https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/chcete-ochranit-planetu-jezte-vice-hoveziho-ale-ptejte-se-odkud-je
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Chcete ochránit planetu? Jezte více hovězího! Ale ptejte se, odkud je

18.9.2019 01:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Příliš stručné direktivy mají často dalekosáhlé nezamýšlené důsledky a řetězí se za nimi komplikace. Mnohem užitečnější je prý ptát se, odkud maso na našem území vlastně pochází. A domácí produkci pak konzumací podporovat. / Ilustrační foto
Příliš stručné direktivy mají často dalekosáhlé nezamýšlené důsledky a řetězí se za nimi komplikace. Mnohem užitečnější je prý ptát se, odkud maso na našem území vlastně pochází. A domácí produkci pak konzumací podporovat. / Ilustrační foto
Licence | Volné dílo (public domain)
Příliš stručné direktivy mají často dalekosáhlé nezamýšlené důsledky a řetězí se za nimi komplikace. Podle Patricka Holdena, britského farmáře, propagátora organického zemědělství a zakladatele trustu Udržitelné výživy, je volání po zákazu konzumace masa přesně takový případ. Mnohem užitečnější je prý ptát se, odkud maso na našem území vlastně pochází. A domácí produkci pak konzumací podporovat. Píše o tom DailyTelegraph.
 

„Pokud chceme přírodě pomoci, měli bychom se vzdát strašáků environmentálních kampaní a zvážit fakt, že udržitelně chovaný skot je zásadní pro udržení zelené a příjemné krajiny Británie, je cestou k udržení čistých vod bez průmyslových chemikálií a především je tím nejefektivnějším způsobem k nasycení domácí populace,“ říká Holden s vědomím, že si tím mnoho kamarádů mezi soudobými aktivisty za čisté klima nenajde. Sám se přitom hlásí k omezení konzumace masa a masných produktů a k myšlence na omezení jejich spotřeby o přibližně 50 %. Přitom snahu potírat, danit, kontrolovat a regulovat spotřebu masa vnímá jako kontraproduktivní a přírodě v konečném důsledku škodlivou. To celé podtrhuje svým tvrzením, že: „Nepotřebujeme jíst méně hovězího, ale více.“ Jak tento řečnický rozpor vysvětluje?

Kráva je poslední velký býložravec Británie

„Hlavně je třeba odlišit, jaké maso je součástí problému a jaké součástí řešení,“ objasňuje Holden. Ve Velké Británii jsou dvě třetiny zemědělské půdy otevřenými nezalesněnými pastvinami. V regionu ostrovů je jejich ekologická role nezastupitelná a nenahraditelná. A nejlepší způsob, jak je pastvinami uchovat i nadále, pro příští generace lidí i živočichů, je používat k tomu velkých a menších spásačů. Krav, ovcí, koz. Tito spásači jsou schopni zprostředkovat lidem výživu z neobdělávatelné půdy, a to formou masa a mléka. „Musíme samozřejmě složení naší stravy uzpůsobit vlastní produkční kapacitě a jíst ideálně jen to, co sami vyprodukujeme. V našich podmínkách jsou to pak trávou pasené krávy, které zachovávají naši krajinu v původním stavu.“ Funkční z hlediska produkce i podpory místní biodiverzity. Co kdyby Britové od chovu hospodářských spásačů upustili?

Rohaté jídlo, které pečuje o krajinu

Mohli by pastviny zalesnit, ale tím by svůj problém s potravní bezpečností nevyřešili. A pokud by z pastvin přeci jen udělali zemědělská pole? „Ta půda je opravdu dost neobdělávatelná a tak by si produkce žádala ohromné množství hnojiv a postřiků, v rámci transferu na pole a během jejich provozu by se uvolnilo do ovzduší opravdu velké množství emisí.“ Britská krajina musí řešit své ozdravění z přílišného přechemizování, adaptace na klimatické změny, ale také zachování stabilní produkce. A z této nelehké rovnice prý vychází nejlépe model, který krávy nepotírá, ale podporuje. „Aby se zvrátily problémy, které vyvstaly zaváděním na chemii závislých monokultur, je třeba znovu zavést smíšené orné systémy, jejichž nedílnou součástí budou velká hospodářská zvířata,“ říká Holden.

Není kráva jako kráva

Neintenzivní, regenerativní hospodaření se spásači pomůže s vázáním atmosférického uhlíku v půdě, s půdní erozí, nedostatkem přírodních hnojiv a přesycením, eutrofizací vodních zdrojů. Přežvýkavci jako zdroj skleníkových plynů? „Jistě, ale po staletí to fungovalo. Víte, on je velký rozdíl mezi krávou na volné pastvě a celým stádem, namačkaným v kravíně u žlabů se sójou. Klíčové je vzdělat společnost, aby lidé pochopili, jak je důležité se ptát na to, odkud maso na jejich talíři pochází. A podpořit je, a zemědělce, v udržitelné soběstačné konzumaci. Naskočit do rychlíku s nápisem „Všechno hovězí je špatné“ je do krajnosti kontraproduktivní. Potřebujeme jíst více, ne méně hovězího,“ uzavírá Holden.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
tisknout poslat
 twitter
Vydání článku finančně podpořilo Hlavní město Praha v rámci projektu Ekoporadnypraha.cz.


Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (1)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Dana Haspeklová

Dana Haspeklová

19.9.2019 07:15
Konečně se ke slovu dostal rozumný názor!
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist