-hysterie-rikaji-ochranci-64364130#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=sznhp.vidpbox&source=hp&seq_no=1&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist