https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/temna-stranka-tmavych-dat.dockame-se-digitalni-dekarbonizace
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Temná stránka tmavých dat. Dočkáme se digitální dekarbonizace?

13.10.2022 05:55 | PRAHA (Ekolist.cz)
„Emisní bilance produkce dat ve formě spotřebované energie se už dnes dá vyčíslit jako 4 % z celosvětové produkce skleníkových plynů.“
„Emisní bilance produkce dat ve formě spotřebované energie se už dnes dá vyčíslit jako 4 % z celosvětové produkce skleníkových plynů.“
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Každodenní provoz firem a společností nepřímo vede k ohromné produkci nevyužívaných digitálních informací, které jsou ukládány v datových centrech. Jak roste objem dat, narůstá i spotřeba energie a emise spojené s jejich provozem. Je proto nejvyšší čas začít hovořit o digitální dekarbonizaci.
 

„Mnoho firem a korporací se dnes zaštiťuje cíli bezemisních provozů, usilují o snižování své uhlíkové stopy,“ říká profesor informatiky a správy informací Tom Jackson z univerzity v Loughborourgh. „V rámci těchto ambicí se soustředí na snižování tradičních zdrojů produkce uhlíku. Například kompenzacemi, kdy za používání benzínu platí vysazováním stromů. Přitom ale zapomínají na svá temná data.“

Termín dark data neoznačuje nějaké záludně tajemné nebo utajené informace jako spíš data s obtížně rozlišitelnou užitečností. Jsou to data, temná tmavá, informační aktiva, která jsou vytvářena, zpracovávána a ukládána pro specifické účely, byť vzhledem k jejich ohromnému objemu je jich pro zpětnou analýzu obvykle využito méně než 1 %.

Data, která nejde vidět

Většinou jde o data, jejichž shromažďování je legislativní, procesní nebo ryze administrativní formou nařízeno a vymáháno, ale zpravidla se s nimi už dále nepracuje. Představit si je můžeme třeba jako záznamy o tom, kdy byly konkrétní dveře v budově otevřeny bezpečnostní kartou, série dat z metrologických senzorů u výrobního pásu v automobilce nebo na síti uložená tabulka s konceptem poznámek z loňské porady.

Pochopitelně že určitá užitečnost informace – kdy byly bezpečnostní dveře při vloupání otevřeny bezpečnostní kartou, z které šarže pochází poruchové autodíly, nebo kdo vlastně jako první na poradě navrhl katastrofální obchodní strategii – nějakou hodnotu nese. Ale stěží se tato hodnota dá vztáhnout na záznamy všech bezpečnostních dveří, všech výrobních linek nebo uložených konceptů poznámek z porad v zasedačkách celého světa.

Produkce a potřeba ukládání takových tmavých temných dat většinou vychází z interních předpisů, ale protože zhusta nebývají dále obchodována, zhodnocena přímým zpeněžením nebo dále vyhodnocována, jsou náklady na jejich produkci, uložení a především zabezpečení často větší než jejich vlastní hodnota.

Vznikají, aniž bychom o ně většinou stáli, je jich spousta, ale nepracujeme s nimi. Je to trochu jiná forma informačního balastu, digitálního odpadu.

Jsou virtuální, ale pocítíme je

Nejrůznější soubory počítačových protokolů, zprávy o výkonu serveru, průběžné finanční výkazy, geolokační údaje k fotkám, surová data z průzkumů veřejného mínění, videozáznamy z bezpečnostních kamer, záznamy hovorů se zákazníky, staré poznámky a nedokončené prezentace, ve složce uložená e-mailová korespondence pak „visí“ na síti, v cloudu, respektive v obřích úložištích dat. A právě tady je jejich virtuální povaha ukotvena v reálném lidském světě.

Energií, kterou na svůj provoz obrovské serverovny datových úložišť a digitálních bank informací potřebují.

Přístup, při němž malé firmy i velké korporace „řeší“ svou uhlíkovou stopu zeleným úřadováním, energetickou efektivitou kancelářských budov, podporou elektromobility nebo omezením počtu letů na obchodní konference, oceňují i nejrůznější aktivisté. „Ale objem temných dat se tím nezmenšuje,“ dodává Jackson. „Emisní bilance produkce dat ve formě spotřebované energie se už dnes dá vyčíslit jako 4 % z celosvětové produkce skleníkových plynů.“

Jen letos svět vyprodukuje přibližně 97 zettabytů (tj. 97 bilionů gigabytů dat), a do roku 2025 se počítá se zdvojnásobením produkce na 181 zettabytů. Přitom – v závislosti na přísnosti hodnocení a konkrétním odvětví – je 60-90 % takto vyprodukovaných dat temných. Zbytečných.

„Je proto překvapivé, že se snižování digitální uhlíkové stopy organizací zatím věnuje jen malá politická pozornost,“ říká Jackson. A uvádí i názorný příklad: typická datově orientovaná firma, něco ze sféry pojišťovnictví, maloobchodu nebo bankovnictví, se 100 zaměstnanci, je schopná denně vygenerovat 2 983 gigabajtů tmavých dat. „Pokud by tato data uchovávali po dobu jednoho roku, měla by tato data podobnou uhlíkovou stopu, jako šest letů z Londýna do New Yorku,“ říká Jackson. „V současné době přitom společnosti denně vyprodukují 1 300 000 000 gigabajtů temných dat. To je 3 023 255 letů z Londýna do New Yorku.“

Datová centra jsou dnes zodpovědná za 2,5 % veškerých antropogenních emisí oxidu uhličitého. Mají větší uhlíkovou stopu, než celý letecký průmysl dohromady. A tato oblast emisní produkce je zatím zcela opomíjena, bez tendencí k nějaké datové dekarbonizaci.

„Digitální dekarbonizaci bychom si neměli představovat jako zákaz používání telefonů, počítačů, senzorů nebo dalších digitálních technologií, ale spíše snižování uhlíkové stopy samotných digitálních dat,“ vysvětluje Jackson. „Klíčové je uvědomit si, že digitalizace sama o sobě není problémem životního prostředí, ale to, jak využíváme digitální procesy v každodenních činnostech, doma i na pracovišti.“


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
Vydání článku finančně podpořilo Hlavní město Praha v rámci projektu Ekoporadnypraha.cz.


Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (6)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RP

Radim Polášek

15.10.2022 10:30
Mně to připadá jako blábol. Jak by mohl každý jeden zaměstnanec vygenerovat denně 3 gigabajty dat? To je pomalu videozáznam online celé směny pracovníka. Uchovávat to všechno je nesmysl. Nebo záznam výrobní haly firmy prošpikované čidly a totální aplikací internetu věcí na všechno možné v hale, nastaveného na co nejčastější záznam dat a bez nějaké probírky či zákaldního dodatečného zpracování.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

17.10.2022 07:42 Reaguje na Radim Polášek
kniha žádnou elektřinu nežere...digitalizovat každý blábol nedává smysl na druhou stranu, kdo dnes určuje co je a co není blábol. UKAZUJE SE, ŽE DIGITALIZACE NENÍ VŠE LÉK
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

17.10.2022 07:43 Reaguje na Jaroslav Řezáč
ANI ŘEŠENÍ NA VŠE
Odpovědět

Viktor Šedivý

15.10.2022 23:55
Tak nejdřív je strašně pokrokové a úsporné zrušit papíry a všechno převést do datové podoby ...
...
... a teď někomu došlo, že data neleží nikde zadarmo a že uchovávání dat je drahý, energeticky náročný a technologicky složitý proces.

Zatímco popsaný papír vyžaduje jen trochu místa a jednoduchoučkou údržbu.
Odpovědět
va

vaber

16.10.2022 09:06
stále nevím kde konkrétně vzniká ta uhlíková stopa,když generuji data,
to má být vyšší spotřeba el. energie ,nebo co jiného?
tak to nejvíc znečistují prostředí média s úkolem masírování mozků plebsu,
když si dáte do vyhledávače ,např. Google, něco vyhledat ,najde miliony odkazů,
když ale začnete prohlížet odkazy, najdete několik stránek a potom se odkazy opakují ,nebo vám ukazují něco zcela jiného,
všechny vyhledávače se chovají stejně, někdo to nazval internetovou cenzůrou ,protože vyhledávače vyhledávají jen schválené odkazy v duchu celosvětových médií, kontroverzní odkazy na rozdíl od schválených, najdete těžko,
navíc internet je plný zastaralých odkazů které ,jak je pro člověka normál ,nikdo neuklízí
Odpovědět

Viktor Šedivý

17.10.2022 20:39 Reaguje na vaber
Když místo toho, abyste hodil do regálu v archivu balík papírů, raději pokrokově skenujete, ukládáte, razítkujete, zálohujete ...
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist