Rehkovník, sýčkovník a další. Zoo Ostrava seznamuje s různými ptačími budkami
Budky nahrazují ptákům i dalším živočichům stromové dutiny. Nalézají v nich úkryt, hnízdiště, někteří i zimoviště. Přitom jen malá část z nich si ale umí dutinu sama vytvořit. To zvládnou pouze datlovití ptáci. „Většina ptáků je odkázána na dutiny již existující – buďto vyhnilé nebo vytesané jejich původními obyvateli. Bohužel ale staré stromy, v nichž se nacházejí přirozené hnízdní dutiny, z krajiny mizí, a tak ubývá i možností hnízdění pro dutinové ptáky,“ vysvětluje Otakar Závalský, odborný pracovník zoo a koordinátor biodiverzitních opatření. Doupná místa ale mohou alespoň částečně nahradit umělé hnízdní dutiny, dobře známé ptačí budky.
Není budka jako budka
Sovník – budky velkých rozměrů pro sovy, které jsou umístěné ve větší výšce v lesním prostředí. Rádi je obsazují puštíci obecní. V zoo hnízdí každoročně dva páry.
Sýkorník – nejčastější typ budky používaný u nás. Je dobré vždycky zajistit ochranu jejich obyvatel před predátory. V zoo v těchto budkách hnízdí nejčastěji sýkory koňadry, pak následují sýkory modřinky a v posledních letech stále častěji i lejsci bělokrcí. Dále v nich zahnízdí brhlíci lesní a vrabci polní. Pro přespání je občas využijí i netopýři.
Vrabčí panelák – jak už napovídá název, tento typ budek slouží ubývajícím vrabcům domácím. Bohužel, tento druh ze zoo zcela vymizel, takže budky rádi obsadili příbuzní vrabci polní.
Rehkovník bezpečný – jedná se o typ budky s otevřenou polovinou přední stěny. V zoo jej vyvěšují navíc s ochranou před predátory znemožňující jejich přístup k mláďatům a vajíčkům. Tento typ budky v zoo s oblibou obsazují lejsci šedí, konipasi bílí, červenky obecné a rehci domácí.
Rorýsovník – budka s rozměry vyhovující rorýsům, kterým ale vždycky trvá několik let než tyto budky obsadí už jenom proto, že dospívají až ve třech letech věku. Tento typ budek v zoo zatím obsadili rehci domácí a vrabci polní.
Sýčkovník – sýčci jsou u nás v současné době zcela na vymření. Přesto jsme pro všechny případy rozmístili několik budek vhodných rozměrů. Zatím tyto budky obsadili rehci zahradní a konipasi bílí.
Šoupálkovník – jedná se o speciální budku bez zadní stěny, která vlastně napodobuje škvíry v kůře a v kmenech typické pro hnízdění šoupálků. V zoo hnízdí oba druhy, šoupálci krátkoprstí i dlouhoprstí.
Poštolník – jedná se o větší budky s velkým vletovým otvorem v přední stěně. Tyto budky sice mohou obsadit jak poštolky, tak i kalousi ušatí, ale většinou se v nich usadí, až když jsou v okolí dostatečně rozmnožení hraboši polní. V zoo se zatím v těchto budkách pravidelně usazují veverky a po vyvedení mláďat i sršni.
„Existuje samozřejmě daleko více typů budek, které jsou v naší přírodě s úspěchem používané, a u některých druhů se jedná o naprosto zásadní opatření k jejich přetrvání u nás, například raroh velký, sova pálená, hohol severní,“ dodává Otakar Závalský.
Po vyhnízdění ptáků se budky stávají domovem pro nesčetné druhy bezobratlých živočichů, ať už se jedná o pavouky, vosy, noční motýly, škvory, ploštice, střevlíky, čmeláky, stínky a mnoho dalších. I těmto druhům zoo přeje, aby v budkách vychovaly následné generace. Případné a nutné podzimní čištění už na ně nemá negativní vliv.
Některé ptačí obyvatele budek v Zoo Ostrava zachycuje video:
reklama