https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/florida-plati-najemne-lovce-aby-ji-pomohli-s-likvidaci-invaznich-krajt
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Florida platí nájemné lovce, aby jí pomohli s likvidací invazních krajt

23.3.2024 19:55 (ČTK)
Předpokládá se, že krajta tmavá se do Everglades dostala díky obchodu s volně žijícími exotickými zvířaty; kdysi byla vyhledávaným domácím mazlíčkem.
Předpokládá se, že krajta tmavá se do Everglades dostala díky obchodu s volně žijícími exotickými zvířaty; kdysi byla vyhledávaným domácím mazlíčkem.
Foto | Andy Wraithmell - The Florida Fish and Wildlife Conservation Commission / Flickr
Když invazní hadi začali hubit původní druhy v národním parku Everglades, přišla Florida s plánem: nasadila na ně nájemné lovce. Patří mezi ně i Amy Sieweová která prohledává silnice a travnaté krajnice na jihu tohoto amerického státu. Pátrá po legendární šestimetrové krajtě tmavé, která se plazí trávou a hledá kořist, kterou by uškrtila a sežrala. "Nikdy nevíte, kdy vám ta holka přeběhne přes cestu, takže u toho chcete být," řekla serveru BBC News.
 

V zimě Sieweová loví invazní krajty přes den. Ale ve vlhkém, dusném létě na jihu Floridy loví v noci, přikrčená na korbě svého obrovského náklaďáku, s ochrannými brýlemi na nose upírá oči na krajnice a doufá, že zachytí záblesk šupin. Nebezpečná práce pro ni nepředstavuje jen vzrušení z honu, jde také o záchranu celého ekosystému.

Předpokládá se, že krajta tmavá se do Everglades dostala díky obchodu s volně žijícími exotickými zvířaty; kdysi byla vyhledávaným domácím mazlíčkem. Od roku 1996 do roku 2006 jich bylo do Spojených států dovezeno zhruba 99 000. Když některé z nich unikly do volné přírody, našly v ní ráj bohatý na kořist, jako jsou myši, veverky a ptáci, ale také velká zvířata včetně jelenů a aligátorů.

Sieweová je dokáže spatřit, i když jede v autě rychlostí 72 kilometrů za hodinu. "Tráví 85 procent času tím, že se nehýbou, a když zalezou zpět do křoví, není možné je najít, protože se tak dobře maskují. Takže nesmíte zaváhat," popsala lov krajt.

Když Sieweová hada zahlédne, vyskočí z náklaďáku, skočí na něj a chytí ho za hlavu. Lovci pracují ve dvojicích, a tak mu její pomocník zalepí tlamu. Velké krajty mají velké ostré zuby, které mohou způsobit hluboké tržné rány, ačkoli nejsou jedovaté.

Navzdory nebezpečí je Sieweová do své práce zapálená. "Vím, že každý had, kterého chytím, má dopad," říká lovkyně.

Čtyři roky pracovala Sieweová jako agentka pro odstraňování krajt pro vodohospodářskou oblast jižní Floridy. Dostávala od 13 do 18 dolarů (300-400 Kč) za hodinu podle toho, kde byla na lovu, plus odměnu za každého chyceného hada. Za krajtu menší než 1,2 metru dostala 50 dolarů (přes 1100 Kč), dalších 25 dolarů za každého zhruba čtvrt metru. A bonus 200 dolarů (4600 Kč) za nalezení aktivního hnízda.

Protože jsou krajty regulovaným druhem, nemohou být převáženy živé. Floridští agenti jsou vyškoleni k usmrcování plazů pomocí jatečních pistolí. V rámci programu, který byl zahájen v roce 2017, bylo chyceno a utraceno 7330 krajt. Většina z nich byla kratší než 1,2 metru, 17 hadů měřilo 4,8 až 5,2 metru.

Kirkland a jeho tým neustále vyvíjejí nové technologie pro sledování a lov krajt. Jeden z projektů využívá radiotelemetrii - implantování vysílačů hadům. Díky nim lze sledovat jejich chování a pářící návyky. Označené krajty také budou sloužit k tomu, aby navedly nájemné lovce k samicím, které jsou schopné naklást až 100 vajec za jednu sezonu, nebo ještě lépe k celému hnízdu.
Kirkland a jeho tým neustále vyvíjejí nové technologie pro sledování a lov krajt. Jeden z projektů využívá radiotelemetrii - implantování vysílačů hadům. Díky nim lze sledovat jejich chování a pářící návyky. Označené krajty také budou sloužit k tomu, aby navedly nájemné lovce k samicím, které jsou schopné naklást až 100 vajec za jednu sezonu, nebo ještě lépe k celému hnízdu.
Foto | Andy Wraithmell - The Florida Fish and Wildlife Conservation Commission / Flickr

"Zdevastovaly náš ekosystém," uvedl Mike Kirkland, vedoucí biolog pro invazní živočichy ve vodohospodářské oblasti jižní Floridy, který vymyslel program na odstraňování krajt. Podle Kirklanda od konce 90. let, kdy se tito hadi objevili v Everglades, zde klesl počet kožešinových zvířat o 90 až 95 procent. "Před 20 lety se to tu hemžilo divokou zvěří. Nyní vás vyzývám, abyste našli jediného jelena, vačici nebo veverku," uvedl.

Ale lov krajt nebude stačit, říká Kirkland. Podle něj bude zapotřebí mnohostranný přístup, aby se ekosystém zbavil invazních druhů - prostřednictvím vzdělávání, politiky a inovativní vědy.

Ve snaze vypořádat se s tímto problémem již úřady přijaly opatření. V roce 2021 byl tento druh přidán na floridský seznam zakázaných druhů, čímž se nákup, prodej nebo přeprava krajty tmavé staly nelegálními. Každý, kdo tohoto hada před rokem 2021 vlastnil, si ho musel nechat zaregistrovat a označit mikročipem.

Kirkland a jeho tým navíc neustále vyvíjejí nové technologie pro sledování a lov krajt. Jeden z projektů využívá radiotelemetrii - implantování vysílačů hadům. Díky tomu lze sledovat jejich chování a pářící návyky. Označené krajty také budou sloužit k tomu, aby navedly nájemné lovce k samicím, které jsou schopné naklást až 100 vajec za jednu sezonu, nebo ještě lépe k celému hnízdu.

Pro osvětu veřejnosti o nebezpečí, které tito hadi představují pro ekosystém, bylo uděláno mnoho. Vodohospodářská oblast stále pořádá každoroční soutěž s názvem The Florida python challenge. Desetidenní maraton se koná každoročně v srpnu a přitahuje soutěžící z celého světa, kteří se utkají o finanční odměnu až 30 000 dolarů (697 000 Kč). Je to jednoduché: kdo chytí nejdelší krajtu tmavou, vyhrává. Jde o jedinou příležitost, kdy může být veřejnost za chycení hada odměněna. Mimo tuto akci jsou za lov krajty odměňováni pouze státem pověření lidé - i když to Floriďanům a turistům nezabránilo v tom, aby se do lovu pustili sami.

Kirkland chce lidi od lovu krajt jako sportu odradit. "Podporujeme lidi, aby krajty odstraňovali humánním způsobem, ale je možné vyrazit s kterýmkoli z našich smluvních partnerů zdarma," řekl. "Je pro mě nesmírně důležité, aby krajty byly humánně utraceny. Jsou to živí tvorové, kteří se tu ocitli bez vlastního přičinění. Řídíme se velmi přísnými pravidly," dodal.

Poté, co lovci odměn uloví krajtu, musí se ohlásit Kirklandovu týmu a změřit ji během videohovoru s pracovníky vodohospodářského okrsku. Lovci pak mohou s mršinou naložit, jak chtějí - nebo její kůži použít k jiným účelům. A pokud vás představa, že uprostřed noci v bažině zápasíte s 5,5 metru dlouhým hadem, neodrazuje - Kirkland právě najímá.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (8)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RP

Radim Polášek

24.3.2024 08:26
Nájemní lovci invazivních druhů by se hodili i u nás. Anebo za ulovení invazivního zvířete vypsat pořádné odměny. Aby těm myslivcům, co jsou na to příslušně vybaveni, stálo za to ponocovat na posedu a jít potom do práce nevyspalí.
Odpovědět
JM

Josef Mozek

24.3.2024 09:58 Reaguje na Radim Polášek
Pěkně vlhký sen.
Odpovědět
LB

Lukas B.

26.3.2024 09:33 Reaguje na Josef Mozek
ono by stačilo některé invazní druhy vyhlásit za "hunclédry" - to jest může si je ulovit kdo chce a po ulovení jsou jeho majetkem. třeba nutrie, divoká prasata a mývalové by zmizeli velmi rychle.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

30.3.2024 10:15 Reaguje na Lukas B.
Vždyť tak tomu bylo za socialismu s ondatrami. Kdo chtěl, mohl je lovit. Hodně mužů si přivydělávalo prodejem kožek. A přesto ondater bylo stále dost. Na rozdíl od současnosti, kdy ondatří "hrad" fakticky neuvidíte. Prý jsou ondatry likvidovány vydrami.
Na rozdíl od ondater byly nutrie docela významným hospodářským zvířetem, zvláště když lidé přišli na chuť i jejich pečínce. Nutrie, původem z jižní Ameriky, pokud vidím, přežívají hlavně ve městech, kde je v zimě o něco tepleji. Jinak stačí o něco větší mráz, aby jim omrzly tlapky a ocasy. Takže nějaký velký invazivní potenciál asi nemají. A kdyby je stát (úředníci, politici) skutečně chtěli vyhubit, stačilo by povolit jejich volný lov. Trempové už by se postarali.
A my, jako společnost, jsme hlupáci, že si necháme přikazovat od nějakých evropských ouřadů, jaká zvířata můžeme chovat.
Odpovědět
JM

Josef Mozek

24.3.2024 10:13
V Asii jsou krajty stále ohroženější , v Americe se na jejich vyhubení pracuje, takže vše pokračuje jak to má být.
Odpovědět
kk

karel krasensky

25.3.2024 14:32
Slušně placené.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

28.3.2024 07:28
Jen taková otázečka do pranice: nenastal už čas, aby si (zdecimovaná, před vyhynutím) kořist na invazní druh konečně "zvykla" a začala své stavy obnovovat? Takhle nějak to podle mě totiž probíhalo v dávné minulosti, kdy stejným stylem vymizela spousta druhů po rozšíření superpredátora do nových lokalit. Akorát u toho nebyli vědci...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

28.3.2024 07:32 Reaguje na Karel Zvářal
...ani svědci či světci.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist