Veverky a berušky jsou v pohodě. Ale některá zvířata nám ve městě vadí
Obecně se respondentům většina zvířat líbila. Pozitivní hodnocení získalo 23 z 32 druhů zvířat. Velmi oblíbená byla většina ptáků a savců. Pozitivně respondenti hodnotili také členovce, ještěrky a žáby. Výjimkou byly kuny, krysy, vosy, slimáci a městští holubi. Nejméně oblíbení byli švábi. K mravencům, pavoukům a hadům měli respondenti neutrální postoj.
Podle průzkumu mají všechna zvířata ve městě své místo – s výjimkou několika málo velmi neoblíbených druhů.
Obyvatelé města si v průzkumu mohli vybrat z různých lokalit v různé vzdálenosti od svého bydliště, kde by se zvířata měla nacházet. Ve většině případů účastníci umisťovali zvířata do městských oblastí, jako je jejich čtvrť, městské parky, ve městě obecně a v okolní přírodě.
Naopak jen zřídka uváděli bezprostřední okolí svého bydliště, například na zahradě, na balkoně nebo v bytě.
Účastníci umístili některá zvířata, například veverky a berušky, do všech nebo téměř všech lokalit. Mnoho druhů umístili na více míst, zatímco tři druhy často neumístili vůbec: švábi, krysy a slimáky.
„Ukázalo se, že preference obyvatel městských lokalit jasně korelují s jejich postojem ke zvířatům,“ vysvětluje výzkumník Fabio Sweet. Zvířata, která byla obecně oblíbenější, umisťovali respondenti v průměru blíže k domovu.
Plánování měst pro lidi a zvířata
„Rostoucí urbanizace činí nezbytným aktivně se starat o zvířata ve městě a navrhovat městský rozvoj podle toho. Pokud víme, kde lidé preferují nebo nemají rádi určitá zvířata, můžeme předvídat potenciální body konfliktu. To nám umožňuje identifikovat místa, kde je ochrana druhů ve městech přijímána obyvateli,“ říká Wolfgang Weisser, vedoucí katedry suchozemské ekologie.
Výsledky ukazují, že například v městských parcích jsou konflikty mezi lidmi a zvířaty nepravděpodobné, protože zvířata jsou tam většinou lidí přijímána. Zvířata jsou tolerována i v širším obytném prostředí. Naopak ochrana volně žijících zvířat v bezprostřední blízkosti obytného prostoru, například na balkoně, by se mohla setkat s odporem.
Přečtěte si také |
Florida platí nájemné lovce, aby jí pomohli s likvidací invazních krajtOpatření na podporu městské biodiverzity jsou nejúspěšnější, pokud jsou nejen ekologicky smysluplná, ale také společensky přijatelná. Je proto nutné skloubit znalosti o způsobu života těchto živočichů s jejich akceptací ze strany lidí. Tímto způsobem může městské plánování současně podporovat dobré životní podmínky zvířat ve městech a předcházet konfliktům mezi lidmi a zvířaty.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (11)
Radek
23.5.2024 18:44FRANTIŠEK PTÁČNÍK
24.5.2024 07:59 Reaguje na AnyrKarel Zvářal
24.5.2024 11:17 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍKRadek
24.5.2024 11:14 Reaguje na AnyrNa Ždársku máme tři napadení ovcí vlkem , potvrzeno DNA a místním chovatelům se doporučí aby si zabezpečili stáda a hlavně se upozorní že to není žádný problém , máme peněz dostatek , případné škody zaplatíme ,ničeho se nebojte ……
TAK TOHLE MI PŘIPADÁ TRAPNÉ !
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
24.5.2024 14:52 Reaguje na RadekJiří Jadrný
26.5.2024 13:02 Reaguje na RadekJiří Jadrný
26.5.2024 13:02 Reaguje na RadekEmil Bernardy
24.5.2024 08:03FRANTIŠEK PTÁČNÍK
24.5.2024 14:59 Reaguje na Emil BernardyBřetislav Machaček
25.5.2024 12:50Za 1. to je podmínkách k životu, kterými je potrava, možnosti k rozmnožování
včetně úkrytů před predátory a nebo dokonce jejich menší výskyt, než mimo
města. Později se bude rozdíl smazávat, protože predátoři přijdou za nimi
taky. Zatím je výhodou městských parků i méně chemie, než v zemědělské
krajině, ale to je i dílo lidí z měst, kteří dali práci na polích vale a
ti zbývající to bez chemie a techniky nedokážou pro ně sami vyprodukovat.
Za 2. je to o míře tolerance lidí k některým tvorům. Je jasné, že třeba o
potkany nikdo rozumný nestojí, ale najdou se i blázni, kteří by chránili
i je. Kamarád pracující 40 let u kanalizací měl potkany rád, protože o
nich tvrdil, že kde jsou v potrubí potkani, tak tam nejsou tukové špunty,
které oni sežerou i s ostatními sajrajty a vůbec jim to zdravotně nevadí.
Tvrdil, že po plošné deratizaci měli do půl roku zase ty tukové špunty
a těšili se, až se zase potkani znovu namnoží. No a firmy likvidující ty
hlodavce a nebo holuby je berou jako požehnání pro podnikání. Je to
nekončící práce, pokud si někde "zapomenou" na genetickou základnu
a odtamtud se zase předmět jejich podnikání namnoží.
Za 3. je to o podpoře obyvatel některým zvířatům, kteří je přikrmují, či
doslova překrmují tak, že mají podmínky se přemnožit. Leckde se holubi
množili i díky tomu, že se turistů prodávalo krmivo k jejich výkrmu.
Za 4. je to o neznalosti o přírodě většiny obyvatel, kteří netuší, že
svým konáním nekonají dobro, ale zlo. Krmí třeba ptáky tak hodně, že
si ptáci už nehledají přirozenou potravu a nejsou pak predátory hmyzu
jako v minulosti. Když to přeženou ještě více, tak krmí i potkany,
kteří potravu do rána "uklidí" a lidé ji zase ráno doplní. No a pak
hlodavci ani nechtějí jed, když mají plné žaludky ptačí potravy.
No a za 5. je to o tom, že lidská hloupost nemá hranice a tím i názory na
zvířata ve městech. Některým se přehnaně líbí a jiným přehnaně vadí. Já
to znám z praxe, kdy sousedce vadily mé včely( přemístil jsem je do lesa), loni mi uhynuly a vadí jim, že neměl kdo opylit třešeň. Bojí se užovek zimujících u mne v hromadě dřevnatého kompostu a byla překvapena, že ty
užovky loví mladé myši, kterých se ona bojí. Dalšího souseda jsem musel
uprosit, ať počká s opravou střechy do doby, než pod ní vyhnízdí vrabci,
ale pak jim zamezil další hnízdění, protože jsou prý hluční a vadí mu
jejich trus pod hnízdy. Pak tu jsou fanatičtí sekáči trávy, kteří melou
hmyz v pravé poledne na kvetoucím jeteli plazivém a pak so ztěžují, že
nejsou opyleny stromy. Lidé prostě z neznalosti zákonů přírody nerozumí
tomu, že vše souvisí se vším a nelze vypíchnout pouze něco, co chci!