https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/americane-zjistuji-ze-vetrne-elektrarny-je-treba-recyklovat
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Američané zjišťují, že větrné elektrárny je třeba recyklovat

15.1.2020 01:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Větrné elektrárny, coby zdroj čisté a obnovitelné energie, se jeví být jedním ze slibných řešení pro budoucnost. Ve Spojených státech amerických teď ale zjišťují, že kromě jejich výroby je zapotřebí domyslet i recyklaci. / Ilustrační foto
Větrné elektrárny, coby zdroj čisté a obnovitelné energie, se jeví být jedním ze slibných řešení pro budoucnost. Ve Spojených státech amerických teď ale zjišťují, že kromě jejich výroby je zapotřebí domyslet i recyklaci. / Ilustrační foto
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | via / Wikimedia Commons
Větrné elektrárny, coby zdroj čisté a obnovitelné energie, se jeví být jedním ze slibných řešení pro budoucnost. Ve Spojených státech amerických teď ale zjišťují, že kromě jejich výroby je zapotřebí domyslet i recyklaci. Listy rotorů starých modelů tu zatím pohřbívají na skládkách. Píše o tom NPR.
 

Turbíny, tedy ona užitečná jádra otočných mechanismů větrníků, obvykle lze recyklovat. Opravit, doplnit, vylepšit a nakonec instalovat na nějakou další větrnou farmu. Dopřát jim po úpravě šanci na další život. S listy rotorů je to ale horší. Po letech používání poškozené, ovlivněné podmínkami stanoviště, nebo prostě jen výběhové, nemají další uplatnění. Jsou totiž designovány na míru konkrétnímu větrníku a v nových, na vyšší kapacitu budovaných elektrárnách, pro ně není místo. Co to znamená? Že v USA budou mít do dvaceti let 720 000 tun listů větrníků k neužitku, které nikdo nechce.

Likvidace? Jsou vyrobeny jako nezničitelné

Není přitom mnoho způsobů, jak se jich zbavit. Jsou, z podstaty své funkce, velmi odolné a pevné. Můžete je třeba drtit, rozšrotovat na stejnorozměrnou hrubou štěpku. Jenže s tím si poradí jen pár průmyslových drtičů, využívaných v dolech. Ve státě Wyoming, který se pyšní největším zastoupením produkce čisté energie z větrných elektráren ve svém domácím mixu, mají jen jeden takový. Teoreticky, nikdo totiž neříká, že jim ho provozovatelé dolů zapůjčí. A je tu samozřejmě logistický problém s přepravou. Transport třicetimetrového (ale také devadesátimetrového) listu rotoru si žádá speciální techniku a levně rozhodně nevyjde.

„Což je dost hloupé,“ říká Rob Van Vleet, jeden ze správců větrné farmy Kimball WP. „Rozebrání farmy stojí peníze, demontáž jednotlivých listů také, jejich transport k recyklaci rovněž a produktem drcení není nic, co by mělo hodnotu. Jsou to jen výdaje, ztráty.“ Upozorňuje přitom na to, že byznys kolem větrných elektráren ve Státech je relativně mladou záležitostí a konec životního cyklu je tu dosud prakticky neřešenou záležitostí. „Města a vesnice, které si jich pár desítek pořídily, dnes určitě nemají plán, co s nimi budou dělat. A stejně tak nejsou připravena na scénář, že na jejich skládku někdo začne zavážet desítky obřích listů.“ Což se děje.

Skládka jako momentální řešení

Jak zmiňuje Cindy Langstromová, která skládku starých listů větrných elektráren spravuje, jedinou úsporou místa je tu nařezání listu na tři nestejné díly, s tím, že ty tenčí se zasunou dovnitř širšího. Pak se ale stejně ponechají na místě skládky. První pokusy s recyklací listů elektráren se zatím nesměle rozjíždí v Texasu, ale prozatím je to ztrátové podnikání. Provozovatele větrných elektráren totiž vyjde skládkování pořád levněji, než převoz a zaplacení recyklace. Ekologická recyklace po doběhnutí životnosti větrné farmy tu totiž nebyla započítávána do externalit nákladů na její provoz.

„Dřív nebo později to ale budeme muset začít řešit,“ říká Van Vleet. „Na každém pohřbeném listu rotoru přicházíme o peníze a materiál. A do dalších let očekáváme, že na skládky zamíří 720 000 tun listů větrných elektráren.“


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
tisknout poslat  twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (82)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jan Šimůnek

15.1.2020 06:15
Prostě OZE přinášejí větší problémy než klasická energetika. Ještě je třeba zmínit, že v EU vybijí za rok větrníky cca trojnásobek hmyzu než hmyzožraví ptáci, a že větrné elektrárny pracují s SF6, který má více než 23 000 násobný skleníkový efekt oproti CO2 a v atmosféře a je výrazně stabilnější než freony. Takže uhlíkovou neutralitou k hexafluoridovému globálnímu oteplení, které přetrvá navždy.
Odpovědět
Radomír  Dohnal

Radomír Dohnal

15.1.2020 06:41 Reaguje na Jan Šimůnek
Uctivě zdravím, v krajině plné větrníků lepší budoucnost taky úplně nevidím, ale zaujal mě Vámi popisovaný vztah větrníky/hmyz/hmyzožraví ptáci. To bych si rád nechal dovysvětlit. AŽ budete mít cestu kolem, dejte mi sem prosím nějaký odkaz na studii, která to zmiňuje. Děkuju.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

15.1.2020 08:02 Reaguje na Radomír Dohnal
Kamarád ze záchranné stanice mi ukazoval video z Německa, kde kolem větrníků loví netopýři hmyz. Během té minuty dva spadli, a ani se jich vrtule nedotkla. Stačí jen prudký závan turbulencí, který jim údajně trhá plíce. Zkoušel jsem to video najít sám, ale bez výsledku. Pokud to nutně chcete vidět, písněte, zjistím.
Odpovědět
Pa

PavelA

15.1.2020 10:57 Reaguje na Karel Zvářal
Netopýři v takových výškách nelétají.

Věřte mi,létají mi okolo domu.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

15.1.2020 12:06 Reaguje na PavelA
Nevěřit svým očím... kam bych se dostal? Létají tam, kde je hmyz. Raz nízko, raz vysoko. Ten hmyz jednak na těch pylonech posedává, ale že je též obětí, to ta kamera bohužel nedokázala zachytit.
Odpovědět

Jan Šimůnek

15.1.2020 10:46 Reaguje na Radomír Dohnal
Viz článek na dnešním Neviditelném Psovi: Hmyzožraví ptáci sežerou odhadem 4 000 t hmyzu, vrtule zabijí odhadem 12 000 t.
Je to prostě větší katastrofa, než se původně myslelo a než hodlají ekologové připustit.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

15.1.2020 12:08 Reaguje na Jan Šimůnek
I toto může jednou z hlavních příčin, proč hmyzu v poslední dekádě ubylo. Více méně se to kryje s výstavbou bezemisních "masomlýnků".
Odpovědět
Radomír  Dohnal

Radomír Dohnal

15.1.2020 12:17 Reaguje na Jan Šimůnek
A jejda. On tam totiž v tom článku na Neviditelném psu autor zanechal poměrně velkou chybu (hovoří o 400 tunách). Původní text, německý, má také čtyři stovky, ale 400 000 tun. Tolik ročně hmyzu sní v Německu ptáci. A větrné elektrárny zahubí odhadem 1200 tun hmyzu ročně. Takže ty elektrárny se pro hmyz skutečně jeví jako marginálie...
Odpovědět
Radomír  Dohnal

Radomír Dohnal

15.1.2020 12:18 Reaguje na Radomír Dohnal
https://www.faz.net/aktuell/wissen/erneuerbare-energien-windraeder-toeten-taeglich-milliarden-insekten-16106536.html
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

16.1.2020 11:26 Reaguje na Radomír Dohnal
Teď jste mě pobavil. Nebo spíš pan Šimůnek.
Noticka "převzato z iUhli.cz" je už jen taková vtipná třešnička na dortu. :)
Odpovědět

Jan Šimůnek

16.1.2020 13:21 Reaguje na Petr Dvořák
A jste schopen oponovat nikoli zdroj, ale fakta?
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

16.1.2020 13:55 Reaguje na Jan Šimůnek
Tomu říkám gól do vlastní branky.

"Ono je někdy dobré sledovat nejen co se říká, ale i kdo to říká." -- Jan Šimůnek, 9.1.2020

Duhý gól je ten, že jste tam přidal nuly - sice k oběma číslům, takže se poměr nemění, ale kdybych Vás někdy příště žádal o nějaký zdroj, tak se prosím nedivte. Jak je vidět, i Vás může zradit paměť, a to i když se nejedná o 30 let starou informaci.

No a fakta jsou ta, že autoři z iUhlí.cz, snad nedopatřením, škrtli 3 nuly u toho odhadu sežraného hmyzu. O čem se chcete dál bavit?
Odpovědět

Jan Šimůnek

16.1.2020 18:13 Reaguje na Petr Dvořák
V citovaném článku se píše:
"V součtu to za sedm měsíců znamená 1200 tun hmyzu. Ptáci přitom ročně zkonzumují jen 400 tun hmyzu."
Přehlídl jsem těch sedm měsíců, což ovšem vliv větrníků oproti ptactvu ještě dále zvyšuje.

Nevím tedy, kde jsem přidával jaké nuly, text je přetažen copy - paste.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

16.1.2020 18:23 Reaguje na Jan Šimůnek
Tak teď nevím, kdo spadl z višně. Přečtěte si Váš příspěvek výše, kde uvádíte 4000 a 12000 tun. No a taky ten odkaz od pana Dohnala, který celou tuto debatu činí zcela bezcennou.
Odpovědět

Jan Šimůnek

17.1.2020 06:27 Reaguje na Petr Dvořák
Omlouvám se, ta nula se mi tam opravdu přidala.
Nicméně na podstatě věci to nic nemění: Větrné elektrárny jsou patrně jednou z hlavních příčin současného úbytku hmyzu, a žádné pesticidy apod.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

17.1.2020 07:28 Reaguje na Jan Šimůnek
Stane se. Ale pořád přehlížíte to druhé, jak výše upozorňuje p. Dohnal, v tom překladu jak na iUhli, tak na neviditelném psu, chybějí tři nuly u odhadu sežreného hmyzu. Takže pesticidy a obecně zemědělská praxe asi o prim jentak nepřijdou.
U těch netopýrů to ale nejspíš bude větší problém.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.1.2020 07:45 Reaguje na Jan Šimůnek
To mi připadá jako naprostý nesmysl,hmyz létá nízko nad zemí a vzdušné víry ho neohrožují, to pole řepky promořené pesticidy je úplně jiná kaše. A k čemu se používá ten SF6? Větřák je přece zcela standardní konstrukce z běžných materiáků.
Odpovědět

Jan Šimůnek

16.1.2020 10:26 Reaguje na Pavel Hanzl
Nevím, ale je tam a je to problém.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

16.1.2020 12:28 Reaguje na Pavel Hanzl
Data from Vattenfall suggests leakage emissions from Europe’s 100,000 wind turbines were about 900kg of SF6 over the last six years. This is equivalent to 3,525 tonnes of CO2 a year. [..] By comparison wind energy avoids the emission of 255 million tonnes of CO2 in Europe a year by generating 336TWh of electricity displacing fossil fuels.

https://windeurope.org/newsroom/news/wind-energy-and-sf6-in-perspective/

Používá se jako izolant v rozvodnách.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

16.1.2020 12:41 Reaguje na Petr Dvořák
Ještě dodám, že to číslo nějak nesedí s tím GH potenciálem uváděným i na wiki. Koeficinetu 23900:1 by odpovídal ekvivalent 21600 tun CO2. Pořád poměrně málo, ale určitě bych to nepřehlížel, vzhledem k jeho perzistenci a k ostrému trendu nárůstu, viz https://en.wikipedia.org/wiki/Sulfur_hexafluoride#Greenhouse_gas
Odpovědět
ig

17.1.2020 23:52 Reaguje na Pavel Hanzl
SF6 se používá u zapouzdřených rozvoden (najděte si na netu fotky, jsou to impozantní zařízení). Přímo ve větrných elektrárnách je použit u jednotlivých prvků, jako jsou vysokonapěťové vypínače. Má vyšší elektrickou pevnost než vzduch a dobrou shopnost zhášení elektrického oblouku, proto jsou elektrické prvky menší.

Druhé možné použití je se SF6 nadechnout a pak mluvit, nejsnazší způsob jak si přivodit hlas Dartha Vadera :-) (nepřehánět, jeden nádech a pak to rozdýchat, ať se neudusíte).
Odpovědět
VN

Vilém N

15.1.2020 07:09
Lopatky větrných elektráren, hromady baterií a starých FV panelů. Ale co, s tím si už budoucí generace nějak poradí :-)
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

15.1.2020 08:39 Reaguje na Vilém N
Nojo, to je klasický přístup. K tomu přidejte zdevastovanou krajinu, vodní zdroje a na krku přelidnění a oteplování. Budoucí generace si nějak poradí. ;)

Nicméně, zkoušel jsem jen velmi zběžně hledat a běží na to dost výzkumu. Nejlepší mi připadá http://www.refiber.com/technology.html - tj. pyrolýza sklolaminátu a následná separace skelných a/nebo uhlíkových vláken a kovů.
Jiné metody zmiňuje https://www.csve.cz/img/wysiwyg/file/Likvidace%20VtE%20-%20recyklace%20materi%C3%A1l%C5%AF%20p%C5%99%C3%ADloha%20%C4%8D_1.pdf
Pro použití coby plniva do pevnostních betonů by asi stačilo mechanické rozmělnění, resp. rozsekání. Ale skelným vláknem zpevněný beton mi připadá jako potencionálně ještě o dost problematičtější odpad. Ta pyrolýza se mi jeví celkem ideálně.
Odpovědět
ig

15.1.2020 11:32 Reaguje na Petr Dvořák
Obávám se, že to je jen recyklace pro recyklaci, že z toho žádný opravdový užitek být nemůže. Sklo vytahané z laminátu je k ničemu, vždyť je to jen přetavený šutr, tam ani není žádná úspora jako u kovů. A plýtvat další energií na to aby se něco pyrolýzovalo a pak vyhodilo, to se to může vyhodit rovnou :-)
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

15.1.2020 11:49 Reaguje na
No jak se to vezme. Mrkněte na ty odkazy. Asi to nebude ve výsledku ekonomicky žádné terno, ale mohlo by to být ziskové.
Zaprvé jde o pyrolýzu organických pryskyřic s velkým obsahem energie a následné energetické využití pyrolýzního plynu. Co se týče energetické bilance, tak hádám, že s dopravou a nějakou předpřípravou a následným zpracováním +- nula od nuly pojde, ale v záporu by to být nemělo.
Výsledkem je skelná/uhlíková vata nižší kvality, vhodná třeba do zateplení nebo kompozitů s menšími nároky. A zřejmě trocha oceli nebo hliníku.
Připadá mi to lepší, než to rovnou vyhodit. Sklolaminát považuji za velice nepěkný odpad na skládkování a ty objemy budou obrovské.
Odpovědět
ig

15.1.2020 14:18 Reaguje na Petr Dvořák
Ano, myslím, že bude úspěch, když se podaří udělat nějaké zařízení na spalování (ne nutně s pyrolýzou jako mezioperací), které se aspoň samo zaplatí, když nebude prodělečné. Možná to bude i výhodné pro nějaké chudé země, kam by se takový odpad mohl vyvážet, aby s tím něco udělali. Samotná recyklovaná skelná vata je myslím dost k ničemu, protože nová je tak levná, že se to vůbec nevyplatí. Zatím se lamináty (všechny druhy) pouze skládkují, nevím o tom, že by je někdo uměl recyklovat. A je to opravdu velice nepěkný odpad.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

15.1.2020 14:43 Reaguje na
Hmm.. no je fakt, že kdyby se to nadrtilo a prohnalo žehem dost horkým, aby se ta vlákna spekla v něco méně hnusného, resp. nebezpečného (nějaká skelná škvára apod.), tak by to mohlo být celé o dost jednodušší a pořád by se ten materiál dal použít ve stavebnictví.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

16.1.2020 00:14 Reaguje na Petr Dvořák
Já myslím, že ty skelná a uhlíková vlákna nebudou použitelná. Zapomínáte totiž na zdravotní nezávadnost. Ty vlákna se nesmí lámat na kousky o velikosti jednotek mikronů a nesmí být v organismech, konkrétně v plicích chemicky stabilní. Musí se rychle rozpustit a vstřebat. Jinak budou ty vlákna stejně nebezpečná jako azbest, jehož několikamikronové úlomky se zabodávají do plicních sklípků, vydrží tam až, jestli si to dobře pamatuji, 5 - 15 let a mechanickým drážděním, pokud je těch úlomků hodně , vyvolávají rakovinu plic.
A právě u vláken určených do všelijakých laminátů a kompozitů, jako jsou ty vrtule, se moc nepočítá s tím, že ty vlákna nebudou spojeny pryskyřicí do jednoho kusu a proto tyto vlákna, na rozdíl od běžné skelné a keramické vaty, nejsou na toto testovány.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

16.1.2020 11:14 Reaguje na Radim Polášek
Na tom něco je, ale jen tlumočím ten výzkum, který jsem odkazoval.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.1.2020 17:43 Reaguje na Vilém N
Fv panel je sklo a z lionky zase vytaví lithium.
Ale JE se zlikvidovat nedá vůbec, krajina zničená těžbou uhlí se recyklovat nedá, popel taky ne a CO2 ve vzduchu nás může zabít.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

15.1.2020 09:49
Vývoj technologií v oblasti likvidace odpadu ze starých větrných elektráren pochopitelně probíhají, ale ani jejich uvedení do praxe nevyřeší zásadní problém, že u těchto turbín, které se nyní odstavují nebyly náklady na jejich likvidaci započteny do ceny elektřiny z nich. Často to tak dopadne, že provozovatel, který nebyl povinen shromažďovat finance na likvidaci nechá toto na společnosti a veřejné rozpočty. Není to problém jen USA. V Německu teď bude končit podpora všem turbínám postaveným do roku 2020 a dost velká kapacita tak o podporu přijde. Již teď je jasné, že velká část z nich pak nedokáže pokrýt ani provozní náklady (nedokáže konkurovat efektivnějším na severu Německa a pokrýt náklady nízkou cenou, která je v Německu v době, kdy ideálně fouká). Bude je tak třeba likvidovat. Kdo to udělá a za jakou cenu není moc jasné. Je sice možné, že se na jejich další provoz nasadí nějaké nové dotace, ale to znamená další zvýšení nákladů na dotace obnovitelných zdrojů.
Odpovědět

Jan Šimůnek

15.1.2020 10:49 Reaguje na Vladimír Wagner
Nahnal bych na to členy ekologických organizací coby nucené práce na odčinění části jejich vin. (Nadsázka, ale ne moc velká, ale je možné, že až se lidi dostatečně naštvou, tak k něčemu podobnému i dojde.)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.1.2020 16:25 Reaguje na Vladimír Wagner
Vy máte pocit, že cena likvidace JE je snad započítaná do ceny energie? To by kilowatt asi nikdo nezaplatil, taková likvidace by byla možná dražší, než postavení nové.
A uhelná? To samé, navíc rekultivace vytěžených prostorů, likvidace popela, lidských obydlí atd. atd. atd. navíc ty gigentické ekologické škody!!!
Tohle počítat, tak doposud svítíme svíčkama.
Odpovědět
em

15.1.2020 18:37 Reaguje na Pavel Hanzl
A Vy snad máte pocit že není? Např. u nás: "Podle §51-54 a §75 atomového zákona jsou držitelé povolení povinni vytvářet finanční rezervy pro zajištění vyřazování jaderných zařízení nebo pracovišť s významnými nebo velmi významnými zdroji ionizujícího záření zprovozu. Peněžní prostředky musí být k dispozici pro potřeby přípravy a realizace vyřazování z provozu v potřebném čase a výši, vsouladu s harmonogramem postupu schváleným SÚJB a technologií vyřazování. Rezervyna vyřazování ověřuje SÚRAO, jak stanovuje §113atomového zákona, a držitelé povolení jsou povinni vpětiletých intervalech vsouladu spříslušnou vyhláškou odhady nákladů na vyřazování aktualizovat. Aktualizace zpřesňuje odhad nákladů a zahrnuje pohyb cenové hladiny za uplynulé pětileté období"
https://www.mpo.cz/assets/cz/energetika/strategicke-a-koncepcni-dokumenty/2017/12/Koncepce-nakladani-s-RaO-a-VJP-v-CR.pdf
K roku 2012 byla rezerva na vyřazení JE Dukovany 22,4 miliardy Kč, k roku 2014 byla rezerva na vyřazení JE Temelín 18,4 miliardy Kč.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.1.2020 07:55 Reaguje na
Já myslím likvidaci elektrárny tím, že z ní nic nezbyde. Fve se posbírá z pole, sklo, plast a konstrukce plus dráty se zrecyklují a na jaře se může orat půda nijak nepoškozená.
Po JE zbyde kromě tun extrémně radioaktivního odpadu taky stojící betonová obluda, kterou zbourat a zrekultivovat půdu tak, aby se na ní dala pěstovat pšenice, je zcela nerálné.
Odpovědět
em

16.1.2020 08:34 Reaguje na Pavel Hanzl
Třeba zde se můžete podívat na to, jak vypadá jaderná elektrárna před a po likvidaci, "že z ní nic nezbyde", navzdory tomu, že je to podle Vás zcela nereálné:
http://www.yankeerowe.com/
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

16.1.2020 09:28 Reaguje na
Napadlo vás, že když vyfotíte lokalitu větrné trubíny, před a po - tak tam z ní také nic nezbude.

(tím nechci zlehčovat nedořešený problém likvidace lopatek větrných turbín).
Odpovědět
em

16.1.2020 09:42 Reaguje na Martin Jasan
Já jsem ale o likvidaci větrných turbín vůbec nic nepsal. Já pouze vyvracím nesmysly o likvidaci jaderných elektráren, které tu šíří pan Hanzl.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.1.2020 16:43 Reaguje na
Vy si snad skutečně myslíte, že my, v babišistánu, budeme likvidovat JE Dukovany tak,že po ní zbyde pole pšenice?? Já vím, děláte si čurinu, ale špatnou.
Kolik by to asi stálo?
Odpovědět

Jan Šimůnek

16.1.2020 10:33 Reaguje na Pavel Hanzl
1. Je skutečně možné JE zlikvidovat "na zelenou louku" a pár JE takto na světě opravdu zlikvidováno bylo.

2. Je ovšem daleko jednodušší a levnější neradioaktivní části JE přestavět na archivy, sklady apod. Obě naše stávající JE by klidně mohla posléze sloužit i jako logistická centra různých firem (jaké si tyto objekty staví "ne zelené louce") či technoparky.
Odpovědět

Jan Šimůnek

16.1.2020 10:35 Reaguje na Pavel Hanzl
A, mimochodem, stačí pohled na mapy pana Googla ke konstatování, že naprostou většinu plochy areálu JE tvoří trávníky a podobné zelené plochy, takže cca 80 - 90 procent JE na pole přeměnit lze snadněji než FV elektrárnu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.1.2020 16:50 Reaguje na Jan Šimůnek
Teď jsem se podíval na JE Dukovany, má plochu asi 1 km2 a minimálně 60% jsou zpevněné plochy a budovy.
Likvidace nenastane nikdy, na to bych vsadil gatě.
Odpovědět
ig

17.1.2020 17:29 Reaguje na Pavel Hanzl
Já bych je také vsadil. Kdo bude takový blázen, aby likvidoval celý kvalitně postavený průmyslový areál, který se dá výhodně prodat a ještě zbydou prachy z fondu likvidace?
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

15.1.2020 20:32 Reaguje na Pavel Hanzl
Pane Hanzle, jak už Vám bylo odpovězeno, tak u jaderných zdrojů je to přesně tak, že se povinně musí vytvářet zdroje na likvidaci jaderného zdroje, a to u nás i všude ve světě. Jen bych ještě doplnil, že se vytváří i další fond, který se použije na konečné uložení vyhořelého paliva (případně jeho recyklaci). A všechny tyto náklady se promítají do ceny elektřiny. To je právě podstatný rozdíl oproti zmiňovaným větrníkům. A i to znevýhodňuje z cenového hlediska jaderné zdroje.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.1.2020 08:00 Reaguje na Vladimír Wagner
Jenom uložení radioaktivního odpadu je problém na stovky let dopředu, ale s likvidací elektrárny se vůbec nepočítá. Betonový balvan se pouze uzavře a stane se pomníkem lidské arogance. A s uhlím je poničená krajina x násobně větší. Těch pár vrtulí někde na hromadě v poušti je problém skutečně nesrovnatelný.
Odpovědět
ig

16.1.2020 10:50 Reaguje na Pavel Hanzl
Proč pořád opakujete tvrzení, které vám "em" a další pomocí důkazů vyvrátili? :D :D :D
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

16.1.2020 11:16 Reaguje na Pavel Hanzl
Proboha pane Hanzle, když o věci nic nevíte, tak alespoň nepište nesmysly, které už Vám tu řada diskutujících vyvrátila. Finanční prostředky, které se musí ze zákona shromažďovat počítají s likvidací na zelenou louku. A také se to už likvidace několika jaderných bloků až do této fáze dokončila.
Odpovědět

Jan Šimůnek

17.1.2020 06:32 Reaguje na Pavel Hanzl
Likvidaci si JE platí ze zákona. Pokud se týká dlouhodobých úložišť, tam dříve nebo později dojde k přepracování daného materiálu, mj. jsou v něm prvky vzácných zemin, klíčové pro optoelektroniku. Tč. na ně má monopol Čína, což z mnoha důvodů není dobré.

Na exkurzi v JED nám kdysi říkali, že likvidaci "na zelenou louku" mají zaplacenu, nicméně se počítá s využitím budov na sklady, archívy, depozitáře a podobné účely.
Odpovědět
va

vaber

17.1.2020 15:15 Reaguje na Pavel Hanzl
proč by to měl být pomník lidské arogance? v útrobách Země jsou látky ,přirozeného původu, které kdyby se dostaly na povrch , život na planetě by měl velké problémy ,ale fakt je, že naší, nebo Slovenskou první JE, A1 v Bohunicích nikdo nelikviduje a je to 50let od havárie, nebo ano? Myslím že životnost větrných elektráren by měla být mnohem delší a bylo by méně odpadů, ale to by nebyly kšefty
Odpovědět

17.1.2020 16:59 Reaguje na vaber
Zvláště otřesný oříklad likvidace JE je Černobyl. Ten sarkofág stál další miliardy dolarů a pořád je tam problém, Fukušima bude to samé. Její radioaktiva zamořuje stále dost velký kus moře. To je hlavní důvod, proč Němci od jádra odchází.
Odpovědět
ig

17.1.2020 17:26 Reaguje na
Nehody v jaderných elektrárnách budou i nadále. Sice s nízkou incidencí a po každé nehodě bude problémová oblast odstraněna, ale budou (doufejme, že malé). S tím se bohužel nedá nic dělat, stejně jako s tím, že třeba někoho zabije úlomek či led odletivší od vrtule větrné elektrárny (už takových případů bylo několik a též se dá předpokládat, že budou další).
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.1.2020 20:39 Reaguje na
Vy asi vůbec nechápete, v čem je nebezpečí radioaktivního ozáření. To není je leukémie a různé nemoci z ozáření, ale to záření je kromě karcigonneních účinků taky silně mutagenní. A to je děsivé nepezpečí na generace.
Odpovědět
ig

17.1.2020 23:57 Reaguje na Pavel Hanzl
Na youtube jsou přednášky paní Drábové o zdrojích a účincích radioaktivity v životním prostředí. Najděte si je a poslechněte, zjevně v této oblasti nejste plně informován.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

17.1.2020 23:09 Reaguje na
Kdo si chce přečíst o reálné situaci v Černobylu a Fukušimě, a ne pouze nesmysly pana Hanzla, tak zde: http://www.osel.cz/10963-fukusima-a-cernobyl-na-zacatku-roku-2020.html
Odpovědět

Jan Šimůnek

16.1.2020 10:29 Reaguje na Pavel Hanzl
Ze zákona je. Můžeme se bavit o inflaci a podobných jevech (a o těch, kdo tyto jevy uměle vyvolávají, aby na nich vydělali), ale i tak je většina nákladů na likvidaci JE po skončení její životnosti na příslušném kontě. Pochopitelně, v EU vám nikdo nezaručí, že se ty peníze neukradnou.
Odpovědět
ig

16.1.2020 10:52 Reaguje na Jan Šimůnek
Ale i když je státní rozpočet šlohne, zpronevěří a rozdá sockám, zaplaceny už byly a je legitimní chtít od státu, aby se v tom angažoval :-)
Odpovědět

Jan Šimůnek

16.1.2020 13:23 Reaguje na
Tohle je problém čehokoli. Ale spíš se to rozkrade v nějaké formě socialismu (i toho s předponou EUro), než v klasické demokratické a tržní společnosti.
Odpovědět
FK

Filip Kondapaneni

15.1.2020 14:42
No, a FVE mají také své těžkosti, které od stolu nejsou vidět. Pracoval jsem jako servisní technik pro SMA Solar Technology a. g. Cca 5 let během solárního boomu 2010-2011 a pak ještě kousek poté. V dnešní době na 1 instalovaný GW potřebujete cca 500 ks PV centrálních 2MW střídačů (typická velikost) s účinností produkce cca 15% ( střídání den-noc, roční období, počasí) Pokud by jste chtěl instalovat výkon který pokryje výrobu konvenčního zdroje 1MW s účinností produkce 90% tak v PV bude muset mít velikost cca 6GW a to už je cca 3000 ks 2MW střídačů. A teď si musíme říci co to ten střídač je: je to komplement výkonové, řídící a komunikační elektroniky doplněný elektronicko-mechanickými prvky. Reálná životnost každého prvku (navzdory tvrzením výrobců) je cca 5-8 let, pokud nedojde k úderu blesku do PV panelů, to je pak po smrti během mžiku hromada elektroniky, navzdory prepetovym ochranam které také stárnou . Během 25 let provozu většinu komponent vyměníte i několikrát a nebo vyměníte celé střídače (2 MW střídač bez trafa má cca 1t).samozřejmě se dělají i větší střídače ale ty jsou často složeny z menších částí, takže té elektroniky není o tolik méně. Všechny střídače musí spolu komunikovat, protože musí být nějak řízené, dokáží ovládat reaktivní složku, výkon, další choulostivâ elektronika. Dále je tu obrovské množství string monitoru které měří PV pole na úrovni jednotlivých stringu PV panelů. Na jeden 2MW střídač jich může být i stovka. String monitor umí v reálném čase detekovat výrobu i závady na jednotlivých strinzich i jednotlivých panelech. Opět hromada citlivé elektroniky která umírá docela často. Někdy je lepší ji ani je tam nemít a pobíhat jen s infrakamerou. Když si vezmu, že údržba 200ks střídačů potřebuje jednoho velmi, velmi schopného a zkušeného technika (aktuální situace ČR + SK) tak tu vidím spousty materiálních a lidských limitů které si nikdo z těch pomazanych neumí ani představit.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.1.2020 17:39 Reaguje na Filip Kondapaneni
Za těch skoro 10 let nastal v tom oboru obrovský rozvoj, dnes je to někde úplně jinde.
Odpovědět
ig

17.1.2020 09:11 Reaguje na Pavel Hanzl
Kde jinde? Uveďte parametry, výrobce, počty instalovaných jednotek a čím se to liší od stavu před deseti lety. Důkazní břemeno je na Vás, protože tvrdíte něco co je v rozporu s běžnou zkušeností i zkušenostmi profesionála z oboru.
Odpovědět
va

vaber

17.1.2020 15:29 Reaguje na Filip Kondapaneni
solární elektrárny je určitě jedno z možných řešení výroby el.energie ,ale FV dnes není to nejvhodnější řešení pri současné účinnosti přeměny energie, na metr čtverečný dopadá ze slunce více než 1kW tepený a to je na 1km čtverečný 1000MW tepelných, obvyklá účinnost přeměny tepelné energie na elektrickou v tepelných elektrárnách je max 40%
Odpovědět
FK

Filip Kondapaneni

17.1.2020 18:47 Reaguje na vaber
Možná jsem se vyjádřil chybně, pokud máte nainstalován konvenční zdroj o 1MWe tak jeho výkon s ohledem na údržbu a s tím související odstávky prepocitana na 24h/365 dní v roce je cca 0.9MWe. U Fotovoltaiky 1MWe prepocitana na 24/365 je cca 0,15MWe
Odpovědět
FK

Filip Kondapaneni

17.1.2020 19:08 Reaguje na vaber
Ještě bych to doplnil: instalovaný FVE 1kWp má v ČR roční produkci 0.9-1.15MWh ale ne vždy když to potrebujete
Instalovaný 1kW konvenční elektrárny má roční produkci cca 8 MWh a to téměř kdykoliv potrebujete. Proto tvrdím že FVE jsou možná vhodný lokální energeticky zdtoj pro velkého spotřebitele (průmyslový podnik, obchodní centrum) který může za určitých podmínek i pomoci stabilizovat síť (typicky v létě, chod klimatizací) ale jinak představuje pro síť problém pokud nedokážeme dostatečně rychle reagovat na nadvyrobu nebo naopak propad výroby. Proto je obrovská FVE na jednom místě v nestabilnim počasí naprostým hazardem pokud není k dispozici lokální úložiště energie o dostatečně velikosti. Zde je nutné zmínit, že všechna úložiště energie sestávají z relativně malých bloků plných elektroniky, která, pokud selže, skončí to ohnivym infernem.
Odpovědět
FK

Filip Kondapaneni

15.1.2020 15:18
Odpovědět
FK

Filip Kondapaneni

16.1.2020 10:47 Reaguje na Filip Kondapaneni
Tak to není, to je jen aktivistů dojem, že přeci technologie jsou lepší a lepší. Možná jsou, ale na spotřebním charakteru OZE to nic nemění. Jsem stále v kontaktu s kolegy kteří pokračují v rámci budování FVE, loni například v Austrálii. 100 MW parky. A opravdu, komponenty jsou stále na tom podobně. FVE má smysl jako lokální zdroj pro lokální odběr s lokálním úložištěm energie. Samozřejmě musí být umístěna na nějakém brownfieldu nebo střeše / fasádě budovy.
Odpovědět
FK

Filip Kondapaneni

16.1.2020 11:00 Reaguje na Filip Kondapaneni
Ale dělat z FVE páteřní zdroj je hraničící s hazardem (blackoutem) . To ať postaví elektrárnu/y na zemní plyn i se zásobníky a bude to k penezenkám občanů výrazně milosrdnejsi. Získá se čas na zbudování JE s rychlými množivými reaktory ve kterých by se dali použít palivové články které se bohužel neumí využít víc jak ze 3% ve stávajících JE a tím by se značně redukovat ten nejnebezpečnější Jaderný odpad. Nechápu, proč aktivisté podporují uložení tohoto odpadu do země kde bude nebezpečný stovky tisíc let
Odpovědět
ig

16.1.2020 14:09 Reaguje na Filip Kondapaneni
Přece aby pak proti tomu mohli protestovat :D

Kdyby ty Castory dali do nějaké plechové haly u dálnice (a jeden ke mně na zahradu, rád bych vyhřívaný skleník), tak to vyjde funkčně nastejno a cenově o několik řádů lépe.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.1.2020 16:26
Opět tam není to nejdůležitější: z jakého materiálu se ty vrtule dělají.
Odpovědět
ig

15.1.2020 16:48 Reaguje na Pavel Hanzl
Z několika materiálů, z nichž každý jednotlivě je prakticky nerecyklovatelný :-) Skelná tkanina, kevlar, uhlíkové vlákno, epoxidová pryskyřice, polyuretanová pěna, lepidla, dvousložkové laky. Možná ty kovové inserty, když se je z toho podaří vymlátit, by se daly recyklovat :-)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.1.2020 17:37 Reaguje na
Takže používat, dokud se to nerozpadne samo.
Odpovědět
AM

Adam Mazura

15.1.2020 20:16
Teprve až se někdo zamyslí nad tm co ony pole vrtulí způsobují ,bude pozdě .Přerušilo se miliony let živitodárné proudění větrů přinášející vláhu - život .No a když už se energie větru nahromadí před větrníky je s toho pro změnu bouře ,ale to zelené blázny nezajmá . Přispváme vlastně dobrovolně na svoji likvidaci. Ještě že se vědci ozvali když podobně chtěly ekomaniaci zbrzdit golfský proud elektrárnou .
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.1.2020 08:04 Reaguje na Adam Mazura
Nic takového způsobit vrtule nemůžou, protože deště přináší větry v řádově vyšších výškách. Normální les (natož město) je překážka pro vítr úplně stejný.
Ale taky jsem slyšel, že Rakušáci mají větřáky na to, aby hnali hejna špačků na naše vinice.
Odpovědět
AM

Adam Mazura

16.1.2020 08:43 Reaguje na Pavel Hanzl
Pavle nestavím se do role odborníka ,nejsem jím .Na druhou stranu aby se pole nevysušovala už naši dávn předci sázely topoly a fungovalo to .Bylo by dobré kdyby se tím začal zabývat nějaký odborník jako se to stalo z golfským proudem v moři .No a v neposlední řadě : není šprochu aby na němm nebylo pravdy trochu. Pěkný den všem .
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

16.1.2020 09:32 Reaguje na Adam Mazura
Tedy dle vaší "logiky":
Topoly, vítr brzdí - to je správně.
Větrníky, vítr brzdí - to je špatně.
Odpovědět

Jan Šimůnek

16.1.2020 10:37 Reaguje na Martin Jasan
Topoly zvedají vítr od země a brání vysušování půdy. Větrníky dělají v podstatě pravý opak.
Odpovědět
AM

Adam Mazura

16.1.2020 15:40 Reaguje na Martin Jasan
Těch topolů nikdy nebylo jako větrníků v německu holandsku a tak .Já se jen domívám a chctěl bych aby se toho chopil odborník , že to má velký vliv na počasí a klima v evropě .Protože a to si přiznejme buď je sucho a nebo vody moc a jen tehdy když to enrgie větru už přez ty větrníky protlačí tak je z toho průšvih .Nás jako středoevropský stát tedy střechu evropy by to mělo zajímat extrémě .
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.1.2020 16:36 Reaguje na Adam Mazura
V Německu a vůbec na severozápaním pobřeží se staví větrné elektrárny především na moři, je tam mělký šelf. A hlavně tam fučí prakticky pořád, myslím, že tam bývá ročně jen několik bezvětrných dnů. Na naše klima to má vliv absolutní nula.
Odpovědět
KP

Katka Pazderů

16.1.2020 06:11
Krásná diskuse. Téměř navlas stejná, jako u článku Ekolistu před rokem, kde se recyklace řešila. I se zmínkou experta, že i větrné elektrárny mají ze zákona fond pro jejich zrušení.
Problémem je skutečně to, že nepřemýšlíme o našich produktech z pohledu oběhové ekonomiky. Je super vyrobit "nezničitelný výrobek", ale v jeho životě musíte počítat, co s ním poté.
Například, co s tím CO2, které tu po nás zbyde, až spálíme všechna fosilní paliva. Už se to řeší, z CO2 se začíná vyrábět syntézní plyn, a rostliny ho, bdw. užívají pro svou fotosyntézu.
Takže možná na ty elektrárny musíme používat něco méně odolného.

A jako nejlepší řešení se jeví spotřebovávat méně energie. Vymyslet jiný průmyslový model.
Takže klíčem je "Žít lehce na Zemi" a ne "Po nás potopa...."
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.1.2020 08:09 Reaguje na Katka Pazderů
Fosilní paliva nikdy spálit nemůžeme, protože by tu nastala atmosféra skoro jak a Venuši, která má 400°C.
To pomřeme daleko dříve, navíc nás otráví metan z permafrostů.
Odpovědět
KP

Katka Pazderů

16.1.2020 06:46
a navíc to řešení už máme. Kompozity z uhlíkových vláken. Lepší vlastnosti než sklolaminát.
Nevýhody: Recyklace sklolaminátu je komplikovaná a neekonomická.
Pevnost v tahu: 70-90 MPa Pevnost v ohybu: 120-140 MPa
Uhlíkový kompozit: prostě je to uhlík
Pevnost v tahu: až 7GPa, u nanovláken. Horší v ohybu, ale záleží na konstrukci.
Odpovědět
ig

16.1.2020 14:15 Reaguje na Katka Pazderů
Fakt je, že uhlíkový laminát shoří kompletně. Možná by se dala udělat i hořlavější matrice než zrovna epoxid (i když ten taky nehoří úplně špatně). Tím by pak byla likvidace vyřešená, akorát ti co si udělali živnost z propagace recyklace by řvali :-)
Odpovědět

vladimír šmídl

17.1.2020 09:36
Recyklace FV panelů by neměla být takový problém ,na rozdíl od betonu a skelných laminátů. Hliníkové rámy jsou bez komentáře, krycí sklo taky
a články ,po odleptání kontaktů (Cu,Ag,Sn,Pb,Ni) jsou dobrou legurou
(hliníkových) slitin. Fólie z derivátů celulózy (čínské výrobky) je spalitelná jako papír. Fólie z polyvinylfluoridu (odolnější evropské výrobky) je jistý problém. Ale problém může nastat, pokud budeme vysloužilé odpadky vozit kolem zeměkoule . V Bangladéši to nepůjde.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist