Jak mohou obce ozelenit krajinu? Obnovou původních polních cest

Jak do zemědělské krajiny dostat meze, travnaté pásy nebo aleje, když je půda v rukou zemědělců, kterým se to dělat nechce? Poměrně jednoduchý návod prosazuje místostarosta Spáleného Poříčí Pavel Čížek. Radí obcím obnovit historické polní cesty, zatravnit je a vysázet kolem nich stromy. Spálené Poříčí již takto obnovilo cesty dvě a rozdělilo jimi velké lány půdy.

„Obce mohou nakládat s velkou částí svých pozemků. A původní polní cesty jsou většinou v majetku obce. A jsou v krajině geniálně umístěny,“ uvedl Čížek v listopadu v Praze na konferenci Jak na horko a sucho.

Kromě propojovací funkce cesty dokáží ideálně zabránit odtoku vody z polí, pokud jsou zatravněné a osázené stromy nebo keři. Pavel Čížek proto vyzývá obce, aby každá zatravnila jednu, dvě původní obecní cesty.

Je to možnost, jak nespoléhat na zemědělce, aby krajinu ozelenili, když nechtějí. A pracovat na tom, co je obecní.

Každá obec má svůj katastr, který se historicky vytvářel a někdy v 19. století se stav zapsal do map. Součástí byla mimo jiné obecní půda a také cesty. Ty byly převedeny do vlastnictví obcí začátkem 90. let.

„V každém katastru má každá vesnice určitou síť cest, které v něm historicky zůstaly a v současné chvíli jsou rozorány nebo z nich zbývají jenom kousky a ve velkých polích cesty zmizely," vysvětluje Čížek.

Jan Farský, předseda poslaneckého klubu STAN, vidí nápad jako natolik inspirativní, že Starostové a nezávislí iniciativu podpořili. Nazvali ji 1000 a 1 cesta pro krajinu. Představili ji v polovině července a chtějí jejím prostřednictvím bojovat proti suchu v krajině a půdní erozi.

„Mnohé velké lány jsou přetnuty obecními cestami. Stačí se buďto dohodnout se zemědělcem, nebo v krajním případě vypovědět smlouvu na parcelu. Obrovské lány lze znovu přetnout cestami, které tam historicky byly, plnily svoji roli dopravní a dnes mohou plnit roli zmenšení lánů," uvedl Farský.

Bez jednání se zemědělci se ale neobejdete. Je potřeba se s nimi domluvit na změně využití pozemku, popřípadě jim vypovědět nájem.

Jak dlouho může obnova cest trvat?

V Mnichově Hradišti začali o obnově třech polních cest z měst do místních částí vážně přemýšlet v roce 2016. V následujícím roce proběhla dvě jednání se Zemědělským družstvem Březina, které na původních cestách hospodařilo.

„Na podzim jsme museli mezi sklizní a novou sadbou cesty rychle vytyčit a vypovědět pachtovní smlouvy. Jednu cestu jsme se zemědělci směnili za jiný pozemek. V roce 2018 byly cesty upraveny,“ říká Ondřej Šindelář z městského úřadu Mnichovo Hradiště.

Znamenalo to vytvoření brázd kolem cest, rozrušení ztuhlé a zvrásněné půdy, setí, válcování, kultivaci travního porostu, prořez náletové zeleně, značení cest a také vytvoření odpočinkového místa u jedné z cest. „Letos jsou cesty hotové, a v sobotu 23. listopadu se podél jedné z nich, od mnichovohradišťského zámku do místní části Hoškovice, bude vysazovat třešňová alej,“ říká Šindelář.

Stromů ale bude ale vysazeno podstatně méně než zamýšlených 200. „Kvůli neproběhlým pozemkovým úpravám, požadavkům zemědělců na větší odstup stromů od hrany pozemku, inženýrským sítím a připomínkám jednotlivců, že kazíme výhledy, bude vysazeno jen na 70 stromů,“ shrnuje Šindelář.

Při výpovědi nájemní smlouvy se ale může celý proces prodloužit, protože výpovědní lhůty se na zemědělských pozemcích často pohybují v délce pěti až deseti let.

Přestože celý nápad zní jednoduše, představuje obnova historických polních cest hodně práce a papírování. A i potom nemusí být výsledek hned dokonalý.

„Přestože si cesty hned od počátku našly své uživatele, k dokonalosti měly po zprovoznění daleko – pro někoho bylo těžké je najít, povrch byl hrbolatý, cesty nezastíněné, bez možnosti posezení,“ komentuje Ondřej Šindelář.

Některé nedokonalostí město vyřešilo. Přesto před sebou vidí ještě zhruba tři roky intenzivní práce, než bude radnice s obnovou této i dalších polních cest spokojená.

Spolu s novou cestou si ale obec bere i povinnost ji udržovat. Kromě potřebných úprav, které mají zajistit, aby byla cesta dobře sjízdná a dost atraktivní pro chodce i cyklisty, si město na sebe bere závazek na mnoho let dopředu. Bude se muset starat o sekání trávy podél cesty i o zálivku stromů.

Stojí někdo o nové polní cesty?

„Většina ohlasů je pozitivních, lidi se po cestách procházejí, běhají, projíždějí na kole. Aktivní lidi z místních částí si berou za své úpravy některých míst, do sázení aleje se zapojí 11 spolků a kolem stovky sousedů,“ hodnotí vznik cest starosta Mnichova Hradiště, Ondřej Lochman. Místní posílají i peníze na následnou péči o stromy, v tuto chvíli už přes 20 000 Kč.

Uznává ale, že se objevují i výtky, například že město investuje velké peníze do nepotřebných cest, že cesty zatím nejsou dost kvalitní nebo že stromy kazí výhledy a odebírají živiny plodinám pěstovaným na sousedících polích.

Výhrad je ale podstatně méně než pozitivní odezvy, proto vedení města obnovování cest i nadále podporuje. „Vytipovali jsme několik dalších cest, na jejichž obnově budeme postupně pracovat. Hlavní hledisko je vytvoření pěších propojek a cyklostezek spojujících místní části s Mnichovým Hradištěm, zpřístupnění krajiny, ale i vytváření zelených pásů, které rozdělí velké lány polí,“ uzavírá Lochman.

---

reklama

---