https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/dukaz-ze-destovou-vodu-je-mozne-chytat-do-podzemni-nadrze-i-v-historickem-centru-mesta
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Důkaz, že dešťovou vodu je možné chytat do podzemní nádrže i v historickém centru města

15.5.2020 07:17 | PRAHA (Ekolist.cz)
Víko nádrže na dešťovou vodu ve vnitrobloku pražského centra.
Víko nádrže na dešťovou vodu ve vnitrobloku pražského centra.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Vnitrobloky
Svést dešťovou vodu z okapu do podzemní nádrže, to jde vcelku snadno udělat u jakéhokoliv rodinného domu. Ale v historickém centru města je to o mnoho složitější. Je tu ale případ, kdy to jde. Když se chce.
 

Na dvoře secesního domu v pražské Mikulandské ulici jednu takovou pětikubíkovou nádrž mají. A jak podotýká předseda místního výboru SVJ Pavel Hradecký, dům, který má na starost, je trochu zázrak. Na pořízení podzemní nádrže totiž byla v domě většinová shoda a nikdo proti ní výrazně neprotestoval. Kdo se někdy zúčastnil shromáždění vlastníků bytových jednotek, žasne.

Dlužno dodat, že okolnosti byly pro pořízení nádrže mimořádně nakloněny. Asi 270 m2 velký dvůr uprostřed atriového domu totiž prošel kompletní rekonstrukcí, při které se vlastně jakoby mimochodem usadila i nádrž.

Usazování nádrže.
Usazování nádrže.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

A podle Pavla Hradeckého byla rekonstrukce dvoru nejnáročnější akce, kterou za devět let, co je předsedou výboru, zažil. Opravy fasád, chodeb nebo repase všech oken byly proti tomu prý milá zábava.

„Byly tu ohromné přesuny hmot, nejdříve jsme vyvezli na 400 tun materiálu a 400 tun pak zase navezli. Usadit přitom jednu nádrž a napojit pár okapů už vlastně žádná komplikace nebyla,“ líčí Pavel Hradecký.

Nádrž byla připravena pro závlahu cca 70m2 nových záhonů s květinami a keři. Pro ně se přivezlo 40 tun kvalitní zeminy z kompostárny. Přibyl i nový strom. Ne nějaká malá sazenička. „Koupili jsme vzrostlý, 10 metrů vysoký, třicetiletý platan za osmdesát tisíc,“ říká Hradecký. Sazenice malého stromu se dá přitom pořídit řádově levněji. Podle Hradeckého má investice do vzrostlého stromu smysl. Třeba proto, že nikdo ze sousedů nemusí roky čekat, až strom vyroste a všichni se z jeho stínu a krásy mohou radovat už dnes. Již loňské léto si lidé pochvalovali, že na dvoře je chladněji a příjemněji než na ulici.

Usazování platanu.
Usazování platanu.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Záhony jsou zavlažovány podzemní kapénkovou závlahou z podzemní nádrže automaticky. Pět kubíků vydrží 3 týdny a podle Hradeckého se doplní při každém průměrném dešti.

Pro případ, že by dlouho nepršelo, je nádrž napojena i na vodovod, který v nádrži udržuje nastavenou minimální hladinu, aby čerpadlo závlahy mělo z čeho sát a prázdná nádrž čeká na déšť.

Je něco, co by dnes udělal Pavel Hradecký jinak? „Pořídil bych nádrž větší, sedmi kubíkovou,“ říká. V době pořízení měl spočítáno podle velikosti střech a průměrných úhrnů, že je potřeba nádrž alespoň šest kubíků, ale během rekonstrukce dvoru nastal problém s dodavatelem, který objednanou nádrž nedodal. Hradecký se proto musel spokojit s nádrží menší, ale právě dostupnou.

„Kdyby to bylo na dvorku rodinného domu, tak klidně chvíli počkám. Na rekonstrukci našeho dvoru se podílelo 17 různých subjektů, kteří na sebe museli přesně navazovat. Byla to nejnáročnější akce, kterou jsem kdy řídil a prostě nebylo možné čekat,“ říká Hradecký.

Hotovo.
Hotovo.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Investice do pořízení podzemní nádrže a automatického závlahového zařízení vyšla podle Hradeckého asi na 100 tisíc s tím, že zhruba polovina ceny byl automatický systém podzemní závlahy.

„Nemůžete se na to ale dívat čistě ekonomicky. Musíte zapojit i zdravý rozum. A ten mi prostě říká, že posílat dešťovou vodu do kanálu je nesmysl,“ říká Hradecký. Podle něho bude návratnost velmi dlouhá, nemůžeme však neustále vše měřit jen penězi s výhledem na pár let.

"A pokud to tak dělat budeme, dopadneme přesně tak, jak jsme nyní se suchem dopadli," uzavírá Hradecký

Jak vypadá vnitroblok na jaře 2020?


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Mach Ondřej Martin
Martin Mach Ondřej
Autor je šéfredaktorem serveru Ekolist.cz
Vydání článku finančně podpořilo Hlavní město Praha v rámci projektu Ekoporadnypraha.cz.


Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (10)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jan Šimůnek

15.5.2020 09:06
Považuji za velmi neprozíravé, že v nedávných letech byla zrušena řada vodních nádrží, které fungovaly jako zdroj pro případné hašení požárů. Asi by měl být vyvinut tlak na jejich obnovu; v některých případech to asi je technicky reálné.

Ale zase abychom to neviděli jen jako plus: V některých městech USA jsou v budovách pod střechou nebo nahoře otevřené protipožární nádrže a jsou popsány případy legionářské nemoci u lidí, kteří se v nich (asi ne zcela v souladu s předpisy) koupali.

Takže by asi měly být ty nádrže kryté, už i proti komárům.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

15.5.2020 10:19
Toto je krásná ukázka jednoho z důležitých opatření ve městech a obcích. Praha umí svoje aktivity prezentovat.... snad se tyto i jiná opatření budou dít více plošně a systémově a ne jen pro to, aby to vypadalo, že se něco dobrého dělá.... Bude potřeba velkého úsilí...
Odpovědět
JAROSLAV HALAMA

JAROSLAV HALAMA

15.5.2020 14:23
Udělají jednu podzemní nádrž, a potom nechají na polích vybudovat logistická centra která zaberou spoustu hektarů orné půdy,takže je to další kocourkov!! Akorát dělají z lidí blbce!!
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

15.5.2020 16:51 Reaguje na JAROSLAV HALAMA
Je to bohužel právě tak, jak píšete. Jednou pětikubíkovou nádrží naoko napravují to že vybetonovali statisíce m2 na deloperské projekty předražených bytů, kanceláří (po desetiletí nepronajatých - Brno) a skladišť, vyasfaltovaných parkovišť a podobných zhůvěřilostí.
Odpovědět

Jan Šimůnek

16.5.2020 18:35 Reaguje na Jiří Daneš
Problém je, že takových objektů (a zejména bytových) máme naopak málo. Cena bytů je naprosto šílená a už představuje pro generaci dnešních třicátníků překážku pro založení rodiny.
Odpovědět
ZF

Zdeňka Firstová

17.5.2020 22:46 Reaguje na JAROSLAV HALAMA
Obyvatelé a správce domu určitě žádná logistická centra nevybudovali, dělají pro zadržení vody to, co je v jejich silách. Kdyby to dělal každý, tak jsme na tom o mnohem lépe
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

15.5.2020 16:53
Podstatně levněji by vyšel zákaz dalších developerských projektů stavební lobby.
Odpovědět

Jan Šimůnek

16.5.2020 18:37 Reaguje na Jiří Daneš
Obávám se, že daleko více by nám prospělo, aby do takovýchto projektů nemohli ekofašisté kecat. On ten developer vyprodukuje jen to, co je zapotřebí, co od něj lidi koupí nebo pronajmou, jinak by prostě zkrachoval.

Jen bezcenní nýmandi z řad zelených a podobných ultralevicových stran se snaží kafrat do všeho, aniž by za to nesli sebemenší odpovědnost.
Odpovědět
ZF

Zdeňka Firstová

17.5.2020 22:49
Super příklad, jak každý, kdo chce, může něco udělat.
Odpovědět

Viktor Šedivý

19.5.2020 20:47
"nemůžeme však neustále vše měřit jen penězi"?
Oblíbené heslo poslední dobou - jen se nad ním nesmíme zamyslet. Pokud vybuduji něco s velmi dlouhou návratností (tady spíš za hranicí jakékoli návratnosti), znamená to, že jsem na ušetření jednoho zdroje vynaložil mnohem více zdrojů jiných.

(Také mám nádrže na dešťovku, nedalo mi to. Ale ekonomicky to smysl nedává a až se na nich něco rozbije, asi je zaslepím a okap přesměruji do trativodu.)
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist