Vlk se po srážce s autem podruhé narodil
„Spolu s dalšími partnery aktuálně pracujeme v Českosaském Švýcarsku na výzkumném projektu REDEMA. Ten je sice zaměřený především na populaci jelena, monitorujeme ale i vlky, abychom měli podrobnější informace o jejich počtu, pohybu a získali také přesnější představu o jejich vlivu na množství jelenů,“ říká Aleš Vorel z Fakulty životního prostředí ČZU, a dodává: „K metodám monitoringu patří také telemetrické sledování zvířat, zejména jelenů a laní. Vysílací obojky se nám podařilo nasadit i několika vlčím jedincům, a právě tento přístup nám přináší unikátní poznatky.“
Data z telemetrického obojku ukazují, že se vlk z místa srážky uchýlil do nedalekých lesů v národním parku České Švýcarsko, kde se pak po několik dní pohyboval na malém prostoru. Postupem času začal okruh svého působení opět rozšiřovat a v současnosti je aktivní ve většině teritoria. Dokonce již opakovaně překonal silniční komunikaci, na které ke kolizi došlo. Není známo, zda po srážce s vozem má znatelné následky, lze však již vyloučit vnitřní zranění nebo takové, které by vlkovi zcela znemožňovalo lovit. Že je navzdory události v poměrně dobré kondici, potvrzuje snímek z fotopasti v národním parku ze dne 10. prosince 2024. V pravé části hrudníku je na fotografii viditelná skvrna na srsti, není ale zřejmé, zda s kolizí nějak souvisí.
„Vlk je jedním z druhů, jehož přítomnosti v přírodě věnujeme velkou pozornost. Vrátil se do oblasti Českého Švýcarska poměrně nedávno a jako lidé si na něj stále ještě zvykáme,“ říká Martin Valášek, zoolog Správy Národního parku České Švýcarsko.
„Chování vlků sledujeme již od roku 2012, kdy se vlci k našemu regionu poprvé přiblížili. Spolupracujeme přitom s odborníky, vyhodnocujeme také informace od veřejnosti. Díky tomu získáváme stále více poznatků, které na jedné straně odbourávají zažité předsudky o vlcích, na straně druhé pomáhají v situacích, kdy jejich návrat koliduje s lidskými činnostmi,” říká Valášek.
Aleš Vorel doplňuje: „Srážky s vozidly patří k nejčastějším příčinám úhynu velkých šelem, jako je vlk nebo rys. Současný případ jasně ukázal, jak nedocenitelné informace telemetrický obojek může přinést, protože došlo k vzácné situaci, kdy kolizi přežilo zvíře vybavené vysílajícím obojkem. Máme tak unikátní příležitost v přímém přenosu sledovat následný osud takto postiženého jedince.“
V rámci REDEMA byli v letošním roce telemetricky sledováni celkem tři vlci ve třech různých vlčích teritoriích v širší oblasti Českého Švýcarska, jednalo se o jednoho samce a další dvě samice. Sledování polohy v současné době probíhá již jen u samce, obě samice obojek ztratily a monitoring jejich polohy tím skončil. Monitorovací obojky jsou konstruované tak, aby poté, co splní svou úlohu, samočinně odpadly.
Pro účely výzkumu je dále telemetricky sledováno 27 jelenů či laní, a to jak na české, tak i na německé straně regionu. Monitoring obou druhů zvířat v rámci projektu zahrnuje širší spektrum metod, mezi něž patří například i instalace a pravidelné stahování dat z fotopastí.
reklama
Dále čtěte |
Po dvou stoletích se do Železných hor vrátil vlk
Dvě v minulosti izolované populace vlka vytvořily chov s mláďaty na Šumavě
Italský ministr zemědělství uvítal snížení evropské ochrany vlků
Vědci představili výsledky unikátního víceoborového výzkumu dolního toku Labe
Má smysl vytěžit požárem zasažené stromy v Českém Švýcarku? Studie ukazují, že by to přírodu zdevastovalo
Experimentální odstraňování nebezpečných souší u turistické cesty s využitím trhaviny