https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/veverky-a-berusky-jsou-v-pohode.ale-nektera-zvirata-nam-ve-meste-vadi
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Veverky a berušky jsou v pohodě. Ale některá zvířata nám ve městě vadí

23.5.2024 16:54 | PRAHA (Ekolist.cz)
Jak se obyvatelé města staví ke zvířatům ve svém bezprostředním okolí? Nedávná studie Technické univerzity v Mnichově, Univerzity v Jeně a Technické univerzity ve Vídni ukazuje, jak rozdílné je přijetí různých volně žijících zvířat v městských oblastech. Důležitými faktory jsou místa, kde se zvířata vyskytují, a míra jejich oblíbenosti – zde vycházejí na jedničku veverky a berušky. Výsledky mohou mít důležité dopady pro městské plánování a ochranu přírody.
 
Jak studie ukazuje, vztah mezi obyvateli měst a městskými zvířaty je složitý. Vědci provedli průzkum, aby zjistili, jak obyvatelé Mnichova hodnotí 32 druhů městských zvířat a kde ve městě by je nejraději viděli.

Obecně se respondentům většina zvířat líbila. Pozitivní hodnocení získalo 23 z 32 druhů zvířat. Velmi oblíbená byla většina ptáků a savců. Pozitivně respondenti hodnotili také členovce, ještěrky a žáby. Výjimkou byly kuny, krysy, vosy, slimáci a městští holubi. Nejméně oblíbení byli švábi. K mravencům, pavoukům a hadům měli respondenti neutrální postoj.

Svislá osa udává, jak je zvíře oblíbené nebo neoblíbené. Zvířata jsou považována za oblíbená od hodnoty 2. Horizontální osa ukazuje vzdálenost od vlastního domova, kde by se mělo zvíře vyskytovat.
Svislá osa udává, jak je zvíře oblíbené nebo neoblíbené. Zvířata jsou považována za oblíbená od hodnoty 2. Horizontální osa ukazuje vzdálenost od vlastního domova, kde by se mělo zvíře vyskytovat.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Technická univerzita v Mnichově

Podle průzkumu mají všechna zvířata ve městě své místo – s výjimkou několika málo velmi neoblíbených druhů.

Obyvatelé města si v průzkumu mohli vybrat z různých lokalit v různé vzdálenosti od svého bydliště, kde by se zvířata měla nacházet. Ve většině případů účastníci umisťovali zvířata do městských oblastí, jako je jejich čtvrť, městské parky, ve městě obecně a v okolní přírodě.

Naopak jen zřídka uváděli bezprostřední okolí svého bydliště, například na zahradě, na balkoně nebo v bytě.

Účastníci umístili některá zvířata, například veverky a berušky, do všech nebo téměř všech lokalit. Mnoho druhů umístili na více míst, zatímco tři druhy často neumístili vůbec: švábi, krysy a slimáky.

Děkujeme, nechceme. Na snímku šváb.
Děkujeme, nechceme. Na snímku šváb.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

„Ukázalo se, že preference obyvatel městských lokalit jasně korelují s jejich postojem ke zvířatům,“ vysvětluje výzkumník Fabio Sweet. Zvířata, která byla obecně oblíbenější, umisťovali respondenti v průměru blíže k domovu.

Plánování měst pro lidi a zvířata

„Rostoucí urbanizace činí nezbytným aktivně se starat o zvířata ve městě a navrhovat městský rozvoj podle toho. Pokud víme, kde lidé preferují nebo nemají rádi určitá zvířata, můžeme předvídat potenciální body konfliktu. To nám umožňuje identifikovat místa, kde je ochrana druhů ve městech přijímána obyvateli,“ říká Wolfgang Weisser, vedoucí katedry suchozemské ekologie.

Výsledky ukazují, že například v městských parcích jsou konflikty mezi lidmi a zvířaty nepravděpodobné, protože zvířata jsou tam většinou lidí přijímána. Zvířata jsou tolerována i v širším obytném prostředí. Naopak ochrana volně žijících zvířat v bezprostřední blízkosti obytného prostoru, například na balkoně, by se mohla setkat s odporem.

Opatření na podporu městské biodiverzity jsou nejúspěšnější, pokud jsou nejen ekologicky smysluplná, ale také společensky přijatelná. Je proto nutné skloubit znalosti o způsobu života těchto živočichů s jejich akceptací ze strany lidí. Tímto způsobem může městské plánování současně podporovat dobré životní podmínky zvířat ve městech a předcházet konfliktům mezi lidmi a zvířaty.


reklama

 

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (11)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ra

Radek

23.5.2024 18:44
Škoda že se vědci nezeptali měšťanů na vlky , jak by se jim líbilo že by byli v parcích . Lidem by potom zbyly oplocené cesty po kterých by se mohli v klidu pohybovat a z rozmístěných laviček pozorovat jak se vlkům žíje v parku a co na to říkají veverky a holubi , pokud by označili že je park v pohodě , mohli by uvažovat o medvědech .
Odpovědět
Anyr

Anyr

24.5.2024 00:12 Reaguje na Radek
Vyloženě trapný, bro.
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

24.5.2024 07:59 Reaguje na Anyr
Ne nic na tom trapného není. Vlka nám chcete dát za barák, tak si ho užijte ve městech. Dál si myslím, že vadí všichni ptáci, ráno moc křičí a vlastně i přez den. Ano vím to, protože vím o stížnostech, že měšťáci pijedou na venkov na chalupu a ráno je budí řevem ptáci, o slepicích ani nemluvě. ak ve městech je budou nejspíš regulovat po tomto výzkumu. No abrouci? Postříkat chemicky a hotovo. Vím, je to trochu přehnané, ale opravdu o řevu ptáků jsem slyšel. Podařilo se v honitbě udělat ozelenění, mezi jinými i keře, dnes tolik nenáviděné, ale včera jsem jel na Koínsku a tady se k tomu staví asi jinak. Na Vysočině keř nepřítel č 1. se s lesem. A právě zde, kde ty keře vysázeli, chodí stížnosti, že je tu řev od ptactva.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.5.2024 11:17 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍK
Už to bude skoro třicet let, co dvě důchodkyně chodily s peticí po baráku (od jeden činžák), aby městská zeleň všechny stromy vykácela, protože při tom ranním kraválu se vůbec nedá spát. Nikdo jim to nepodepsal, tak šly samy na odbor MZ. Samozřejmě nemohly uspět. Stačí dát si špunty nebo polštář přes hlavu a spíte dál. Navíc to trvá 2-3 měsíce, jinak stromy poskytují stín a chládek.
Odpovědět
Ra

Radek

24.5.2024 11:14 Reaguje na Anyr
Trapné ? mě připadá trapné tohle studování ,který živočich vadí lidem ve městech a pokud některý živočich ve městě vadí , tak není problém , vadí holub , zabijeme holuba . Tam je vše možné ,hlavně at je měšťan spokojený .


Na Ždársku máme tři napadení ovcí vlkem , potvrzeno DNA a místním chovatelům se doporučí aby si zabezpečili stáda a hlavně se upozorní že to není žádný problém , máme peněz dostatek , případné škody zaplatíme ,ničeho se nebojte ……

TAK TOHLE MI PŘIPADÁ TRAPNÉ !


Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

24.5.2024 14:52 Reaguje na Radek
Máte pravdu i s těmi vlky. Jen kdo zaplatí až roztrhají dítě? Tady jezdili Ukrajinci na odvozu dřeva, večer uviděl jak běží holka od lesa, začal křičet, že co to dělá, vždyť jí může roztrhat vlk, prý to viděl, byl z Karpat. Vlastně Podkarpatská Rus. To chceme? Ale ptáci co spívají vadí.
Odpovědět
JJ

Jiří Jadrný

26.5.2024 13:02 Reaguje na Radek
Proč ne. Aspoň by se lidi naučili, že medvěd není jen plyšák a že je v pohodě ho pozdravit, ale ne hladit.
Odpovědět
JJ

Jiří Jadrný

26.5.2024 13:02 Reaguje na Radek
Proč ne. Aspoň by se lidi naučili, že medvěd není jen plyšák a že je v pohodě ho pozdravit, ale ne hladit.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

24.5.2024 08:03
....asijská slunéčka loni na podzim v pohodě vůbec nebyla.Hoodně potrápila zvířata i lidi,předtím jsem to neznal.
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

24.5.2024 14:59 Reaguje na Emil Bernardy
Ano a vytlačují naši berušku, slunéčko sedmitečné i když tak 50 % zemědělství, tedy chemie. Dělá se sčítání motýlů. Před ničením lesů, kdy ještě směla být příroda, bylo okolo cest, na lesních pasekách, ale i zahradách spousty motýlů. Tento týden jsem čekal u jednoho pole na kolegu. Bylo zde dost květů, sem nedosáhl postřikovač a byly tyto rostliny dost kryté. Bylo zde asi pět včelek a jeden motýlek, doma na zahradě není skoro nic a ani v okolí nevidím motýla, jo dnes ráno viděla dcera otakárka, jinak tak dva bělásci, to je vše. Nebude asi nic do několika let. Měli bychom pogratulavat zelený, těm tohle nevadí....
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

25.5.2024 12:50
Vadí-nevadí a když tam jsou, tak co s nimi?
Za 1. to je podmínkách k životu, kterými je potrava, možnosti k rozmnožování
včetně úkrytů před predátory a nebo dokonce jejich menší výskyt, než mimo
města. Později se bude rozdíl smazávat, protože predátoři přijdou za nimi
taky. Zatím je výhodou městských parků i méně chemie, než v zemědělské
krajině, ale to je i dílo lidí z měst, kteří dali práci na polích vale a
ti zbývající to bez chemie a techniky nedokážou pro ně sami vyprodukovat.
Za 2. je to o míře tolerance lidí k některým tvorům. Je jasné, že třeba o
potkany nikdo rozumný nestojí, ale najdou se i blázni, kteří by chránili
i je. Kamarád pracující 40 let u kanalizací měl potkany rád, protože o
nich tvrdil, že kde jsou v potrubí potkani, tak tam nejsou tukové špunty,
které oni sežerou i s ostatními sajrajty a vůbec jim to zdravotně nevadí.
Tvrdil, že po plošné deratizaci měli do půl roku zase ty tukové špunty
a těšili se, až se zase potkani znovu namnoží. No a firmy likvidující ty
hlodavce a nebo holuby je berou jako požehnání pro podnikání. Je to
nekončící práce, pokud si někde "zapomenou" na genetickou základnu
a odtamtud se zase předmět jejich podnikání namnoží.
Za 3. je to o podpoře obyvatel některým zvířatům, kteří je přikrmují, či
doslova překrmují tak, že mají podmínky se přemnožit. Leckde se holubi
množili i díky tomu, že se turistů prodávalo krmivo k jejich výkrmu.
Za 4. je to o neznalosti o přírodě většiny obyvatel, kteří netuší, že
svým konáním nekonají dobro, ale zlo. Krmí třeba ptáky tak hodně, že
si ptáci už nehledají přirozenou potravu a nejsou pak predátory hmyzu
jako v minulosti. Když to přeženou ještě více, tak krmí i potkany,
kteří potravu do rána "uklidí" a lidé ji zase ráno doplní. No a pak
hlodavci ani nechtějí jed, když mají plné žaludky ptačí potravy.
No a za 5. je to o tom, že lidská hloupost nemá hranice a tím i názory na
zvířata ve městech. Některým se přehnaně líbí a jiným přehnaně vadí. Já
to znám z praxe, kdy sousedce vadily mé včely( přemístil jsem je do lesa), loni mi uhynuly a vadí jim, že neměl kdo opylit třešeň. Bojí se užovek zimujících u mne v hromadě dřevnatého kompostu a byla překvapena, že ty
užovky loví mladé myši, kterých se ona bojí. Dalšího souseda jsem musel
uprosit, ať počká s opravou střechy do doby, než pod ní vyhnízdí vrabci,
ale pak jim zamezil další hnízdění, protože jsou prý hluční a vadí mu
jejich trus pod hnízdy. Pak tu jsou fanatičtí sekáči trávy, kteří melou
hmyz v pravé poledne na kvetoucím jeteli plazivém a pak so ztěžují, že
nejsou opyleny stromy. Lidé prostě z neznalosti zákonů přírody nerozumí
tomu, že vše souvisí se vším a nelze vypíchnout pouze něco, co chci!
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist