Kuřáci na baterky. E-cigarety jsou větší problém, než nedopalky s tabákem

Ve Velké Británii cinknou do odpadkového koše dvě jednorázové elektronické cigarety každou vteřinu, respektive 1,3 milionů kousků týdně. A zbytek Evropy tento trend i množství vznikajících odpadů následuje. Míra recyklace je nižší než 15 %. Víc než polovina uživatelů e-cigaret uvádí, že je – případně použité kapsle a náplně – vyhazuje do směsného odpadku. Kam nepatří. Jde totiž o odpad nebezpečný. Zhruba 10 % dotázaných také připustilo, že se e-cigaret zbavuje stejně jako klasických cigaret. Zkrátka je zahodí na zem.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Depositphotos

O tom, jak přesně cigaretové nedopalky, ty všudypřítomné zbytky kuřáckého zlozvyku, působí na životní prostředí, jsme už psali.

A nebýt e-cigaret a vaporizérů, mohla tahle kapitola zhoubných neřestí zůstat uzavřená. Jenže kuřácké potřeby na baterky se v průběhu několika let staly opravdu výrazným fenoménem. A spolu s tím problémy, které tohle „kouření verze 2.0“ působí životnímu prostředí, nabyly na síle.

Móda elektronických cigaret a vaporizérů doputovala do Evropy ze Spojených států amerických. A zprvu to ani nevypadalo, že by se mohla nějak výrazněji prosadit.

V roce 2012 mezi klasickými čmoudícími kuřáky tvořili fandové e-cigaret necelé procento populace. O dvě léta později, v roce 2014, to pořád bylo jen kolem dvou procent.

Co to změnilo? Zatím ne úplně potvrzenou hypotézou je, že e-cigaretám k cestě na výsluní paradoxně pomohly postupně prosazované zákazy, omezující kouření na veřejných prostranstvích v jednotlivých státech.

V roce 2020 už v evropské populaci kuřáků činili ti s elektronickými cigaretami 7-8 %. Nevypadá to jako velký skok, ale jen za období 2015-2020 se pojil s nárůstem prodejů o 399,73 %.

Nápad to nebyl špatný

Původní ideou vaporizérů a e-cigaret bylo nabídnout „čistší a o něco zdravější“ formu kouření, případně sloužit jako asistenční pomůcka u klasických kuřáků, kteří hodlají svého zlozvyku zanechat. To se ale úplně nenaplnilo.

Kuřáků příliš neubylo, protože elektronické cigarety – vonící a nezapáchající – si našly své vlastní konzumenty. Dosáhly značné obliby mezi těmi, co s kouřením teprve začínali. Obvykle ve věku středoškoláků.

Nárůst této věkové kohorty je v prodejích e-cigaret nepřehlédnutelný, blíží se skoro tisícovce procent.

Situace postupně dospěla do stavu, kdy například ve Velké Británii cinknou do odpadkového koše dvě jednorázové elektronické cigarety každou vteřinu, respektive 1,3 milionů kousků týdně. A zbytek Evropy tento trend i množství vznikajících odpadů následuje.

Odpad z e-cigaret je potenciálně vážnější hrozbou pro životní prostředí než nedopalky cigaret, protože se z nich do vodních toků a půdy dostávají nikotinové soli, těžké kovy, olovo a rtuť. Navíc jednorázová elektronická cigareta obsahuje průměrně 0,15 gramů lithia. Roznásobeno na počty těch vyhozených se tak zrovna Britové ročně zbaví asi 10 tun lithia. Tedy množství, které by jim vystačilo na 1200 baterií do elektromobilů.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Depositphotos

Z e-cigaret, původní technické libůstky, se dnes zkrátka stal nebezpečný konkurent klasických tabákových výrobků.

A platí to i z hlediska negativních dopadů na životní prostředí.

V čem je hlavní problém? E-cigarety nejsou recyklovány. Což je víc než jen škoda. Zatímco u těch obyčejných nedopalků cigaret se s recyklací prvoplánově nepočítá, e-cigarety mají potenciál k tomu být recyklovány. Ale to se zhusta neděje.

Míra recyklace je nižší než 15 %. Přitom víc než polovina uživatelů e-cigaret uvádí, že je – případně použité kapsle a náplně – vyhazuje do směsného odpadku. Kam nepatří. Jde totiž o odpad nebezpečný. Činí tak často i ti, kteří to vědí. Zhruba 10 % dotázaných také připustilo, že se e-cigaret zbavuje stejně jako klasických cigaret. Zkrátka je zahodí na zem.

Problém na staletí

E-cigarety, ať už ležící na chodníku anebo na skládce, tak výrazně přispívají k zanášení plastů do životního prostředí.

Klasickou výtkou vůči běžným nedopalkům, filtrům povalujícím se někde u cesty, bylo, že se v přírodě rozkládají dlouhá léta, desetiletí. Přirozený rozpad plastové části cigaret je ale spíš záležitostí na staletí.

A během tohoto předlouhého rozkladu baterií a desek plošných spojů se z e-cigaret vylučují do životního prostředí toxické chemikálie, zatímco z jejich pouzdra se uvolňují škodlivé mikroplasty.

Odpad z e-cigaret je potenciálně vážnější hrozbou pro životní prostředí (než nedopalky cigaret), protože se z nich do vodních toků a půdy dostávají nikotinové soli, těžké kovy, olovo a rtuť.

Pořádnou komplikací je i to, že jednorázová elektronická cigareta průměrně obsahuje 0,15 gramů lithia. Roznásobeno na počty těch vyhozených se tak zrovna Britové ročně zbaví asi 10 tun lithia. Tedy množství, které by jim vystačilo na 1200 baterií do elektromobilů.

„V současné době je už naprosto legitimní klást si otázku, zda je kouření e-cigaret k životnímu prostředí šetrnější než kouření těch obyčejných – anebo jestli se tabákový průmysl stal ze špatného zase o něco horším,“ podotýkají výzkumníci. A shodují se na tom, že se škodlivostí e-cigaret to bude spíš horší než lepší.

Přečtěte si také |

Co nás o environmentální kriminalitě může naučit Sherlock Holmes?

Doplňují také, že u klasických cigaret se tabákový průmysl vysmekl z odpovědnosti za vznikající znečištění. Ale v případě e-cigaret by se to strpět nemělo, a pro řešení krize by měli výrobci udělat více. Třeba se proaktivně zapojit do recyklace, anebo aspoň pomoci se zřizováním sběrných míst.