https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zelena-usporam/biometan-ma-klicovy-potencial-pro-budoucnost-energetiky-v-evrope-tvrdi-experti
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Biometan má klíčový potenciál pro budoucnost energetiky v Evropě, tvrdí experti

16.10.2024 01:47 | PRAHA (ČTK)
Bioplynová stanice v Německu.
Bioplynová stanice v Německu.
Výroba biometanu v Evropské unii má výrazný růstový potenciál, který může pomoci v přechodu na čistší a udržitelnější energetické zdroje, shodli se odborníci na tiskové konferenci k Evropskému týdnu biometanu. V České republice je podle nich situace ohledně biometanu zatím méně rozvinutá než v jiných státech. Biometanovému průmyslu v Evropě dominují Francie a Německo. Francie má největší počet biometanových stanic, zatímco Německo největší výrobní kapacitu.
 
Podle Jana Habarta ze sdružení CZ Biom se v roce 2024 v Evropě nacházelo 1548 biometanových stanic. Společně produkují 6,4 miliardy metrů krychlových biometanu ročně, přičemž 80 procent z nich je připojeno k plynárenské síti. Evropská unie plánuje produkci biometanu výrazně navýšit a do roku 2030 dosáhnout výroby 35 miliard metrů krychlových ročně, s cílem 111 miliard do roku 2040 a 165 miliard do roku 2050.

V České republice je k dnešnímu dni v provozu deset biometanových stanic, přičemž do konce roku by měly být zprovozněny další dvě. Současná kapacita výroby biometanu činí 17,7 milionů metrů krychlových ročně, ale v roce 2024 bylo vyrobeno šest milionů metrů krychlových, což představuje 34 procent využití instalovaných kapacit, uvedl Ondřej Malinovský ze společnosti Gasea.

Malinovský rovněž poukázal na chybějící státní podporu pro rok 2025. Současná podpora biometanových stanic, která byla zavedena v roce 2023 a měla platit do roku 2025, zatím nedosáhla potřebné notifikace. Očekává se, že nová podpora pro biometanové stanice bude zavedena od roku 2026.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) si pro tento rok stanovilo cíl vyrobit 80 milionů metrů krychlových biometanu, což se zatím plní ze 7,5 procenta. Dlouhodobé cíle MPO pro rok 2030 se pohybují mezi 500 až 700 miliony metrů krychlových.

EU se v současnosti potýká s klesající spotřebou zemního plynu, která podle posledních údajů činí 437,4 miliardy metrů krychlových. To podle Habarta umožňuje biometanu být alternativou, která by mohla významně přispět k dekarbonizaci evropského energetického sektoru.

Experti věří, že biometan má potenciál zaujmout lepší pozici i v české energetické soustavě. Biometan se podle nich může stát důležitým v dekarbonizaci energetiky, pokud se odstraní legislativní a tržní bariéry. "Otevření dveří biometanu deklarují všechny strany, ale absence konkrétních kroků v Národním klimaticko-energetickém plánu (NKEP) a Státní energetické koncepci (SEK) je stále zřetelná," řekl Malinovský.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (27)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MU

Michal Ukropec

16.10.2024 05:46
Pokud je pro přírodu, klima a ekonomiku výhodné pěstovat energetické plodiny na výrobu ekologického biometanu, budiž, ať se budují stanice, a provozovatelé ať platí daně jako každý druhý. Tak proč mám ten pocit, źe to ničí půdu, a ještě na to chtějí dotace.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.10.2024 08:01 Reaguje na Michal Ukropec
Biometan dělat pouze z odpadu a zbytků, které se nedají využít jinak a lépe.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

16.10.2024 21:32 Reaguje na Pavel Hanzl
Tak to vymysleli v USA. My jsme ekologičtější.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

16.10.2024 07:53
Veškerá produkce nadbytečné biomasy by měla sloužit na zvyšování kvality půdy. Používat ji na topení je zločin proti úrodnosti, akumulaci vod a vůbec proti přírodě.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

16.10.2024 21:33 Reaguje na Slavomil Vinkler
A proto je to ekologické. Vše co je eko škodí přírodě.
Odpovědět

Viktor Šedivý

16.10.2024 07:58
Chtějí zároveň dostávat dotace a zároveň odstraňovat tržní bariéry?
Takže co, trh nebo dotovaná hračka?

Zatím to vypadá, že mimo pár speciálních případů je to dokonalá slepá ulička.
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

16.10.2024 08:52
Zase: „poukázal na chybějící státní podporu pro rok 2025“. A podporou se jistě míní státní dotace na provoz, pro jinak konkurence neschopnou technologii výroby plynného paliva.
Dovoluji si podotknout, že jednotlivé základní složky substrátu, vstupujícího zejména do fermentorů farmářských BPS, mají klíčový význam nejen v produkci bioplynu a z něj následně vyráběného biometanu:
organická hmota hnoje, přesněji chlévská mrva, má klíčový význam pro kvalitu zemědělské půdy,
kukuřice a obilí jsou zase důležitými komoditami pro výživu člověka i hospodářských zvířat
Jasně, můžeme z toho udělat i bioplyn. Ale z toho se nikdo nenají, a tím zbytkem bude digestát a fugát, který se může vyvézt na pole. Jenže, organická složka z nich již byla spotřebována metanogenními bakteriemi, k výrobě bioplynu. Digestát a fugát jsou tedy velmi chudými hnojivy...
Odpovědět
JB

Jaroslav Bobr

16.10.2024 20:04 Reaguje na Tonda Selektoda
Vy jste asi nějaký tmářský nevzdělaný vesnický dezolát, přečtěte si odkazy které jsou nad diskuzí(pod těmi třemi obrázky), já jsem Vám z toho jásání plné optimismu zkopíroval :"Ukázkovým příkladem je Farma Basík v Zárybničné Lhotě, která se již více než deset let angažuje v podpoře udržitelného zemědělství a zlepšování životního prostředí svého okolí.
V roce 2013 spustila bioplynovou stanici o výkonu 250 kW, která se stala klíčovým projektem pro diverzifikaci výroby a řešení problémového uskladnění hnoje na polích. Bioplynka Farmy Basík zpracovává až 6 tun čerstvého hnoje za den a až 10 tun cíleně pěstovaných plodin a nedožerků, které jsou dávkovány do fermentoru.

Tento proces nejenže snižuje množství hnoje, který by jinak musel být uskladňován na polích, ale také vytváří cenný produkt - digestát. Tento zpracovaný materiál je uskladněn v betonové jímce a následně používán jako vysoce účinné hnojivo na polích a loukách náležejících farmě, čímž přispívá k obohacení půdy o potřebné živiny."
Vidíte, hnůj by museli uskladnovat a nevěděli by co s ním a digestát je cenný produkt.Vy to evidentně nevíte a tak se poučte u odborníků-stačí jen přečíst závěr: https://biom.cz/cz-bioplyn-rychle-rostouci-dreviny/odborne-clanky/vyuziti-odpadu-z-bioplynovych-stanic ". No, máte samozřejmě pravdu,to ovšem zelené ideology nezajímá, hlavní jsou osobní ekonomické zájmy, které se realizujují zejména čerpáním dotací.
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

16.10.2024 21:18 Reaguje na Jaroslav Bobr
Nemusím si číst nějaké propagandistické články a nářky, jak ten nehodný stát, nedostatečně podporuje bioplynky (BPS) a následnou úpravu bioplynu na biometan, který by šlo při čerpání dotací, dobře prodat plynárně. Stačí trochu přemýšlet, že autorovi jde o státní, nebo o unijní dotace. Ty však nevznikají někde na Marsu, ale jejich původcem jsou daňoví poplatníci.
Co se týče toho digestátu, stačí se zamyslet. Pokud na poli zaořete zbytky rostlin, nebo stabilizovanou (odleženou) chlévskou mrvu (lidově hnůj), pak půdu obohatíte o organický materiál, který bude vyživovat půdní mikroflóru, hmyz a žížaly. Jestli však ten hnůj a na poli vyrostlé rostliny necháte zfermentovat v BPS, pak vznikne napřed oxid uhličitý a poté směs bioplynu a toho oxidu. Až ty metanogenní bakterie, všechen organický materiál spotřebují, proces se bez dalšího jeho přísunu zastaví. To znamená že v tom zbytku ve fermentoru, odborně v digestátu, zůstane především anorganická složka, protože organika byla těmi bakteriemi spotřebována. Takové hnojivo je tedy chudé, nezajistí výživu půdních živočichů (třeba těch žížal) ani půdní mikroflóry (plísně a houby tvořící „půdní agregáty“, držící vláhu).
K těm dotacím: po tunelu s fotovoltaikou, existoval přeci plán, toto zopakovat i při investicích do BPS. Děkujme té „drzé holce“, prezidentce ERÚ, blahé paměti, že tento záměr včas prohlédla a zarazila jej...
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

16.10.2024 21:44 Reaguje na Jaroslav Bobr
To nemá chybu pane Bobr. Hnůj je nebezpečný odpad, a digestát výborné hnojivo. Takto "duhový" není snad ani Matěj Stropnický. A ten tu duhu má2x.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

17.10.2024 17:50 Reaguje na Jaroslav Bobr
Popište prosím jak vypadá pole po užití fugátu. Jelikož jsem že Sojčáku, vím jak to u Basíka po pohnojení vypadá.
Odpovědět
JB

Jaroslav Bobr

18.10.2024 22:55 Reaguje na Michal Ukropec
Pane Ukropec, člověk neví, co je dobře a co špatně, zde jsou ody na fugát, digestát a separát jako na výborná hnojiva a záchranu zemědělství.Chvalozpěv má ale jednu drobounkou vadičku,pro kterou mě osobně nepřesvědčuje - je to kompilát z různých prací a žádné prokazatelné a ověřitelné výsledky z laboratoře nebo praxe, je to zkrátka okecávačka " https://biom.cz/cz/odborne-clanky/vyuziti-digestatu-jako-hnojiva " Ovšem tomu se nelze divit protože je to "Vypracováno v rámci řešení projektu Ministry of Education, Youth and Sports of the CR (project n. CZ.02.1.01/0.0/0.0/16_019/0000845) " a tomu potom odpovídá odborná kvalita. Ministerstvo školství to zřejmě posuzuje z hlediska formálního jako výukový materiál a tak nějaká odbornost zde nehraje roli, roli hraje to že se tím propagují společensky potřebné ideologie.To je samozřejmě jen můj názor.
Článek " https://biom.cz/cz-bioplyn-rychle-rostouci-dreviny/odborne-clanky/vyuziti-odpadu-z-bioplynovych-stanic " hovoří řečí čísel získaných v laboratoři a v závěru je stručné ekonomické zhodnocení (v kostce - zadarmo je to drahé), i když bych raději věřil článku prvnímu protože by to dávalo komplexní řešení, bohužel si myslím, že pravdu májí autoři druhého článku.
Bohužel z toho lze obecně vyvodit, že nekritické přejímání informací získaných z internetu má svá úskalí a pro nezasvěceného do problému je obtížné posoudit co je pravda, nebo co se jí aspon blíží.Ti rozumní to ví a ti nerozumní omílají "internetové pravdy" podle toho jak jim vyhovuje jejich chápání světa.Ale kdo posoudí kteří jsou rozumní a kteří nerozumní ?
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

16.10.2024 21:39 Reaguje na Tonda Selektoda
Jsem včelař v Jistebnici. Místní Farmtec vyrábí BMS. A majitel kterému to nepatří chce zisk. Jinak místní ředitel je také místopředseda agrární komory. Aby bylo jasno odkud vítr fouká.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

16.10.2024 11:27
Naprostý nesmysl, max. pro kogenerační jednotky .
Případná úprava na zemní plyn je ekonomickou sebevraždou.
Odpovědět
ŠM

Štěpán Major

17.10.2024 06:15

Chtěl bych ty čtenáře, kteří jsou přesvědčeni, že jaderná energetika jako nízkoemisní zdroj je třeba k ochraně přírody a zároveň, že tato jaderná energetika zajistí, ýe nedojde k plné deindustrializaci EU a přesunu veškeré výroby do Číny aby se podepsaly pod petici jež organizují weplanet proti jmenování antijaderných komisařů , viz odkaz.

https://act.weplanet.org/eu-commissioners?refsid=5299&utm_source=twitter_share&utm_campaign=%5B59%5D&utm_medium=share
Odpovědět
ŠM

Štěpán Major

17.10.2024 09:33
Dobrý den, biomasa má emise CO2 a před ní varují mnozí experti pěkný link máte zde
https://x.com/sollidnuclear/status/1683467634216509443

Zároveň bych chtěl upozornit čtenáře kteří považují jadernou energii za efektivní nízkoemisní zdroj, který umožnuje jak ochranu klimatu, tak i efektivní fungování ekonomiky a celé společnosti aby vyjádřili svůj názor a podepsali se. Nyní probíhá celoevropská podpisová akce jejíž cílem je zablokovat jmenování antijaderných aktivistů Teresa Ribery and Dan Jørgensena na post komisaře EU .

https://act.weplanet.org/eu-commissioners

Dan Jørgensen je tak neznalý problematiky, že ačkoliv zaujímal v dánské vládě post ministra pro energetiku a ochranu klimatu, tak měří výkon elektráren v Gigabajtech!!!!

https://x.com/jenshigh/status/1828770236746911853

zde samotné video

https://www.youtube.com/watch?v=A6m3beXdBP4 (také si přečtěte komentáře u videa)
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

17.10.2024 09:51
V článku toho ale spousta zásadně důležitého chybí. Přínosnost biometanu závisí na řadě faktorů:
1/ Z čeho se bude dělat? Bude se kvůli němu pěstovat nějaké plodiny a bude pokračovat eroze, pesticidování atd.? Jaký bude obsah škodlivin v tom zbytky, viz další bod?
2/ Co bude s tím zbytkem, tedy s pevnou částí a s tekutým digestátem? Jak a na jaké produkty se to bude zpracovávat, jaká bude využitelnost a jaké bude reálné využití a cenové relace?
Pak se teprve můžeme bavit o možné přínosnosti nebo nikoli. Vsadit vše na vyjádření šéfa té profesní skupiny by nebylo moudré.
Odpovědět
ŠM

Štěpán Major

17.10.2024 10:13 Reaguje na Jindřich Duras
Pěkné shrnutí problematiky biomasy a biometanu je zde
https://x.com/sollidnuclear/status/1683467634216509443
biomasa je velký problém zodpovědný za emise a je zřejmě horší než uhlí..viz zde "Miliony tun uhlíkových emisí, které oficiálně neexistují"
https://www.newyorker.com/news/annals-of-a-warming-planet/the-millions-of-tons-of-carbon-emissions-that-dont-officially-exist

https://www.science.org/doi/full/10.1126/science.aat2305

https://easac.eu/publications/details/commentary-on-forest-bioenergy-and-carbon-neutrality

I v případě biometanu platí, že rychlost pohlcování rostlinami je asi 80 pomalejší než uvádí propagátoři této technologie a samozřejmě zde platí.. jak se správně ptáte..odkud se ta biologická mhmota na výrobu biometanu vezme!
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

17.10.2024 10:16 Reaguje na Štěpán Major
Odkud se vezme a co s tím vším dalším budeme dělat. Když to má fungovat, není to žádná sranda a che to mít i odpovídající podmínky.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

17.10.2024 10:14
Výroba biometanu sice JE jedna z možností, ALE obvykle tam, kde je příliš vysoká koncentrace chovaných zvířat (prasata, skot) a hnůj či kejdu nejde jinak rozumně uplatnit. Jenže právě té příliš vysoké koncentraci zvířat je třeba se primárně vyvarovat.
Zrovna v ČR, kde je obvykle hnoje spíše nedostatek - aspoň slyším bědování, jak nám EU zakázala mít dostatek dobytka, takže ani není tímpádem dostatek organické hmoty v půdě (jo, bědování nám tady jde ze všeho úplně nejlíp!) - takže zrovna v ČR asi ten biometan nebude úplně to, bez čeho se neobejdeme.
Jinak, bioplynek je u nás už celkem dostatek - a rozhodně lze polemizovat s tezí, že digestát je cenné hnojivo. To totiž platí jen pro ty půdy, kde je dostatek organické hmoty. V půdě je třeba mít vhodný poměr C:N:P - a když není ten C, a to u nás těžce není, je digestát daleko víc průšvih než přínos. Dodané látky se snadno vyplavují do vod splachem i drenáží, spéká se povrch půdy atd. atd.
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

17.10.2024 10:52 Reaguje na Jindřich Duras
Tak, ten článek popisuje zejména současnou situaci v produkci biometanu v Evropě a porovnává ji se situací v ČR. Jaksi se ani nezmiňuje o bioplynových stanicích, z jejichž bioplynu, obsahujícího až do 65% metanu, vzniká ten biometan čištěním a po stlačení, je pak vhodný pro dodávku do distribuční sítě zemního plynu. Jeho výroba v BPS, s následným zušlechtěním, je však dražší, než je cena zemního plynu. Proto to volání po podpoře státu. Asi jako před lety u toho fotovoltaického boomu.
Ještě bych doplnil, že existují nejen farmářské BPS, zpracovávající produkci rostlinné výroby a chlévského hnoje. Velmi často jsou využívány v čistírnách odpadních vod (vyhnívání kalů), pro snížení energetické spotřeby její technologie. A existují i BPS na využití biologické části komunálního odpadu, i na využití odpadů původu živočišného (odpadní maso, tuky, apod.)
Většinou vedle BPS stojí bioplynová kogenerační jednotka, která vyrábí elektřinu a teplo pro ohřev fermentoru i k vytápění blízkých staveb.
A živým druhem BPS je i hovězí dobytek, v jehož trávicím traktu vzniká též i metan. Proto ta hysterie klima alarmistů, kolem kravských pšouků a požadavky na omezení chovu dobytka a spotřeby masa...
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

17.10.2024 12:42 Reaguje na Tonda Selektoda
Nejsem sice specialista na produkci biometanu, ale lecos jsem po Evropě viděl. Jasně, kogenerace je důležitá věc, do toho i recyklace vody uvnitř technologie a efektivní využití ostatních (by)produktů.
Ten článek srovnává, ale jen počty a objemy, nikoli kvalitu, přístupy a souvislosti - jenže to je na tom zrovna to nejdůležitější.
Ten BPS může být snadno dražší - otázka zní, jestli to zaplatí producenti vepřového či hovězího, kteří se potřebují zbavit kejdy či hnoje, pro které nemají využití kvůli vysoké koncentraci dobytka. Pro ostatní bioodpady je zase důležité porovnání s jejich jinými způsoby zpracování - a je třeba porovnávat komplexně všechny náklady, dopady, potíže a přínosy. Jenže to se u nás řeší hlavně odkazem na potřebu vyšších dotací, což je blbě.
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

17.10.2024 19:39 Reaguje na Jindřich Duras
Ani já nejsem specialista. Akorát jsem se o technologii farmářských BPS, asi před 15-ti lety zajímal. Podle dobových informací, jsem si zkoušel spočítat, reálně dosažitelnou produkci bioplynu, při předpokládaném množství biomasy a hnoje, vstupujících do fermentoru BPS. Něco si ještě pamatuji, a proto vím, že ta technologie biometanu, byla již jen nadstavbou BPS, vhodnou zejména pro donucení plynárny, k energetickým zákonem stanovenému výkupu plynu, nabízeného jeho výrobcem, tedy toho biomatanu. Ten však musí mít obdobné parametry se zemním plynem, aby mohl být zákazníkovi prodán a účtován, jako zemní plyn, včetně vykázání množství, v něm dodaného spalného tepla a jednoznačné stanovení daně, což je příjmem státu. Při množství nejvýše 65% metanu v bioplynu z BPS, to pak znamená, odstranit z bioplynu zejména oxid uhličitý, oxidy křemíku, sirovodík, dusík a vodní páru. Ta úprava bioplynu. pak ten výsledný produkt (biometan) prodraží a jeho cena, vůči zemnímu plynu, nebývá bez dotací konkurence schopná. Proto většina provozovatelů BPS, získaný bioplyn využívá přímo, jen ve svém závodě, pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla, kterým si pak ohřívají fermentor a další provozní objekty, a to bez jeho nadbytečného zušlechtění na biometan, vtlačovaný do plynárenské sítě.
Odpovědět
JO

Jarka O.

17.10.2024 18:48
Však ať se pořádají konference s infem o bioplynu, kde se někdo poplácává po ramenou, ale má to být dorovolné národní řešení, ne vhodné pro všechny státy. Tam, kde je zlikvudovaná živočišná výroba a půda postrádá hnůj, to není vhodné. Možná v 80.letech kdysi to řešení bylo, ale ty časy nejsou. Zde byla debata o BPS:
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/komora-oze-pripominky-k-zakonu-o-urychleni-vyuzivani-obnovitelnych-zdroju-energie#diskuse
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

18.10.2024 08:17
Experti prý tvrdí, že biometan má klíčový potenciál pro budoucnost energetiky v Evropě.
Experti na zemědělství zase tvrdí, že stav a kvalita půdy se jejím neustálým zhutňováním a drancováním, postupně zhoršuje.
Ať tedy ti energetičtí experti své bombastické tvrzení, podrobí též informacím o stavu a schopnosti půdy v krajině, tu jejich technologii bioplynu a z něj vyráběného biometanu, dlouhodobě uživit.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

18.10.2024 10:57
Článek převzatý z ČTK má znaky reklamy na bioplynky a znaky lobbingu
jejich podpory. K takovým komerčním článkům se nevyjadřuji, protože
s nimi zacházím jako s reklamou v TV, které jsou pro mne přestávkou
na WC a na uvaření kafe. Přesně takový význam tento článek má!
Odpovědět
JB

Jaroslav Bobr

18.10.2024 23:02
Člověk neví, co je dobře a co špatně, zde jsou ody na fugát, digestát a separát jako na výborná hnojiva a záchranu zemědělství.Chvalozpěv má ale jednu drobounkou vadičku,pro kterou mě osobně nepřesvědčuje - je to kompilát z různých prací a žádné prokazatelné a ověřitelné výsledky z laboratoře nebo praxe, je to zkrátka okecávačka " https://biom.cz/cz/odborne-clanky/vyuziti-digestatu-jako-hnojiva " Ovšem tomu se nelze divit protože je to "Vypracováno v rámci řešení projektu Ministry of Education, Youth and Sports of the CR (project n. CZ.02.1.01/0.0/0.0/16_019/0000845) " a tomu potom odpovídá odborná kvalita. Ministerstvo školství to zřejmě posuzuje z hlediska formálního jako výukový materiál a tak nějaká odbornost zde nehraje roli, roli hraje to že se tím propagují společensky potřebné ideologie.To je samozřejmě jen můj názor.
Článek " https://biom.cz/cz-bioplyn-rychle-rostouci-dreviny/odborne-clanky/vyuziti-odpadu-z-bioplynovych-stanic " hovoří řečí čísel získaných v laboratoři a v závěru je stručné ekonomické zhodnocení (v kostce - zadarmo je to drahé), i když bych raději věřil článku prvnímu protože by to dávalo komplexní řešení, bohužel si myslím, že pravdu májí autoři druhého článku.
Bohužel z toho lze obecně vyvodit, že nekritické přejímání informací získaných z internetu má svá úskalí a pro nezasvěceného do problému je obtížné posoudit co je pravda, nebo co se jí aspon blíží.Ti rozumní to ví a ti nerozumní omílají "internetové pravdy" podle toho jak jim vyhovuje jejich chápání světa.Ale kdo posoudí kteří jsou rozumní a kteří nerozumní ?
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist