Víte, jak správně přikrmovat vodní ptáky?

Víme - vůbec nepřikrmovat !

Dávám k diskusi jednoduchou otázku. Před desítkami let Vltava zamrzala a nikdo neměl nazbyt potraviny, kterými by přikrmoval vodní ptáky a ptáky
vůbec. Jak je možné, že přežili do dnešní doby? Protože přirozené potravy
bylo více a počet ptáků byl úměrný té potravě. Člověk tyto poměry narušil
jak změnou prostředí, tak ochranou některých druhů a v neposlední řadě i
tím cíleným přikrmováním a nebo i tím necíleným (skládky, nezamrzající
toky pod přehradami). Nyní je na lidech, jak tento nepoměr eliminovat bez
úhynů hladovějících ptáků trpících o to více nejrůznějšími nemocemi a bez
úhynů přemnožených druhů trpících v určitých obdobích hlady. Ono i toho
čápa hřeje peří tak, že nasycený nezmrzne a tak při dostatku potravy ani
za potravou nemigruje. Totéž dělá více druhů ptáků a není to pouze dílo
oteplování, ale hlavně té potravní nabídky. I lidé přestali kočovat za
potravou, když se ji naučili produkovat a vytvářet zásoby na horší časy.
Neděláme některým druhům naopak medvědí službu, když je odnaučíme jíst
přirozenou potravu díky soucitu s jejich hladověním? Byly tu dokonce
názory přikrmovat dravce, když jim schází v přírodě jejich kořist a jiné
pokusy narušovat přírodní zákony. Na jedné straně se básní o samoregulaci
a na druhé straně jdeme cíleně proti ní přikrmováním a ochranou mnohdy
hladovějících druhů. Přimlouvám se za zdrženlivost, neboť takové labutě
bývaly v minulosti vzácností a i kachny bývaly plachými ptáky, kteří se
nenechali krmit z ruky lidmi. Co teprve krkavcovití a třeba dravci, kteří
se sníží ke konzumaci mršin u tratí a cest a konzumaci odpadků ? Je
to nadále udržitelné a není na čase stanovit, jaké možnosti skýtá naše
příroda? Sterilní krajinu nelze nahradit příkrmem a nebudeme vlaštovkám
uměle množit mouchy, když jich je v přírodě čím dál méně? Takž budiž, je
na každém z nás co, kde a kdy přikrmuje, ale je třeba si uvědomit, zda
z divokých zvířat nevytváříme "hospodářská" spoléhající se na člověka.
Je taková "příroda" našim cílem a nebo příroda schopna uživit pouze
úměrná množství zvířat podle svých možností? Divíme se černé, že se tak
rychle množí, když ji vytváříme k množení podmínky. Divíme se úbytku
třeba vrabců, když nenalézají jako kdysi potravu mezi drůbeží na dvorcích.
Divíme se jak dobře se daří bobrům, ale nedomýšlíme ty dopady, že po
vykácení stínících vrb dostává příležitost křídlatka a pajasan. Divíme
se jak dobře se daří rybím predátorům a dospěli jsme u nás na Severní
Moravě k totálnímu hájení kdysi běžného lipana a navýšení lovné míry u
potočáků, což ale nezabrání v jejich lovu predátorům. Divím se i jiným
absurditám, kdy herbicid na poli ekologům vadí, ale propagují ho při
likvidaci invazních rostlin v přírodě. Propagují se vlci i za tu cenu,
že odradí tisíce chovatelů spásat louky a kosit na nich pro ta zvířata
seno. Je toho mnoho o čem lze polemizovat a začínám rezignovat nad
lidskou hloupostí různých zájmových skupin bez globálního pohledu na
přírodu jako celek. Každý chce pouze to své a zbytek je mu ukraden!
S takovou se budoucí generace dočká takových změn, proti kterým jsou
ty současné pouhým zlomkem.