Využíváním přirozené obnovy Lesy ČR také snižují své náklady

Zdravé a odolné lesy obnovované s účelným využitím semen a plodů mateřských dřevin patří k naplněným cílům strategie Lesů ČR, podle níž podnik postupuje od letošního roku. Lesníci se kromě toho intenzivně soustředí na výchovu lesa, tedy prořezávky a probírky. V roce 2025 obnoví Lesy ČR téměř 14 tisíc hektarů lesa, z toho 4,5 tisíc hektarů přirozeně ze semen a plodů mateřských dřevin. „Využíváním přirozené obnovy nesměřujeme jen k přírodě bližšímu hospodaření, ale také snižujeme náklady,“ řekl generální ředitel Lesů ČR Dalibor Šafařík. Asi na 9,5 tisících hektarech podnik vysadí přibližně 52 milionů sazenic lesních dřevin, 18 milionů jehličnatých a 34 milionů listnatých.

„Nejčastěji to jsou buky, duby, javory, lípy, olše nebo třešně a jilmy, ale také smrky, borovice a jedle, vždy podle podmínek konkrétního místa,“ pokračoval Šafařík.

Největší plochu letos Lesy ČR obnovily v rámci regionů na Vysočině (2000 ha), v Ústeckém kraji (1460 ha) a na jižní Moravě (1400 ha), nejmenší v Královéhradeckém kraji (350 ha), kde zbylo z předchozích let jen minimum holin.

Na stále větší ploše se v posledních letech provádějí výchovné zásahy. Lesní hospodáři se totiž často vracejí do porostů, na které nebyl čas během kůrovcové kalamity.

„Prořezávkám a probírkám věnujeme velkou pozornost. Ohlížíme se přitom na nároky jednotlivých dřevin. Mladé porosty těžbou vychováváme a upravujeme tak jejich strukturu s cílem zajistit maximální stabilitu. Jde o to, aby měly perspektivní dřeviny dostatek světla, tepla i vláhy, postupně nabývaly na objemu a zachovaly si korunu důležitou pro stabilitu celého porostu. Kvůli druhové pestrosti lesa je důležité zachovat v porostu stejný počet druhů jako před zásahem,“ upozornil generální ředitel státního podniku.

V porostech mladších 20 let spravovaných Lesy ČR se letos provedly prořezávky na bezmála 22 tisících hektarech (2020 - 12,4 tisíc, 2022 - 15,7 tisíc), probírky pak asi na 37 tisících hektarech (2020 - 5,2 tisíc, 2022 17,6 tisíc). „V lesích do 40 let chceme zajistit stabilitu a zmiňovanou druhovou pestrost, ve starších porostech pak jde o zvětšení objemu nadějných dřevin i jejich skupin i podporu dalších generací dřevin podrůstajících ty mateřské. V těchto porostech je viditelná pestrá druhová skladba, ale i prostorová a věková diferenciace lesa,“ dodal Šafařík.

---

reklama

---