Blanka Lednická: Dejte prostor přírodě, překvapí vás
23.1.2021
Nebojte se nezasahovat.
Foto | Blanka Lednická
Bezzásahová území máme spojena spíše s národními parky, chráněnými krajinnými oblastmi nebo přírodními rezervacemi, ovšem vězte, že takovou bezzásahovou zónu může mít na své zahradě nebo i ve svém lese každý z nás. Nemusí se jednat o stovky metrů, to si může dovolit jen málokdo, ale stačí třeba i dvacet nebo třicet metrů čtverečních, které přenecháte přírodě, ať si tam dělá, co uzná za vhodné.
Chaloupečtí nechali samovolnému vývoji plochu o rozloze zhruba 150 m2. K zásahům člověka zde ale dochází – po prostoru je nataženo lanko, které (především dětského) návštěvníka provází tím, co všechno v něm může najít. Proto zde dochází například k lámání větví, zadupávání mladých rostlin do země nebo jinému poškozování.
Kromě toho, že zde ukazují například rozklad dřeva (zůstaly tu celé kmeny a vývraty) nebo to, jak si mladé dřeviny hledají cestu za sluncem, tak si v souvislosti s ponecháním tohoto pozemku bez zásahu položili i otázku: “Kolik druhů dřevin se zde za ty roky, po které je tato část lesa ponechána svému osudu, uchytilo?”
Odpověď na tuhle otázku byla pro mnohé překvapivá – při poslední kontrole na podzim 2020 zde bylo nalezeno celkem třináct druhů dřevin (stromů a keřů), které sem byly zaneseny z blízkého i vzdálenějšího okolí.
Složení náletových druhů výrazně ovlivnila skutečnost, že se tento pozemek nachází nedaleko pestrého lesního lemu, zahrady nebo alejí. Z nich se sem dostaly nejen třešeň nebo ořešák, ale také nezvyklý kaštanovník jedlý. Kdyby byl pozemek hluboko v lese, složení dřevin by bylo jiné.
A které dřeviny zde pozorný návštěvník najde?
Bez černý, bříza bělokorá, javor klen, jeřáb ptačí, kaštanovník jedlý, ořešák královský, smrk ztepilý, střemcha obecná, šípek (růže šípková), topol osika, třešeň a také dva druhy vrby (jíva a ještě jedna, která na určení teprve čeká).
Zhruba z devadesáti procent je nový porost tvořen břízami, ve větším počtu jsou zde zastoupeny osiky, bezy nebo smrky, zbývající dřeviny zde jsou zastoupeny jedním nebo dvěma kusy. Kromě vyjmenovaných na okraji ladem nechaného pozemku rostou také desítky buků – ty sem zasadili chaloupečtí v rámci Dne Země zaměřeného na problematiku lesů před třemi lety.
Do budoucna plánují zdejší pracovníci ponechat prostor dále bez zásahu (vyjma zmíněných dětských návštěv) a pozorovat, jaké další druhy se zde objeví. Pokud do zdejšího ekocentra zavítáte, nezapomeňte se nechat provést i tímto pestrým kouskem polodivokého lesa, rozhodně stojí za shlédnutí.
Přečtěte si také |
Pěstovat dál smrky? Proč ne, jen to musíme dělat jinak než dosud, říká lesník Aleš Erber
reklama
Blanka Lednická
Autorka je předsedkyně komise pro životní prostředí v kraji Vysočina.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Lesní školkaři připravili miliony sazenic na zalesnění lesů. Není o ně ale zájem
Majitelé lesů obdrží miliardu korun na opravu lesních cest po povodních
V Česku chybí podpora drobných vlastníků lesa. Řešením by mohly být dobrovolné spolky
Další články autora |
Deset zlatých pravidel pro obnovu lesůOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (40)
JČ
Jirka Černý
23.1.2021 08:59Bezinka, osika, bříza, šípky, vrby, to bych si tipnul skoro kdekoliv se nechá nějaké místo ladem, třešeň a javor není taky moc překvapení stejně jako by nebyl jasan. Ořešák už je docela neobvyklý.
U mne na zahradě se v těch méně využívaných částech stále objevují javory dá se říct odnikud.
Odpovědět
U mne na zahradě se v těch méně využívaných částech stále objevují javory dá se říct odnikud.
MG
Milan G
23.1.2021 10:58 Reaguje na Jirka ČernýS javorama mám stejnou zkušenost, v okolí žádný není, ale zahrada plná náletů. Nekonečný příběh.
Odpovědět
ss
BL
Blanka Lednická
23.1.2021 17:15 Reaguje na Jirka ČernýJavory, jasany, bezy - ty u nás na zahradě naprosto válcují cokoli dalšího. První bříza se u nás objevila až předloni (a to máme břízy v dosahu).
Odpovědět
JČ
Jirka Černý
24.1.2021 16:01 Reaguje na Blanka LednickáOno by se to dalo i využít, nemám zahradu jako zdroj ovoce a zeleniny, naopak bych si tam pár javorů nebo jasanů s radostí ponechal, bohužel se chytají v naprosto nevhodných místech. Zatím se povedly jen tři břízy, ale zas tak šikovně že bych to nevybral líp.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
24.1.2021 22:17 Reaguje na Jirka ČernýStačí přesadit, nejlépe na podzim nebo brzy na jaře.
Odpovědět
BL
Blanka Lednická
25.1.2021 13:56 Reaguje na Jirka ČernýJá je využívám, když vyhánějí mladé větve - jsou skvělé na vyplétané plůtky, které se na zahradě hodí. :)
Odpovědět
Hu
Hunter
23.1.2021 10:31Paní autorka s překvapením zjistila, že bříza jako náletová MZD se na těchto plochách začne vyskytovat jako jedna z prvních dřevin. Opravdu nečekané zjištění.
Odpovědět
BL
Blanka Lednická
23.1.2021 17:18 Reaguje na HunterPřekvapivě bříza překvapením nebyla. ;)
Překvapením bylo spíš to, že těch dřevin je tolik. Chaloupky jsou hlavně a především envirovzdělávací organizace, právě za tím účelem i tenhle článek.
Odpovědět
Překvapením bylo spíš to, že těch dřevin je tolik. Chaloupky jsou hlavně a především envirovzdělávací organizace, právě za tím účelem i tenhle článek.
BM
Břetislav Machaček
23.1.2021 11:23Hezký příklad samozalesnění. 90% bříza, zbývajících 10 procent to, co sem
nalétlo, nebo bylo jinak zaneseno i lidmi(kaštanovník jedlý)a vysazeno lidmi (buky). Jako hospodářský les je to bezcenný porost a dá se říci,
že je to porost vhodný pouze k tomu pozorování. Zavést tuto praxi všude, tak to bude vypadat přesně tak, jak je popsáno. Převládnou pionýrské dřeviny, které při bezzásahu potlačí ty pomal urostoucí a hodnotnější.
Toto jsem popisoval u článku "vědců" o samozalesnění a o tom, že to není cesta k hospodářskému lesu, pokud to nebude les na palivové dříví. Pokus hezký, bezpracný a bez valného užitku, neboť zmíněné dřeviny lze záměrně sázet na okraje lesů, na různé skládky a jiné bezcenné plochy. Udělat z lesa takový náletový výtvor je plýtváním půdou k pěstování hodnotných
dřevin pro využití ve stavebnictví a nábytkářství. Na palivo lze mít
plantáže s vhodnějšími dřevinami, které zničí půdu už za dvě generace.
Odpovědět
nalétlo, nebo bylo jinak zaneseno i lidmi(kaštanovník jedlý)a vysazeno lidmi (buky). Jako hospodářský les je to bezcenný porost a dá se říci,
že je to porost vhodný pouze k tomu pozorování. Zavést tuto praxi všude, tak to bude vypadat přesně tak, jak je popsáno. Převládnou pionýrské dřeviny, které při bezzásahu potlačí ty pomal urostoucí a hodnotnější.
Toto jsem popisoval u článku "vědců" o samozalesnění a o tom, že to není cesta k hospodářskému lesu, pokud to nebude les na palivové dříví. Pokus hezký, bezpracný a bez valného užitku, neboť zmíněné dřeviny lze záměrně sázet na okraje lesů, na různé skládky a jiné bezcenné plochy. Udělat z lesa takový náletový výtvor je plýtváním půdou k pěstování hodnotných
dřevin pro využití ve stavebnictví a nábytkářství. Na palivo lze mít
plantáže s vhodnějšími dřevinami, které zničí půdu už za dvě generace.
BL
Blanka Lednická
23.1.2021 17:22 Reaguje na Břetislav MachačekJak píšete - tohle není porost určený pro pěstování, ale právě po pozorování a ukazování konkrétních dějů v přírodě.
Co se týká hospodářského lesa a náletů, ty můžou (ale nemusí, záleží na konkrétním plánu) pomoci na holinách v prvních letech, ale pak je potřeba udělat prostor jiným dřevinám.
Odpovědět
Co se týká hospodářského lesa a náletů, ty můžou (ale nemusí, záleží na konkrétním plánu) pomoci na holinách v prvních letech, ale pak je potřeba udělat prostor jiným dřevinám.
MM
Milan Milan
23.1.2021 17:54 Reaguje na Blanka LednickáJe to o.k, pokud to máte na pozorování a ukazování třeba dětem jak který strom vypadá je to jistě záslužné i zajímavé. Ten nálet (kromě snad smrku, buku) je v podstatě v "lese" téměř nežádoucí. To není cesta k samoobnově skutečných "hlubokých" lesů, hospodářských už vůbec ne.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
23.1.2021 19:08 Reaguje na Blanka LednickáJá nekritizuji vás za pár metrů toho pokusu, ale ty
"odborníky" kteří v tom vidí nový lesnický směr a kteří
to nesmyslně prosazují plošně. U nás se tak samovolně
zalesnily v minulosti pole i bývalá cihelna a pískovna.
Byla to taky ta bříza, vrba jíva, osika, třešeň ptačí
občas i dub a habr. Bylo to pouze dáno tím, odkud to
vítr a ptáci donesli. Na Šumavě nalétá po smrku smrk
a žádná pestrost se nekoná. Je to vždy o zdroji osiv
a taky o stavu pozemku. Pokud stačí zarůst travou
a buření, tak i ty nálety mají problém vzklíčit a
prodrat se ke slunci. Bez vaši pomoci by tam asi buk
nerostl a pokud chci některé stromy upřednostnit, tak
jim musím pomoci buď záměrnou výsadbou či výsevem
a pak jim pomáhat před zastíněním a prořezat příliš
hustou výsadbu či samovolný výsev. V hustém náletu
naroste tyčovina, kterou poláme sníh a vítr a nikdy
tam nenarostou ty košaté odolné stromy. To mohou
vyřešit buď lidé a nebo i zvěř, která některé ze
stromů okouše a zničí. Bohužel často ty hodnotné
a žádané. Proto je lidé vždy chránili oplocenkami
a nebo nátěrem proti okusu. Bez zásahu se toho
dopracuje minimum žádaných dřevin a přežijí třeba
ty pro zvěř nechutné břízy. Ty nechce ani bobr a to
už je co říci, když vidím, že u nás pokácel i duby
a dokonce smrk! U nás ale nekácejí stromy na přehrady
a hrady, ale pouze jako potravu a některé jen tak.
Odpovědět
"odborníky" kteří v tom vidí nový lesnický směr a kteří
to nesmyslně prosazují plošně. U nás se tak samovolně
zalesnily v minulosti pole i bývalá cihelna a pískovna.
Byla to taky ta bříza, vrba jíva, osika, třešeň ptačí
občas i dub a habr. Bylo to pouze dáno tím, odkud to
vítr a ptáci donesli. Na Šumavě nalétá po smrku smrk
a žádná pestrost se nekoná. Je to vždy o zdroji osiv
a taky o stavu pozemku. Pokud stačí zarůst travou
a buření, tak i ty nálety mají problém vzklíčit a
prodrat se ke slunci. Bez vaši pomoci by tam asi buk
nerostl a pokud chci některé stromy upřednostnit, tak
jim musím pomoci buď záměrnou výsadbou či výsevem
a pak jim pomáhat před zastíněním a prořezat příliš
hustou výsadbu či samovolný výsev. V hustém náletu
naroste tyčovina, kterou poláme sníh a vítr a nikdy
tam nenarostou ty košaté odolné stromy. To mohou
vyřešit buď lidé a nebo i zvěř, která některé ze
stromů okouše a zničí. Bohužel často ty hodnotné
a žádané. Proto je lidé vždy chránili oplocenkami
a nebo nátěrem proti okusu. Bez zásahu se toho
dopracuje minimum žádaných dřevin a přežijí třeba
ty pro zvěř nechutné břízy. Ty nechce ani bobr a to
už je co říci, když vidím, že u nás pokácel i duby
a dokonce smrk! U nás ale nekácejí stromy na přehrady
a hrady, ale pouze jako potravu a některé jen tak.
RP
Radim Polášek
24.1.2021 20:31 Reaguje na Břetislav MachačekBřízy ale mají poměrně slušné dřevo, takové středně pevné. problém je ale v tom, že obvykle mají nepravidelné pokřivené kmeny a tak je jejich dřevo vhodné obvykle jen na drobné věci.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
24.1.2021 22:15 Reaguje na Radim PolášekV tom počtu se i rovné kmeny najdou. Křivé kmeny se můžou zpracovat třeba na OSB desky. Navíc o březové dřevo je zájem do krbu.
Odpovědět
JD
Jiří Daneš
25.1.2021 20:06 Reaguje na Jan ŠkrdlaOsb desky bez lepidla z ropy (ropy,jako základní suroviny pro syntetické výrobky z oboru organické chemie), nevyrobí nikdo na světě.
Odpovědět
JD
Jiří Daneš
25.1.2021 20:03 Reaguje na Břetislav MachačekVy byste opravdu chtěl, aby ti "odborníci" něco o lese věděli a navíc mysleli logicky? Toho se bohdá nedočkáte, nedočkáme.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
24.1.2021 22:10 Reaguje na Břetislav MachačekJá bych ten porost jako hospodářsky bezcenný neviděl.
Klen i třešeň jsou cenné dřeviny a za ořešák vám stolař pozlatí ruce.
Pokud část smrků doroste rozumné dimenze, tak máte i stavební dřevo, ostatní druhy poslouží jako výplň, mimojiné se postarají o příznivější mikroklima.
150m2 je sice malá plocha, ale na hektar to u každého z jmenovaných druhů vychází na 66-133 jedinců, u toho smrku více. Stačí vybrat aspoň trochu tvárnější jedince a těm trochu pomoct.
Odpovědět
Klen i třešeň jsou cenné dřeviny a za ořešák vám stolař pozlatí ruce.
Pokud část smrků doroste rozumné dimenze, tak máte i stavební dřevo, ostatní druhy poslouží jako výplň, mimojiné se postarají o příznivější mikroklima.
150m2 je sice malá plocha, ale na hektar to u každého z jmenovaných druhů vychází na 66-133 jedinců, u toho smrku více. Stačí vybrat aspoň trochu tvárnější jedince a těm trochu pomoct.
BM
Břetislav Machaček
25.1.2021 09:16 Reaguje na Jan ŠkrdlaPokud někdo považuje za východisko dřevo štěpkovat a lepit
sajrajty do OSB desek, tak pochybuji o jeho BIO a EKO
cítění. To množství energie a chemie potřebné k vytvoření
nebezpečného odpadu je nepoměrně větší, než nábytek či
stavba z masívu. Pracnost lidskýma rukama je ale nižší.
OSB a jiné slepeniny jsou výplodem stavebních firem,
kterým se s panely lépe manipuluje, ale cenu stavby nijak
výrazně nesníží. O zdravotní nezávadnosti ani nehovořím.
Do budoucna to bude nebezpečný odpad i pro tu spalovnu.
U těch klenů, třešní a ořešáků pro stolaře pouze to, že
skutečných řemeslníků schopných je zpracovat, je hrstka
a pěstovat takové lesy pro tuto hrstku je předem fiasko.
Bez prořezávky a jiných pěstebních zásahů to bude hlavně
na palivo a nebo je nechat v lese rovnou. Mikroklima
vám udělá i monokultura jakékoliv dřeviny, pouze záleží
jaké. Porovnejte teplotu v lese smrkovém a listnatém
v různých ročních obdobích. Taky to, jak tlumí vítr
v zimě les listnatý a jehličnatý. Jak vyčesávají vodu
z mraků a z mlhy při absenci deště. To už jsou sakra
rozdíly. Jehličnany jsou právě pro to vyčesávání vody
nenahraditelné. Tyto nové radikální změny ve skladbě
lesů zadělává na nové problémy se záchytem srážek a
odparem. Z řídkých slunných lesů nečekejte vyrovnaný
odtok vody a ani její vyrovnaný odpar. Vše bude nárazové
a mnohdy i bleskové. Myslím, že by bylo dobré očekávat
více přívalových povodní než doposud. Všímejte, kde
lidé stavěli kolem řek domy před výsadbou smrkových
monokultur a později. Staré zástavby byly daleko od
břehů a na vyvýšených místech. Po změnách ve skladbě
lesů se odvážili stavět i na březích odkud budou
zase asi brzo utíkat. Vše se vším souvisí a jeden
pohled na přírodu jako celek nestačí.
Odpovědět
sajrajty do OSB desek, tak pochybuji o jeho BIO a EKO
cítění. To množství energie a chemie potřebné k vytvoření
nebezpečného odpadu je nepoměrně větší, než nábytek či
stavba z masívu. Pracnost lidskýma rukama je ale nižší.
OSB a jiné slepeniny jsou výplodem stavebních firem,
kterým se s panely lépe manipuluje, ale cenu stavby nijak
výrazně nesníží. O zdravotní nezávadnosti ani nehovořím.
Do budoucna to bude nebezpečný odpad i pro tu spalovnu.
U těch klenů, třešní a ořešáků pro stolaře pouze to, že
skutečných řemeslníků schopných je zpracovat, je hrstka
a pěstovat takové lesy pro tuto hrstku je předem fiasko.
Bez prořezávky a jiných pěstebních zásahů to bude hlavně
na palivo a nebo je nechat v lese rovnou. Mikroklima
vám udělá i monokultura jakékoliv dřeviny, pouze záleží
jaké. Porovnejte teplotu v lese smrkovém a listnatém
v různých ročních obdobích. Taky to, jak tlumí vítr
v zimě les listnatý a jehličnatý. Jak vyčesávají vodu
z mraků a z mlhy při absenci deště. To už jsou sakra
rozdíly. Jehličnany jsou právě pro to vyčesávání vody
nenahraditelné. Tyto nové radikální změny ve skladbě
lesů zadělává na nové problémy se záchytem srážek a
odparem. Z řídkých slunných lesů nečekejte vyrovnaný
odtok vody a ani její vyrovnaný odpar. Vše bude nárazové
a mnohdy i bleskové. Myslím, že by bylo dobré očekávat
více přívalových povodní než doposud. Všímejte, kde
lidé stavěli kolem řek domy před výsadbou smrkových
monokultur a později. Staré zástavby byly daleko od
břehů a na vyvýšených místech. Po změnách ve skladbě
lesů se odvážili stavět i na březích odkud budou
zase asi brzo utíkat. Vše se vším souvisí a jeden
pohled na přírodu jako celek nestačí.
JŠ
Jan Škrdla
25.1.2021 17:18 Reaguje na Břetislav MachačekMáte v tom zmatky.
1. OSB jako nebezpečný odpad? A plasty vám nevadí? Pokud vím, tak OSB se dá recyklovat, pomlet a znovu slisovat. V tom nábytku není OSB, ale dřevotříska. Jinak nepředpokládám, že by OSB a dřevotříska nahradily veškeré dřevo.
2. cenné dřeviny, znám stolaře, který umí zpracovat ořechové dřevo. Co se týká třešní, u nás jsou zatím nedoceněné, např. v Německu se prodává na aukcích za těžké peníze.
3. listnatý a smrkový les. Asi největší nesmysl, co jste napsal. Ten smrkový les vám vodu z mraků vyčesává od určité nadmořské výšky. V nížinách toho moc nevyčeše a navíc trpí suchem. Vypaří toho více, než má k dispozici v půdě a tím se odsuzuje k zániku.
Odpovědět
1. OSB jako nebezpečný odpad? A plasty vám nevadí? Pokud vím, tak OSB se dá recyklovat, pomlet a znovu slisovat. V tom nábytku není OSB, ale dřevotříska. Jinak nepředpokládám, že by OSB a dřevotříska nahradily veškeré dřevo.
2. cenné dřeviny, znám stolaře, který umí zpracovat ořechové dřevo. Co se týká třešní, u nás jsou zatím nedoceněné, např. v Německu se prodává na aukcích za těžké peníze.
3. listnatý a smrkový les. Asi největší nesmysl, co jste napsal. Ten smrkový les vám vodu z mraků vyčesává od určité nadmořské výšky. V nížinách toho moc nevyčeše a navíc trpí suchem. Vypaří toho více, než má k dispozici v půdě a tím se odsuzuje k zániku.
BM
Břetislav Machaček
25.1.2021 18:49 Reaguje na Jan ŠkrdlaMáte v tom zmatky!(spíše asi neznalost)
Ad 1. Čímpak je ta štěpka v OSB slepena a kdo
to bude recyklovat s různými nátěry, vruty
a jinými příměsemi? To se vám zdálo? Pevnost
je daná velikostí štěpky a po pomletí to už
nebude OSB, ale dřevotříska. O plastech jsem
tu nic nepsal a nejsem jejich fanda.
Ad.2. Znáte jednoho stolaře, ale pokud by takové
lesy převládaly, tak kolik by těch stolařů muselo
být, aby to dřevo zhodnotili? Skončí v kamnech!
Měrná hmotnost jednotlivých dřev je rozdílná
a OSB deska z třešně by byla o mnoho těžší,
hůře manipulovatelná a použitelná než smrková.
Ad.3. Mohou vyčesávat i mlhu mimo oblast mraků
a suchem mohou trpět i listnáče. Psal jsem o
světlých lesech jako novém trendu, které budou
zadržovat méně srážek, než ty dosavadní a ten
odpar je pro ochlazení krajiny potřebný.
Ve světlých lesích je teplo i na povrchu půdy
pod stromy a v jakémkoliv hustém lese je
vždy povrch chladnější. S novým hospodařením
v lesích se zadělává na ještě větší horka
a sucha než dosud a na rychlý odtok srážek.
Stačí pouze pozorovat přírodu v reálu a
neopakovat jen cizí "moudra". V řídkém lese
promoknete na kůži a v hustém se na vás voda
ani nedostane. Pomalu zkapává a pomalu zasakuje.
V hustých lesích se daří mechům, ve světlých
uschnou, protože potřebují vodu a stín. Světlé
lesy budou plné suché trávy, klestí, padlých
stromů a požár je bude požírat tak, že je nikdo nestačí hasit. Po soušce požár vyběhne až do
korun stromů a naši předci předcházeli požárům
buď vypásáním trávy dobytkem a nebo pěstovali
lesy husté, bez trávy a klestím či souškami
topila chudina. Brzo se tak dočkáme i požárů
bezzásahových lesů, po čemž někteří zastánci přírodních vlivů i touží. Takto dopadají lesy
v jižních zemích, tajga a lesy v Kalifornii.
Doučte se v praxi, co vám ve škole neřekli.
JŠ
Jan Škrdla
25.1.2021 21:35 Reaguje na Břetislav MachačekDoučit byste potřeboval vy.
1. jen tak mimochodem, tak trochu vím co se posílá na recyklaci. Pro zajímavost lepidla v OSB ani dřevotřísce nevadí, dokonce nevadí příměs kovů jako spojovacího materiálu (šrouby, vruty, hřebíky). Ty se dají po sešrotování vytahat magnetem.
2. Nepsal jsem, že by takové lesy měly převládat. Ani si nedovedu přestavit třešňové nebo ořešákové porosty. Tyto dřeviny mají místo jako cenná příměs.
3. Tak tady se u vás projevuje totální neznalost a nepochopení podstaty věci. Vyčesávání horizontálních srážek má efekt v horských polohách. V nižších polohách (dejme tomu pod 800-900 m) převažují negativa.
Díky hustým korunám se velké množství vody nedostane na zem, a tím pádem ani ke kořenům. To může mít v oblastech s nedostatkem srážek fatální následky.
To co píšete dále, jsou už fakt nesmysly. Zkuste to porovnat se smrkovou monokulturou, která se v dnešním klimatu v nižších, ale i středních polohách odrovná sama. Stačí 2 suché roky a vypije si veškerou dostupnou vodu v půdě. 3-4 roky odrovnají i mnohé borové porosty. A co vám pak zbyde - porost souší nebo obří holina.
Není lepší smíšený porost (alespoň 2-3 dřeviny, raději více)? Zkuste se poučit od přírody.
Odpovědět
1. jen tak mimochodem, tak trochu vím co se posílá na recyklaci. Pro zajímavost lepidla v OSB ani dřevotřísce nevadí, dokonce nevadí příměs kovů jako spojovacího materiálu (šrouby, vruty, hřebíky). Ty se dají po sešrotování vytahat magnetem.
2. Nepsal jsem, že by takové lesy měly převládat. Ani si nedovedu přestavit třešňové nebo ořešákové porosty. Tyto dřeviny mají místo jako cenná příměs.
3. Tak tady se u vás projevuje totální neznalost a nepochopení podstaty věci. Vyčesávání horizontálních srážek má efekt v horských polohách. V nižších polohách (dejme tomu pod 800-900 m) převažují negativa.
Díky hustým korunám se velké množství vody nedostane na zem, a tím pádem ani ke kořenům. To může mít v oblastech s nedostatkem srážek fatální následky.
To co píšete dále, jsou už fakt nesmysly. Zkuste to porovnat se smrkovou monokulturou, která se v dnešním klimatu v nižších, ale i středních polohách odrovná sama. Stačí 2 suché roky a vypije si veškerou dostupnou vodu v půdě. 3-4 roky odrovnají i mnohé borové porosty. A co vám pak zbyde - porost souší nebo obří holina.
Není lepší smíšený porost (alespoň 2-3 dřeviny, raději více)? Zkuste se poučit od přírody.
BM
Břetislav Machaček
26.1.2021 08:44 Reaguje na Jan ŠkrdlaAd 1, Možná tak na recyklaci do kotle
a to ani do briket a pelet, které mají
EKO certifikaci. Nemagnetické kovy magnet
nevytáhne a příměsi plastů, gumy, omítky
atd. neodseparuje nikdo. Pokud vím, tak u nás taková firma, která recykluje OSB na OSB NEEXISTUJE a pokud ano, dejte tip.
U nás se to posílá do spalovny odpadů.
Ad.2 Píši o trendu těch samovýsevů ve velkém s převisem dřevin využitelných leda tak jako palivové dříví a samozřejmě i převisu ušlechtilých dřev bez možnosti
je zpracovat skutečnými řemeslníky. 95%
nábytku jsou dřevotřísky, překližky
a poplastované materiály. To je prosím
vše budoucí odpad(max.palivo spaloven).
Masiv je pro velmi movité zákazníky.
Ad.3. Zvedněte se od PC a běžte do
lesa. Světlé lesy s travním porostem
budou do budoucna extrémně ohrožené
požáry. Mantra smíšených lesů bere
za své díky pracnosti v takových
lesích těžit výběrovou těžbou, na
kterou brzo nebudou žádné ruce díky
statisícům mudrlantů a díky absenci
dřevorubců. Proto ty trendy samovýsevu,
bezzásahu, pralesa a jiných bezpracných
způsobů "pěstování" lesů. Zdar vašemu přesvědčení. Každý snad jednou zmoudří, pokud je schopen a chce se učit.
Odpovědět
a to ani do briket a pelet, které mají
EKO certifikaci. Nemagnetické kovy magnet
nevytáhne a příměsi plastů, gumy, omítky
atd. neodseparuje nikdo. Pokud vím, tak u nás taková firma, která recykluje OSB na OSB NEEXISTUJE a pokud ano, dejte tip.
U nás se to posílá do spalovny odpadů.
Ad.2 Píši o trendu těch samovýsevů ve velkém s převisem dřevin využitelných leda tak jako palivové dříví a samozřejmě i převisu ušlechtilých dřev bez možnosti
je zpracovat skutečnými řemeslníky. 95%
nábytku jsou dřevotřísky, překližky
a poplastované materiály. To je prosím
vše budoucí odpad(max.palivo spaloven).
Masiv je pro velmi movité zákazníky.
Ad.3. Zvedněte se od PC a běžte do
lesa. Světlé lesy s travním porostem
budou do budoucna extrémně ohrožené
požáry. Mantra smíšených lesů bere
za své díky pracnosti v takových
lesích těžit výběrovou těžbou, na
kterou brzo nebudou žádné ruce díky
statisícům mudrlantů a díky absenci
dřevorubců. Proto ty trendy samovýsevu,
bezzásahu, pralesa a jiných bezpracných
způsobů "pěstování" lesů. Zdar vašemu přesvědčení. Každý snad jednou zmoudří, pokud je schopen a chce se učit.
JŠ
Jan Škrdla
26.1.2021 17:19 Reaguje na Břetislav MachačekAd 1) OSB na OSB asi ne, ale na dřevotřísku se to přepracovat dá. Trocha plastu ani kovu tam nevadí.
Jedna taková firma je v Jihlavě.
Ad 2) cenné dřeviny jsou u nás bohužel nedoceněné. Bohužel. V budoucnu může být vše jinak.
Ad 3) Doporučuji doučit se základům lesnictví. Třeba jaký je rozdíl mezi druhovou skladbou a hospodářským způsobem. Smíšený les nemusíte nutně obnovovat výběrnou těžbou. Lze použít také holoseč, násek nebo i podrostní způsob. Běžte se podívat do lesa, že i smíšené porosty se těží holosečně.
Jinak bezzásah a prales není pěstování lesa. Pralesy se nepěstují, ale ponechávají samovývoji.
Odpovědět
Jedna taková firma je v Jihlavě.
Ad 2) cenné dřeviny jsou u nás bohužel nedoceněné. Bohužel. V budoucnu může být vše jinak.
Ad 3) Doporučuji doučit se základům lesnictví. Třeba jaký je rozdíl mezi druhovou skladbou a hospodářským způsobem. Smíšený les nemusíte nutně obnovovat výběrnou těžbou. Lze použít také holoseč, násek nebo i podrostní způsob. Běžte se podívat do lesa, že i smíšené porosty se těží holosečně.
Jinak bezzásah a prales není pěstování lesa. Pralesy se nepěstují, ale ponechávají samovývoji.
BM
Břetislav Machaček
27.1.2021 18:23 Reaguje na Jan ŠkrdlaProsím o kontakt na tu firmu,
nebo alespoň název.
Jinak holoseč ve smíšeném lese
je díky různému mýtnímu věku
nesmysl. Krátkověké dřeviny
už musí z lesa ven, když je třeba dub v polovině mýtního
věku(např. bříza 6O let a dub
130 a více) Ono se holosečně
těží, ale po předchozí těžbě
výběrové a nové dosadbě. Nebo
taky proto, že lesník usoudí,
že porost neobsahuje žádné
perspektivní jedince a tak
to nechá vykácet plošně a
mimo pár stromů vše udat
na palivo. Nálet v článku
a trend samovýsevu nebude
nikdy hodnotný hospodářský
les, ale ten prales.
Odpovědět
nebo alespoň název.
Jinak holoseč ve smíšeném lese
je díky různému mýtnímu věku
nesmysl. Krátkověké dřeviny
už musí z lesa ven, když je třeba dub v polovině mýtního
věku(např. bříza 6O let a dub
130 a více) Ono se holosečně
těží, ale po předchozí těžbě
výběrové a nové dosadbě. Nebo
taky proto, že lesník usoudí,
že porost neobsahuje žádné
perspektivní jedince a tak
to nechá vykácet plošně a
mimo pár stromů vše udat
na palivo. Nálet v článku
a trend samovýsevu nebude
nikdy hodnotný hospodářský
les, ale ten prales.
JŠ
Jan Škrdla
27.1.2021 19:18 Reaguje na Břetislav MachačekKontakt nemám, ale tuším, že je to Kronospan.
V tom lesnictví máte pořád mezery. Rychlerostoucí dřeviny, např. břízy můžete vytěžit v probírkách a prořezávkách. Jsou to výchovné zásahy, které se provádí ve všech hospodářských lesích (alespoň měly).
Např. směs borovice a dubu nebo smrku či modřínu a buku můžete smýtit výběrnou těžbou, ale také holosečně.
Jinak nálet z článku bude "prales", pokud se s ním nebude dále pracovat a ponechá se samovývoji. V opačném případě z něj může být hospodářský les.
Odpovědět
V tom lesnictví máte pořád mezery. Rychlerostoucí dřeviny, např. břízy můžete vytěžit v probírkách a prořezávkách. Jsou to výchovné zásahy, které se provádí ve všech hospodářských lesích (alespoň měly).
Např. směs borovice a dubu nebo smrku či modřínu a buku můžete smýtit výběrnou těžbou, ale také holosečně.
Jinak nálet z článku bude "prales", pokud se s ním nebude dále pracovat a ponechá se samovývoji. V opačném případě z něj může být hospodářský les.
BM
Břetislav Machaček
28.1.2021 09:46 Reaguje na Jan ŠkrdlaDěkuji za tip na firmu.
Máte pravdu, že dřevní odpad zpracovávají, ale pouze některý. Dotázal jsem se konkrétně na OSB ze stavby, kde byly použity jako bednění.
Bohužel toto nerecyklují
kvůli zbytkům cementu
a v případě plastových
příměsí je to tak rovněž.
Takže to vyřeší spalovna.
Ještě jednou díky za tip.
Odpovědět
Máte pravdu, že dřevní odpad zpracovávají, ale pouze některý. Dotázal jsem se konkrétně na OSB ze stavby, kde byly použity jako bednění.
Bohužel toto nerecyklují
kvůli zbytkům cementu
a v případě plastových
příměsí je to tak rovněž.
Takže to vyřeší spalovna.
Ještě jednou díky za tip.
ss
smějící se bestie
23.1.2021 11:45Ano, jsou místa kde je to přínosné - bývalé kamenolomy, pískovny, haldy, meze.
A jinde, kde je to nežádoucí - horské louky, parky, škarpy, okolí železničních tratí, elektrického vedení.
Odpovědět
A jinde, kde je to nežádoucí - horské louky, parky, škarpy, okolí železničních tratí, elektrického vedení.
JS
Jarek Schindler
23.1.2021 20:19 Reaguje na smějící se bestieOno zaroste nakonec vše. Nechte deset let smetiště a bude to divočina jak lusk. Jen s těmi přínosnými místy nesouhlasím. Například ty pískovny či staré kamenolomy mohou být, hlavně v zemědělské krajině dost významná refugia. Naopak, například to el. vedení ,okolí tratí či silnic může být tou , v dnešní době tak vzývanou, pařezinou. To by v každém případě vyřešilo spoustu problémů.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
23.1.2021 14:37Už tam stojí stoleté stromy? Protože hodnota porostu se drasticky zvyšuje s jeho stářím.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
23.1.2021 20:21Ale jo, proč ne.
Problém by mohl nastat, kdyby ty děti toto pochopily za standard pro lesy a začaly se přivazovat ke stromům, případně mlátily lesní dělníky klacky.
Doufám, že to máte nějak ošetřeno!
Odpovědět
Problém by mohl nastat, kdyby ty děti toto pochopily za standard pro lesy a začaly se přivazovat ke stromům, případně mlátily lesní dělníky klacky.
Doufám, že to máte nějak ošetřeno!
JS
Jarek Schindler
24.1.2021 18:46 Reaguje na Jiří SvobodaNo, jestli je budou učit tak znalí profesoři jako je například paní Pazderů, tak se možná dočkáte i těch klacků, pane Svobodo.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
25.1.2021 21:38 Reaguje na Jiří SvobodaJe to trochu mimo téma, ale jaký názor máte na použití OSB desek v dřevostavbách?
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
27.1.2021 18:40 Reaguje na Jan ŠkrdlaOdpovím vám já, pokud to nevadí. Pro chudé dobrý stavební
materiál jako všechny ostatní "slepeniny". Bohatí a ti s
EKO myšlením upřednostní masiv a nebo klasickou cihlu. Co
vychází bez chemických sajrajtů z přírody je nejzdravější.
Chudí se spokojí s OSB, dřevotřískou, sololitem, verzalitem
a jinými nahrážkami vyrobenými z třísek a štěpky. Je to
o peněžence a o představě, jak žít minimálně půl života
mimo zaměstnání zdravě. Pokud peněženka nestačí, tak ale
doporučím pravidelně účinně odvětrávat to, co se uvolňuje.
Jinak atesty nezávadnosti měl kdysi i azbest a popílkové tvárnice. Dnes to je už materiál na speciální skládku
nebezpečných odpadů a jak budou za čas hodnoceny OSB je
otázka.
Odpovědět
materiál jako všechny ostatní "slepeniny". Bohatí a ti s
EKO myšlením upřednostní masiv a nebo klasickou cihlu. Co
vychází bez chemických sajrajtů z přírody je nejzdravější.
Chudí se spokojí s OSB, dřevotřískou, sololitem, verzalitem
a jinými nahrážkami vyrobenými z třísek a štěpky. Je to
o peněžence a o představě, jak žít minimálně půl života
mimo zaměstnání zdravě. Pokud peněženka nestačí, tak ale
doporučím pravidelně účinně odvětrávat to, co se uvolňuje.
Jinak atesty nezávadnosti měl kdysi i azbest a popílkové tvárnice. Dnes to je už materiál na speciální skládku
nebezpečných odpadů a jak budou za čas hodnoceny OSB je
otázka.
JŠ
Jan Škrdla
27.1.2021 19:09 Reaguje na Břetislav MachačekAsi vás zklamu, ale tázal jsem se pana Svobody, kterého považuji za odborníka na dřevostavby. Bohužel tato diskuze už zřejmě upadla v zapomnění.
To co píšete vy je podloženo dojmy a ne fakty.
Odpovědět
To co píšete vy je podloženo dojmy a ne fakty.
BM
Břetislav Machaček
28.1.2021 09:49 Reaguje na Jan ŠkrdlaNevadí. Jsou to pouze mé názory a zkušenosti s OSB
a jejich použitím na stavbu obytných budov. Já je
osobně nepreferuji, ale komu nevadí, budiž.
Odpovědět
a jejich použitím na stavbu obytných budov. Já je
osobně nepreferuji, ale komu nevadí, budiž.
VM
Vladimir Mertan
23.1.2021 21:36Ako lesníci hovoria:"Žena, koza a breza nepatria do lesa. (ja som to nevymyslel, iba preposielam - nič proti brezám a ženám)
Odpovědět
Katka Pazderů
24.1.2021 17:43Mě to přijde velmi poučné. Kdybychom nezasahovali i jinde, třeba v Holém Jeseníku, tak by tam se tam za 50 let ten les obnovil. I smrk. Jenže člověk má mnoho financí a je pán tvorstva. Ten zasahovat musí.
Zdrženliví umí být jen málokteří.
Odpovědět
Zdrženliví umí být jen málokteří.
JS
Jarek Schindler
24.1.2021 18:41 Reaguje na Katka PazderůPaní profesorka zase perlí. Vymýšlíte pro Jeseníky nový název? No on ten Jeseník není ani Holý ale dokonce ani holý. Smrku tu máme i bez blbých rad pořád celkem dost a obnovuje se dobře.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
25.1.2021 09:21 Reaguje na Katka PazderůSakra to jsou znalosti! Na to existuje i škola? A to učíte i ty
své studenty? No tě prd !!!
Odpovědět
své studenty? No tě prd !!!
