Na topení mokrým dřevem můžete jen prodělat
Syrové, čerstvě pokácené dřevo, které ještě před hodinou bylo stromem, nese ve svých zdřevnatělých pletivech značné množství vlhkosti, vody. Udává se jako relativní procentní podíl, a často dosahuje 50-60, v extrémech pak i 90 %. A s takovým si moc nezatopíte. Hoří totiž jen velmi špatně, hrozivě čmoudí. A při jeho spalování uvolňujete významný podíl balastních a ovzduší znečišťujících složek.
Nic, co by potěšilo vás a vaše sousedy.
Meziproduktem spalování mokrého dřeva je rovněž dehet, který zanáší celé topeniště – kamna i komín, a může třeba snížit efektivitu namontovaného tepelného výměníku. Vlhké dřevo je také poukázkou na korozi kovových částí topné jednotky, ucpávající se kouřovody, výrazně vyšší podíl odpadu v podobě popela, začernění skel krbu či kamen. Proč se to děje?
Nižší výhřevnost, vyšší spotřeba
Příčina i podstata popisovaných komplikací vychází z toho, že mokré dřevo má nižší výhřevnost (něco kolem 5-7,3 MJ/kg), a nedochází u něj k dokonalému prohoření. Abyste se zahřáli, musíte mokrého syrového dřeva spálit mnohem víc. Zatímco dřevo, u nějž se relativní podíl vlhkosti sníží na 25 %, má výhřevnost od 12,7-14,0 MJ/kg. Netopit mokrým nebo čerstvě pokáceným dřevem tak znamená, že z jedné hromady polínek za tytéž peníze dostanete 2-3x více tepla. A ušetříte se zmíněných komplikací. Jak toho dosáhnout?
Vlastně jen tím, že budete používat k topení proschlé, tedy přesněji řečeno vzduchosuché dřevo. Takové už snížilo svou vlhkost na 20 %, a jeho výhřevnost se pohybuje u listnáčů okolo 14,6 a jehličnanů okolo 15,5 MJ/kg.
Vzduchosuché a sušené
Za vzduchosuché dřevo je přitom považováno takové, které po pokácení, nařezání a nasekání na polena vysychá po dobu alespoň 1 roku přirozeně, vyrovnané někde pod střechou v dřevníku. Není to zrovna spolehlivá definice, ale platí, že na čím menší polínka dřevo naštípete, a čím efektivněji zabráníte tomu, aby se k nim dostala voda, tím rychleji dřevu prosychání půjde.
Na rozbahněné hlíně poházené metry dřeva, jen přehozené plachtou, budou schnout o dost pomaleji, než špalíčky vyrovnané v provzdušněném dřevníku, usazené podél prohřáté stěny. Pokud si nejste jistí a jistotu chcete mít – nasekané dřevo, naskladněné pod střechou, se na 20 % vlhkosti vždy dostane po 18 měsících.
Svou peněženkou pak rozhodujete o tom, zda nakoupíte laciněji dřevo čerstvě pokácené a vlhké (které necháte v optimálních podmínkách doschnout), anebo dráž dřevo už vzduchosuché nebo dokonce uměle sušené. U uměle sušeného, jež prošlo termickým procesem, si připlácíte nemalé peníze za energii vysušování. U čerstvě pokáceného zase doplácíte na hmotnost vody, která se vypaří – takže jej nekupujte na váhu, ale na objem.
Už je to zralé do kamen?
Jak ale poznat, že dřevo, které je nám prezentováno jako vzduchosuché, takové skutečně je? Asi nejpohotovější metodou je měření digitálním vlhkoměrem. Hračkou za necelou pětistovku, jejíž dva hroty zatlačíte pár milimetrů do středu rozštípnutého polínka.
V domácích podmínkách můžete vyzkoušet i dvě další varianty, zda už je dřevo suché do kamen. Jedno takové rozštípnuté můžete uzavřít do mikrotenového sáčku a nechat doma. Pokud se do druhého dne sáček zapaří, znamená to, že vlhkosti je ve dřevu ještě moc. Případně si můžete jedno polínko z čerstvě naporcovaného stromu zvážit hned po nasekání, a pak po čase znovu, když přemýšlíte nad tím, že si s ním zatopíte. Pokud ztratilo víc jak třetinu hmotnosti, už by to mohlo fungovat k vaší spokojenosti.
Pořád platí, že jen dřevo, které je dostatečně vyschlé, vám zajistí požadovanou výhřevnost, menší zakouření ohně, intenzivní a rovnoměrný žár, nižší spotřebu, méně popela a odpadu. Topit mokrým dřevem znamená přesný opak.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (35)
Lukas B.
5.10.2022 08:40pro ty, co mají doma citlivější váhu (ať už starou lékárnickou nebo novou digitální) a miklrovlnku, mohu doporučit mikrovlnkovou metodu. to znamená že vezmeme poleno, naštípáme na co nejdrobnější třísky, nalámeme je na délky cca 10 cm a dáme do suché čisté zvážené zavařovačky (bez víčka), zvážíme zavařovačku s třískami a šoupneme zavařovačku do mikrovlnky. a několikrát střídavě mikrovlníme a necháme vydýchat (provádíme-li zkoušku u vyštíplého kousku betonu, potom můžeme vlnit hlava nehlava, se dřevem zacházíme opatrněji, abychom nemuseli zasvinit kuchyni hasičákem). nakonec opět zvážíme zavařovačku s vysušenými třískami a pak už s matematickým aparátem v úrovni obecné školy napočítáme procenta vlhkosti.
poznámka: rozmysleme si, co je základ pro procenta. čili jestli vztahujeme procenta k hmotnosti absolutně suchého dřeva (to je správně), nebo hmotnosti vlhkého dřeva. u vlhkostí řádu málo desítek procent je chyba malá, ale u nacucaného dřeva to může páchat nedorozumění. a nedivme se, když u čerstvé balzy bude vlhkost několik stovek procent.
Lukas B.
5.10.2022 09:41 Reaguje na Lukas B.Radim Polášek
6.10.2022 08:21 Reaguje na Lukas B.Minimálně je třeba u mikrovlnky stát a čuchat, jak začne vycházet silná vůně dřeva, už se začíná pálit.
Lukas B.
6.10.2022 09:22 Reaguje na Radim PolášekKrejcar Stanislav
11.10.2022 17:47 Reaguje na Lukas B.Lukas B.
12.10.2022 09:42 Reaguje na Krejcar StanislavMiloš Zahradník
5.10.2022 10:23dam polinko cerstveho dreva ven na ovzdusi. Mam prumerny letni mesic na horach s 100 mm srazek, bude v takovemto pocasi drevo aspon trochu vysychat
- v prumeru bude o mesic o x% sussi - nebo po kazdem vetsim desti zacina ten proces vysychani znovu od nuly?
Je mi jasne ze odpoved pro Znojemsko versus Jizerky/Sumava bude odlisna
Lukas B.
5.10.2022 10:44 Reaguje na Miloš Zahradníkmějme syrové dřevo, na kterém šumí listí a zpívá ptáček. porazíme-li strom, nařežeme a naštípeme, trvá rok až dva než zmizí ona "buněčná" vlhkost, a to prakticky nezávisle na tom, jestli dřevo je nebo není pod střechou, záleží na tom, jestli k němu může vzduch a průvan a slunce (a jak nadrobno je naštípané a jestli leží na hlíně nebo na nějakém roštu třeba z palet). přesně takhle vysychají soušky nastojato v lese a když je v suchém počasí použijete na táborák nebo nařežete do kamen, máte perfektní hořlavé suché dřevo (jako v českém švýcarsku).
když vezmete suché poleno a namočíte jej na dva dny do kýblu, pak nemusí vysychat rok, ale stačí mu pár dní (zase podle průvanu a velikosti polena).
obecně je-li dost velký pozemek, potom je ideální nerovnat syrové dřevo do hraniček hned, ale nechat je pár měsíců "vydýchat" na hrubě sypané hromadě - větší mezery podpoří rychlejší vysychání, a jako bonus se vám budou hraničky méně sesychat a bortit (a padat ježci, jako v té pohádce).
Lukas B.
5.10.2022 10:49 Reaguje na Lukas B.Radim Polášek
6.10.2022 08:28 Reaguje na Miloš ZahradníkKromě toho spodní polínka v hromadě už první rok chytnou hnilobu a potom začne hmoty dřeva a obsahu energie v něm rychle ubývat. Třetí rok můžete mít ze spodních polínek ze dřeva náchylného k hnilobě spíš měkký troud prakticky bez výhřevnosti.
Anyr
5.10.2022 11:50To sem i snad zdá. Jako fakt se dnes píší články o tom, že se nemá topit mokrým dřevem?! Normálně fakt devoluce v praxi. :D
Jarek Schindler
5.10.2022 12:51 Reaguje na AnyrKarel Zvářal
5.10.2022 13:04 Reaguje na Jarek SchindlerSlavomil Vinkler
5.10.2022 13:55 Reaguje na Karel ZvářalRadim Polášek
6.10.2022 17:20 Reaguje na Jarek SchindlerLukas B.
6.10.2022 17:37 Reaguje na Radim PolášekJarek Schindler
6.10.2022 22:03 Reaguje na Lukas B.Radim Polášek
8.10.2022 06:26 Reaguje na Lukas B.Malý ohníček na buřty mokrým dřevem spíš uhasíte, vatru mokrým dřevem rozhoříte ještě víc. Kamna, krb, kotel, zvláště větší, jsou založeny na tom, že se většina tepla od stěn odráží zpět do ohně a tím se proti volnému ohni zvyšuje účinnost a intenzita hoření. Takže tam shoří i mokré dřevo, i když dává málo tepla a víc kouří.
Jarek Schindler
6.10.2022 22:01 Reaguje na Radim PolášekRadim Polášek
8.10.2022 06:41 Reaguje na Jarek SchindlerLukas B.
8.10.2022 09:03 Reaguje na Radim PolášekRadim Polášek
10.10.2022 16:15 Reaguje na Lukas B.Ale se vší úctou, retardéry hoření mají pouze ten vliv, že zvyšují teplotu vznícení té látky, o nějakých pár desítek stupňů. Mohou tedy v nějakých situacích na hraně při nějaké neopatrné manipulaci s ohněm snížit pravděpodobnost vzniku požáru a za některých okolností při požáru snížit rychlost šíření požáru. Nikdy ale neodstraní nebezpečí požáru úplně, protože základní věc při požáru je schopnost té látky hořet neboli vytvářet teplo. A ta schopnost není přimísením retardéru nijak významně snížena. Zvláště pokud je retardés taky organická látka, která při dosažení určité teploty taky hoří.
Neboli retardér hoření snižuje riziko požáru pouze u situací na rozhraní laicky řečeno, "požáru a nepožáru". Jakmile je ale ten oheň dostatečně velký a produkuje dostatečné množství tepla, hoří všechny látky, které mají takové složení, že se mohou chemicky okysličovat za vývinu tepla, retardér neretardér.
Dalibor Motl
5.10.2022 15:30 Reaguje na AnyrRadim Polášek
6.10.2022 08:18Jinak letošním dřevem se dá taky v nouzi topit, stačí akorát základní vyschnutí, v nouzi jen tak 14 dnů v teple a suchu. přirozeně musí s epočítat s tím, že spotřeba dřeva bude znatelně vyšší. Už kvůli tomu, že je vlhké a taky kvůli tomu, že při spalování vlhčého dřeba se musí provádět při větším nadbytku přívodního vzduchu, tudíž spaliny odnášejí do omína víc tepla.
Úplně v nouzi se dá vlhké dřevo sušit v teple či suchu vedle topidla. Nanosí se několikadenní zásoba dřeva a bere se tak, aby tam dřevo v místnosti pár dnů bylo, než na něho přijde řada.
Pokud se nyní doveze mokré dřevo z živého stromu, musí se co nejrychleji naštípat, štípání musí být na co nejmenší kousky a uložit, aby do něho nešla vlhkost ze země a voda ze srážek. Pokud se takhle podaří to dřevo skladovat aspoň do nového roku, než na něho přijde řada, bude už dostatečně suché, aby slušně hořelo.
Radim Polášek
7.10.2022 08:23 Reaguje na Radim PolášekNavlhčení hranice dřeva z boků srážkami hnanými větrem moc nevadí, protože v běžně větrném prostředí to bývá velmi málo a většinou to velmi rychlem zase větrem vyschne.
Taky se dá s úspěchem využít sluneční energie. Když má člověk v baráku střechu starého typu neboli jenom krov a na něm krytina bez izolace. Hlavně pokud je to plech, je tam za slunečných dnů od jara do podzimu slušně vysoká teplota a dřevo vysychá podstatně rychleji. Na úplné vyschnutí dřeva stačí s přehledem jedno léto. Ovšem takové střechy jsou dnes proti bruselských směrnicícm, a tak by byl asi problém takovou střechu udělat na novostavbě.
Radim Polášek
7.10.2022 08:24 Reaguje na Radim Polášekvladimír šmídl
9.10.2022 13:42 Reaguje na Radim Polášeka kotel doplnit o kondenzační část.Ta prodraží kotel natolik, že je lepší sušit dříví předem.