https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/jak-mohou-obce-ozelenit-krajinu-obnovou-puvodnich-polnich-cest
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jak mohou obce ozelenit krajinu? Obnovou původních polních cest

21.11.2019 00:51 | PRAHA (Ekolist.cz)
Obnovte a zatravněte jednu nebo dvě původní polní cesty, vyzývají obce Starostové a nezávislí. / Ilustrační snímek
Obnovte a zatravněte jednu nebo dvě původní polní cesty, vyzývají obce Starostové a nezávislí. / Ilustrační snímek
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Archiv Aleš Erber
Jak do zemědělské krajiny dostat meze, travnaté pásy nebo aleje, když je půda v rukou zemědělců, kterým se to dělat nechce? Poměrně jednoduchý návod prosazuje místostarosta Spáleného Poříčí Pavel Čížek. Radí obcím obnovit historické polní cesty, zatravnit je a vysázet kolem nich stromy. Spálené Poříčí již takto obnovilo cesty dvě a rozdělilo jimi velké lány půdy.
 

„Obce mohou nakládat s velkou částí svých pozemků. A původní polní cesty jsou většinou v majetku obce. A jsou v krajině geniálně umístěny,“ uvedl Čížek v listopadu v Praze na konferenci Jak na horko a sucho.

Kromě propojovací funkce cesty dokáží ideálně zabránit odtoku vody z polí, pokud jsou zatravněné a osázené stromy nebo keři. Pavel Čížek proto vyzývá obce, aby každá zatravnila jednu, dvě původní obecní cesty.

Je to možnost, jak nespoléhat na zemědělce, aby krajinu ozelenili, když nechtějí. A pracovat na tom, co je obecní.

Každá obec má svůj katastr, který se historicky vytvářel a někdy v 19. století se stav zapsal do map. Součástí byla mimo jiné obecní půda a také cesty. Ty byly převedeny do vlastnictví obcí začátkem 90. let.

„V každém katastru má každá vesnice určitou síť cest, které v něm historicky zůstaly a v současné chvíli jsou rozorány nebo z nich zbývají jenom kousky a ve velkých polích cesty zmizely," vysvětluje Čížek.

Jan Farský, předseda poslaneckého klubu STAN, vidí nápad jako natolik inspirativní, že Starostové a nezávislí iniciativu podpořili. Nazvali ji 1000 a 1 cesta pro krajinu. Představili ji v polovině července a chtějí jejím prostřednictvím bojovat proti suchu v krajině a půdní erozi.

Polní cesta od zámku v Mnichově Hradišti do Hoškovic. V sobotu 23. listopadu podél ní dobrovolníci vysází 70 nových třešní.
Polní cesta od zámku v Mnichově Hradišti do Hoškovic. V sobotu 23. listopadu podél ní dobrovolníci vysází 70 nových třešní.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
„Mnohé velké lány jsou přetnuty obecními cestami. Stačí se buďto dohodnout se zemědělcem, nebo v krajním případě vypovědět smlouvu na parcelu. Obrovské lány lze znovu přetnout cestami, které tam historicky byly, plnily svoji roli dopravní a dnes mohou plnit roli zmenšení lánů," uvedl Farský.

Bez jednání se zemědělci se ale neobejdete. Je potřeba se s nimi domluvit na změně využití pozemku, popřípadě jim vypovědět nájem.

Jak dlouho může obnova cest trvat?

V Mnichově Hradišti začali o obnově třech polních cest z měst do místních částí vážně přemýšlet v roce 2016. V následujícím roce proběhla dvě jednání se Zemědělským družstvem Březina, které na původních cestách hospodařilo.

„Na podzim jsme museli mezi sklizní a novou sadbou cesty rychle vytyčit a vypovědět pachtovní smlouvy. Jednu cestu jsme se zemědělci směnili za jiný pozemek. V roce 2018 byly cesty upraveny,“ říká Ondřej Šindelář z městského úřadu Mnichovo Hradiště.

Znamenalo to vytvoření brázd kolem cest, rozrušení ztuhlé a zvrásněné půdy, setí, válcování, kultivaci travního porostu, prořez náletové zeleně, značení cest a také vytvoření odpočinkového místa u jedné z cest. „Letos jsou cesty hotové, a v sobotu 23. listopadu se podél jedné z nich, od mnichovohradišťského zámku do místní části Hoškovice, bude vysazovat třešňová alej,“ říká Šindelář.

Stromů ale bude ale vysazeno podstatně méně než zamýšlených 200. „Kvůli neproběhlým pozemkovým úpravám, požadavkům zemědělců na větší odstup stromů od hrany pozemku, inženýrským sítím a připomínkám jednotlivců, že kazíme výhledy, bude vysazeno jen na 70 stromů,“ shrnuje Šindelář.

Při výpovědi nájemní smlouvy se ale může celý proces prodloužit, protože výpovědní lhůty se na zemědělských pozemcích často pohybují v délce pěti až deseti let.

Na vysázení stromů často najdete dobrovoníky, o údržbu cest a zálivku stromů se ale obec nejčastěji musí postarat sama.
Na vysázení stromů často najdete dobrovoníky, o údržbu cest a zálivku stromů se ale obec nejčastěji musí postarat sama.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Přestože celý nápad zní jednoduše, představuje obnova historických polních cest hodně práce a papírování. A i potom nemusí být výsledek hned dokonalý.

„Přestože si cesty hned od počátku našly své uživatele, k dokonalosti měly po zprovoznění daleko – pro někoho bylo těžké je najít, povrch byl hrbolatý, cesty nezastíněné, bez možnosti posezení,“ komentuje Ondřej Šindelář.

Některé nedokonalostí město vyřešilo. Přesto před sebou vidí ještě zhruba tři roky intenzivní práce, než bude radnice s obnovou této i dalších polních cest spokojená.

Spolu s novou cestou si ale obec bere i povinnost ji udržovat. Kromě potřebných úprav, které mají zajistit, aby byla cesta dobře sjízdná a dost atraktivní pro chodce i cyklisty, si město na sebe bere závazek na mnoho let dopředu. Bude se muset starat o sekání trávy podél cesty i o zálivku stromů.

Stojí někdo o nové polní cesty?

„Většina ohlasů je pozitivních, lidi se po cestách procházejí, běhají, projíždějí na kole. Aktivní lidi z místních částí si berou za své úpravy některých míst, do sázení aleje se zapojí 11 spolků a kolem stovky sousedů,“ hodnotí vznik cest starosta Mnichova Hradiště, Ondřej Lochman. Místní posílají i peníze na následnou péči o stromy, v tuto chvíli už přes 20 000 Kč.

Uznává ale, že se objevují i výtky, například že město investuje velké peníze do nepotřebných cest, že cesty zatím nejsou dost kvalitní nebo že stromy kazí výhledy a odebírají živiny plodinám pěstovaným na sousedících polích.

Výhrad je ale podstatně méně než pozitivní odezvy, proto vedení města obnovování cest i nadále podporuje. „Vytipovali jsme několik dalších cest, na jejichž obnově budeme postupně pracovat. Hlavní hledisko je vytvoření pěších propojek a cyklostezek spojujících místní části s Mnichovým Hradištěm, zpřístupnění krajiny, ale i vytváření zelených pásů, které rozdělí velké lány polí,“ uzavírá Lochman.

Přečtěte si také |
Jan Moravec: Žít asfaltem

reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Kováříková Zdeňka
Zdeňka Kováříková
Autorka je redaktorkou Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (40)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

LK

Lukáš Kašpárek

21.11.2019 07:32
Nápad dobrý, ale ta realizace... tráva posekaná tak, že bude okorát ohřívat a vysušovat krajinu, údajné zalévání stromů (hodně absurdní) a ještě si někdo stěžuje, že mu bude pár stromů odebírat živiny z pole... prostě ČR... jestli něco charakterizuje mentalitu obyvatel ČR, tak je to tristní neschopnost využívání příležitostí... to je k pláči... můžeme být jen rádi, že tu polní cestu nechtěli vysafaltovat, tak jak se to děje v případě pozemkových úprav vedených státem.. ty sice vytvářejí nějaké vodní plochy v krajině a pomáhají tak zadržovat vodu v ní, ale často jsou realizováný tak špatně, že mají také svá negativa pro krajinu... takže stojí to hromadu peněz a má to nejakou výhodu, ale také se tu utrácí miliony a miliardy za poškozování krajiny.. prostě ČR....

Odpovědět
pp

pavel peregrin

21.11.2019 07:47
Je potřeba dodat i to b).Problémem většiny těchto obnovených cest bude to, že se o ně obce musí starat a to se potom už většinou nikomu nechce. Znamená to, aby si obec zakoupila příslušnou sekací a úklidovou techniku a zaměstnala na to člověka. A dělat to musí, protože jednak je to její majetek a za druhé neudržované polní cesty jsou semeništěm a rezervoárem plevelů a chorob, zrovna tak jako neudržované okraje polí. Stromy může vysazovat pouze na svém pozemku a za určitý čas vzniknou problémy s přesahujícími větvemi do obdělávané půdy. Doby, kdy se příkopy sekaly na seno, jsou nenávratně pryč, protože dnes již na vesnici téměř nikdo zvířata nedrží. Bohužel když si něco vysadím, oseju a vytvořím, tak se o to ale pak musím starat a to se velice často již neděje.
Odpovědět
SM

