https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/zpomaluji-jizdni-pruhy-pro-cyklisty-provoz-ve-mestech
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Zpomalují jízdní pruhy pro cyklisty provoz ve městech?

3.1.2022 06:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Londýn od roku 2019 masivně investoval do podpory rozvoje jízdních pruhů pro cyklisty. A to vedlo tým analytiků z Inrix k úvaze, že instalované cyklopruhy spíš než aby ucpanost silnic snižovaly, ji možná stimulují.
Londýn od roku 2019 masivně investoval do podpory rozvoje jízdních pruhů pro cyklisty. A to vedlo tým analytiků z Inrix k úvaze, že instalované cyklopruhy spíš než aby ucpanost silnic snižovaly, ji možná stimulují.
Foto | Denise Jans / Unsplah
Loňská pandemie covid-19 zamávala s mnoha jistotami kolem nás, a mimo jiné se promítla i do osobní automobilové přepravy ve velkých městech. V drtivé většině případů tedy do výrazného snížení počtu vozů na silnicích a propadu počtu hodin, které řidiči trávili čekáním v kolonách. Kromě Londýna, kde se v roce 2019 začal masivně podporovat rozvoj jízdních pruhů pro cyklisty. Což analytiky z Inrix vedlo k závěru, že cyklopruhy – které mají silnice uvolňovat – naopak zvyšují jejich ucpání.
 

Existuje mnoho způsobů, jakými se dá promarnit život. A čekání na nepatrný posun kupředu v kolonách postávajících aut je jedním z nich. Světovou metropolí této kratochvíle je už po několik let Londýn, kde řidiči ročně stráví za volantem nepohybujícího se vozu 148 hodin ročně. Těsně za ním následuje Paříž se 140 promrhanými hodinami a Brusel se 134. Praha je v žebříčku velkých měst celého světa až 110., řidiči tu tráví bezútěšným vyčkáváním v průměru 50 hodin ročně. Badatelé z Inrix, společnosti soustředící se na praktický výzkum a řešení nejrůznějších forem současného transportu materiálu/osob, se rozhodli podívat se na to, co s kolonami ve světových metropolích udělala pandemie covid-19. Jestli v jejím důsledku například nepřibylo na ulicích měst osobních vozů, anebo se nějak umenšily úmorné kolony a zácpy na silnicích. Výsledky jejich analýz jsou veskrze pozitivní. Rozčarování přinesly jen pro Londýn.

Zlepšení malé až zanedbatelné

Nejprve ty dobré zprávy: v drtivé většině světových metropolí a velkých měst se pandemie promítla do výrazného snížení počtu vozů na silnicích a celkovém umenšení doby, kterou řidiči strávili čekáním v kolonách. V New Yorku si řidiči polepšili o 27 %, v Římě o 35 %, Istanbulu o 42 % a v Bogotě 51 %. I druhá nejzacpanější metropole světa, Paříž, zaznamenala loni zlepšení situace o 15 %.

Londýn si oproti časům před pandemií také polepšil. Ale jen o jedno jediné procento. Což pochopitelně vyvolávalo, a to nejen u odborníků z Inrix, jisté otázky. Například proč jiné metropole vykázaly tak výrazné odlehčení přepravy, zatímco hlavní město Velké Británie tak chabé. Určitou přitěžující okolností byl i fakt, že zrovna Londýn od roku 2019 masivně investoval do podpory rozvoje jízdních pruhů pro cyklisty. A to vedlo tým analytiků z Inrix k úvaze, že instalované cyklopruhy spíš než aby ucpanost silnic snižovaly, ji možná stimulují.

„Využití silnic je čistě záležitost nabídky a poptávky. Když jde poptávka nahoru a prostor silnice je současně využíván různými formami transportu, je na asfaltu méně efektivně využitelného prostoru pro auta. To má přímý dopad na rychlost pohybujících se vozů, průjezdnost silnic. A tím pádem i na tvorbu kolon,“ shrnuje to Peter Lees, programový ředitel Inrix. A dodává – na londýnském příkladu – že jízdní pruhy pro cyklisty tu pravděpodobně mají negativní dopad na průjezdnost, respektive momentálně přispívají k tvorbě kolon. Sám přitom považuje za klíčový faktor, že podstatný díl vozů na londýnských silnicích nepatří k flotile osobních automobilů, ale spíše k vozům zásobovacím. A zrovna Londýn nebyl v období pandemie stižen tak výrazným ekonomickým útlumem jako jiné metropole. Proto tu vozy nákladní a přepravní, nejrůznější dodávky, jezdily celý rok s víceméně stejnou frekvencí jako v době před pandemií.

Existuje mnoho způsobů, jakými se dá promarnit život. A čekání na nepatrný posun kupředu v kolonách postávajících aut je jedním z nich. Světovou metropolí této kratochvíle je už po několik let Londýn, kde řidiči ročně stráví za volantem nepohybujícího se vozu 148 hodin ročně.
Existuje mnoho způsobů, jakými se dá promarnit život. A čekání na nepatrný posun kupředu v kolonách postávajících aut je jedním z nich. Světovou metropolí této kratochvíle je už po několik let Londýn, kde řidiči ročně stráví za volantem nepohybujícího se vozu 148 hodin ročně.
Foto | Anouk Fotografeert / Unsplah

Auta stojí, kola jedou

Zmínku o tom, že by snad jízdní pruhy pro cyklisty, které si v Londýně předloni ukously z profilu asfaltovaných vozovek, mohly za silniční zácpy, nesla řada dalších odborníků dost nelibě. A považují závěr naznačený společností Inrix za „skutečnost hrubě zjednodušující“. Nutno dodat, že jde především o odborníky, kteří v roce 2019 hájili vznik cyklopruhů odůvodněním, že přispějí k odlehčení přepravy v centru a širším okolí metropole. K čemuž ale zatím nedošlo.

Duncan Dullimore z organizace Cycling UK hodnocení Inrix vytýká: „Není to jen o poptávce a nabídce, ale o tom, jak efektivně je ve skutečnosti asfalt využíván.“ Jako názorný příklad uvádí londýnský most Blackfriars, z jehož plochy si cyklostezka ukousla 20 % rozlohy, ale ve špičce – kdy tu auta stojí v koloně – tu 70 % plynulého provozu dosahují právě cyklisté. Nicméně argument o vyšší průjezdnosti mostu pro cyklisty než pro auta říká jen půl pravdy, protože nesrovnává momentální provoz s průjezdností ve špičce před tím, kdy tu jezdila jen auta.

Debata kolem londýnských cyklopruhů se v posledních týdnech stává poměrně dost vyostřenou, protože v hlavním městě Velké Británie jde o hodně. O peníze. Londýnská radnice se ještě donedávna držela plánu, že přeplněné silnice „odlehčí“ do roku 2041 různými formami hromadné přepravy osob. Projednávalo se zřízení nových linek metra, rozšíření sítě autobusových zastávek, výrazné posílení frekvence MHD (vše samozřejmě s ekologickým pohonem). Jenže pandemie covid-19 výrazně snížila ochotu pasažérů cestovat těmito módy hromadné přepravy. Ani dnes nedosahuje vytíženost londýnského MHD 70 % předpandemických čísel. A MHD tak momentálně přestává být pro plánování přepravní infrastruktury investicí s jistou návratností.

Vsadit do dalších let místo MHD na posílení rozvoje jízdních pruhů pro cyklisty, aby se tím konečně uvolnil prostor silnic od osobní automobilové přepravy, se tak jeví být pro londýnskou radnici aktuálně schůdnější. A právě proto nejspíš poznámka ředitele Inrix o tom, že cyklopruhy mají spíš záporný dopad na přehuštěnost silnic, vyvolala tak silnou negativní reakci u těch, kteří myšlenku cyklopruhů aktivně podporují.

Zůstaňte radši doma

Olej do ohně pak přilévá David Metz, profesor v oblasti studií transportu z London College, který svým smířlivým postojem dává za pravdu jak analytikům z Inrix, tak i fandům jízdních pruhů pro kola.

„Pokud se prostor silnice, vymezený dosud jen autům, rozdělí na prostor pro další formy přepravy, třeba na pruhy vyhrazené pro autobusy a jízdní kola, zpočátku skutečně dojde k přehuštění dopravy a k navýšení času stráveného v kolonách. Ale právě tohle nakonec řidiče osobních vozů přiměje k tomu, aby si pro další cestu zvolili jinou, snesitelnější a časově úspornější formu přepravy. Anebo aby nikam necestovali vůbec," říká David Metz.

Jízdní pruhy pro cyklisty tedy skutečně mohou přehušťovat dopravní infrastrukturu a způsobovat zácpy na silnicích, kolony. Vyjedou z nich ale dříve, než řidiči postávajících automobilů.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (5)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

3.1.2022 07:01
Rozhodně ano !
Odpovědět
PD

Petr Difko

3.1.2022 12:03
Rozhodně ANO, a stále čekám na nějakého odvážného policistu který dá někomu z cyklistů blokovou pokutu že jezdí po přechodech a chodnících . Nemam nic proti cyklistům někde v přírodě ale ve městě by neměly co dělat. Jak může někdo prohlásit že je to zdravé když jsou u výfuků aut a dostávají enormní dávky spalin do plic - jestli někdo chce tak já klidně za malý poplatek jim dám denně dávku z výfuku.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

3.1.2022 13:04 Reaguje na Petr Difko
Ve městech by ty pruhy mohly být,
ale to by museli přeorganizovat celou tu dopravu, aby to mělo smysl a bylo bezpečné pro motoristy i cyklisty.
Odpovědět
JM

Joska Malý

3.1.2022 13:06
Bohužel a rozhodně ANO!
Jako letitý obyvatel Prahy, který v ní využívá všechny druhy dopravu mohu s čistým svědomím říci, že většina cykloopatření je zbytečná, nepraktická, zpomaluje dopravu (mohu uvézt hned několik příkladů) a také do Prahy, kde je jsou silnice a chodníky často budovány s ušlechtilých materiálů (mramor, žula, křemenec, čedič) zavádí odporné plastové prvky, které hyzdí památkovou zónu UNESCO a její ochranou zónu.

Já stále čekám, kdy se někdo ozve, kdy se občané spojí a začnou proti těmto prvkům protestovat.

Často je navrhují lidé nevolení a těm voleným, kteří je prosazují, často čouhá sláma z bot.
Odpovědět
MK

Michal Konečný

9.1.2022 21:55
Dokud nezabráníme aktivistům prožívající svůj vlhký sen, že každá přeměna vozovky na cyklopruhy přemístí řidiče aut na kola, budou se podobné hrůzy dít dál. Řidiči se možná přemístí na plynulou a pohodlnou hromadnou dopravu, ale rozhodně ne na kola.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist