Velo duše Foss mohou být recyklovány. Taky je může sežrat krokodýl

Kdo je duší ekolog a cyklista zároveň, ten musí zaplesat. Konečně je tu duše přátelská k životnímu prostředí! Alespoň to tvrdí tchaj-wanská firma Foss o svých pohledných a průhledných velo duších z termoplastického elastomeru. Jsou jedním slovem báječné: i když je propíchnete, jedete dál. Akorát v té ekologičnosti jsou na tom úplně stejně jako obyčejná černá duše.

Výrobcem vyzdvihovaná šetrnost k životnímu prostředí spočívá v tom, že materiál duše může být recyklován spolu s jinými termoplastickými elastomery, čímž se minimalizuje odpad a chrání životní prostředí.

V podstatě o jakémkoliv materiálu lze bez uzardění prohlásit, že může být recyklován. Je to stejně pravdivé, jako že může být spálen, odnesen ufonem nebo může být sežrán krokodýlem. Může. Ta možnost tady prostě je. Z ekologického pohledu je důležité, co se s vyřazenou duší stane doopravdy.

Oslovení odpadáři o někom, kdo by u nás zpracovával termoplastické elastomery, nevědí. Co by tedy nejspíš čekalo milou velo duši, kterou by cyklista ekolog vyhodil do kontejneru na plasty? Patrně by projela třídící linkou nepovšimnuta a skončila by v kontejneru s nálepkou TAP. TAP je v hantýrce odpadářů tuhé alternativní palivo, které mají rádi lidi od výroby cementu, protože jim šetří náklady za klasické palivo.

V tom lepším případě by se duše dostala do kontejneru se směsným plastem, ze kterého se lisují zpomalovací prahy nebo protihlukové zábrany. Není to v pravém smyslu slova recyklace, ale tzv. downcycling. Downcycling nemá nic společného s cyklistikou, ale je to taková nedokonalá recyklace. Což je věc, která může potkat i obyčejnou duši.

Něco jiného by bylo, kdyby byly ekologické velo duše vyrobeny například z polyethylentereftalátu, což je jeden z nejběžnějších plastů, známý spíš pod lépe vyslovitelnou zkratkou PET a z něhož se vyrábějí ony notoricky známé petky, ve kterých máme pivo nebo kolu, prostě co kdo na kole pije. Pak ano, pak by bylo snadné velo duše recyklovat. Zpracovatelů PETu je u nás hromada a PET se u nás opravdu recykluje. Jako na potvoru se ale PET na výrobu duší vůbec nepoužívá.

Tak. Teď to duše z Tchaj-wanu dostala. Ale nechme na ni niť suchou. Velo duše Foss si zasloužila různá ocenění díky svým užitným vlastnostem a inovacím. Můžete ji totiž na vyjížďce píchnout a nebude to tolik vadit. Duše hřebík či trn přátelsky obepne a elasticky zabrání rychlému úniku tlaku z kola. Cyklista tak má spoustu času dojet domů nebo k občerstvení, kde si dá párek a duši zalepí rychlozáplatou. Nebo zataví zapalovačem (duše je termoplast), což jistě vyvolá pozornost ostatních cyklistů.

Čistě teoreticky tak může mít cyklista z jízdy na velo duši z termoplastického elastomeru užitek v tom, že když už píchne, tak dojede, a když dojede, tak snadno opraví, a pak jede dál, a to opakovaně. Skalní cyklisté však vědí, že podobných vlastností lze dosáhnout pomocí různých samolepících tmelů a že rychlozáplaty existují i na obyčejné duše. Kdo by chtěl srovnání obyčejné duše, duše Foss a duše Slime Classic s tmelem, nechť shlédne přiložené video.

Ale kupovat průhlednou velo duši pro její ekologické přednosti valný smysl nemá. Je to jenom zelené reklamní pozlátko.

---

reklama

---