Uvést alespoň jeden druh, který je v jejich zemi invazní, dokáže méně než polovina lidí. Také podpora opatření zaměřených na regulaci těchto druhů je nízká. Ukázala to globální studie zahrnující více než 20 tisíc respondentů z 54 zemí světa. Výsledky zároveň ukazují, že lidé s větším povědomím o biologických invazích častěji podporují i jejich regulaci.

Někdy musí zvolit i zásah, který na první pohled působí drasticky, aby pacientovi skutečně pomohl. Krajinný ekolog Vilém Jurek, čerstvý držitel titulu Osobnost krajiny Jihomoravského kraje 2026, se péči o přírodu věnuje více než sedmnáct let. Jeho rukama prošla více než stovka cenných lokalit. Výrazně je spojen například s brněnským Kamenným vrchem, kde se nachází největší známá populace koniklece velkokvětého na světě.

Na konci září (23.–25. 9.) se na Rejvízu v Jeseníkách konala již třetí konference „Lesnická hydrologie – věda a praxe“, kterou organizoval Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., (VÚLHM). Akce se zúčastnilo celkem 52 účastníků z 18 institucí, převážně z České republiky, ale i ze Slovenska.

Světový fond na ochran přírody (WWF) publikoval nové vydání zprávy Living Planet Report pro rok 2026. Kromě upozornění na pokračující úbytek přírody a pokles stavu populací obratlovců přináší poprvé i dobré zprávy a důvod k naději. Na příkladu mořských želv karet obrovských, tuňáků, tygrů a slonů uvádí, že dobře zacílená ochrana a obnova přírody funguje. Právě dnes začíná v Arménii setkání COP17 Úmluvy o biologické rozmanitosti.

Nejzachovalejší přírodní vývěry minerálních vod v České republice, okolní slaniště a mokřadní louky o rozloze 6,38 hektarů. To je nová přírodní rezervace Číhanské slatě na Mariánskolázeňsku, kterou nyní po několika letech příprav vyhlásila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.

Krkonošská populace tetřívka obecného má stále šanci na přežití. Letošní jarní sčítání zaznamenalo 53 tokajících kohoutků. Je to jen o tři méně než při posledním sčítání před třemi lety, kdy odborníci napočítali 56 samců. Po desetiletích výrazného úbytku tak krkonošská populace v posledních třech letech početně stagnuje. Správa KRNAP to považuje za povzbudivý signál pro pokračování v dlouhodobé péči o prostředí tetřívka a klid, který ke svému životu potřebuje.

Český svaz ochránců přírody (ČSOP) znovu důrazně upozorňuje na rizika rozhodnutí vlády sázet při boji se suchem primárně na budování vodních nádrží. Reaguje tak na aktuální vyjádření představitelů Národní koalice pro boj se suchem i na chystaný kontroverzní zákon o urychlení realizace strategických opatření proti vodním extrémům. Ten podle ochránců přírody navíc vykazuje vážné ústavní i další legislativní nedostatky, jelikož omezuje účast veřejnosti, chystá bezprecedentní vyvlastňování a obchází odborné instituce. Tím, že kabinet deklaruje jako hlavní priority výstavbu přehrad, fakticky ignoruje hlavní příčinu sucha – neschopnost intenzivně využívané krajiny vodu zadržet.

Mimořádná záchranná akce na březích Slapské přehrady, kterou organizuje Český svaz ochránců přírody (ČSOP) v koordinaci se státním podnikem Povodí Vltavy, pokračuje. I přes srážky v uplynulých dnech, na které všichni tak netrpělivě čekali jako na spásu, zůstává hladina přehrady kvůli předchozímu dlouhotrvajícímu suchu nízko a na obnažených březích jsou stále uvězněny tisíce ohrožených mlžů. Díky veřejnosti se již podařilo přemístit zpět do bezpečí vody více než 95 000 škeblí, včetně vzácných velevrubů. Voda však stále ustupuje a ochránci přírody naléhavě žádají o další pomoc – jak přímo na blátivých úsecích přehrady, tak formou finančních příspěvků.

Není to ani zvonek, ani lilie. Zvonovec liliolistý je jedním z velmi vzácných druhů nejen naší květeny, ale i celé Evropy. V Česku aktuálně roste okolo pouhých pěti stovek rostlin na pěti místech – například v lesích Českého krasu a v Českém středohoří. Jeho 84 sazeniček vysadili tento týden pracovníci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR společně s kolegy z Botanické zahrady v Teplicích na Babinské louky v CHKO Českém středohoří.