Jaké to je místo létání cestovat vlakem? Dá se to, říká zkušený cestovatel

Martin Hyťha cestou vlakem odbaví hromady pracovních úkolů, ke kterým se normálně nedostane.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Archiv Martina Hyťhy

Například momentálně asi nejznámější klimatická aktivistka Greta Thunbergová přijela ze Stockholmu do Davosu, aby na Světovém ekonomickém fóru ekonomům a politikům lehce vynadala. Zajímavé na její cestě je, že neletěla letadlem, jak by bylo nejpohodlnější, ale skoro dva tisíce kilometrů urazila vlakem. Cesta ji trvala 32 hodin.

Kdo jiný by měl na dlouhé cesty používat vlaky, než aktivisti, že? Ale z jejich zkušenosti se můžete obohatit i vy a můžete to také zkusit. Když to přežije šestnáctileté děvče, zvládnete to taky. Zkušenosti však nebudeme čerpat od Grety Thunbergové, ale od Martina Hyťhy, českého aktivisty, který pracuje pro spolek NESEHNUTÍ.

Proč potřebuje Martin Hyťha cestovat? NESEHNUTÍ se kromě aktivit v Česku věnuje podpoře aktivistů a neziskových organizací na jižních Kavkaze a na Ukrajině. A jak se jeho program Cesta iniciativy rozrostl, nakynul i počet pracovních cest do zahraničí, nakynul počet letů a tím nakynula i uhlíková stopa.

Loni v lednu si proto v NESEHNUTÍ odhlasovali vcelku přísné pravidlo: po Evropě se prostě nelítá. Podle Hyťhovi zkušenosti se z Prahy do Kyjeva dá dostat za méně než 24 hodin.

Po roce, kdy si NESEHNUTÍ zakázalo létání, svého rozhodnutí spolek nelituje, byť jim nepřináší vždycky jen radost. Ale jak to Martin Hyťha komentuje, dá se to.

Hyťha si na dlouhých cestách vlakem pochvaluje to, že se mu při nich daří odbavit hodně práce. „A to zejména takové, na kterou potřebuju klid,“ říká Martin Hyťha. „Při cestách vlakem se přiblížím k prázdnému inboxu a počet mých nevyřešených úkolů klesne na minimum,“ vysvětluje. Ostatně na několik našich e-mailových dotazů ohledně cestování vlakem si Martin Hyťha našel čas právě až při cestě vlakem.

Jednou z našich otázek bylo, co je na tom nelétání nejtěžší. „Vědomí, že z globálního hlediska je dopad takového rozhodnutí na změnu klimatu minimální,“ říká Martin Hyťha. „A pak to, když člověk vidí, jak jiní létají sem a tam o sto šest, div ne na otočku. Ale je důležité jít příkladem.“

Z praktického hlediska je pak nejtěžší prodloužení pracovních cest někdy i o několik dnů, což vyvolává větší nároky na slaďování práce a osobního života.

Jenže co dělat, když cesta vlakem z nějakého důvodu není možná? I v NESEHNUTÍ si pak dopřejí výjimku. Během doby, kdy platí pravidlo nelétání, byly tři případy. „Dvakrát by dotyční nemohli stihnout jinou důležitou akci, jednou to bylo ze zdravotních důvodů. Výjimky jsme vždy schválili,“ říká Martin Hyťha.

NESEHNUTÍ mají projekty i na Kavkaze, kam se také dá dojet po zemi, ale to už je náročný podnik i pro aktivisty, který podnikají jen ti nejtvrdohlavější. Mezi ně Martin Hyťha patří. Samotná cesta na Kavkaz zabere čtyři dny. Většinou ale NESEHNUTÍ na Kavkaz létá.

„Za uskutečněné lety se snažíme podporovat projekty směřující k redukci skleníkových plynů,“ říká Martin Hyťha. „Přispěli jsme na solární panely na střechu v Horním Jiřetíně, které instalovalo Greenpeace, na výsadbu stromů, kterou organizuje spolek Sázíme stromy. Ale jako nejlepší offsety se nám jeví takové, které podpoří rozvoj obnovitelných zdrojů energie a tím nahradí ty vysokouhlíkové fosilní,“ říká Martin Hyťha s tím, že ideální offsetové schéma ale ani NESEHNUTÍ zatím nenašli.

Pokud byste ocenili konkrétní rady a doporučení pro cestování na Ukrajinu a na Kavkaz po zemi, přečtěte si Hyťhův blog. Šťastnou cestu!