Deset zlatých pravidel pro obnovu lesů
Protože ale na řadě míst dochází k zalesňování i tam, kde taková činnost není přínosem, zveřejnili odborníci z Royal Botanic Gardens, Kew a Botanic Garden Conservation International deset zlatých pravidel pro (znovu)zalesňování tak, aby byly omezeny negativní dopady na biodiverzitu a krajinu. Pravidla sestavili poté, co se nejen v Británii objevily projekty, které mohou způsobit více škody než užitku.
1. Nejprve chraňme existující lesy
Než začneme sázet hektary nových lesů, zasaďme se o ochranu stávajících lesů. Vždy je lepší zachovat původní lesy, než je vykácet a pak vysázet nový les na jiném místě. Novému lesu bude trvat dlouhá desetiletí, než dosáhne stejného vzrůstu jako původní les, obnovení biodiverzity v plném rozsahu je pak spíše otázkou staletí, je-li vůbec možné.
2. Do zalesňovacích projektů zapojme místní obyvatele
Zapojení místních obyvatel je pro znovuzalesnění klíčové. Nejen při vysazování lesů, ale posléze i v péči o ně. U rozsáhlých projektů to může přinést nejen výhody pro životní prostředí, ale také pro místní obyvatele, například díky vzniku nových pracovních míst. To podpoří lokální ekonomiku a také chuť se do podobných projektů dále zapojovat.
3. Podporujme co nejrozsáhlejší obnovu biodiverzity, abychom dosáhli více cílů najednou
Znovuzalesnění nesmí být samoúčelné, ale musí být prostředkem k dosažení více důležitých cílů.
Klíčová je podpora biodiverzity, která zajistí maximalizaci zachycování vzdušného uhlíku. Nelze ale opomenout pozitivní vliv na ochranu přírodních druhů, zlepšení životních podmínek místních komunit, potravinovou bezpečnost, zdraví a stabilitu půdy a vodních cyklů.
4. Pro zalesnění vyberme tu správnou oblast
Nejlepším místem, kde můžeme vysázet nový les, je to, kde předtím už les stál. Mnoho nelesních ekosystémů/biotopů je ohrožených stejně jako ty lesní a jsou domovem ohrožených přírodních druhů. Z české krajiny mizí rychleji než lesy. Nezalesňujme proto místa, kam les nepatří – louky, stepi, mokřady nebo bažiny. Tam by vysazení lesa nadělalo více škody než užitku.
5. Využívejme přirozenou obnovu lesa, kdekoli je to možné
Samovolná obnova je přirozený proces a započíná okamžitě po odlesnění. Může být také levnější a účinnější než vysazování stromů, pokud to dovolují místní podmínky. Zachycení uhlíku je u přirozeně se vyvíjejících lesů až čtyřicetkrát vyšší než u uměle vysazených plantáží a monokultur, dalším přínosem je i pestrost zastoupených druhů.
6. Vyberme ty správné druhy stromů, které pomohou obnovit biodiverzitu
Pokud je potřeba les znovu vysadit, je extrémně důležité vybrat ty správné druhy stromů. Odborníci doporučují využít ty druhy, které se v oblasti přirozeně nacházejí, sázet smíšené porosty, a to včetně vzácných a ohrožených druhů, aby nový les vytvořil pestrý ekosystém. Zároveň považují za nutné vyhnout se exotickým, často invazivním dřevinám, které ohrožují biodiverzitu.
7. Ujistěme se, že jsou stromy schopné se přizpůsobit změně klimatu
Aby byl les zdravý a odolný, je potřeba využít semena a sazenice s pestrou genetickou skladbou, vhodné pro místní podnebí (včetně potenciálních změn). Využití sazenic s malou genetickou pestrostí snižuje odolnost vysázeného lesa, což může snižovat jeho schopnost se přizpůsobit změně klimatu a zvyšovat náchylnost k nejrůznějším onemocněním nebo napadením hmyzem.
8. Plánujme dopředu
Pro výsadbu nového lesa je nezbytné zajištění sazenic nebo semen, proto je potřeba dostatečně dlouho před výsadbou plánovat, kde je zajistit. Pokud se jedná o rozsáhlé projekty, mělo by být jejich součástí zajištění vlastních semen do budoucna. Opět je zde nezbytná spolupráce s místními lidmi a komunitami.
9. Učme se tím, co děláme
Nejlepších výsledků při plánování výsadeb dosáhneme tehdy, pokud zkombinujeme odborné a místní znalosti. Při velkoplošném zalesnění je přitom nejlepší nejprve osadit menší pokusné plochy, aby byl zajištěn výběr správných stromů pro dané území.
10. Ať se to vyplatí
Mimoprodukční funkce lesa (zajištění ekologické stability, ochrana (mikro) klimatu, stabilizace vodního režimu) jsou extrémně důležité, nejsou ale obecně zřejmé a obtížně se na ně dává cenovka. Udržitelné lesní hospodaření závisí na tom, aby příjmy a výhody z takové péče byly vyšší, než kdyby byl les používán výhradně jako zdroj dřeva, a byly férově rozděleny mezi všechny zúčastněné strany.
Některá z těchto pravidel je možné uplatnit jen u velkoplošných zalesňovacích projektů v afrických nebo jihoamerických zemích, ovšem řada z nich je použitelná i na našem území, kde dochází k výsadbám na podstatně menších rozlohách.
Například zapojení dobrovolníků je v našem prostředí běžnou součástí sázení stromů i lesů. Ovšem v případě lesních porostů jsou pak málokdy zapojeni do systematické péče o les. Nicméně u nás můžeme jako bonus vnímat skutečnost, že zdravé lesy poskytují příležitost k rekreaci, ke sběru lesních plodů apod.
Problémem může být i zajištění sazenic vhodných pro místní podnebí. Vždy platí, že jsou odolnější ty sazenice, které vyrostly v oblasti, kde je nový les vysazován. Stromky, vypěstované v nížinách, mají často problém se dobře uchytit ve vyšších nadmořských výškách – a naopak.
Extrémně důležitá je v českých podmínkách volba vhodných ploch a stanovišť k výsadbě. Biologicky a krajinářsky cenná a ohrožená bezlesí (stepi, vřesoviště, louky a mokřady) leží často mimo zájem obcí i soukromých vlastníků. Péče o ně je nákladná, je často zanedbávána, a tak se tyto plochy k zalesňování samy„nabízí“. Zalesňování takových ploch je ale nepřípustné, ohrožuje biodiverzitu a stabilitu krajiny. Konzultace zalesňování i výsadeb krajinné zeleně (aleje, sady) je proto vždy vhodné konzultovat s odborníky – ekology a krajináři.
Ve dnech 24. až 26. února 2021 se uskuteční online konference Reforestation for Biodiversity, Carbon Capture and Livelihoods. Na této konferenci proběhne řada přednášek a debat na téma zalesňování, ochrany a obnovy lesů apod. Účast na konferenci je zdarma, registrovat se můžete na stránkách RBG Kew.
Přečtěte si také |
Muž, který sázel stromy po indicku: po 30 letech práce 500 hektarů lesareklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (21)
Lukáš Kašpárek
1.2.2021 07:19Umělá výsadba se upřednostňuje všude kde je to možné, místo, toho, aby se tam upřednostňovala spíše ta přirozená..... a zase jde jen o neschopnost změny myšlení a business...
Šmejdi jako Babiš (vlastník největšího těžařského a zalesňovacího závodu v ČR) lidem implantují do hlavy, že sázet stromy je to nelepší co mohou lidé udělat, ale ve skutečnosti tím jen vydělávají právě Babišovi a podobným nenažrancům a lesu tím nepomohou, protože takto se les neobnovuje.....
Miliardy tečou a svět podporující život díky nenažranosti pár vyvolených zaniká.... a společnosti jako celku to zatím nevadí...
Vladimir Mertan
1.2.2021 07:43smějící se bestie
1.2.2021 08:01DAG
1.2.2021 08:32Jinak mi to opět a znova připomíná: V lese jsme v životě nic nedělali, ale ti lesníci to dělají špatně, tak teď jim řekneme jak to budou dělat a vše se podaří.
Myslím, že tito lidé by ani nedokázali dopravit stromky ze školky na paseku, aby je nezničili.
Břetislav Machaček
1.2.2021 10:26 Reaguje na DAGMnohé musíte ale naučit držet motyku a vysvětlit polopaticky jak
strom zasadit. Po stovce stromků je bolí záda, ruce, či celé tělo.
Přijdou domu k PC, přečtou si článek o samovýsevu a bezzásahu a už
jsou zastánci těchto bezpracných metod s odůvodněním, že to tak
bývalo i před příchodem člověka -lesníka. Bezpracnost je ideál
dnešních vlastníků i aktivistů a taky tvrzení, že ten les není
na produkci řeziva a paliva, ale pouze na vázání uhlíku a jako
krajinný prvek. V zemědělství je to to samé, kde než manuálně
pracovat, tak to raději dovézt odněkud, kde ještě takoví líní
lidé nejsou. Hlavně to "vědecky" zdůvodnit a zpropagovat. V
tom pomohou jim podobní, kteří se živí žvaněním a výsledek je
takový, jako je. Lesník je zločinec, zemědělec taky, myslivec
a rybář vrah a jediným dobrým člověkem je ekologický aktivista.
Příroda si prý vše vyřeší sama, ano a doufám, že i s lidstvem,
které v ní nežije, ale pouze do ní chodí na návštěvu. Kdo v ní
žije, tak ale uvažuje, mluví a koná zcela jinak a jen díky jim
tu zatím něco přežívá. V budoucnu to tu bude pouze ode zdi ke zdi.
Je to ale jejich volba a jejich budoucnost a je mi to už lautr
putna, když jsem viděl včera dopady sobotního mejdanu "zlaté"
mládeže u nás v areálu s dobře míněným ohništěm a altánkem. Tam
vidím, kam to vede školství, výchova v rodinách a sociální sítě.
Flašky záměrně vybrané z koše a rozházené po ledě, utržený okap
a kovová konstrukce koše na ledě pískovny rovněž. V minulosti
lidé altánek a odpadkový koš nikdy nepotřebovali a byl tam vždy
pořádek. Se "zkvalitněním" vybavení přišli pitomci a ti vyhnali
svou přítomností ty slušné. Podobně to je se zlepšením služeb
v NP, CHKO a rezervacích. Kdysi klid, pořádek a zachovalá
příroda. Dnes Disnyland, hotely, parkoviště a všelijaké atrakce.
Výsledek? Milovníci přírody a zvířata utíkají pryč, ale byznys
i tak narůstá. A kdo se na tom podepisuje? To si domyslete sami.
Jan Škrdla
1.2.2021 20:39 Reaguje na DAGHunter
1.2.2021 10:45smějící se bestie
1.2.2021 10:56 Reaguje na HunterJosef Střítecký
1.2.2021 11:15smějící se bestie
1.2.2021 11:30 Reaguje na Josef StříteckýPavel Jeřábek
2.2.2021 10:48 Reaguje na Milan GObávám se, že se budeme válet smíchy.
Milan G
2.2.2021 13:39 Reaguje na Pavel JeřábekVaše obavy se naplnily, nad svojí hloupostí se tedy můžete válet smíchy
Pavel Jeřábek
4.2.2021 22:42 Reaguje na Milan GMůžete mi říci, kde v ČR jsou původní lesy, které jsou skutečně původními lesy?
A můžete mi říci, kde se v ČR kácí lesy a vysazují na jiném místě?
Obávám se, že hloupost jste předvedl sám.
O vykácení lesů a výsadbě na jiném místě vím jen v případech liniových staveb, kde přes les je nová trasa třeba dálnice, jiné silnice a investor má uloženou nové zalesnění.
Jinak v Českých zemích snad od Karla IV je povinnost zalesnit vykácenou plochu. Jedno zda přirozenou obnovou, či umělou. Ale u nás je přímo povinnost zalesnit do několika roků.
Nezalesňují jen někteří majitelé, kteří naivně prodali za levnou cenu dřevo na stojato.
První bod patří někam do tropů, Polska, na Sibiř, některých lokalit Kanady, USA, ale ne do Čech, respektive do zemí s lesnickou tradicí minimálně hluboko z dob Rakouska-Uherska.
Milan G
5.2.2021 12:42 Reaguje na Pavel JeřábekZ dikce toho prvního bodu nad slunce jasněji vyplývá, že autorka pod pojmem stávající a původní lesy má na mysli lesy, které jsou stávající, které stojí nyní, teď, v těchto letech, měsících a dnech a hodinách a minutách. Třeba ten les, který máte za vsí, městem atd.
Snažím se to polopaticky vysvětlit, ale vzhledem k výši nebo spíš níži vašeho IQ to stejně nepochopíte a je to marný.
Milan Milan
1.2.2021 19:08Svatá Prostoto
1.2.2021 21:06Snad mají lesy své vlastníky, hospodáře, a ti snad někdy o tom jak v tom lese hospodařit slyšeli, ne? Což samozřejmě nevylučuje polemiku na konkrétní formou toho hospodaření. Mně ten článek přijde jako kdyby nějakým "nám"??? spadlo z nebe x ha lesa, který jsme v životě neviděli ani o něm neslyšeli, a my se s tím bez něčí pomoci museli nějak popasovat.