Zoo v zimě: Sloni vycházejí v poledne, otužilí plameňáci zvládnou i větší mrazy

Zoologické zahrady mají otevřené své brány po celý rok. Jak to uvnitř vypadá během nejchladnějších měsíců v roce? Jak zvládají naši zimu zvířata z teplých oblastí? Oslovené zoologické zahrady napříč republikou boří představy mnoha lidí, že během zimy nejsou zvířata v zoo vidět, protože jsou schovaná v teple. I v zimě vychází ven velká část zvířat, některé druhy zimu zvládají mnohem lépe než vysoké letní teploty. Podle většiny oslovených zoologických zahrad jsou chovaná zvířata na střídající se roční období zvyklá. Například ve výbězích ostravské zoo lze podle tiskové mluvčí Šárky Novákové pozorovat i přes zimu nejen zvířata mírného pásu, ale také tropické a subtropické druhy, jako jsou zebry, antilopy, některé druhy opic, sloni či papoušci.

„Teplomilné druhy zvířat z tropů a subtropů pobývají ve venkovních výbězích samozřejmě výrazně kratší dobu než v letním období v závislosti na aktuálním počasí. Neklesnou-li teploty výrazně pod bod mrazu, užívá si většina pobyt venku okolo poledne – afričtí kopytníci, sloni, některé šelmy. Většina druhů primátů může vycházet do venkovních výběhů podle libosti, stejně tak ptačí obyvatelé průchozích voliér La Pampa či Papua,“ popisuje Šárka Nováková.

Zejména pro kopytníky je více než chlad rizikové náledí ve výběhu, na kterém by mohlo dojít k závažným zraněným, upozorňuje Barbara Tesařová ze Zoo Liberec. Jakmile hrozí náledí, není možné, aby zvířata venkovní dvorky využívala. „Například žirafy Rothschildovy mají proto dvorky vybavené přístřeškem přes celou plochu, aby se riziko ledu eliminovalo,“ vysvětluje Michal Šťastný, ředitel komunikace, marketingu a vzdělávání ze ZOO Dvůr Králové. V případě nosorožců nebo slonů je podle něj třeba pečlivě sledovat, když teploty klesnou níž, zda zvířatům nehrozí omrzliny okrajových částí těla.

„Chovatelé vědí, jak jsou která zvířata citlivá na chlad a přístup do venkovních expozic jim umožňují mimo jiné i s ohledem na případné riziko prochladnutí či onemocnění respiračními chorobami (např. u orangutanů),“ uvádí Filip Mašek, tiskový mluvčí Zoo Praha. V zimě podle jeho slov není rozhodující jen celková teplota, ale také síla větru či vysoká vlhkost, mlha, déšť nebo sníh. Například právě pro slony, kteří chodí i v pražské zoo v zimě pravidelně ven.

Zoologické zahrady chovají zároveň řadu druhů, které zimu zvládají mnohem lépe než vysoké letní teploty. Nikoho asi nepřekvapí, že zimu si vyloženě užívají živočichové z polárních oblastí. „Praví milovníci chladných dnů a sněhu jsou z našich zvířat například rosomáci, vlci arktičtí, sobi polární, lišky polární nebo lední medvěd. Tato zvířata s příchodem zimy viditelně ožívají a pro návštěvníky jsou tak v období kolem přelomu roku největším lákadlem,“ sdělila Věra Müllerová, tisková mluvčí ze Zoo Brno.

K vůbec nejotužilejším obyvatelům českých zoo patří díky hustě osrstěným chodidlům také pandy červené.

„V zimě jsou pochopitelně živější, aktivnější a snáze pozorovatelní také severští, horští a otužilejší savci a ptáci, od velbloudů dvouhrbých, zubrů, takinů, jelenů, vlků, přes tygry, levharty, lamy vikuňa nebo ovce aljašské,“ vyjmenovává Martin Vobruba, tiskový mluvčí ze Zoologické a botanické zahrady města Plzně.

Velmi často je v plzeňské zoo venku ale i rodina lvů berberských. „V případě teplejších enkláv se ven podívají i šimpanzi. Překvapivými otužilci jsou afričtí psi ušatí,“ dodává Vobruba.

Mezi zimní otužilce patří také plameňáci, kteří bez problémů snesou teploty až do minus 10 až 15 stupňů, uvádí Simona Kubičková ze Zoo Jihlava. V zimě se jim jen zamezuje přístup do vody, aby nedošlo k jejich poranění o led nebo dokonce zamrznutí ve vodě. „Mají k dispozici pouze břeh podél jejich vnitřní ubikace a uvnitř malý bazén,“ popsala Kubičková.

V pražské zoo může být pro mnohé návštěvníky pozoruhodná například aktivita chladnomilných papoušků nestorů kea či papoušků patagonských.

Je potřeba o zvířata v zimním období nějak speciálně pečovat? Podle Michala Šťastného ze Dvora Králové v podstatě nikoli. „Denní péče je o něco náročnější jen v situacích, kdy jsou teploty opravdu nízko a zvířata ve výběhu setrvávají jen dobu nezbytně nutnou. Tam si pak chovatelé musejí s přípravou vnitřních prostor pospíšit," prozrazuje. Zajímavé je podle jeho slov také střídání teplejšího a chladnějšího období v teráriu severní Afriky. „V létě tu teploty stoupají až přes 50 stupňů, v zimě, abychom dodržovali přirozené střídání období, jim speciální vzduchotechnika vhání do expozice chladný venkovní vzduch, prostor se ochlazuje a obyvatelé terária se uchylují k přirozenému odpočinku," vysvětluje.

V čem je podle oslovených zoo jejich návštěva v zimních měsících jiná než obvykle? Všichni se shodují, že především klidem a komornější atmosférou bez front.

Díky tomu, že je v zoo méně lidí, jsou i zvířata zvědavější a například šimpanzi se velmi často přicházejí podívat na návštěvníky, komunikují s nimi, uvedl Michal Šťastný ze Zoo Dvůr Králové.

Návštěvníci mají také šanci spatřit zvířata v husté zimní srsti, například koně Převalského, tygry ussurijské, manuly, velbloudy, bizony nebo zubry. Mohou pozorovat i další jevy, které v létě nespatří jako je říje u velbloudů, upozorňuje Filip Mašek z pražské zoo.

Návštěvu je dobré akorát trochu plánovat. Zvířata bývají venku nejvíce od zhruba 10 hodin do cca 13 hodin. Kdo dorazí odpoledne, musí počítat s tím, že už budou spíše schovaná uvnitř pavilonů.

---

reklama

---