https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/na-topeni-mokrym-drevem-muzete-jen-prodelat
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Na topení mokrým dřevem můžete jen prodělat

5.10.2022 05:50 | PRAHA (Ekolist.cz)
Pokud si nejste jistí a jistotu chcete mít – nasekané dřevo, naskladněné pod střechou, se na 20 % vlhkosti vždy dostane po 18 měsících.
Pokud si nejste jistí a jistotu chcete mít – nasekané dřevo, naskladněné pod střechou, se na 20 % vlhkosti vždy dostane po 18 měsících.
Topení dřevem se jeví jako smysluplná alternativa pro vyhřívání domácnosti. Dívat se na něj můžeme jako na obnovitelný zdroj energie, který je u nás víceméně plošně dostupný, ve srovnání s uhlím nebo plynem ekologický, a ke všemu ještě relativně laciný. Nicméně aby skutečně naplňovalo svou úlohu, je třeba dodržet jedno hlavní pravidlo. V kamnech nebo kotli musíte topit jen suchým dřevem. A to nejen proto, že suché hoří lépe.
 

Syrové, čerstvě pokácené dřevo, které ještě před hodinou bylo stromem, nese ve svých zdřevnatělých pletivech značné množství vlhkosti, vody. Udává se jako relativní procentní podíl, a často dosahuje 50-60, v extrémech pak i 90 %. A s takovým si moc nezatopíte. Hoří totiž jen velmi špatně, hrozivě čmoudí. A při jeho spalování uvolňujete významný podíl balastních a ovzduší znečišťujících složek.

Nic, co by potěšilo vás a vaše sousedy.

Meziproduktem spalování mokrého dřeva je rovněž dehet, který zanáší celé topeniště – kamna i komín, a může třeba snížit efektivitu namontovaného tepelného výměníku. Vlhké dřevo je také poukázkou na korozi kovových částí topné jednotky, ucpávající se kouřovody, výrazně vyšší podíl odpadu v podobě popela, začernění skel krbu či kamen. Proč se to děje?

Nižší výhřevnost, vyšší spotřeba

Příčina i podstata popisovaných komplikací vychází z toho, že mokré dřevo má nižší výhřevnost (něco kolem 5-7,3 MJ/kg), a nedochází u něj k dokonalému prohoření. Abyste se zahřáli, musíte mokrého syrového dřeva spálit mnohem víc. Zatímco dřevo, u nějž se relativní podíl vlhkosti sníží na 25 %, má výhřevnost od 12,7-14,0 MJ/kg. Netopit mokrým nebo čerstvě pokáceným dřevem tak znamená, že z jedné hromady polínek za tytéž peníze dostanete 2-3x více tepla. A ušetříte se zmíněných komplikací. Jak toho dosáhnout?

Vlastně jen tím, že budete používat k topení proschlé, tedy přesněji řečeno vzduchosuché dřevo. Takové už snížilo svou vlhkost na 20 %, a jeho výhřevnost se pohybuje u listnáčů okolo 14,6 a jehličnanů okolo 15,5 MJ/kg.

Vzduchosuché a sušené

Za vzduchosuché dřevo je přitom považováno takové, které po pokácení, nařezání a nasekání na polena vysychá po dobu alespoň 1 roku přirozeně, vyrovnané někde pod střechou v dřevníku. Není to zrovna spolehlivá definice, ale platí, že na čím menší polínka dřevo naštípete, a čím efektivněji zabráníte tomu, aby se k nim dostala voda, tím rychleji dřevu prosychání půjde.

Na rozbahněné hlíně poházené metry dřeva, jen přehozené plachtou, budou schnout o dost pomaleji, než špalíčky vyrovnané v provzdušněném dřevníku, usazené podél prohřáté stěny. Pokud si nejste jistí a jistotu chcete mít – nasekané dřevo, naskladněné pod střechou, se na 20 % vlhkosti vždy dostane po 18 měsících.

Svou peněženkou pak rozhodujete o tom, zda nakoupíte laciněji dřevo čerstvě pokácené a vlhké (které necháte v optimálních podmínkách doschnout), anebo dráž dřevo už vzduchosuché nebo dokonce uměle sušené. U uměle sušeného, jež prošlo termickým procesem, si připlácíte nemalé peníze za energii vysušování. U čerstvě pokáceného zase doplácíte na hmotnost vody, která se vypaří – takže jej nekupujte na váhu, ale na objem.

Už je to zralé do kamen?

Jak ale poznat, že dřevo, které je nám prezentováno jako vzduchosuché, takové skutečně je? Asi nejpohotovější metodou je měření digitálním vlhkoměrem. Hračkou za necelou pětistovku, jejíž dva hroty zatlačíte pár milimetrů do středu rozštípnutého polínka.

V domácích podmínkách můžete vyzkoušet i dvě další varianty, zda už je dřevo suché do kamen. Jedno takové rozštípnuté můžete uzavřít do mikrotenového sáčku a nechat doma. Pokud se do druhého dne sáček zapaří, znamená to, že vlhkosti je ve dřevu ještě moc. Případně si můžete jedno polínko z čerstvě naporcovaného stromu zvážit hned po nasekání, a pak po čase znovu, když přemýšlíte nad tím, že si s ním zatopíte. Pokud ztratilo víc jak třetinu hmotnosti, už by to mohlo fungovat k vaší spokojenosti.

Pořád platí, že jen dřevo, které je dostatečně vyschlé, vám zajistí požadovanou výhřevnost, menší zakouření ohně, intenzivní a rovnoměrný žár, nižší spotřebu, méně popela a odpadu. Topit mokrým dřevem znamená přesný opak.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
Vydání článku finančně podpořilo Hlavní město Praha v rámci projektu Ekoporadnypraha.cz.


Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (34)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

LB

Lukas B.

5.10.2022 08:40
ze stavební praxe musím poznamenat, že používání těch nablýskaných odporových vlhkoměrů nelze brát příliš vážně; ukazuje si to obecně co chce a když to náhodou ukazuje to co má, potom to vypovídá pouze o vlhkosti povrchové vrstvy (zhruba tak tlusté, jako je polovina vzdálenosti mezi hroty), a je úplně jedno, jestli měříme vlhkost dřeva do kamen nebo betonu před pokládkou podlahy nebo zmoklého keramzitu. empirická metoda se zapařeným mikroténovým pytlíkem má mnohem větší vypovídající hodnotu (a bud ji mít ještě větší, když zkoušené poleno těsně před zapytlíkováním naštípeme na drobné třísky, aby měla vlhkost kratší cestu).

pro ty, co mají doma citlivější váhu (ať už starou lékárnickou nebo novou digitální) a miklrovlnku, mohu doporučit mikrovlnkovou metodu. to znamená že vezmeme poleno, naštípáme na co nejdrobnější třísky, nalámeme je na délky cca 10 cm a dáme do suché čisté zvážené zavařovačky (bez víčka), zvážíme zavařovačku s třískami a šoupneme zavařovačku do mikrovlnky. a několikrát střídavě mikrovlníme a necháme vydýchat (provádíme-li zkoušku u vyštíplého kousku betonu, potom můžeme vlnit hlava nehlava, se dřevem zacházíme opatrněji, abychom nemuseli zasvinit kuchyni hasičákem). nakonec opět zvážíme zavařovačku s vysušenými třískami a pak už s matematickým aparátem v úrovni obecné školy napočítáme procenta vlhkosti.

poznámka: rozmysleme si, co je základ pro procenta. čili jestli vztahujeme procenta k hmotnosti absolutně suchého dřeva (to je správně), nebo hmotnosti vlhkého dřeva. u vlhkostí řádu málo desítek procent je chyba malá, ale u nacucaného dřeva to může páchat nedorozumění. a nedivme se, když u čerstvé balzy bude vlhkost několik stovek procent.

Odpovědět
LB

Lukas B.

5.10.2022 09:41 Reaguje na Lukas B.
a doplňuji - když tím dřevem chcete topit v kamnech a máte zatopeno, tak ty třísky nakonec nemusíte sušit v mikrovlnce, ale úplně jednoduše třeba jako kožené boty nad kamny/v otevřené troubě
Odpovědět
RP

Radim Polášek

6.10.2022 08:21 Reaguje na Lukas B.
Nejspíš jste nikdy nezkoušel dávat dřevo do mikrovlnky. Nepoznáte, kdy je suché, protože sušení plynule přejde v tepelnou degradaci dřeva.
Minimálně je třeba u mikrovlnky stát a čuchat, jak začne vycházet silná vůně dřeva, už se začíná pálit.
Odpovědět
LB

Lukas B.

6.10.2022 09:22 Reaguje na Radim Polášek
beton jsem mikrovlnil mnohokrát. dřevo občas - ale jak píšu, musí se velmi opatrně, rozhodně tomu nemůžete dát deseti dekům dřeva 800W po dvě minuty
Odpovědět
KS

Krejcar Stanislav

11.10.2022 17:47 Reaguje na Lukas B.
Nevím jak velkou používáte mikrovlnku. Ale faktem je to,, že z ekonomiky a úspory energie se vám to nikdy nemůže vyplatit a to i v případě dékly 35 cm !! Osobně topím vlastním dřevem už roky v kotli na dřevo. Dřevo nechávám běžně vyschnou dva až tři roky přirozeně vzduchem. A problém nemám. Štípu špalky na podzim a dosouším v dřevníku na europaletách na zimu cca 5m3.
Odpovědět
LB

Lukas B.

12.10.2022 09:42 Reaguje na Krejcar Stanislav
odpusťte, to je velké nepochopení. sušit zásobu dřeva na zimu v mikrovlnce by byl skutečně nápad nebetyčně pitomý - ale to nikdo nechce - suší se zkušební vzorek 10-20 cm3 pro stanovení vlhkosti.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

5.10.2022 10:23
Jak to je s hromadou dreva, ktera neni zastresena? nebo tedy "laboratorne"
dam polinko cerstveho dreva ven na ovzdusi. Mam prumerny letni mesic na horach s 100 mm srazek, bude v takovemto pocasi drevo aspon trochu vysychat
- v prumeru bude o mesic o x% sussi - nebo po kazdem vetsim desti zacina ten proces vysychani znovu od nuly?
Je mi jasne ze odpoved pro Znojemsko versus Jizerky/Sumava bude odlisna
Odpovědět
LB

Lukas B.

5.10.2022 10:44 Reaguje na Miloš Zahradník
dřevo může mít v sobě vodu ve dvou odlišných formách, botanik/dendrolog se asi bude chytat za hlavu a úpět, ale my praktici laici si vystačíme se zcela nesprávnými termíny vlhkost "buněčná" a "mezibuněčná".

mějme syrové dřevo, na kterém šumí listí a zpívá ptáček. porazíme-li strom, nařežeme a naštípeme, trvá rok až dva než zmizí ona "buněčná" vlhkost, a to prakticky nezávisle na tom, jestli dřevo je nebo není pod střechou, záleží na tom, jestli k němu může vzduch a průvan a slunce (a jak nadrobno je naštípané a jestli leží na hlíně nebo na nějakém roštu třeba z palet). přesně takhle vysychají soušky nastojato v lese a když je v suchém počasí použijete na táborák nebo nařežete do kamen, máte perfektní hořlavé suché dřevo (jako v českém švýcarsku).
když vezmete suché poleno a namočíte jej na dva dny do kýblu, pak nemusí vysychat rok, ale stačí mu pár dní (zase podle průvanu a velikosti polena).

obecně je-li dost velký pozemek, potom je ideální nerovnat syrové dřevo do hraniček hned, ale nechat je pár měsíců "vydýchat" na hrubě sypané hromadě - větší mezery podpoří rychlejší vysychání, a jako bonus se vám budou hraničky méně sesychat a bortit (a padat ježci, jako v té pohádce).

Odpovědět
LB

Lukas B.

5.10.2022 10:49 Reaguje na Lukas B.
podrobně třeba tady: https://homel.vsb.cz/~khe0007/opory/opory.php?stranka=drevo_zk
Odpovědět
RP

Radim Polášek

6.10.2022 08:28 Reaguje na Miloš Zahradník
Záleží jako zrovna máte počasí. Sucho, jaké bylo zrovna v červnu a červenci znamená odhadem 20 - 40 % vlhkosti ve dřevě. Mokro, jaké bylo nyní v září znamená dřevo nacucané vodou jako houba.
Kromě toho spodní polínka v hromadě už první rok chytnou hnilobu a potom začne hmoty dřeva a obsahu energie v něm rychle ubývat. Třetí rok můžete mít ze spodních polínek ze dřeva náchylného k hnilobě spíš měkký troud prakticky bez výhřevnosti.
Odpovědět
Anyr

Anyr

5.10.2022 11:50
:D

To sem i snad zdá. Jako fakt se dnes píší články o tom, že se nemá topit mokrým dřevem?! Normálně fakt devoluce v praxi. :D
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

5.10.2022 12:51 Reaguje na Anyr
Jak je vidět, psát se dá o čemkoliv. Jen , nemluvila náhodou nedávno, dnes již bývalá ministryně živostního prostředí o tom, že díky silicím hoří syrové dříví lépe?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

5.10.2022 13:04 Reaguje na Jarek Schindler
Koruny smrku určitě hoří efektněji, zvláště při pohledu zdálky. Ale bylo potřeba nějak zdůvodnit to netěžení souší. Že ten matroš (jehličí, větvičky, kůra, šišky) se přestěhoval na zem, to zřejmě nebyl žádný důvod k obavám...
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

5.10.2022 13:55 Reaguje na Karel Zvářal
No a zopakuji, nejlépe hoří bříza, zejména zelená s listím-jako celuloid.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

6.10.2022 18:36 Reaguje na Slavomil Vinkler
Hlavně neprská.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

6.10.2022 17:20 Reaguje na Jarek Schindler
Jenže silice nejsou ani tak v syrovém dřevě jako v jehličí a kůře, co na tom syrovém dřevě je v lese. V krajním případě, když je nějaké horko od počasí plus fouká další horko od blízkých plamenů, se silice z toho jehličí a drobných větviček vypařuje tak intenzívně, že kolem koruny jehličnanu může být i jejich hořlavá koncentrace. Potom se plamen v těch zelených korunách může občas šiřit i rychlostí metrů za sekundu.
Odpovědět
LB

Lukas B.

6.10.2022 17:37 Reaguje na Radim Polášek
je to tak. je rozdíl mezi velkým ohněm a malým ohněm - a to již na škále ohníček na buřty a kamna, a vatra na pálení čarodějnic nebo pálení bordelu po kácení/odstraňování náletů (toho jsem se párkrát účastnil jako brigádník buď pro lesáky, nebo pro ruderizované přírodní památky). v prvém případě to bez suchého dřeva čmoudí a skomírá, v druhém syrové větve a kmeny zvící paže dospělého muže hoří jako papír. u obrovského požáru jsem nikdy nebyl, ale věřím, že je to zas další level.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

6.10.2022 22:03 Reaguje na Lukas B.
Syrové větve hoří jak papír. To celkem stačí.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

8.10.2022 06:26 Reaguje na Lukas B.
Tak ono to je o vytváření dostatečně vysoké teploty. Když je oheň rozhořený tak, že je vytvořena dostatečně vysoká teplota, tak hoří i to, co dříve za menšího ohně vůbec nehořelo a o to ještě je ten oheň větší a ničivější.
Malý ohníček na buřty mokrým dřevem spíš uhasíte, vatru mokrým dřevem rozhoříte ještě víc. Kamna, krb, kotel, zvláště větší, jsou založeny na tom, že se většina tepla od stěn odráží zpět do ohně a tím se proti volnému ohni zvyšuje účinnost a intenzita hoření. Takže tam shoří i mokré dřevo, i když dává málo tepla a víc kouří.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

6.10.2022 22:01 Reaguje na Radim Polášek
Pane Polášek. Jak rychle hoří to jehličí a jakou to má výhřevnost aby to následně zapálilo syrové dřevo?
Odpovědět
RP

Radim Polášek

8.10.2022 06:41 Reaguje na Jarek Schindler
Nezáleží na výhřevnosti, ale na tom, jak vysoká teplota se vytváří a jak ryche se ta teplota a tím i oheň dokáže šířit. Suchá stařina na louce po zimě má zanedbatelnou výhřevnost na metr čtvereční a přesto plamen, pokud ta stařina je skutečně hodně suchá, jede na té louce rychlostí třeba metr za sekundu. Asfaltová lepenka, pokud jí kus uříznete z role, nezapálíte dokud to místo neprohřejete skutečn velkým třeba plynovým hořákem a jak ho zhasnete, lepenka položená třeba na dvoře na betonu do pár sekund zhasne taky. Ale tatáž lepenka na staré střeše, kde je opravami lepenkové krytiny vytvořena vrstva asfaltových lepenek třeba 10 i víc centimetrů silná, v létě rozehřátá odpoledním sluncem na třeba 60 - 70 st C, tu můžete stejným plynovým hořákem podnítit k plameni a za 10 - 20 sekun vám hoří třeba 50 m čtverečních takové střechy.
Odpovědět
LB

Lukas B.

8.10.2022 09:03 Reaguje na Radim Polášek
s tou asfaltovou lepenkou jste při vší úctě trefil kozla - do asfaltových materiálů a výrobků ke zpracování zatepla se pár desítek let přidávají retardéry hoření., a to právě proto, aby to nějaký šikula při pokládce nezapálil a nevypálil si dům do základů to na té staré kůlně mít nebude, některé starší lepenky možná budou ne asfaltové, ale dehtové, a navíc to bude mít nějakou savou vložku (papír, plst), která bude působit jako knot, a ještě jako bonus to bude postupně odmrzané a odfouklé, takže jednotlivé vrstvy lepenky budou na sobě volně ložené se vzduchem mezi.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

10.10.2022 16:15 Reaguje na Lukas B.
Máte pravdu, že jsem popisoval požár, který nastal ještě před Sametem, nějak 1988, kdy ve fabrice, kde jsem tehdy pracoval, shořela část jedné haly.
Ale se vší úctou, retardéry hoření mají pouze ten vliv, že zvyšují teplotu vznícení té látky, o nějakých pár desítek stupňů. Mohou tedy v nějakých situacích na hraně při nějaké neopatrné manipulaci s ohněm snížit pravděpodobnost vzniku požáru a za některých okolností při požáru snížit rychlost šíření požáru. Nikdy ale neodstraní nebezpečí požáru úplně, protože základní věc při požáru je schopnost té látky hořet neboli vytvářet teplo. A ta schopnost není přimísením retardéru nijak významně snížena. Zvláště pokud je retardés taky organická látka, která při dosažení určité teploty taky hoří.
Neboli retardér hoření snižuje riziko požáru pouze u situací na rozhraní laicky řečeno, "požáru a nepožáru". Jakmile je ale ten oheň dostatečně velký a produkuje dostatečné množství tepla, hoří všechny látky, které mají takové složení, že se mohou chemicky okysličovat za vývinu tepla, retardér neretardér.
Odpovědět
LB

Lukas B.

10.10.2022 18:42 Reaguje na Radim Polášek
to samozřejmě nejsme ve při.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

5.10.2022 13:05 Reaguje na Anyr
1* A také není dobré močit proti větru:-)
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

5.10.2022 15:30 Reaguje na Anyr
Je to tak. I mikrovlnky už mají v návodech nevhodnost jejich proužití pro sušení mokrých koček... Právní "Amerika" dorazila do Evropy a plynové topení suplují krbová kamna. Vítejte v zářné současnosti. Já už dřevem topím 16 let. Nechtělo se mi podporovat korporáty.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

6.10.2022 08:18
Je zajímavé sledovat, jak si měšťáci bez zkušeností s dřevem sahají poprvé na vytápění dřevem. Zkušený člověk podle toho, jaké to je dřevo a jakou má konzistenci pozná už přímo z váhy toho kusu dřeva, jestli je mokré nebo suché.
Jinak letošním dřevem se dá taky v nouzi topit, stačí akorát základní vyschnutí, v nouzi jen tak 14 dnů v teple a suchu. přirozeně musí s epočítat s tím, že spotřeba dřeva bude znatelně vyšší. Už kvůli tomu, že je vlhké a taky kvůli tomu, že při spalování vlhčého dřeba se musí provádět při větším nadbytku přívodního vzduchu, tudíž spaliny odnášejí do omína víc tepla.
Úplně v nouzi se dá vlhké dřevo sušit v teple či suchu vedle topidla. Nanosí se několikadenní zásoba dřeva a bere se tak, aby tam dřevo v místnosti pár dnů bylo, než na něho přijde řada.
Pokud se nyní doveze mokré dřevo z živého stromu, musí se co nejrychleji naštípat, štípání musí být na co nejmenší kousky a uložit, aby do něho nešla vlhkost ze země a voda ze srážek. Pokud se takhle podaří to dřevo skladovat aspoň do nového roku, než na něho přijde řada, bude už dostatečně suché, aby slušně hořelo.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

7.10.2022 08:23 Reaguje na Radim Polášek
Jinak je přirozeně nejlepší dřevo sušené aspoň ty dva roky venku na zahradě, chráněné od vzlínání vlhkosti zespodu od země a chráněné stříškou od vlhkosti atmosférickými srážkami shora. Která pod sebou větrá, takže plech nebo staré tuhé linoleum nebo provizorní krov a podobný materiál je lepší než přehozená plachta nebo dokonce než igelitem za pár korun oblepený vršek hranice dřeva.
Navlhčení hranice dřeva z boků srážkami hnanými větrem moc nevadí, protože v běžně větrném prostředí to bývá velmi málo a většinou to velmi rychlem zase větrem vyschne.
Taky se dá s úspěchem využít sluneční energie. Když má člověk v baráku střechu starého typu neboli jenom krov a na něm krytina bez izolace. Hlavně pokud je to plech, je tam za slunečných dnů od jara do podzimu slušně vysoká teplota a dřevo vysychá podstatně rychleji. Na úplné vyschnutí dřeva stačí s přehledem jedno léto. Ovšem takové střechy jsou dnes proti bruselských směrnicícm, a tak by byl asi problém takovou střechu udělat na novostavbě.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

7.10.2022 08:24 Reaguje na Radim Polášek
Doplňuji, jedná se o půdní prostor pod střechou.
Odpovědět

vladimír šmídl

9.10.2022 13:42 Reaguje na Radim Polášek
I mokré dřevo by šlo stápět, jen teplota uvnitř musí zajistit kvalitní spálení (energie má dříví dostatek)
a kotel doplnit o kondenzační část.Ta prodraží kotel natolik, že je lepší sušit dříví předem.
Odpovědět
LB

Lukas B.

10.10.2022 08:18 Reaguje na vladimír šmídl
samozřejmě v dostatečně velkém a rozfajrovaném topeništi shoří skoro všechno. ale nacucané dřevo může mít v sobě spoustu vody, a ta má jednak obrovskou měrnou tepelnou kapacitu, a pak obrovské skupenské teplo, a to u nacucaného dřeva sežere více než polovinu energie ve dřevě přítomné. takže je to blbost ekonomicky (dvojnásobná spotřeba dřeva), technicky (mokré saze nebo kondenzát) i enviromentálně (smrad a všeliké ošklivé zplodiny)
Odpovědět
LD

Libor Dostálek

10.10.2022 10:57
Já teda taky topím jenom suchým dřevem. Jezdíme každou zimu do lesa a většinou s tím dřevem topíme za další 2 až 3 roky. Od té doby, co jsem vyhodil krbovou vložku a koupil jsem akumulační kamna od Norsk Kleber https://www.flamen.cz/product-brands/norsk-kleber/ , tak se mi rapidně snížila spotřeba dřeva, takže vůbec nevím, jestli letos budu muset jezdit pro dříví.
Odpovědět
LB

Lukas B.

10.10.2022 11:19 Reaguje na Libor Dostálek
druhá věc je, že pro efektivní vytápění je vhodné mít správně nadimenzovaný výkon. krbové vložky mají zpravidla výkon jak prase, a topí "přímotopně", a snažíme-li se je žudlat na málo jednotek kW, tak jde většina výkonu komínem ven. a je-li to jediný zdroj tepla, potom je dimenzován na nějaký "worst case" mráz a vítr, a topíme-li při bezvětří při deseti nad nulou, potom to jede ve velmi neefektivním režimu. z tohoto hlediska je pro vytápění trvale obývaného stavení lepší téměř jakékoli akumulační topidlo, od zděné pece přes kachláky po designová kamna obložená mastkem.
Odpovědět
ER

Ema Rychlá

1.11.2022 19:25
Já hlavně musím zase zmínit že když máte do kombinace mokré dřevo a k tomu ještě https://www.jis.cz/drevena-okna/ dřevěná okna, tak to nedělá vůbec žádnou dobrotu. Budete se trápit proč vám v domácnosti vzniká plíseň a celkově na tom dlouhodobě opravdu proděláte. Je potřeba chránit dřevo před vlhkostí obecně.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist