Pro výzkum málo známých bakterií rickettsií potřebujeme nasátá klíšťata, říká bioložka

Markéta Nováková z Biologického ústavu Masarykovy univerzity zkoumá rickettsie, bakterie přenášené krevsajícími členovci.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Matěj Hrala

Zabýváme se výzkumem rickettsií. Jde o bakterie, které jsou přenášené krevsajícími členovci jako je klíště, veš či blecha. Rickettsie způsobují horečnatá onemocnění doprovázená makulopapulární vyrážkou, tedy laicky vyrážkou se skvrnami a zároveň s pupínky. Cílem tohoto experimentu je získat z vajíček, která nakladou nasáté samice klíštěte obecného, živé rickettsie pro zkoumání jejich biologických vlastností.

Čemu lidé posíláním klíšťat pomohou?

Odvedou za nás terénní práci a nebudeme nuceni používat laboratorní zvířata pro krmení klíšťat. Navíc pouze část klíšťat rickettsie obsahuje. Takže jsme vděční za každý vzorek, který nám lidé pošlou. A děkujeme, že se tolik lidí ochotně zapojilo.

Když lidé ze svých zvířat získají jen málo nasáté klíště, tak to pro vás nemá význam? Proč hlavně ty nasáté?

Dospělá samice klíštěte obecného saje na hostiteli několik dní. Poté se samovolně pustí. Krev potřebuje pro vývoj vajíček. Pokud je odstraněna dříve, snižuje se pravděpodobnost, že vajíčka naklade.

Tady je dobré připomenout, že u přenosu bakterií z klíštěte na člověka nebo zvíře hraje roli právě čas. Bakterie potřebují několik hodin, aby se aktivovaly. Proto každé přisáté klíště doporučuji odstranit ihned, jak jej objevíte.

Jak se má správně zvířeti klíště odstranit?

Ústní ústrojí klíšťat nemá žádné závity, takže otáčení klíštětem nemá smysl. Odstranění by mělo být co nejrychlejší. Je potřeba dát pozor, aby nedošlo k poškození klíštěte, protože je zdrojem infekce. Po manipulaci s klíštětem je doporučeno si umýt ruce. Virem klíšťové encefalitidy se totiž můžete nakazit i přes oční spojivku.

Do skleničky s trochou trávy a pošlete ho vědcům.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

Na odstraňování klíšťat se osvědčil plastový „háček na klíšťata“. Přisáté klíště plynule vytáhneme směrem od těla zvířete a místo ošetříme jodovou dezinfekcí, která spolehlivě ničí bakterie.

Proč má smysl zkoumat rickettsie?

V naší zemi zůstávají rickettsiózy ve stínu ostatních onemocnění přenášených klíšťaty. To ale neznamená, že zde neexistují.

Celosvětově nejvýznamnější rickettsióza je horečka Skalistých hor, která vyvolává hemorrhagickou horečku a někdy končí smrtí pacienta.

Příškvar vyvolaný Rickettsia slovaca.

Foto | Rieg et al. 2011

Známý je také skvrnitý tyfus přenášený vší šatní, který v historii zahubil celé armády vojáků, dnes se vyskytuje převážně v rozvojových zemích. Přestože klíšťata v ČR rickettsie obsahují, hlášení o infikovaných pacientech jsou ojedinělá. Rickettsiózy nemají totiž žádné charakteristické symptomy. Vyrážkou i horečkou se projevuje celá řada onemocnění.

Jaké druhy rickettsií u nás existují?

V ČR přichází v úvahu nákaza několika druhy rickettsií, například Rickettsia slovaca, kterou přenášejí pijáci (rod Dermacentor), kteří u lidí dávají přednost vlasaté části hlavy. Onemocnění se projevuje tzv. příškvarem v místě sání klíštěte, horečkou a otokem mízních uzlin v oblasti krku.

Dalšími kandidáty jsou Rickettsia monacensis a Rickettsia helvetica, přenašečem je klíště obecné (Ixodes ricinus), klinické příznaky jsou nejednotné (někdy příškvar, jindy makulopapulární vyrážka, ale i zánět mozkových blan, zánět srdečního svalu).

Rickettsiózy propukají v řádu několika dní od nákazy. Pokud pacient s výše uvedenými příznaky udává, že měl v nedávné době přisáté klíště, doporučuje se léčba doxycyklinem, případně makrolidovými antibiotiky.