V databázi ochrany přírody je už přes 35 milionů záznamů o pozorovaní živočichů, rostlin i hub
Jde o ohromné množství dat a dalších informací o výskytu druhů a o druhové rozmanitosti. Naše Nálezová databáze ochrany přírody je z obdobných zdrojů dat ve střední Evropě nejrozsáhlejší. Zásadní jsou totiž nejen počty, ale i celková doba, za kterou jsou nálezy zpracovávány. Máme tak k dispozici opravdu dlouhé časové řady a to poskytuje jasnější obrázek o tom, co, kdy a kde se na našem území vyskytovalo. A moderní ochrana přírody nejde bez takových znalostí dělat,“ říká František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Informace o pozorovaných druzích slouží hlavně odborným institucím a orgánům státní správy, krajům a obcím k zajišťování ochrany druhů (např. záchranné programy a programy péče) nebo k plánování péče o chráněná území. Stěžejní jsou také statistiky o výskytu a trendech vývoje. Ty slouží mimo jiné k pravidelnému reportování Evropské komisi, které se provádí každých šest let. Důležitá jsou i data o výskytu invazních druhů.
“Od roku 2017 je databáze přístupná také široké veřejnosti a každý, koho trochu zajímá, co kde roste nebo žije, si může pomocí filtrů najít to své. Záznamy jsou navíc propojené s kartami druhů, uživatel se tedy může dozvědět i další informace, například o způsobu života daného druhu nebo co ho ohrožuje,“ popisuje Jan Zárybnický z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, který vede Odbor Informačního systému ochrany přírody.
Nálezová databáze ochrany přírody se pravidelně aktualizuje. Záznamy se do ní dostávají mnoha způsoby, například z mapování a monitoringu druhů a biotopů zajišťovaného Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR i externími spolupracovníky, z průzkumů a výzkumů, z dalších databází, jako je například AVIF (Česká společnost ornitologická) nebo BioLib, z mapovacích aplikací BioLog nebo iNaturalist.
„Do databáze může přispívat také veřejnost a jsme za to moc rádi. I jediný záznam pozorování, třeba veverky, kterou vidíte na procházce, může přispět ochraně přírody. Aktuálně také běží mapování čápů černých a velmi stojíme i o informace z případného nálezu invazní sršně asijské nebo nepůvodních druhů raků. Ideální je používat mobilní aplikaci BioLog nebo iNaturalist, která za vás dokonce pozná, o jaký druh jde,“ uzavírá Karel Chobot z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, který vede Odbor monitoringu biodiverzity.
Přečtěte si také |
Třetí ročník akce Biosmršť 2024 zaznamenal nový rekord v počtu pozorování nepůvodních druhůVíce o Nálezové databázi ochrany přírody se dozvíte ze storymapy Bez dat to nejde.
reklama