Stanislav Mudra

21.11.2019 09:58 Reaguje na pavel peregrin
No zejména je třeba dbát na to, aby se nám tam někde neuhnízdila nějaká příroda, takže mulčovat 3x týdně. Jako vše z dotací.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

21.11.2019 10:30 Reaguje na Stanislav Mudra
To po nich nikdo nežádá, ale udržovat cestu jako svůj majetek musí. Ono stačí, jak se udržuje-neudržuje okolí cest vybudovaných v rámci komplexních úprav. Zhusta zarostlé pcháči, heřmánky, svízelem- a to vše se dostává na pole.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

21.11.2019 12:09 Reaguje na Stanislav Mudra
Přesně :D
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

21.11.2019 12:09 Reaguje na pavel peregrin
Jasný, takže příroda, ale bez přírody.. :D
Odpovědět
pp

pavel peregrin

21.11.2019 12:25 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Cesty a jejich bezprostřední okolí se udržovat musí a kdo to není schopen plnit, nemá se do něčeho podobného pouštět. To není nic proti přírodě, ale každá mince má dvě strany.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

26.11.2019 07:12 Reaguje na pavel peregrin
Jak jinak může odpovědět zemědělec co nechápe škodlivost pesticidů...
Odpovědět
SM

Stanislav Mudra

21.11.2019 10:01
Sluší se také připomenout, že rozorání polní cesty je přestupek proti katasrálnímu zákonu, nebo jak se jmenuje. Ve větší míře - např na katastru obce v rozsahu hektarů by snad mohlo jít i o tresný čin. Ve skutečnosti asi toho Přemysla už nikdo nechytí - i když let. snímky by mnohdy pomohly. Ale co vyžadovat nápravu - návrat do původního stavu
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

21.11.2019 10:31
Dobrý článek, z vlastních pozorování vím, že cesta k realizaci je často trnitá. Při aplikaci herbicidu to pokropí i s minimálním porostem u cesty, nezřídky vezme za své i vysazený stromek. Je dobré se tedy se zemědělci domluvit a neprosazovat to silou. Jim by se daleko více líbil program Tvorba a údržba měsíční krajiny, ale to, jak jsme všichni svědky, je cesta do pekel. Aspoň minummum stabilizačních a orientačních prvků je nutno do krajiny vnést, jinak pohled na ni je smutný až deprimující.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

21.11.2019 11:08 Reaguje na Karel Zvářal
Pokud to jde a herbicid je až ke kraji povolený, nedivte se, že se to tak dělá- líbilo by se vám, až byste přivezl do výkupu obilí, aby vám napálili srážky za příměsi plevelů, které mnohdy nejste ani schopen vyčistit?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

21.11.2019 11:27 Reaguje na pavel peregrin
Jenže on to udělá v rámci předseťové přípravy na pozemku, kde roste jen tráva. Na jiných místech vídám na kraji pole makadam, když v honbě za hektary klidně strouhá kraj zpevněné cesty. Pro takovou "úzkostlivost" nemám věru příliš pochopení.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

21.11.2019 12:09 Reaguje na Karel Zvářal
Pokud aplikuje preemergentní herbicid, který je ke kraji povolen, neporušuje nic a právě kraje bývají nejvíce zapleveleny svízelem, který je jen obtížně čistitelný. Ale ostrouhat zpevněnou cestu, to je samozřejmě pra..čina.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

26.11.2019 07:17 Reaguje na pavel peregrin
Ano, co je zákonem v ČR povoleno, přece nemůže být španté... jde jen o bezohlednou maximalizaci zisku ve jménu zákona, nic víc..
Odpovědět

Jan Škrdla

21.11.2019 19:23
Z vlastní zkušenosti, pokud mají polní cesty šířku 5 m (častý případ), tak je výsadba aleje dost na hraně. Jednak máte málo místa z jedné i druhé strany, a pokud nechcete naštvat hospodařícího zemědělce nebo družstvo více než je zdrávo, tak je tak je ta jedna nebo 2 aleje za krátký čas strop. Další překážkou je nový občanský zákoník, který komplikuje výsadby v krajině. Podle je možné vysazovat stromy minimálně 3 m od hranice (pokud se nejedná o les, jinak potřebujete souhlas souseda). Pokud máte cestu užší, např. 3 m širokou, tak můžete na výsadbu aleje zapomenout.

Řešení existuje, pokud má obec zemědělské pozemky (pokud je nerozprodala nebo nepřišla jiným způsobem), tak je může v rámci komplexních pozemkových úprav směnit a rozšířit polní cesty (nebo kolem nich vymezit pás zeleně). Pravda, proces pozemkových úprav trvá kolem 5 let, ale pokud máte cestu propachtovanou družstvu, tak výpověď trvá podobnou dobu.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

22.11.2019 07:34 Reaguje na Jan Škrdla
Přesně tak, to mohu podepsat.
Odpovědět
Va

Vašek

22.11.2019 19:29 Reaguje na Jan Škrdla
My jsme to řešili tak, že jsme získali souhlas majitelů pozemků (polí) a zemědělců, kteří na nich hospodaří. Cesta je města. S ním jsme nic neprojednávali. Město nic nenamítá. Další cesta není ani v katastru, jen desítky let fyzicky v terénu.
Výsledkem čtyřletého snažení je přes 60 ovocných a neovocných (suchu odolných-jeřáb břek, dub zimní, dub cer) stromů.
Povýsadbovou péči si řeším sám. Zálivku a sekání trávy s pomocníky.
To vše z vlastních zdrojů, bez jediné koruny z veřejných peněz a dotací. Je to tak levnější, rychlejší a jednodušší. Zkrátka efektivnější.
https://www.celakovice.org/ochrana-prirody/
Odpovědět

Jan Škrdla

23.11.2019 18:46 Reaguje na Vašek
Řešil jsem výsadbu z různých zdrojů, nejkomplikovanější to bylo z národních peněz (k financování z těch Evropských jsem se naštěstí nedostal). Provádět výsadbu z vlastních zdrojů je jednoduší, minimálně co se papírování týká. Ideální je, když výsadbu a následnou péči financuje obec, která je majitelem pozemků. Dobré je také pokud někdo poskytne sponzorský dar, a do projektu pak nezasahuje. Co se týká nás, následnou péči řešíme pak v režii obce, v rámci péče o zeleň.

To co děláte je chvályhodné, přispívá vám na činnost spolku město?
Pokud jste získali souhlas majitelů a zemědělců, je to dobře. Může se stát, že si někdo postaví hlavu a pak je problém.
Co na závěr, snad popřát ať nové stromky, které jste vysadili, zdárně odrůstají, a ať se zadaří další výsadba.
Odpovědět
Va

Vašek

23.11.2019 22:57 Reaguje na Jan Škrdla
Město nepřispívá ani morálně nepodporuje, jelikož jsem coby občasný kritik některých kroků města na black listu :-)
Vzhledem k nízké cenové náročnosti (většinou 85-150 Kč za stromek+cca 20 Kč ochrana proti okusu) mě nepodpora města nijak netrápí. Nutno říci, že jsme ani o žádnou podporu nežádali. Další výsadby zatím neplánuji, jelikož jsme momentálně vyčerpali povolené pozemky a rád bych, aby i v průběhu dalších let dostali stromy patřičnou péči. Při větším počtu stromů by se to už hůře zvládalo.
Jen pro zajímavost uvedu, že v sousedním městě nedávno vytvořili ovocný sad (77 stromů, 3 lavičky, 1 odpadkový koš) za cca 450 tis. Kč.
Zaujalo mě, že použili řadu nepříliš vhodných odrůd (větší náchylnost k některým chorobám). Na moje upozornění mi bylo sděleno, že prioritou této výsadby nejsou plody, ale vytvoření komunity lidí, která se bude o stromky starat.
Logiku v tom příliš nevidím. U naší výsadby jsem se snažil o výběr nejlepších možných odrůd. I když ani to dokonalý výsledek nezaručí.

Děkuji za přání. Zatím to vypadá dobře.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

23.11.2019 14:20
Je jasné, že zemědělec nebude bez ekonomické pobídky provádět žádné úpravy, které by platil a které by mu navíc ještě trvale snížily výnosy snížením rozlohy půdy, na které hospodaří.
Stejně, jako se za komunistů provádělo rozorávání mezí , polních cest a sjednocování lánů, tedy defakto na státní náklady, je třeba na státní náklady provádět i návrat do předchozího stavu. Jako oživování bývalých polních cest. Podporu je snad možné získat od majitelů parcel nacházejících se uvnitř obdělávaných lánů, protože taková cesta jim vytvoří k té parcele přístup a defakto jim tu parcelu zhodnotí. Protože umožní její prodej či pronájem jinému uživateli než je provozovatel okolních pozemků v tom lánu.
Je potom logické, že město se o ty cesty potom musí starat.
Vytváření pásů stromů v polích je potom podle mně výhodné i pro zemědělce, protože pokud jsou ty pásy dobře udělané a udržované, tak ty stromy nejenom omezují výpar a vysychání pole, ale taky svými listy, které při opadu na podzim roznáší vitr, přinášejí na pole nezanedbatelné množství biologické hmoty a působí tak jako určitá bezplatná lite alternativa zeleného hnojení.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

23.11.2019 15:05 Reaguje na Radim Polášek
Já jsem k cestám umožňujícím přístup k parcelám skeptický a to z toho důvodu, pokud se nejedná o parcelu, která se může jednou zhodnotit jako stavební, pak přístup k těm ostatním postrádá smysl.Dnes zemědělství provozuje pouze zlomek obyvatelstva a do budoucna to bude ještě méně. Naivní představy o tom, jak budou vznikat malé farmy, živící národ, jsou úsměvné. Reálná situace, jak vypadá- po komplexní úpravě padnou smlouvy, každý subjekt je musí uzavřít znovu. pak se subjekty sejdou a aby vůbec mohly nějak hospodařit, proběhne druhá, říkám jí skutečná, úprava, kdy se pronajaté pozemky vzájemně vyhandlují.Tak to je a proto považuji z tohoto hlediskla pozemkové úpravy za mrhání státními penězi a skutečně větší význam mají v případě vytváření nějakých těch biokoridorů či obchvatů vesnic. Ale s půdou šeredí.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

23.11.2019 15:28 Reaguje na pavel peregrin
Nemusíte na parcele stavět. Můžete ji třeba osadit energetickými topoly a máte na 20 - 40 let buďto zajištěný příjem nebo topení na zimu. Energetické topoly se přitom dají samozásobitelsky sklidit i pouhou motorovu pilou a odvézt na přívěsném vozíku za autem. Nebo tu parcelu můžete využívat jinak, třeba i nějak neprodukčně a rekreačně, daně za hektar zemědělské pdy nejsou u nás nijak zvlášť vysoké. Nebo nakonec můžete tu parceli místo nájemce okolního lánu pronajmout někomu, kdo tam bude dělat něco podobného. Třeba tam může nějaký větší včelař zimovat svá včelstva, lesník provozovat lesní školku, pěstitel provozovat ovocnou školku, zelinář pěstovat zeleninu, nějaký bylinkář pěstovat bylinky atd.
Ale podstatný je právě přístup na takovou parcelu, pokud by tam nebyl přístup, po poli se dá jezdit jen malou část roku, kdy to plodinám nevadí a po zbytek roku by se snad přes pěstovanou kulturu akceptovalo pouze chození pěšky a to jen ještě s výhradami či slušnou kompenzací pro zemědělce.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

23.11.2019 15:38 Reaguje na Radim Polášek
Pracovní síly na takové práce by mohly být k dispozici jako sociální program financovaný státem. S dokončením automatizace a robotizace zmizí většina práce pro ty s nízkým vzděláním a nízkým IQ, práce pro ně nebude a firmy tyto lidi budou odmítat i v době nedostatku pracovních sil, protože u těch robotů a automatů prostě budou mít velmi malou produktivitu. To odmítání už nepůjde zakrýt bláboly typu, jak současní nezaměstnaní nechtějí pracovat a podobnými, protože jich prostě bude příliš moc a už ani část nepůjde odklidit do invalidních důchodů, jak se to dnes dělá s lidmi s velmi podprůměrným IQ (kteří ovšem ještě před 20 lety bezproblémově manuálně pracovali). Jestli už jen kvůli tomu nemají v budoucnui nastat velké nepokoje, bude nutné pro tyto lidi vytvářet sociální programy. Jeden z těch programů by mohly být práce na udržbě krajiny realizované na znalosti a IQ nenáročnými prostředky typu motorových kos, malých vozíků a podobně.
Odpovědět

Jan Škrdla

23.11.2019 18:07 Reaguje na Radim Polášek
Pokud jde o údržbu travnatých ploch bez dřevin, "cvičená opice" to zvládne (pod dohledem odborně znalé osoby).
Pokud tam máte stromy, tak je potřeba, aby to provedla odborně znalá, nebo proškolená osoba. Nebo tam můžete poslat "cvičenou opici" a podle toho to bude vypadat.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

23.11.2019 18:58 Reaguje na Jan Škrdla
Stromy v přírodě žádnou údržbu nepotřebují. To není město, kde strom občas trčí a stíní někomu do okna nebo někomu může spadnout na auto. V přírodě se strom řeší buď když už spadne nebo když se má celé stromořadí vykácet.
Takže zbývá jen údržba "přízemí" Neříkám travnatých ploch, protože v některých případech může být přízemní patro obsazené keři. Respektive kvůli krytu například pro drobnou zvěř nebo predátory se může dojít k tomu, že část toho stromořadí se prostě nechá bez n údržby zarůst.
Odpovědět

Jan Škrdla

23.11.2019 19:20 Reaguje na Radim Polášek
Stromy v přírodě nepotřebují takovou péči jako ve městech, ale zcela bezúdržbové nejsou. Pokud rostou podél cesty, je potřeba vytvořit podjezdnou výšku, totéž i na straně pole kvůli obdělávání. Jsou tací experti, kteří jsou tu podjezdnou výšku schopni vytvořit uřezáním 15 cm větve přímo u kmene.
V době sucha je potřeba naplánovat a provádět zálivku, zejména první rok, průběžně hodnotit stav stromů a provést náhradu (hlavně v případě výsadeb na cílovou vzdálenost). Je toho více, i když to není vidět.

Co se přízemí týče, tady je také potřeba někoho, kdo rozezná invazivní druhy (např. pajasan nebo jasanojavor) od původních plodonosných keřů (např. hlohu nebo trnky). A taky někoho, kdo nebude hoblovat trávu až ke kmenům (v prvních letech, ideálně co nejdéle by měly mít chráničku, ale pak už ne).
Odpovědět
RP

Radim Polášek

24.11.2019 08:15 Reaguje na Jan Škrdla
Když ty stromy vysadíte "po městsku" to znamená vysazovat co největší a nejstarší stromy, protože za prvé měšťák odtržený od přírody hodnotí vysázený větší strom podstatně lépe než maličký a hlavně za druhé zahradnictví dodávající stromy si přijde na mnohem větší vývar, tak se o ty stromy potom musíte intenzívně starat až do konce jejich života. Protože takhle pozdě přesazovaný strom a obvykle do podstatně horšího prostředí než je vyhnojená půda v zahradnictví už nikdy úplně neobnoví kořenový systém na úroveň toho vyrostlého na místě ze semena. Bude soustavně trpět nedostatkem živin a vody, tudíž bude potřebovat soustavné zavlažování a i přihnojování a nebude pevně ukotvený v půdě, takže při každé větší vichřici může spadnout.
Když ale vysadíte stromky správně, to znamená maličké, už třeba dvouleté a ve správnou dobu, tak bude v podstatě stačit je akorát první 1 - 3 roky obžinat, aby nebyly zahlušeny vysokými rostlinami nebo trním. Pak budou v podstatě bezúdržbové stejně jako stromky ve vysázeném lese. A pokud dodržíte ustanovení občanského zákoníku a vysadíte je 3 metry nebo víc od hranice pozemku, hodně dlouho, takových 20 let, se nebudete muset starat ani o pojezdovou výšku.
Odpovědět

Jan Škrdla

24.11.2019 10:52 Reaguje na Radim Polášek
Nepatřím mezi zastánce výsadby "městských" stromů (již velkých stromů s napěstovanou korunkou) do volné krajiny, snažím se tomu vyhnout. Zas na druhou stranu lesnické sazenice se hodí spíše do lesa.
Pro výsadby v krajině preferuji odrostky (stromky vyšší než 120 cm, v krajním případě poloodrostky vysoké 81-120 cm) nebo ovocné špičáky (popř. vysokokmeny).

Co je nutné, a bez čeho výsadba ve volné krajině skončí fiaskem, je ochrana proti zvěři (okusu, ohryzu, vytloukání). Ke každému stromku je potřeba dát chráničku kmene, kterou je potřeba po čase odstranit. Také z toho důvodu je potřeba ukotvit stromek ke kůlu, který je potřeba kontrolovat, pokud visí na stromku, tak opravit a pokud není potřeba, tak ten kůl odstranit.

Co je dobré, tak stromky na exponovaných místech (např. kolem polní cesty) opatřit mulčem (šetří vodu a omezuje růst trávy) a zejména v prvním roce provádět zálivku (pokud není vyloženě deštivo). A v dalších 2 letech se pak hodí zalít v době dlouhého přísušku. Pak se ty stromky dají považovat z hlediska vody za bezúdržbové.
Co se podjezdné výšky týče, nevyhnete se jí na straně od cesty. A rozhodně je lepší ji vytvářet zavčasu nůžkami, než pozdě motorovou pilou.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

24.11.2019 12:03 Reaguje na Jan Škrdla
Má li být výsadba stromků v přírodě bezúdržbová, musí se sázet co nejmenší stromky, ideální by bylo vyvinout technologii pěstování stromku přímo na místě už od semene. Ochrana proti zvěři podle mých zkušeností u nás není třeba a nepoužívá se. Mimo snad jabloní, protože ty mají pro zvěř velmi chutnou kůru a jabloně jsou tak prvních cca 10 - 20 let okousávány. Paradoxně hlavně ty blízko vesnice či rostoucí osamoceně, častokrát jsem se setkal s tím, že jabloně rostoucí v zapojeném porostu v lese okousávány nejsou.
Ale jabloňové sady se snad sázet nebudou. Možná snad kbyby někdo vzkřísil nebo vyšlechtil hodně vzrůstnou a odolnou odrůdu s nějakými dost podzimními jablky, dobře množitelnou semeny nebo i generativně řízky. Potom by se ty jabloně mohly sázet do pásů jednak jako okrasný krajinotvorný celek, zvláště v době květů a v době produkce plodů, potom jako zdroj pylu a sladiny v době květu a zdroj potravy pro zvěř na podzim a nakonec jako zdroj kvalitního tvrdého ovocného dřeva. Podobně hrušeň, ta má výhodu i v tom, že její kůra zvěři moc nechutná.
Odpovědět

Jan Škrdla

24.11.2019 17:54 Reaguje na Radim Polášek
Pokud vám zvěř nežere stromky, tak to máte úžasnou úživnost, také bych toho chtěl dosáhnout.
U nás, ale i jinde, jsou ohroženy okusem dřeviny, jako je jeřáb břek nebo oskeruše, hrušně, třešně, slivoně (ovocné stromy obecně), kromě toho takový dub nebo javor na tom taky nejsou dobře. Mám na mysli zejména nové výsadby v poli.

Z vlastní zkušenosti, nová alej v poli doplněná keři, po prvním roce padlo 30% stromků kvůli nevhodným chráničkám kmene (převážně to byly hrušně a jabloně). Zbylé stromy zachránilo dodatečné obalení králičím pletivem. Co se týká doplňkové výsadby keřů, tak ty byly každou zimu hoblované až k zemi, a to i přes nátěr repelentem (co pomohlo, tak obalení aspoň části z nich polytexem).

Jinak pokud vysadíte malé stromky, bude potřeba eliminovat vliv buřeně (trávy). Pokud na to sečení trávy pošlete diletanta, který tu práci dělá více za trest, než za odměnu, tak stromky vezmou za své. I v případě, že bych si to vysekal sám, což by byla optimální varianta, tak bych ke každému stromku dal signalizační kolík.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

23.11.2019 20:29 Reaguje na Radim Polášek
Uhodil jste hřebík na hlavičku. Jen ještě krátce k topolům- rychle rostoucí topol je pořád topol, se všemi negativy-řídké, rychle hořlavé a málo vydatné palivo. Ale máte naprostou pravdu se zaměstnáváním lidí s nízkým IQ- již dnes se to týká cikánů, a bude to přibývat. Asi našim plánovačům nedochází, že v lidské společnosti se rodí těch lidí pořád stejně, a se stále složitější technologií bude, jak jste naprosto správně napsal, ubývat potřebných lidí. A co s nimi? Všichni budou chtít své místo na slunci, a tudíž se o ně společnost bude muset postarat,bude-li se chtít vyhnout těžkým sociálním otřesům. Buď na to vydělají ostatní, nebo něco jiného. Pouze se obávám, že za určitý počet let už bude někoho chtít přinutit k manuální práci neřešitelný oříšek.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

24.11.2019 08:01 Reaguje na pavel peregrin
Je pravda, že dřevo topolů je měkké a rychle hořlavé a když se to bude sklízet třeba co 5 let, bude i dost tenké. Přesto i tak si myslím, že někteří lidi vlastnící pozemek tomu dají přednost, když v blízké budoucnosti poplatky za CO2 a další zelené odvody tvrdě zdraží prakticky jakýkoliv nákup nesamozásobitelské energie na vytápění.
Co se týká lidí s nížším IQ, v prostředí robotů a automatizovaných strojů, či jenom složitých předpisů daných dnešní legislativou má ten méně inteligentnější minimálně znatelně horší produktivitu. S cigány to nemá co dělat, je to obecně a může se jednat už o lidi například s IQ pod 100, což je polovina populace. Prostě i na manuálních pozicích modrých límečků nároky na fyzickou sílu a výdrž pracovníka rapidně klesají, ale nároky na jeho inteligenci a flexibilitu stoupají. Dříve nebo později budou muset zaměstnavatelé s pravdou ven a sice že nezaměstnaní, aspoň jejich část ne že by nechtěla pracovat, ale prostě nevyhovují jejich požadavkům. Kde ta hranice bude, je nyní ještě těžko stanovit, protože se o tom ještě nemluví a nezkoumá se to, může to být IQ 90, IQ 100 nebo i IQ 110. Může to tak být značné množství populace, kteří budou hledat náhradní zaměstnání, třeba ve službách nebo prostě spadnou do sociální sítě.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

24.11.2019 13:09 Reaguje na Radim Polášek
Bude pak zajímavé, jak a kdo bude určovat, nakolik štědrá má ta sociální síť být. Celé se to v budoucnu totiž paradoxně přiblíží myšlence komunismu.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

24.11.2019 13:35 Reaguje na pavel peregrin
Detaily dopředu právě nikdo neví.
Jedni říkají, že automatizace a robotizace právě naopak potřebu pracovních sil zvýší. Jenomže proč by to potom zaměstnavatelé dělali? Druzí říkají, že všechny uvolněné pracovníky vstřebá vznikající sektor služeb a že tudíž žádní nezaměstnaní nevzniknou. A argumentují třeba tím, že v historii se třeba přeměnily tkalcovské oblasti, kde plátno dělali na ručních stavech v horských chalupách na oblasti, kde byly tkalcovské fabriky v blízkých městech v údolích a ti lidi do nich chodil i do práce. Jenže už neříkají to, že třeba starší lidi, co by tu práci nezvládali, do těch fabrik nevzali a oni dožili v chudobě. Podobně jako u nás, když pár let po sametu skončilo JZD a vznikla Mléčná farma, traktoristi a lidi obecně nad cca 50 let už jinde práci obvykle nenašli a skončili jako dlouhodobě nezaměstnaní nebo rovnou bezdomovci, nad 30 obvykle našli práci jinde a co se týká Mléčné farmy, mimo pár místních nabrala jako traktoristy vesměs mladé ve věku 20 - 25 let odjinud.
Já zas vidím online, jak se postupně nároky na IQ pracovníků zvyšují a jak starší stroje a linky mizí a vznikají nové, je tam čím dál víc práce pro ty chytřejší a čím dál méně práce pro ty méně chytré....
Odpovědět
pp

pavel peregrin

24.11.2019 18:10 Reaguje na Radim Polášek
No právě. V populaci je rozložení IQ plus minus pořád stejné a to, že se umožní vysokoškolské studium lidem, kteří by před třiceti lety s bídou mohli pomýšlet na nějaké lepší vyučení, to nezmění. Pouze je to lhaní si do kapsy. Jenže ty hodnoty musí někdo skutečně vytvořit, aby pak spousta nepotřebných na nich mohla virtuálně parazitovat.
Odpovědět

Jan Škrdla

24.11.2019 19:04 Reaguje na pavel peregrin
Už z toho důvodu je chyba nechávat tu práci někomu, kdo teď nezvládl ani to vyučení a tu práci stejně dělat nechce.

Rozhodující by měla být zájem a znalosti (dovednosti), popř. ochota se přeškolit. Takže klidně ať to je středoškolák nebo vysokoškolák.
Odpovědět

Jan Škrdla

24.11.2019 18:55 Reaguje na Radim Polášek
Jen aby vámi nastavená pravidla nebyla diskriminační.
Např. aby vám neřekli, že tu práci dělat nemůžete, protože máte školu (třeba zahradnickou nebo lesnickou) a že ji raději dají někomu kdo vyšel 7 tříd základní školy.

Jedna věc je IQ a vzdělání a druhá potom zájem o danou problematiku. Pokud tu práci dělá někdo za trest, tak nemůžete čekat zázraky.
Trochu se obávám modelu řízení, kdy úředník od stolu diriguje armádu nekvalifikovaných pracovníků, kteří tu práci vesměs dělat nechtějí.

Dle mého by "jádro" týmu pečujícího o krajinu měli tvořit lidi z oboru (vzdělaní, popř. přeškolení), jako výpomoc by pak klidně mohli vzít pracovníky z té sociální sítě.
Odpovědět

Jan Škrdla

25.11.2019 21:55 Reaguje na Radim Polášek
Ještě k těm topolům. Jejich dřevo je sice měkké, ale pro přitápění na podzim nebo na jaře je ideální (akorát se hůře štípe, takže tenčí je lepší), nebo se může naštěpkovat. V budoucnu, až dojde kůrovcové dřevo, tak po něm skočí i výrobci celulózy. Osobně bych to viděl jako přijatelnou alternativu pro biopaliva, pěstovanou v systému agrolesnictví nebo v menších plantážích (rozhodně ne na velkých plachtách jako se dnes pěstuje třeba kukuřice).

Pro Pavla Peregrina - co se týká dalšího důvodu pro zpřístupnění , tak je založení ovocného sadu. Samozřejmě se to bude týkat menší části vlastníků, většina tu půdu stejně propachtuje. Mělo by se na to myslet při provádění pozemkových úprav a přednostně zpřístupnit pozemky těch vlastníků, kteří o to budou mít zájem.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

26.11.2019 07:40 Reaguje na Jan Škrdla
Sad je možnou alternativou, ale upřímně, v naší oblasti jsem viděl pouze jeden takto využitý pozemek. Při současné politice masivního dovozu dumpingového ovoce se nelze divit. Kupříkladu v jednom podniku poblíž nechali na zem spadnout skoro polovinu úrody višní, protože když si spočítali výkupní cenu kontra náklady, tak toto řešení vyšlo levněji. Smutné, ale pravdivé.
Odpovědět
mr

michal rysavy

2.12.2019 17:48
V článku tady pí. redaktorka píše, jak je to pro obce těžké, nákladné atd. Ale v první větě poukazuje na to, jak se do toho zemědělcům nechce..
Nepochopil jsem tedy o co tu jde? Kdo je ten neschopný článek v tvorbě krajiny? Společnost, nebo jedinec?
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist