Přírodní kosmetika? Nic takového neexistuje, tvrdí kanadský chemik

Šampony v přírodě nerostou. Není nic jako přírodní kosmetika. Ilustrační snímek.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Niki Love / Shutterstock.com

V krátkosti to shrnuje Perry Romanowski, chemik a spoluzakladatel kritického blogu BeautyBrains slovy: „Nic jako přírodní kosmetika neexistuje. Tam venku v přírodě nerostou rtěnky, tělové krémy a šampóny. Vše je nějakým způsobem upravené, a ono populární slovo přírodní je jen marketing.“

Nutno dodat, že marketing úspěšný, který datuje svůj vznik k devadesátým letům minulého století. Tehdy se totiž s přírodní kosmetikou roztrhl pytel. „Ale tím, že vezmete standardní produkt, dáte ho do hezké zelené krabičky s obrázkem květin nebo kapek vody, změníte trochu jeho jméno, nezíská nic víc organického nebo botanického, chcete-li přírodního,“ dodává Romanowski.

Slovo bez významu

První problém? Popisné slovo natural, tedy přírodní, nemá žádný zákonem definovaný význam. Je to pravidly nepodchycený termín. Některé kosmetiku produkující společnosti proto nabízí svou vlastní definici. Třeba že většina ingrediencí má svůj původ v rostlinách, které nejsou geneticky modifikované. V zásadě tu ale není žádný legislativní mantinel. Nálepku přírodní může výrobek nést, aniž by se čímkoliv lišil od jiných. „Přírodní kosmetika není k vám či přírodě v zásadě o nic šetrnější, než obyčejná kosmetika,“ říká Romanowski.

Evropa jde v tomhle přeci jen o trochu dál, a uvádí na 1400 látek, které by se v jakékoliv kosmetice objevovat neměly. Kanada si takhle dává pozor na 600 látek, USA jen na třicet. Jedná se o látky škodlivé, zdraví nebezpečné. Jejich faktická nepřítomnost v produktu ale neznamená, že je daný výrobek přírodní. Jen není zdraví uživatelů vyloženě škodlivý. A co znamenají další oblíbená slova marketérů přírodní kosmetiky, termíny jako botanické, bylinkové, rostlinné. Jednoduše řečeno, nic.

Marketingová homeopatie?

Zdálo by se, že tyto produkty musí být ze své podstaty nějak odlišné, ale není tomu tak. Nikdo totiž jasně neříká, jestli se hektolitr tělového mléka stane bylinným poté, co do něj přidáte jednu kapku rostlinné esence, nebo až do něj nasypete nůši listí. „Nejrůznější rostlinné extrakty se stejně v kosmetických přípravcích nevyskytují v koncentracích, při kterých by mohly na lidské tělo nějak působit.“ říká Romanowski. „Takové pojetí kosmetického výrobku vám má zprostředkovat lákavý příběh, ale už ne žádný efekt.“

Bez chemikálií, neboli chemical-free. To už je něco, co v Evropě na kosmetice napsané neuvidíte. Naštěstí. Protože chemickou látkou je v zásadě cokoliv, třeba voda. Takže tvrzení, že nějaký výrobek neobsahuje chemikálie, není jen matoucí, ale přímo lživé. Kanadě nebo ve Státech ale zatím tak daleko nedospěli. Zato v Evropě frčí neméně matoucí popisek dermatologicky testováno. Proč by ne. Ale nic to nevypovídá o tom, jak takový test vlastně dopadl. „Chce to prostě přemýšlet, a ne se jen nechat slepě vést matoucími popisky,“ uzavírá Romanowski.