Nastražené GPS lokátory v elektronice. Organizace odhaluje, že toxický odpad končí i na obyčejné skládce
„Snažili jsme se simulovat situaci občana Prahy - vysloužilou elektroniku jsme během července odvezli do pražských sběrných dvorů (do červených kontejnerů pro elektroniku). Pár kusů jsme také odložili u těchto kontejnerů, což je častý nešvar zbavování se odpadu. Mimo Prahu jsme pak umístili 5 kusů elektroniky, konkrétně do Moravskoslezského kraje,” popisuje Markéta Möller z Arniky experiment, kterým se organizace inspirovala u americké organizace BAN. Právě ta stála u odhalení transferu staré elektroniky do rozvojových zemí z Německa, Itálie, Španělska nebo Británie či Irska.
Tento odpad totiž často a nelegálně posílám z Evropy a USA do rozvojových zemí, kde se rozebírá za nevyhovujících podmínek ohrožujících zdraví lidí a životní prostředí, její nepotřebné části se pak pálí na otevřeném ohni.
Z 25 kusů elektroniky s nastraženými GPS bylo 15 kusů svezeno do zpracovatelských míst po České republice nebo ještě čeká ve sběrných dvorech. Jedno zařízení se dostalo z pražského sběrného dvora až do recyklační dílny v Německu. Proč tomu tak je, není Arnice známo. Dalších 9 kusů elektroniky putuje mezi lidmi a jeden monitor bohužel skončil na oficiální skládce odpadu Modlany v Ústeckém kraji.
„Tento monitor zrovna obsahoval kadmium, olovo a rtuť. Skládka zde žádnou vinu nenese, protože se jednalo o monitor odložený u kontejneru, ale jak už jsme zmiňovali, je to poměrně častý způsob, jakým se lidé elektoodpadu zbavují - neuvědomují si, že tato elektronika pak ohrožuje okolní prostředí. Dobrou zprávou na druhou stranu je, že sběr elektroniky u nás vcelku funguje, až na příklad se skládkou. Jedná se ale samozřejmě o současný stav, GPS jsou stále aktivní, mohou se tedy ještě dostat na jiná místa, proces vývozu může trvat v řádu měsíců nebo dokonce déle. Tuto kapitolu proto ještě zcela neuzavíráme,” doplnila Markéta Möller z programu Toxické látky a odpady.
„Až příliš mnoho rádoby recyklačních míst jednoduše vyváží odpad do nevyhovujících zařízení v Africe a Asii, nebo jednoduše vyhodí elektroniku na skládky. Veřejnost má právo vědět, kam putuje její odpad. Tleskáme Arnice za to, že používá naše sledovače EarthEye k tomu, aby se dozvěděla pravdu a sdělila ji lidem,” komentoval pokus Jim Puckett, výkonný ředitel Basel Action Network (BAN).
Přečtěte si také |
Recyklace kladivem – jak se rozebírají vysloužilé domácí spotřebičeJednotlivé součástky elektroniky jsou stále hodnotnou komoditou, která se stává zájmem nelegálních aktivit různých „pašeráckých“ skupin. Největší skládka elektrošrotu na světě se nachází v Ghaně, kde Arnika v roce 2019 naměřila historicky zatím nejvyšší množství bromovaných a chlorovaných dioxinů (jedněch z nejtoxičtějších látek vůbec) v tamních slepičích vajíčkách.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (3)
Miroslav Vinkler
8.12.2021 11:43Pokud EU jasně tyto praktiky nezakáže anebo nebude tvrdě sankcionovat , jsou kecy o cirkulární ekonomice pouze odvarem z makovic pro oblbování veřejnosti.
Stejně jako celý gryndýl !