https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/rehkovnik-syckovnik-a-dalsi.zoo-ostrava-seznamuje-s-ruznymi-ptacimi-budkami
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Rehkovník, sýčkovník a další. Zoo Ostrava seznamuje s různými ptačími budkami

12.11.2020 18:50 | PRAHA (Ekolist.cz)
Lejsek šedý v budce
Lejsek šedý v budce
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Enrico Gombala / Zoo Ostrava
V Zoologické zahradě a botanického parku v Ostravě je rozmístěno celkem 300 ptačích budek nejrůznějších typů. Podle Šárky Novákové, tiskové mluvčí zoo, je každý rok zhruba 250 z nich obsazeno.
 

Budky nahrazují ptákům i dalším živočichům stromové dutiny. Nalézají v nich úkryt, hnízdiště, někteří i zimoviště. Přitom jen malá část z nich si ale umí dutinu sama vytvořit. To zvládnou pouze datlovití ptáci. „Většina ptáků je odkázána na dutiny již existující – buďto vyhnilé nebo vytesané jejich původními obyvateli. Bohužel ale staré stromy, v nichž se nacházejí přirozené hnízdní dutiny, z krajiny mizí, a tak ubývá i možností hnízdění pro dutinové ptáky,“ vysvětluje Otakar Závalský, odborný pracovník zoo a koordinátor biodiverzitních opatření. Doupná místa ale mohou alespoň částečně nahradit umělé hnízdní dutiny, dobře známé ptačí budky.

Není budka jako budka

Sovník – budky velkých rozměrů pro sovy, které jsou umístěné ve větší výšce v lesním prostředí. Rádi je obsazují puštíci obecní. V zoo hnízdí každoročně dva páry.

Sovník
Sovník
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Zoo Ostrava

Sýkorník – nejčastější typ budky používaný u nás. Je dobré vždycky zajistit ochranu jejich obyvatel před predátory. V zoo v těchto budkách hnízdí nejčastěji sýkory koňadry, pak následují sýkory modřinky a v posledních letech stále častěji i lejsci bělokrcí. Dále v nich zahnízdí brhlíci lesní a vrabci polní. Pro přespání je občas využijí i netopýři.

Bezpečný sýkorník
Bezpečný sýkorník
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Enrico Gombala / Zoo Ostrava

Vrabčí panelák – jak už napovídá název, tento typ budek slouží ubývajícím vrabcům domácím. Bohužel, tento druh ze zoo zcela vymizel, takže budky rádi obsadili příbuzní vrabci polní.

Vrabčí panelák
Vrabčí panelák
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Zoo Ostrava

Rehkovník bezpečný – jedná se o typ budky s otevřenou polovinou přední stěny. V zoo jej vyvěšují navíc s ochranou před predátory znemožňující jejich přístup k mláďatům a vajíčkům. Tento typ budky v zoo s oblibou obsazují lejsci šedí, konipasi bílí, červenky obecné a rehci domácí.

Zabezpečený rehkovník
Zabezpečený rehkovník
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Enrico Gombala / Zoo Ostrava

Rorýsovník – budka s rozměry vyhovující rorýsům, kterým ale vždycky trvá několik let než tyto budky obsadí už jenom proto, že dospívají až ve třech letech věku. Tento typ budek v zoo zatím obsadili rehci domácí a vrabci polní.

Rorýsovník
Rorýsovník
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Enrico Gombala / Zoo Ostrava

Sýčkovník – sýčci jsou u nás v současné době zcela na vymření. Přesto jsme pro všechny případy rozmístili několik budek vhodných rozměrů. Zatím tyto budky obsadili rehci zahradní a konipasi bílí.

Sýčkovník
Sýčkovník
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Enrico Gombala / Zoo Ostrava

Šoupálkovník – jedná se o speciální budku bez zadní stěny, která vlastně napodobuje škvíry v kůře a v kmenech typické pro hnízdění šoupálků. V zoo hnízdí oba druhy, šoupálci krátkoprstí i dlouhoprstí.

Šoupálkovník
Šoupálkovník
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Zoo Ostrava

Poštolník – jedná se o větší budky s velkým vletovým otvorem v přední stěně. Tyto budky sice mohou obsadit jak poštolky, tak i kalousi ušatí, ale většinou se v nich usadí, až když jsou v okolí dostatečně rozmnožení hraboši polní. V zoo se zatím v těchto budkách pravidelně usazují veverky a po vyvedení mláďat i sršni.

„Existuje samozřejmě daleko více typů budek, které jsou v naší přírodě s úspěchem používané, a u některých druhů se jedná o naprosto zásadní opatření k jejich přetrvání u nás, například raroh velký, sova pálená, hohol severní,“ dodává Otakar Závalský.

Po vyhnízdění ptáků se budky stávají domovem pro nesčetné druhy bezobratlých živočichů, ať už se jedná o pavouky, vosy, noční motýly, škvory, ploštice, střevlíky, čmeláky, stínky a mnoho dalších. I těmto druhům zoo přeje, aby v budkách vychovaly následné generace. Případné a nutné podzimní čištění už na ně nemá negativní vliv.

Některé ptačí obyvatele budek v Zoo Ostrava zachycuje video:


reklama

Ptačí budky v ostravské zoo a jejich obyvatelé

předchozí    další
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Enrico Gombala / Zoo Ostrava
















 

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (8)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

12.11.2020 07:50
U budek velmi záleží na místě instalace, tzn. pokud možno na hladké stěny (stodola, plecháč) či kmeny (buk). Skutečně bezpečný před predátory je jen sýkorník, a i tak při zavěšení v lese jej může obsadit (predovat) plch nebo myšice. U rorýsů je nutné instalovat od 10 m výše (ideální činžáky), aby mláďata mohla bezpečně nabrat výšku a neskončila na zemi. U rehkovníků ta zamřížovaná předkomůrka může být i o pár cm delší, bo jinak kuna či sojka na mláďata dosáhne přímo, nebo tahá vyčuhující výstelku i s obsahem hnízda.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

12.11.2020 10:03 Reaguje na Karel Zvářal
Největší problém mám právě u těch sýkorníků se strakapoudem. Ročně minimálně dvě až tři budky zničeny.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

12.11.2020 10:26 Reaguje na Jarek Schindler
Zkusil jste to oplechovat jako to mají ve videu na budce s brhlíkem?
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

12.11.2020 14:43 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
To by musela být plechová celá budka. Ten strakapoud to načne kdekoliv se mu zlíbí.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

13.11.2020 22:02 Reaguje na Jarek Schindler
Díky za info. To jsem nevěděl. A máte pravdu, že kompletně opancéřovaná budka by byl nesmysl.
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

12.11.2020 13:20
Ano, je třeba podporovat rozmnožování ptactva, aby bylo co střílet, neb jak tvrdil jakýsi pan Pavel Jakeš před soudem v Manchesteru, střílení ptáků v parku je v ČR běžnou zábavou. viz https://blisty.cz/art/101791-jak-cesi-posiluji-mezinarodne-dobrou-povest-ceske-republiky.html
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

13.11.2020 10:48 Reaguje na Jaroslav Štemberk
Celá kauza ukazuje na tupost některých soudců. Střelba na zpěvné ptactvo není nikde v Evropě povolena, dokonce ani v Itálii, kde je to oblíbená "zábava" některých lidí.
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

13.11.2020 17:00 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
(V Itálii se ptáci hlavně chytali do sítí (tenat) nebo na lep. Některé druhy zpěvného ptactva tam byly loveny i ke konzumaci.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist