Oběhové čerpadlo – nenápadný, ale přesto spotřebič
9.3.2021 15:31 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Oběhové čerpadlo. Běží pořád. Mělo by proto být úsporné. Ilustrační snímek.
Oběhové čerpadlo je zařízení, které rozvádí z kotle nebo zásobníku teplou vodu do radiátorů v bytě či domě. Jedná se o elektrický motor, který je v běhu vždy, kdy vytápíme. Oběhové čerpadlo tedy používáme podstatnou část roku, např. 4000-5000 hodin ročně. Oběhové čerpadlo se může používat také pro rozvod teplé vody, takže je v chodu po celý rok. Vzhledem k tomu, že mezi oběhovými čerpadly jsou velké rozdíly v účinnostech, je vhodné při rekonstrukci, zateplení nebo novostavbě vybrat úsporný model.
Nejstarší oběhová čerpadla jsou jednoduché asynchronní motory běžící na plné otáčky po celou dobu. Taková čerpadla mohou mít poměrně velkou spotřebu, která může činit až 10 % spotřeby rodinného domu. Moderní oběhová čerpadla oproti tomu nabízejí podstatně vyšší účinnost a možnost regulace otáček. Spotřeba takového moderního oběhového čerpadla může být čtvrtina toho původního a investice se může vrátit velmi rychle.
Kdy se zaměřit na výměnu oběhového čerpadla?
Na výměnu oběhového čerpadla bychom se měli zaměřit kdykoliv, kdy rekonstruujeme otopnou soustavu, rozvod teplé vody, při zateplení domu nebo výměně kotle. Je důležité předejít tomu, aby oběhové čerpadlo bylo zbytečně předimenzované a kdy bychom nevyužili celý výkon čerpadla. Pokud s otopnou soustavou zatím nehodláte nic dělat, zvažte alespoň návštěvu odborníka, který posoudí účinnost a seřízení čerpadla a celé otopné soustavy (i kvalitní seřízení může výrazně zvýšit účinnost).
Jak vybrat oběhové čerpadlo?
Pro správné dimenzování je klíčová hodnota dopravního tlaku čerpadla či dopravní výšky čerpadla. Správné dimenzování je vhodné nechat na odbornících. Hodnota závisí na počtu otopných těles, druhu vytápění, počtu podlaží, apod. Dobrý návrh otopné soustavy není jednoduchý.
Lze nicméně jednoduše ovlivnit účinnost oběhového čerpadla. Evropská legislativa zavedla tzv. index energetické účinnosti (EEI), díky kterému můžeme oběhová čerpadla jednoduše porovnat právě s ohledem na účinnost. EEI musí být označen na typovém štítku, balení a v technické dokumentaci. Čím nižší je EEI, tím je produkt účinnější. V současnosti jsou na trhu dostupná oběhová čerpadla s EEI 0,23 a nižší. Evropský projekt HACKS doporučuje EEI ≤ 0,18, což zaručuje skutečně úsporné produkty a přitom stále velmi širokou nabídku na evropském i českém trhu.
Kolik opravdu ušetříme?
S účinným oběhovým čerpadlem můžeme ušetřit tisíce korun ročně. Samozřejmě to závisí především na vyměňovaném čerpadle, nicméně původní staré oběhové čerpadlo může mít roční spotřebu např. 650-700 kWh (cena za elektrickou energii přibližně 3000 Kč za rok). Spotřeba moderního úsporného čerpadla může být např. 50-80 kWh (200-300 Kč). Návratnost opatření je tedy poměrně rychlá a doporučovaná.
reklama
Michal Staša
Autor pracuje pro SEVEn, The Energy Efficiency Center. Je také tvůrcem webu Světloblog.
Dále čtěte |
Expert: Firmy často klamou spotřebitele zavádějícími tvrzeními o udržitelnosti
Co všechno o výrobku prozradí energetický štítek?
DPA: Stane se letos z vydry nové trendové zvíře místo jednorožce?
Další články autora |
Rozlučte se se zářivkami a halogenovými žárovkami
Zákaz špinavých kotlů odložen o dva roky. Jak je nejlépe využít?Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (37)
DA
Luboš Horáček
9.3.2021 17:384erpadlo samozřejmě neběží po celé topné období, ale pouze v době topení. Já topím cca 4 hodiny denně a čerpadlo pak dobíhá asi š hodiny. Takže 7 hodin denně po dobu 5ti měcíců. Všechna moderní čerpadla mají stejnou spotřebu. Ale kdo chce hodně šetřit může mít systém na samotíž. Podle mne zbytečný článek.
Odpovědět
TZ
Tomáš Zeman
9.3.2021 19:32 Reaguje na Luboš HoráčekJenže mít topení samotíž nezáleží na chuti ušetři, ale na proveditelnosti. A spousta lidí jí mít nemůže. Sice je fajn, že je to nezávislé na elektřině, ale stejně většina kotlů potřebuje elektřinu a u novostaveb myslím vyjde levněji elektřina než stavět kvůli samotíži sklep.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
12.3.2021 15:03 Reaguje na Luboš HoráčekBohužel se už nedělají nebo téměř nedělají kotle na samotíž a i s dalšími komponenty je problém, například s expanzkou.
Odpovědět
Katka Pazderů
9.3.2021 18:48Mě oběhové čerpadlo také běhá, když zrovna topím. Což bývá tak 4 hodiny. Navíc mám systém na samotíž, takže čerpadlo použiji, jen když potřebuji dostat teplo do přízemí. Do podkroví teče teplo samo. Topíme od pulky listopadu do pulky března, nějakých 120 dní, letos asi více. Takže mě to vychází na běh čerpadla 7 hodin denně, 840 hodin ročně. Při 40 W je to za 1000 hodin nějakých 40 kWh, což mě stojí při 3 kč/kWh nějakých 120 kč ročně. A to jsou jen 4 bochníky chleba.
Pěkný článek, ale kdyby se zabýval úsporami energií obecně, byl by lepší.
Odpovědět
Pěkný článek, ale kdyby se zabýval úsporami energií obecně, byl by lepší.
MS
Michal Staša
9.3.2021 19:04 Reaguje na Katka PazderůMá příkon vašeho čerpadla skutečně 40 W? Každopádně se to jeví tak, že vy úsporu v oběhovém čerpadle nenaleznete.
Odpovědět
JH
Jaromír Husařík
9.3.2021 19:32 Reaguje na Michal StašaA proč ne? Mám čerpadlo Grundfoss Alfa 2, které má funci AUTOADAPT. Dokáže jet i pod 10W. A ve spojení s regulací Danfoss Living Connect, je to velmi úsporné.
Odpovědět
MS
Michal Staša
10.3.2021 11:13 Reaguje na Jaromír HusaříkUrčitě je to možné, ale celá koncepce článku byla myšlena jako připomínka, že můžeme mít ve sklepě starý spotřebič s velkou spotřebou. V článku jsou tedy poměřeny především neudržované a staré systémy s těmi novými. U nových čerpadel bude samozřejmě úspora minimální.
Odpovědět
DA
DAG
10.3.2021 08:22 Reaguje na Katka PazderůTo je asi poznatek všech co tady píší. Máte přehled ;)
Jen mě zaráží, že autor pracuje v oboru, napíše takový článek a ještě ho dá na ekolist.
Klikl jsem na stránky a zjistil, že je to neziskovka. Po takových článcích se člověk nemůže divit, že všichni v neziskovkách vidí jen příživníky. Škoda, že poškozuje i ostatní neziskové společnosti.
Odpovědět
Jen mě zaráží, že autor pracuje v oboru, napíše takový článek a ještě ho dá na ekolist.
Klikl jsem na stránky a zjistil, že je to neziskovka. Po takových článcích se člověk nemůže divit, že všichni v neziskovkách vidí jen příživníky. Škoda, že poškozuje i ostatní neziskové společnosti.
MS
Michal Staša
10.3.2021 11:18 Reaguje na DAGČlánek jsem napsal v rámci projektu HACKS, který se zaměřuje na úspory ve vytápění a chlazení v domácnostech. Určitě budu rád, pokud mi napíšete, které informace se vám nezdají. Můžeme to prověřit. Můj email je michal.stasa@svn.cz Děkuji
Odpovědět
MG
Milan G
11.3.2021 23:08 Reaguje na Katka PazderůTo je famózní, topit jen 120 dnů. Když to vezmu tady u nás cca sedm měsíců topíme, tři měsíce musíme přitápět a ty dva měsíce nemusíme topit. Holt Krušné hory.
Odpovědět
TZ
Tomáš Zeman
9.3.2021 19:26Proč je ten článek tak zavádějící a nesmyslný ? Mám čerpadla dvě, ale jak už tady bylo uvedeno, čerpadla neběží pořád. Jedno jestli kotlový okruh/v případě akumulační nádrže/ nebo topný. Prostě vždycky jdou jen část den podle toho jak je termostaty spínají. Průměrně ročně max. 3000 hod. A z toho je část na noční proud, takže při těch celkových 55 W se jedná o pár stovek a ne tisíce.
Odpovědět
MS
Michal Staša
10.3.2021 11:21 Reaguje na Tomáš ZemanDíky za reakci. Samozřejmě vždy záleží co s čím srovnáváte. Článek není odborný, ale má za úkol informovat veřejnost o tom, že ve sklepě můžeme mít žrouta energie. Pokud srovnáváte relativně novou otopnou soustavu, tak úspory budou minimální. Dimenzování čerpadla a tedy jeho příkon samozřejmě souvisí i s velikostí vytápěného objektu. U menšího RD mohou být čísla o trochu menší. Napište mi klidně na michal.stasa@svn.cz a můžeme ty konkrétní čísla probrat. Díky.
Odpovědět
Tj
Tomáš jedno
9.3.2021 19:30jak udělat článkovou bombu:
vemte absolutní až nereálná čísla, násobte je počtem dalších absolutních čísel a počítej s demencí u čtenáře...
prosím vygoglete mi 700 W oběhové čerpadlo pro normální domací rozvody.
Odpovědět
vemte absolutní až nereálná čísla, násobte je počtem dalších absolutních čísel a počítej s demencí u čtenáře...
prosím vygoglete mi 700 W oběhové čerpadlo pro normální domací rozvody.
JČ
Jirka Černý
9.3.2021 19:43 Reaguje na Tomáš jednoMyslím že je 700W tak středně velké kalové čerpadlo pro domácí použití.
Odpovědět
MS
Michal Staša
10.3.2021 11:23 Reaguje na Tomáš jednoPokud uvedenou spotřebu vztáhnete k uvedené době využití ve starých otopných soustavách, tak vám vyjde zcela jiný příkon. 700W čerpadlo je jinak samozřejmě příliš.
Odpovědět
jh
jaroslav hes
10.3.2021 00:29Proto jsem postavil poctivej barák se sklepem a ne ten panelákovej byt naležato jako stavěj náplavy z Prahy a topím zadarmo samotíží. A ani mě nenapadne vyměnit starej dobrej ŽDB kotel za novej -prý ekologický kotel!!!
Odpovědět
JD
Jiří Daneš
10.3.2021 16:28 Reaguje na jaroslav hesS ekologičností kotlů je to tak, že na spálení, na příklad 12 kg uhlíku v palivu, spotřebujete 32kg kyslíku ze vzduchu a vyrobíte tím spálením 44 kg kysličníku uhličitého, který je mírně těžší než vzduch a drží se při zemi.
Příklad jsem zjednodušil a použil jsem atomovou váhu C a molekulovou váhu O2 a CO2 vyjádřenou v kg a uvedl jsem úplné spálení uhlíku.
Ve skutečnosti v žádném topeništi nedojde k dokonalému spálení C na CO2, ale část odejde z topeniště jako CO (kysličník uhelnatý), ten je lehčí než vzducha stoupá vzhůru až do ozonové vrstvy atmosféry, kde se tím ozonem teprve oxiduje na CO2 a klesá k zemi. Pokud topeniště produkuje i černý kouř, tak se v něm nespálí všechen uhlík z paliva a to černé v kouři je nespálený uhlík, o tu váhu černých sazí jsou potom emise obou kysličníků uhlíku nižší.
Odpovědět
Příklad jsem zjednodušil a použil jsem atomovou váhu C a molekulovou váhu O2 a CO2 vyjádřenou v kg a uvedl jsem úplné spálení uhlíku.
Ve skutečnosti v žádném topeništi nedojde k dokonalému spálení C na CO2, ale část odejde z topeniště jako CO (kysličník uhelnatý), ten je lehčí než vzducha stoupá vzhůru až do ozonové vrstvy atmosféry, kde se tím ozonem teprve oxiduje na CO2 a klesá k zemi. Pokud topeniště produkuje i černý kouř, tak se v něm nespálí všechen uhlík z paliva a to černé v kouři je nespálený uhlík, o tu váhu černých sazí jsou potom emise obou kysličníků uhlíku nižší.
JD
Jiří Daneš
10.3.2021 16:39 Reaguje na Jiří DanešJeště bych si dovolil dodat, že i u kotlů nejmodernějších platí pro spalování zákon o stálých poměrech slučovacích, a to tak, že neměně a bez výjimky. Tedy bez závislosti na počtu a modernosti regulačních prvků, či konstrukci topeniště. Je možné tedy jen lépe čí hůře využít energie obsažené v topivu, ale při lepším využití topiva, jsou zase vyšší okamžité exhalace skleníkových plynů.
Odpovědět
RM
Robert Malík
10.3.2021 10:47Nevíte jak je to s možností vypínat oběhové čerpadlo u podlahového vytápění během topné sezony?
Zapínání čerpadla mám řešené ručně vypínačem - zima zapnu, jinak vypnuto. Když jsem se ptal proč si to nespíná kotel, tak mi bylo řečeno že u podlahového vytápění "je to tak lepší".
Z pohledu spotřeby mi samozrejme ten 40W provoz 24h/den během celé topné sezony uplně nejlepší nepřijde.
Odpovědět
Zapínání čerpadla mám řešené ručně vypínačem - zima zapnu, jinak vypnuto. Když jsem se ptal proč si to nespíná kotel, tak mi bylo řečeno že u podlahového vytápění "je to tak lepší".
Z pohledu spotřeby mi samozrejme ten 40W provoz 24h/den během celé topné sezony uplně nejlepší nepřijde.
KP
Karel Ploranský
10.3.2021 17:17Připadá mi, že je to stejná či posobná bouře ve sklenici vody, jako s mnohými jinými spotřebiči.
Typicky žárovka:
Svítí se především v zimě. Tedy v období, kdy se topí. Klasická vláknová žárovka promění jen asi 5 až 10 % přivedené energie na světlo, ten zbytek vyzáří ve formě tepla. Čili její účinnost je mizerná. Ale proč by mi to mělo tak moc vadit, když to teplo v baráku potřebuji?
Čili platit o řád vyšší cenu za tzv. úsporné žárovky dává plný smysl jen u venkovního osvětlení, nebo ve sklepě kde chci mít chlad.
Což ovšem bruselský byrokrat není schopen dovodit; tak levné a dobré klasické žárovky prostě zakáže. A má pocit, že zachránil svět.
No - a kam se poděje ztrátová energie ve formě tepla, která vzniká za provozu oběhového čerpadla? Inu - z největší části do té vody, kterou čerpadlo tlačí do topného systému!
A tím pádem ani tato energie ve skutečnosti neznamená ztrátu, nad kterou by si měl někdo příliš lámat hlavu.
Odpovědět
Typicky žárovka:
Svítí se především v zimě. Tedy v období, kdy se topí. Klasická vláknová žárovka promění jen asi 5 až 10 % přivedené energie na světlo, ten zbytek vyzáří ve formě tepla. Čili její účinnost je mizerná. Ale proč by mi to mělo tak moc vadit, když to teplo v baráku potřebuji?
Čili platit o řád vyšší cenu za tzv. úsporné žárovky dává plný smysl jen u venkovního osvětlení, nebo ve sklepě kde chci mít chlad.
Což ovšem bruselský byrokrat není schopen dovodit; tak levné a dobré klasické žárovky prostě zakáže. A má pocit, že zachránil svět.
No - a kam se poděje ztrátová energie ve formě tepla, která vzniká za provozu oběhového čerpadla? Inu - z největší části do té vody, kterou čerpadlo tlačí do topného systému!
A tím pádem ani tato energie ve skutečnosti neznamená ztrátu, nad kterou by si měl někdo příliš lámat hlavu.
JD
Jiří Daneš
10.3.2021 19:55 Reaguje na Karel PloranskýSprávná úvaha, brilantní. Jenže výrobci úsporných čerpadel a nabízeči "spoření" elektřiny výměnou čerpadla a instalací systémů regulace doby chodu čerpadla, Vám za ni nepoděkují. Spíše naopak.
Odpovědět
MS
Michal Staša
10.3.2021 21:20 Reaguje na Karel PloranskýJá si dovolím vystoupit z role autora článku a okomentovat váš příspěvek jako člověk, který se zabývá světelnou technikou. Mýlíte se, neboť teplý vzduch jde nahoru a svítíme obvykle odshora dolů. Samozřejmě se světelné zdroje promítají do celkové energetické bilance, ale asi se shodneme, že bychom spotřebiče měli vytvářet a užívat k tomu, k čemu jsou skutečně určeny. Topit zdroji tepla, svítit světelnými zdroji. Kombinovat to můžeme efektivně v teráriu pro želvu, ale ne v našich bytech. Navíc je třeba zmínit, že obyčejná žárovka (100 W) má světelnou účinnost jen pouze cca 2 % (10 lm/W), takže ta účinnost svícení je skutečně mimořádně nízká; tímto spotřebičem pak topíte i při vlahém a teplém podzimu, v létě večer atd.
Odpovědět
KP
Karel Ploranský
11.3.2021 11:00 Reaguje na Michal StašaPravdu máme oba.
To, že teplo ze žárovky stoupá vzhůru, zatímco mně by bylo milejší kdyby mi ohřívala nohy, je pravda. Ale zrovna tak je pravda, že to teplo - ať nahoře, nebo dole, pořád JE v té místnosti. Když zvýší teplotu stropu, strop sálá směrem dolů. Ostatně existují systémy stropního vytápění (Crittal).
Když jde o to, že teplo ze žárovky je někdy vítané, ale jindy opravdu nežádoucí, musím se zamyslet a porovnat DOBY, PO KTERÉ JEDEN ČI DRUHÝ STAV TRVÁ. A tady jednoznačně platí, že v teplém období, kdy teplo ze svítidla nechci, je den delší a počet hodin svícení je výrazně až násobně menší.
A nejen to: I ve vlahém letním podvečeru si v pergole lidé (zejména dámy) celkem záhy oblékají svetříky a bundy...
Já vůbec nevyzývám k tomu, aby se "topilo světelnými zdroji". Já jen poukazuji na to, že účinnost zdrojů světla je problém, kterému se připisuje mnohonásobně větší význam, než si opravdu zaslouží.
A že drastický cenový rozdíl mezi klasickou žárovkou a tou "úspornou" znamená, že reálný přínos je velmi, opravdu velmi sporný.
A to nemluvím o tom, že v praxi ty drahé žárovky ani náhodou nedosahují proklamovanou životnost (že neodejde zdroj světla jako takový, ale předřadník, mne jako spotřebitele nezajímá), takže za dobu, po kterou vesele vydržely svítit klasické žárovky, si běžíte koupit ty úžasné nové klidně i třikrát. Což bohužel platí i u značkových výrobků, nejen u těch no-name.
A nakonec: Výroba těch moderních je nesrovnatelně náročnější jak technologicky, tak materiálově. Ostatně to, že jsou dražší, samozřejmě odráží právě tu velkou náročnost. Spotřebovávají se Vzácnější suroviny, které se dopravují na větší vzdálenost atd., atd.
Kdyby si někdo dal práci opravdu poctivě a svědomitě to VŠECHNO vzít v úvahu a zkalkulovat, výsledek by možná byl velmi překvapivý a vůbec bych se nedivil, kdyby to nakonec vyšlo ve prospěch klasické žárovky.
Připouštím, že u oběhových čerpadel to není tak výrazné. Mezi těmi vymazlenými a těmi primitivními asi není tak velký rozdíl v pořizovací ceně, ani v množství a vzácnosti použitých materiálů. Ale v principu to je stejné, i tak to považuji za marginální problém. Při řešení otopného systému jsou možnosti úspor, na které je určitě mnohem důležitější se soustředit.
Odpovědět
To, že teplo ze žárovky stoupá vzhůru, zatímco mně by bylo milejší kdyby mi ohřívala nohy, je pravda. Ale zrovna tak je pravda, že to teplo - ať nahoře, nebo dole, pořád JE v té místnosti. Když zvýší teplotu stropu, strop sálá směrem dolů. Ostatně existují systémy stropního vytápění (Crittal).
Když jde o to, že teplo ze žárovky je někdy vítané, ale jindy opravdu nežádoucí, musím se zamyslet a porovnat DOBY, PO KTERÉ JEDEN ČI DRUHÝ STAV TRVÁ. A tady jednoznačně platí, že v teplém období, kdy teplo ze svítidla nechci, je den delší a počet hodin svícení je výrazně až násobně menší.
A nejen to: I ve vlahém letním podvečeru si v pergole lidé (zejména dámy) celkem záhy oblékají svetříky a bundy...
Já vůbec nevyzývám k tomu, aby se "topilo světelnými zdroji". Já jen poukazuji na to, že účinnost zdrojů světla je problém, kterému se připisuje mnohonásobně větší význam, než si opravdu zaslouží.
A že drastický cenový rozdíl mezi klasickou žárovkou a tou "úspornou" znamená, že reálný přínos je velmi, opravdu velmi sporný.
A to nemluvím o tom, že v praxi ty drahé žárovky ani náhodou nedosahují proklamovanou životnost (že neodejde zdroj světla jako takový, ale předřadník, mne jako spotřebitele nezajímá), takže za dobu, po kterou vesele vydržely svítit klasické žárovky, si běžíte koupit ty úžasné nové klidně i třikrát. Což bohužel platí i u značkových výrobků, nejen u těch no-name.
A nakonec: Výroba těch moderních je nesrovnatelně náročnější jak technologicky, tak materiálově. Ostatně to, že jsou dražší, samozřejmě odráží právě tu velkou náročnost. Spotřebovávají se Vzácnější suroviny, které se dopravují na větší vzdálenost atd., atd.
Kdyby si někdo dal práci opravdu poctivě a svědomitě to VŠECHNO vzít v úvahu a zkalkulovat, výsledek by možná byl velmi překvapivý a vůbec bych se nedivil, kdyby to nakonec vyšlo ve prospěch klasické žárovky.
Připouštím, že u oběhových čerpadel to není tak výrazné. Mezi těmi vymazlenými a těmi primitivními asi není tak velký rozdíl v pořizovací ceně, ani v množství a vzácnosti použitých materiálů. Ale v principu to je stejné, i tak to považuji za marginální problém. Při řešení otopného systému jsou možnosti úspor, na které je určitě mnohem důležitější se soustředit.
MS
Michal Staša
11.3.2021 14:09 Reaguje na Karel PloranskýJeště bych doplnil, že odporový ohřev elektrickou energií je ten nejdražší, který známe. Tudíž i topení světelnými zdroji je poměrně drahé. Dost levnější je topit plynem či popř. TČ. Vaše negativní zkušenosti s moderními zdroji nemáte sám, ale dosti často za tím stojí nedobrý výběr levných typů. Před 2 lety jsem se přestěhoval, byt vybavil novými LED, neměnil jsem zatím ani jednu... Nesvítím málo... Podívejte se např. sem: https://www.svetloblog.cz/index.php?blog=nemam-rada-usporne-zarovky
Odpovědět
KP
Karel Ploranský
11.3.2021 20:15 Reaguje na Michal StašaNemohu se zbavit dojmu, že je to tak trochu "já o voze, vy o koze".
Nic z toho co píšete NEPOPÍRÁM - ale trvám si na svém, že jak u čerpadel, o kterých tahle diskuse je, tak u těch žárovek (ale i leckde jinde) se z malého problému zbytečně dělá velký.
Jiný příklad: Veškerá světová doprava se na emisích CO2 podílí nejvýše 10 %. A když z té veškeré dopravy vyčlením jen samotná osobní auta, tak je to vlastně skoro o ničem. Ale EU vidí záchranu světa v tom, že už pilně pracuje na ÚPLNÉM ZÁKAZU výroby a prodeje aut se spalovacími motory!.. Typický příklad toho, jak se problému ve srovnání s jinými vlastně malému věnuje nepřiměřeně velká pozornost. Zajíc je loven lodním kanonem ráže 450 mm...
Holt stejně jako je pro kohosi výhodnější vyrábět a prodávat místo levných žárovek ty drahé, někdo jiný zase potřebuje bohatnout na výrobě baterií do elektroaut, u kterých nejsou potřebné nijak zvášť hluboké znalosti, aby si člověk spočítal, že ta svět opravdu nezachrání. Ani náhodou ne...
Mně prostě z principu vadí přístup typu "úspora musí bejt, ať to stojí, co to stojí!".
Odpovědět
Nic z toho co píšete NEPOPÍRÁM - ale trvám si na svém, že jak u čerpadel, o kterých tahle diskuse je, tak u těch žárovek (ale i leckde jinde) se z malého problému zbytečně dělá velký.
Jiný příklad: Veškerá světová doprava se na emisích CO2 podílí nejvýše 10 %. A když z té veškeré dopravy vyčlením jen samotná osobní auta, tak je to vlastně skoro o ničem. Ale EU vidí záchranu světa v tom, že už pilně pracuje na ÚPLNÉM ZÁKAZU výroby a prodeje aut se spalovacími motory!.. Typický příklad toho, jak se problému ve srovnání s jinými vlastně malému věnuje nepřiměřeně velká pozornost. Zajíc je loven lodním kanonem ráže 450 mm...
Holt stejně jako je pro kohosi výhodnější vyrábět a prodávat místo levných žárovek ty drahé, někdo jiný zase potřebuje bohatnout na výrobě baterií do elektroaut, u kterých nejsou potřebné nijak zvášť hluboké znalosti, aby si člověk spočítal, že ta svět opravdu nezachrání. Ani náhodou ne...
Mně prostě z principu vadí přístup typu "úspora musí bejt, ať to stojí, co to stojí!".
MS
Michal Staša
12.3.2021 10:31 Reaguje na Karel PloranskýCo se týče aut, tak pomíjíte lokální emise, kterou jsou asi hlavním problémem. Co se týče světelných zdrojů, tak nejde pouze o úsporu energie, ale také úsporu našeho zdraví. Při spalování uhlí, což je v ČR dominantní způsob výroby elektrické energie, uniká do ovzduší nemalé množství rtuti a dalších škodlivin. To nelze pomíjet...
Odpovědět
JD
Jiří Daneš
12.3.2021 13:41 Reaguje na Michal StašaVy o dojmech,"teplo zežárovky je u stropu", já o pojmech a míním těmi pojmy fysikální zákony. Stejně tak Karel Ploranský.
A elektromobily? Stačí sečíst všechny, ale opravdu všechny energetické nároky, počínaje těžbou surovin a konče likvidací po totálním opotřebení (baterie, pneumatiky, vůz) a zjistíme, že auto na běžná paliva jsou mnohem vhodnější, jak z hlediska emisí, tak z hlediska užívání. Chce to jen opravdu beze zbytku sečíst všechno. Stejné je to s biopalivy a vodíkem.
Odpovědět
A elektromobily? Stačí sečíst všechny, ale opravdu všechny energetické nároky, počínaje těžbou surovin a konče likvidací po totálním opotřebení (baterie, pneumatiky, vůz) a zjistíme, že auto na běžná paliva jsou mnohem vhodnější, jak z hlediska emisí, tak z hlediska užívání. Chce to jen opravdu beze zbytku sečíst všechno. Stejné je to s biopalivy a vodíkem.
MS
Michal Staša
12.3.2021 17:03 Reaguje na Jiří DanešPokud sečtete ale opravdu všechno, tak spalováním fosilních paliv do té rovnice přidáváte značnou nerovnost, protože tady ty fosilní paliva nějakou dobu vznikala, ukládal se uhlík, atd. A nyní to v geologicky kratičkém čase vše spálíme. Sečtěte i toto a přestane vám to kompletně vycházet.
Odpovědět
KP
Karel Ploranský
13.3.2021 18:27 Reaguje na Michal StašaHm...
Sice jsme hodně odbočili, ale:
Jednou možná budou elektroauta jezdit na čistou energii. Jednou možná.
Zatím jezdí (a ještě dlouho budou) na energii, z níž je čistý jen ten podíl, který vyrobilo jádro. Podíl solárů je marginální. Takže elektromobily spotřebovávají fosilní paliva úplně stejně jako auta se spalovacími motory. Přesněji - ne úplně stejně. Spotřebovávají jich VÍC, protože jejich energetická účinnost je o dost horší.
Podíl solárů na energetickém mixu se asi bude postupně zvyšovat - ale speciálně u elektroaut se to moc neprojeví. Ona se totiž potřebují nabíjet především v době kdy nejedou - a to je v noci. A jestli mi tu začnete argumentovat možností akumulace elektřiny ze solárů, tak mne rozesmějete. Akumulace v tom měřítku, které by to vyžadovalo, se já, senior, nejspíš nedožiju..
Odpovědět
Sice jsme hodně odbočili, ale:
Jednou možná budou elektroauta jezdit na čistou energii. Jednou možná.
Zatím jezdí (a ještě dlouho budou) na energii, z níž je čistý jen ten podíl, který vyrobilo jádro. Podíl solárů je marginální. Takže elektromobily spotřebovávají fosilní paliva úplně stejně jako auta se spalovacími motory. Přesněji - ne úplně stejně. Spotřebovávají jich VÍC, protože jejich energetická účinnost je o dost horší.
Podíl solárů na energetickém mixu se asi bude postupně zvyšovat - ale speciálně u elektroaut se to moc neprojeví. Ona se totiž potřebují nabíjet především v době kdy nejedou - a to je v noci. A jestli mi tu začnete argumentovat možností akumulace elektřiny ze solárů, tak mne rozesmějete. Akumulace v tom měřítku, které by to vyžadovalo, se já, senior, nejspíš nedožiju..
ms
13.3.2021 13:36 Reaguje na Karel Ploranský
Všech 250 milionů osobních vozů v Evropě vytváří 0,68 % světového znečištění emisemi CO2. Když třetina z toho přejde na elektromobilitu, znečištění klesne na 0,62 %. Ovšem jen za podmínky, že tato elektroauta budou nabíjena pouze OZE. Což asi platí jen pro Norsko a atomovou Francii. Takže idiocie ze strany pseudozelené ideologie, která si z aut udělala fackovacího panáka. Jedno běžné elektroauto kvůli hlavně zátěži při výrobě baterie se ve srovnání s benzínovým autem dostane na CO2 emisní nulu po ujetí 150.000 km. To nenajede nikdy, protože baterka vydrží zhruba polovinu nájezdu. Města potřebují okruhy - Prahu nezachrání elektromobily, když přes Václavák prakticky vede magistrála se 70.000 auty denně. A okruh kolem Prahy ani 30 let po revoluci nikde!
Odpovědět
RP
Radim Polášek
12.3.2021 15:09 Reaguje na Karel PloranskýJestli vám příliš rychle odcházejí i značkové úsporné žárovky, tak možná máte někde v blízkosti připojenou na nízkonapěťové rozvody 3x230/420V nějakou nejspíš fotovoltaickou elektrárnu, která v době přebytku posílá přebytečnou elektřinu do sítě a tím zvyšuje napětí v elektrických rozvodech.
Odpovědět
KP
Karel Ploranský
13.3.2021 18:11 Reaguje na Radim PolášekZajímavý tip.
Poměrně velká "solární farma" je hned za vsí, vzdušnou čarou 850 m od mého domu.
Že bych jim tam ty vadné žárovky nosil k výměně?
Až se tohle dozví pan Hanzl, bude pro něj zklamáním, že FVE ničí zdroje úspor...
Odpovědět
Poměrně velká "solární farma" je hned za vsí, vzdušnou čarou 850 m od mého domu.
Že bych jim tam ty vadné žárovky nosil k výměně?
Až se tohle dozví pan Hanzl, bude pro něj zklamáním, že FVE ničí zdroje úspor...
pp
pavel peregrin
11.3.2021 07:17Někde celkem zbytečné emoce. Samotížný systém vyžaduje všeobecně větší objem vody, i když šikovný topenář umí udělat samotíž i se 70 l vody, jen že nebude topit poslední radiátor- bavíme se o kalsickém topení. Jenže to čerpadlo není samoúčelné a i při samotíži je vždy lepší ho mít, protože umožňuje radiátorům topit naplno. Některé typy radiátorů bez čerpadla topí také, ale ne v celé ploše.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
11.3.2021 12:59 Reaguje na pavel peregrinUpřesnění- samotížný systém jako zálohový, samozřejmě topit radiátory musí všechny.
Odpovědět
ig
11.3.2021 07:44
Je to možná trochu nadsazené, ale takhle já si představuju úsporu energie. Vyhledávat všechny neefektivní technologie, byť zdánlivě marginální a díky technologii zvyšovat jejich účinnost. Automatický systém v moderním RD může mít klidně pět, šest i víc čerpadel a tam už je to znát. Nevím, jestli to už existuje, ale třeba čerpadlo s vestavěným frekvenčákem s otáčkami řízenými automatikou kotle by mohlo být docela zajímavé. I z hlediska jeho životnosti, protože by neběželo pořád naplno. Případně by se dala dvojicí takových čerpadel nahradit dnes běžně používaná kombinace čerpadlo + servoventil, možná by to vyšlo efektivněji. Samozřejmě vše po zahrnutí energie spotřebované na výrobu čerpadla :-)
Odpovědět
RP
Radim Polášek
12.3.2021 15:01To je teda blábol.
Za prvé naše chytrá EU s nikým nevolenými bruselskými úředníky se o své občany v tom směru už dávno postarala a dávno už zakázala takzvaná neúsporná oběhová čerpadla s vyšší spotřebou, takže už hodně let jsou k dostání pouze čerpadla s nejnižším možným příkonem regulovatelná kmitočtovým měničem. Přirozeně čerpadlo, které kdysi stálo 500 Kč, dnes stojí několik tisíc. Takže pokud si ho nedovezete třeba z Ruska nebo neseženete použité někde ve výprodeji, levné a současně výkonné oběhové čerpadlo nemáte.
Za druhé oběhové čerpadlo má výkon o pár desítek wattů menší, takže papírově uspoří, současně ale nemá žádné výkonové rezervy například po případ stárnutí a postupného zanášení topné soustavy. Takže buďto o hezkých pár let dříve než s "neoptimalizovaným" oběhovým čerpadlem musíte topnou soustavu draze rekonstruovat či aspoň nějak vyčistit nebo za větších mrazů budete v domě "klepat kosu". A to se určitě vyplatí.
Za třetí topná soustava je komplexní většinou poměrně složitý systém. Pokud je správně navržena včetně správné regulace, nemá v poměrně dost širokém rozmezí výkon či příkon oběhového čerpadla vliv ani na funkcoi vytápění ani na spotřebu elektřiny. Podstatný totiž není ani tolik příkon toho čerpadla jako objem cirkulované vody a teplo přenášené tou vodou. Pokud je v topné soustavě výkonnější čerpadlo, tak při správně naprojektované a nastavené regulaci přečerpá do radiátorů nebo registrů podlahového vytápění příslušné množství teplé vody prostě dříve a o to dříve taky vypne . A naopak.
Odpovědět
Za prvé naše chytrá EU s nikým nevolenými bruselskými úředníky se o své občany v tom směru už dávno postarala a dávno už zakázala takzvaná neúsporná oběhová čerpadla s vyšší spotřebou, takže už hodně let jsou k dostání pouze čerpadla s nejnižším možným příkonem regulovatelná kmitočtovým měničem. Přirozeně čerpadlo, které kdysi stálo 500 Kč, dnes stojí několik tisíc. Takže pokud si ho nedovezete třeba z Ruska nebo neseženete použité někde ve výprodeji, levné a současně výkonné oběhové čerpadlo nemáte.
Za druhé oběhové čerpadlo má výkon o pár desítek wattů menší, takže papírově uspoří, současně ale nemá žádné výkonové rezervy například po případ stárnutí a postupného zanášení topné soustavy. Takže buďto o hezkých pár let dříve než s "neoptimalizovaným" oběhovým čerpadlem musíte topnou soustavu draze rekonstruovat či aspoň nějak vyčistit nebo za větších mrazů budete v domě "klepat kosu". A to se určitě vyplatí.
Za třetí topná soustava je komplexní většinou poměrně složitý systém. Pokud je správně navržena včetně správné regulace, nemá v poměrně dost širokém rozmezí výkon či příkon oběhového čerpadla vliv ani na funkcoi vytápění ani na spotřebu elektřiny. Podstatný totiž není ani tolik příkon toho čerpadla jako objem cirkulované vody a teplo přenášené tou vodou. Pokud je v topné soustavě výkonnější čerpadlo, tak při správně naprojektované a nastavené regulaci přečerpá do radiátorů nebo registrů podlahového vytápění příslušné množství teplé vody prostě dříve a o to dříve taky vypne . A naopak.
