https://ekolist.cz/cz/publicistika/rozhovory/podporujeme-procesy-ktere-napomahaji-stavu-evropske-prirody-rika-novy-prezident-federace-europarc-michael-hosek
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Podporujeme procesy, které napomáhají stavu evropské přírody, říká nový prezident Federace EUROPARC Michael Hošek

1.11.2021 19:07 | PRAHA (Ekolist.cz)
Michael Hošek, prezident Federace EUROPARC.
Michael Hošek, prezident Federace EUROPARC.
Novým prezidentem celoevropské asociace chráněných území Federace EUROPARC se na tři roky stal Michael Hošek z Krkonošského národního parku. Co Federace EUROPARC vlastně je a co dělá? O tom jsme hovořili s jejím novým prezidentem.
 
Z jakého popudu Federace EUROPARC vlastně vznikla? Co je její smysl?

Představte si situaci v Evropě před rokem 1973, kdy jsme byli založeni. Ve všech státech vznikají jednotlivá chráněná území a jejich správy, ale ty mezi sebou komunikují maximálně v dané zemi, často i tam nedostatečně. Mezinárodní komunikace je tehdy téměř nulová, stejně jako sdílení dobré praxe to, aby každý druhý nevyvíjel nové postupy tam, kde už se třeba spálil někdo jiný.

To byl jasný impuls – potřebovali jsme komunikační a profesní platformu, protože jedině tak bylo možné začít se koordinovaně setkávat, bavit se o dobré i špatné praxi, a spolupracovat na společných projektech. A samozřejmě se také bavit o odborných standardech pro chráněná území nadnárodně.

To nebývalo zvykem?

Ne. V podstatě až do minulého roku tu chyběla evropská či unijní strategie, která by zahrnovala chráněná území.

Teprve v nové unijní Strategii ochrany biodiverzity do roku 2030 se zmiňují národní chráněná území jako jeden z relevantních nástrojů péče o přírodu. Do té doby to byla jen Natura 2000.

Důležitou funkcí federace je sdílení zkušeností a poznatků. Na snímku přednáška o přeshraniční spolupráci, uskutečněná ve finském Oulanka National Park
Důležitou funkcí federace je sdílení zkušeností a poznatků. Na snímku přednáška o přeshraniční spolupráci, uskutečněná ve finském Oulanka National Park

Co v tomto směru udělal EUROPARC?

Začal vytvářet vlastní programy a certifikace tam, kde to v praxi chybělo.

A konkrétněji?

Typickým příkladem je třeba náš Transboundary Programme. Díky němu bilaterální či trilaterální území (sdílející společné hranice, například NP Šumava navazující na NP Bayerischer Wald, pozn. redakce) harmonizují způsob péče o svá geograficky souvislá území včetně systematické spolupráce. To ani národní, ani evropské předpisy nedělají, a přitom je to tak potřeba. A naše čtyři bilaterální národní parky jsou toho dobrým příkladem.

Když ve své neznalosti nakouknu třeba do Wikipedie, EUROPARC má mít 385 členů. Sdružuje tedy všechny evropské národní parky? Těch ale máme v širší Evropě kolem 505, ne?

Doporučuji nevycházet z Wikipedie, a zvlášť ne té české, kde je heslo EUROPARC Federation popsáno dost zavádějícím způsobem… Chápu, že národní park je pro veřejnost i politiky vrchol, ale v realitě je to jen jedna z mnoha rovnocenných kategorií.

Terénní seminář v ruské Aksayarvi, Kareliya.
Terénní seminář v ruské Aksayarvi, Kareliya.

Aha. A koho nebo co tedy EUROPARC vlastně sdružuje?

Sdružujeme nejen národní parky, ale i chráněná území a instituce či jednotlivce, kteří chráněná území a ochranu přírody obecně svou činností podporují.

Nejsme asociace národních parků, jsme federace správců chráněných území.

Takové Německo má 16 národních parků, ale v EUROPARC jej reprezentuje 44 organizací a 4 jednotlivci, čestní členové. Finsko má 40 národních parků, a zastupuje je „jen“ 14 organizací…

Fungujeme jako členská organizace. Takže například když jsou členy naše čtyři národní parky, jsou to zároveň čtyři nezávislí členové EUROPARC jako samostatné instituce.

Zatímco na Slovensku sice máte devět národních parků, ale všechny spadají pod jednu instituci – Štátna ochrana přírody Slovenskej republiky. Takže je to jen jeden člen naší federace, a ještě ke všemu v jeho názvu nic o národních parcích nenajdete.

Podobné je to ve Finsku. Tam je zásadním členem Federace Matsähallitus, organizace, která zastřešuje všechna chráněná území.

Asi proto je v seznamu členských organizací mnohem méně národních parků, ale zato víc administrativních těles, výborů a neziskovek, než bych jako laik čekal, že?

Národní park se zaměřuje více na přírodní procesy a jejich ochranu, a například chráněná krajinná oblast na zachování harmonické přírodní a kulturní hodnoty krajinných celků. Důležité jsou oba přístupy.

My se jako EUROPARC zaměřujeme na všechna území, ať už jsou bezzásahová nebo v nich probíhá aktivní péče, nebo jsou to periurbánní, příměstská či městská území, protože jejich důležitost vzhledem k demografickým změnám stoupá.

Jak těžké je získat členství?

Stát členem se může každý, jehož účel či mise je napomáhat ochraně přírody, především chráněným územím.

Pokud tedy budete například majitel ski resortu, jehož provoz bude v rozporu s chráněným územím, kde leží, Rada EUROPARC vaše členství neschválí.

Na kolik členství v EUROPARC přijde? A je to adekvátní tomu, co nám to přináší?

To je různé, dle kategorie. Národní park platí necelých 700 eur ročně, přínosy jistě převyšují finanční příspěvek.

Jak snadné je členství pozbýt?

O členství přijdete, když neplatíte poplatky. Zatím jsme, pokud si správně pamatuji, neřešili žádný případ vyloučení z jiných důvodů.

Jak EUROPARC reálně pomáhá správcům evropských NP adaptovat se na klimatickou změnu?

V současné době k tomuto tématu řešíme několik projektů. Do nich jsou zapojeni vybraní členové, ti tedy čerpají výhody z jejich výsledků přímo. Pro ostatní pořádáme pravidelné akce a sdílíme příkladové studie formou webinářů, workshopů, či separátních jednání. Je o ně velký zájem.

Exkurze do Oulanka National Park.
Exkurze do Oulanka National Park.

Ale nejsme schopni vytvořit žádný jednotný postup do detailu, vliv klimatické změny je v každém území specificky jiný. Takže se začínáme více zaměřovat na způsoby tzv. adaptivní péče.

Co to znamená?

Přístup dostatečně flexibilní na to, aby reagoval na změny včas a vhodně.

Jaký je postoj EUROPARC k tradičně konfliktním tématům, například výstavbě větrných elektráren, narušujících scénické panorama, nebo třeba k návrat velkých šelem?

Jsme profesní asociace. Podporujeme každý proces, který napomáhá stavu přírody. A logicky nesouhlasíme s ničím, co jej zhoršuje.

Větrné elektrárny v chráněných územích jsou či mohou být problém, ale to neznamená, že nemohou stát jinde. Vždy to záleží na konkrétním posouzení.

A návrat šelem je jistě pozitivní pro přírodu celkově, ale samozřejmě si uvědomujeme s tím spojené problémy. Koneckonců jsme k tomuto tématu měli pracovní skupinu. Ta byla prospěšná právě pro hledání společných přístupů mezi státy, které to jinak často řešily samostatně. A to bez ohledu na to, že se bavíme o populaci šelem, které mezi sousedními státy často aktivně volně přecházejí.

Jak přesně přispívá EUROPARC řekněme k ochraně zalesněných a kácených NP Rumunsku?

EUROPARC tyto plochy nechrání, ale podporuje ty, kteří je chrání svou expertizou.

Je totiž třeba dodat, že od roku 1973 jsme vytvořili silné odborné zázemí v podobě profesionálního týmu. Ten řeší nejen servis členům a odborné programy, ale i stále vzrůstající množství prakticky zaměřených projektů. A z jejich výsledků naši členové těží.

Kácení v NP Šumava v roce 2011 totiž EUROPARC komentoval, došlo k zaslání nějakého vytýkacího dopisu. Je to vždy jen o vytýkacím dopise?

Vytýkací dopisy neposíláme, na to nemáme pravomoc.

Pokud dopis pošleme, pak je to vyjádření obavy u konkrétní kauzy, kdy je chráněné území ohroženo často z důvodu nevhodných rozvojových aktivit. Takže je to forma podpory našim členům.

Specifikem českých NP je, že jsou prakticky všechny bilaterální. Jak moc odlišná praxe ochrany od té naší je za hraniční čárou?

Je to různé. My v Česku máme silnou institucionálně založenou ochranu přírody, a národní parky díky tomu mají významné kompetence a zdroje. Tedy, zatím, to nemusí platit dlouho. Ale zrovna tohle není v jiných státech často standardem.

V některých případech to může být pro přeshraniční partnery inspirace, ale v jiných je to neporovnatelné, protože daný stát má významně jiné tradice a systém. Tam se lze navzájem inspirovat v jednotlivých řešeních a sehrávat v péči, ale jistě ne nabízet řešení na klíč.

Skupinové foto zástupců EUROPARC ve finském Käylä, Oulun Lääni.
Skupinové foto zástupců EUROPARC ve finském Käylä, Oulun Lääni.

Co Česku členství v EUROPARC přináší? Unikátní prostor pro výměnu zkušeností?

Významným benefitem je navazování kontaktů a na to pak příprava společných projektů či aktivit. To bez osobních setkání nelze.

A ano, je to prostor pro sbírání zkušeností, ale zároveň sdílení našich. A že máme co nabídnout…

Například?

Naše národní parky v oblasti bilaterální spolupráce, ale celkově máme i silné zázemí v aktivní péči o přírodu, a to včetně revitalizací. Jsme jistě jedna z nejaktivnějších zemí ve Federaci.

Je něco, čím může naše praxe v národních parcích vyloženě oslnit ostatní členy EUROPARC?

Jistě je to ta výše zmíněná silná kompetence v ochraně přírody, a zkušenosti s praktickou péčí.

To, co v některých státech dobrovolnicky zajišťují pouze nevládní organizace – často nedostatečně kvůli jejich omezeným kapacitám a nesystémovému přístupu – u nás v chráněných územích zajišťujeme systematicky v rámci veřejné správy. Vidím to jako výhodu.

Kam si tedy KRNAP v kontextu ostatních evropských NP zařadit, a kam se nejspíš ubírá?

KRNAP směřuje tak, jak mu zákon i jeho vize ukládá, k ochraně přírodních procesů. Jeho specifikum jsou ale také enklávy horských luk, které naopak vyžadují pravidelnou péči. To dohromady tvoří hodnotnou krajinnou i přírodní mozaiku.

KRNAP přistupuje k problémům aktivně. Vezměte si například oplocování ploch na Sněžce. Když už nic jiného nefunguje, jsme schopni to řešit i tímto způsobem. Ale priorita pro nás zůstává ovlivňovat návštěvníky pozitivně. A vedle toho pečovat o své ekosystémy v souladu se svou vizí.

Může to EUROPARC posunout, změnit?

EUROPARC KRNAP měnit nechce a nemá k tomu žádný důvod, naopak mu dává prostor k aktivní spolupráci na mezinárodní úrovni. A jak vidíte, plně toho využíváme.

Proč si myslíte, že volba z mnoha kandidátů na prezidenta federace padla na vás?

Sedm let jsem byl viceprezidentem Federace. Předpokládám, že mě u členů kvalifikoval mimo jiné výkon v tomto období.

Setkání členů v řeckém národním parku Meteora
Setkání členů v řeckém národním parku Meteora

Je tříletá funkce prezidenta EUROPARC čistě reprezentativní záležitostí?

To ale vůbec není čistě reprezentativní funkce. Jsem statutárním zástupcem EUROPARC, společně s jeho ředitelkou. A to znamená věcnou odpovědnost. Rada EUROPARC, které předsedám, je odpovědná za vybrané praktické kroky včetně strategického směřování Federace do budoucna. Zodpovídám se našim členům za to, že Federace prospívá a nedostane se do problémů.

Máte obsáhlou praxi, léta zkušeností, nezpochybnitelnou reputaci … ale pro spoustu ostatních členů z jiných států budete nejspíš jen „ten z Krkonoš“. Co to prosím obnáší – být Ten z Krkonoš? Jakou má KRNAP v Evropě pověst?

To jsou dvě různé věci – reputace má a KRNAP. Tu mou ať posuzují ostatní.

Oproti tomu KRNAP je velmi známý minimálně svou aktivní spoluprací v rámci Federace EUROPARC, ale i v rámci partnerské spolupráce s jinými národními parky. KRNAP je v naší části Evropy dlouhodobě jeden z nejaktivnějších členů, a sdílí s ostatními mnohé v oblasti ekologické výchovy, komunikace, přeshraniční spolupráce, restauračního managementu. A turismus je v tom také.

Naše zkušenost, byť v mnoha ohledech negativní, je velmi ceněná, včetně způsobů, jakými se KRNAP s negativními důsledky vysoké návštěvnosti snaží vyrovnávat.

Je KRNAP klenot z výstavní skříně evropské ochrany přírody?

Klenotem přírody jistě je, i přes negativní rozvojové aspekty v území. A to nejen v evropském měřítku.

Krkonošská tundra je unikátní celosvětově a vyvolává úžas i u mimoevropských expertů, třeba ze Světové komise pro chráněná území IUCN.

V radě současně s vámi sedí zástupci z Itálie, Estonska, Velké Británie, Francie, Španělska a Nizozemska. Znáte se? Můžete najít společnou řeč, vzhledem k tomu, jak odlišná situace, výzvy a třeba odlišná příroda v těchto zemích je?

Naopak, různorodost je cílem Rady. Máme členy ve skoro čtyřiceti státech. Rada je volena členy jako jejich reprezentace. Hledáme společná řešení při zohlednění specifik, a není to jen fráze.

Mimo to je právě tahle rozdílnost v evropských zkušenostech a přístupech jeden z důvodů existence EUROPARC. A ano, profesně i osobně jsem většinu členů Rady již znal, i to je výhoda.

V letech 2012-2021 jsem byl členem Rady IUCN. Ta se skládala z přibližně třiceti pěti členů ze všech kontinentů. Proti tomu je Rada EUROPARC takřka unifikovaná skupina, se kterou se mi po té globální zkušenosti pracuje velmi dobře.

Jaká je pro tři následující léta v plánu agenda?

Letos jsme si schválili novou strategii na dalších 10 let. Ta shrnuje vše, co chceme dosáhnout. A je úkolem Rady implementaci strategie ve spolupráci s ředitelstvím Federace zajistit.

Asi nemá cenu vyjmenovávat jednotlivé agendy, které chceme řešit. Snad jen jednu věc: Úkolem Rady není plnit operativu, ale dohlížet na fungování organizace, a předvídat budoucí vývoj. A na ten vhodně reagovat. To je obzvláště v dnešní době nejistot důležité. Jsme odpovědní našim členům za to, že bude EUROPARC prospívat a rozvíjet se.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist