https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/co-dela-plevel-na-vasi-zahrade-zachranuje-ji
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Co dělá plevel na vaší zahradě? Zachraňuje ji!

7.8.2018 01:10 | PRAHA (Ekolist.cz)
Nekonečný boj s plevelem. Každý rok povstanou noví bojovníci.
Nekonečný boj s plevelem. Každý rok povstanou noví bojovníci.
Známe je všichni. Rostliny, kterým souhrnně říkáme „plevel“, jsou pro téměř každého zahrádkáře a zahradníka noční můrou, ze které se nelze jen tak snadno probudit. Zahrádkářská fóra a internetové skupiny se hemží apokalyptickými popisy zamoření zahrad plevelnými monstry velikosti posvátného dubu a následují obvykle návody na jejich co nejúčinnější zničení, počínaje těmi šetrnějšími (manuální a otravná práce) a konče těmi bestiálně chemickými (glyfosáty či jiné herbicidy, případně se objevují i návody na jejich koktejly). Není třeba psát, že zejména poslední jmenované postupy nejen že nesvědčí plevelům, ale nikomu ze zúčastněných či náhodně kolemjdoucích (kolemrostoucích, kolemletících, kolemplazících atd.)
 

Jeden by si i mohl myslet, že nenáviděný plevel příroda zplodila jenom proto, aby ztrpčoval život zahrádkáře a ničil záhony, obíral jej o úrodu a způsoboval šedivění jeho vlasů. Skutečně se nám ale příroda tímto způsobem mstí a opravdu nám, co rádi trávíme čas zahradničením, nezbývá, než s ní na život a na smrt bojovat?

Pod sběrnou kategorií „plevel“, která má sama o sobě podobně dehonestující význam podobně jako „škodná“ (tedy potravní konkurenti myslivců) nebo „havěť“ (vše, co je v domě a na pozemku a nikdo to tam přitom nezval) se přitom skrývá fascinující pestrý svět rostlin, které spojily svůj život s člověkem a prostředím, které vytvořil (říká se jim druhy synantropní). Nemusejí přitom vždycky být jen škůdci naší úrody, kteří bez našeho souhlasu a proti naší vůli vytlačují naše užitečné, vypiplané rostlinné miláčky. Nejsou ani nemocí, kterou je třeba všemi prostředky vyléčit. Mohou být i lékem, zapomenutou zeleninou, ukazatelem stavu půdy, ubytovacím zařízením a jídelnou pro užitečný hmyz, ochráncem a zachráncem půdy a mnoho dalšího.

Krom toho musíme z nezaujatého pohledu „plevely“ obdivovat – lidé některé z nich hubí zřejmě odedávna (zřejmě od doby, co někoho prvně napadlo něco zasít a pěstovat) a tihle rostlinní drsňáci se nám z našich políček a záhonků nadále vysmívají do obličeje.

Představme si na chvíli svět bez zemědělců, tedy i bez zoraných polí a zrytých zahrad. Kde by pak žily všechny ty proklaté plevely? Dočasně by obývaly všechny oblasti, které jsou narušené – břehy řek po povodních, oblasti, kde dochází k sesuvům půdy, místa, která jsou například velkými zvířaty poničená k nepoznání. Pokud totiž rostliny, kterým říkáme plevely, něco spojuje, je to jejich schopnost obsazovat nová území, která prošla nějakou kataklyzmatickou událostí – plevely jsou prostě rození pionýři (bez červených šátků, tedy v původním smyslu slova). Dokáží během okamžiku získat živiny, rychle růst, překotně se množit a šířit do nových ploch. Produkují obrovské množství semen, které doslova prostoupí půdu až desítkami tisíc semen na metr čtvereční a pak roky, někdy i desetiletí čekat na svou chvíli.

Správný plevel se pozná podle toho, že má velké množství semen.
Správný plevel se pozná podle toho, že má velké množství semen.

V krátké době dokážou pokrýt velkou plochu kompaktním rostlinným kobercem. Nejen že se tedy jedná o pionýry, ale i o záchranáře – v tomto případě záchranáře půdy. Tam, kde v půdě chybí rostliny, chybí také voda. Tam kde v půdě chybí voda, nežijí ani půdní mikroorganismy, které mimo jiné nejen že činí půdu úrodnou, ale doslova jí také drží na místě. A tam, kde nejsou mikroorganismy, dochází k erozi půdy. Nahradit půdu, která odtekla nebo odletěla, je v horizontu lidského života prakticky nemožné. Plevely tak nejenže „zastaví krvácení“, které by pacientovi mohlo akutně přivodit smrt (svým explozivním růstem zastaví erozi), ale navíc i „obnoví dýchání“ – z hlubších vrstev půdy absorbují živiny, zadržují je, doplňují organickou hmotu, obnovují život v půdě i na ní – jde o prostě o první stádium obnovy narušeného biotopu, který nám sice může připadat chaotický a ošklivý, je však nezbytný a zdravý.

Tam, kde dnes je zaplevelené pole, by za pár desítek let mohl být celkem hezký lesík, ovšem pouze kdybychom se nestarali. To však lidé většinou neumějí – nejen na poli, ale ani na zahradě. Zahrady, nebo alespoň jejich většina, jsou totiž z pohledu plevelů přesně takovými narušenými biotopy. A když nás plevely poctí svou návštěvou, není to proto, že se nás snaží připravit o nervy, ale proto, že se jen snaží co nejlépe plnit svou záchranářskou roli. A možná tak stojí za zamyšlení, zda jim v tom skutečně všemi prostředky bránit. O tom, jak jim bránit líně, se dozvíte v článku, který vyjde v dohledné době.


reklama

Když nám pošlete dar, budete mít mnohem méně starostí s plevelem na své zahradě.

 
Prosíme, zvolte výši svého daru. Děkujeme

Chci číst dále, daruji později  Pro zobrazení článku se prosím přihlašte
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Stella MarcoMarco Stella
Autor je zahrádkář, antropolog a historik přírodních věd.
tisknout poslat
 twitter
Vydání článku finančně podpořilo Hlavní město Praha v rámci projektu Ekoporadnypraha.cz.


Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (1)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Arthur Muller

Arthur Muller

8.8.2018 10:43
Na štěstí pro plevel, jsem líný ho pravidelně likvidovat :D
Odpovědět
reklama


Blíž přírodě

 




Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist