Většina Čechů větrné elektrárny nadále podporuje, ukázal nový průzkum

Debata o větrných elektrárnách se v posledních týdnech vyostřila a zejména v online prostředí se může zdát, že většina společnosti s rozvojem větrné energetiky nesouhlasí. Podle aktuálního reprezentativního výzkumu, který dnes představili zástupci Hnutí DUHA, agentury FOCUS a Ústavu geoniky Akademie věd ČR ale většina Čechů a Češek větrné elektrárny nadále podporuje. „Když se podíváte na sociální sítě v posledních několika měsících člověk by mohl nabýt dojmu, že většina Čechů a Češek větrné elektrárny zuřivě odmítá,“ říká Jan Rovenský, energetický expert Hnutí DUHA. Podle většiny české veřejnosti by ale měla být větrná energetika podporována.

S podporou větrné energie podle aktuálního výzkumu veřejného mínění souhlasí 63 procent lidí. To je shodou okolností stejná výše podpory, jakou má jaderná energie. Naopak s omezováním větrné energie souhlasí jen 13 % lidí, nerozhodnuto zůstává 24 % dotazovaných.

Nejvyšší míru podpory má větrná energetika u lidí ve věku 18 až 29 let (73 procent), nejnižší u lidí ve věku nad 60 let (58 procent). Co se týká volebních preferencí, má větrná energetika největší podporu mezi voliči Pirátů (82 %) a dalších opozičních stran (SPOLU 75 %, STAN 76 %).

S podporou využití větrné energie souhlasila v průzkumu ovšem i nadpoloviční část oslovených voličů vládních stran (61 procent voličů ANO, 57 procent voličů Motoristů a 52 procent voličů SPD). „Možná trochu překvapivě to platí i u voličů stran vládní koalice. Veřejný prostor se tak pokouší ovládnout velmi hlasitá, ale nepříliš početná menšina odpůrců,” dodává Jan Rovenský.

Ze všech energetických odvětví má největší podporu veřejnosti vodní energie. S její podporou rozhodně nebo spíše souhlasí 80 %. Na druhém místě je solární energie s podporou 75 %. Třetí je zmiňovaná větrná energie s podporou 63 %. Nejmenší podporu ze všech dotazovaných zdrojů má uhlí, s jehož podporou souhlasí 29 % oslovených.

Dotazníkového průzkumu se zúčastnilo 1000 respondentů. Ti v průzkumu odpovídali na otázku „Měly by se podle Vás v následujících letech v České republice podporovat, nebo omezovat uvedené zdroje elektrické energie a tepla?“ Výzkum probíhal od 9. 2. do 2. 3. 2026 , výsledky zpracovala agentura FOCUS – Centrum pro sociální a marketingovou analýzu.

K podobným závěrům došel také nedávný průzkum agentury STEM.

Oproti starším výzkumům podpora větru mírně poklesla, ale podle Jana Rovenského to není tak, že by většina Čechů najednou změnila o 180° názor a větrnou energii by masivně odmítala.

Bohumil Frantál z Ústavu geoniky Akademie věd ČR na tiskovém brífinku zmínil rozdíl mezi měřenou tzv. obecnou sociální akceptaci a tzv. lokální akceptací, která je klíčová při reálné výstavbě větrných elektráren – tedy kolik lidí v konkrétní obci nebo lokalitě souhlasí s konkrétním plánem nebo projektem.

Často se uvádí, že míra lokální akceptace v porovnání s mírou obecnou akceptací výrazně klesá, že se zde projevuje tzv. syndrom NIMBY (z anglického „Not In My Back Yard“ – „Ne na mém dvorku“).

Podle jeho dvacetiletých zkušeností ale tento „NIMBY postoj“ v realitě v podstatě neexistuje nebo jen ve velmi omezené míře. „Na lokální úrovni ty postoje nabývají tří podob. Menší třetina obyvatel jsou přesvědčení odpůrci, kterým vadí větrné elektrárny nejen v blízkosti jejich bydliště ale v celé České republice. Nechtějí, aby se stavěli nikde,“ říká Bohumil Frantál.

Větší třetina jsou přesvědčení podporovatelé větrných elektráren, kteří vnímají jejich pozitiva, jak z hlediska globálních aspektů, ochrany klimatu, tak jejich benefity na národní úrovni jako zvyšování energetické nezávislosti a bezpečnosti i lokální ekonomické výhody, které získává z projektu obec.

Poslední skupinou jsou podle slov Bohumila Frantála nevyhranění. „Nejsou to tzv. „nimbysté“, já je označuji spíš jako „MIMBY“ z anglických slov „Maybe In My Back Yard“ („Možná na mém dvorku“ – pozn. red.). To jsou lidé, kteří se rozhodují na základě konkrétních podmínek v té lokalitě, na základě konkrétních parametrů toho projektu,“ vysvětluje. Pro tuto skupinu jsou důležité informace o tom, kolik tam má větrných elektráren být, jak daleko od obydlí, jaké benefity z toho bude mít obec a domácnosti. Jedním z klíčových faktorů také je, jestli už v okolí nějaké větrné elektrárny stojí.

„Obecně platí to, že v lokalitách, kde se elektrárny postaví, tak s postupem času míra lokální akceptace narůstá, lidé si na ně zvyknou jako na běžnou součást krajiny, vnímají jejich benefity, zmizí dřívější plané obavy z negativních dopadů, které se nenaplnily. V obcích, v jejichž blízkosti větrné elektrárny již stojí, tak statisticky významně častěji v referendech lidé hlasují pro větrné elektrárny,“ dodává Bohumil Frantál.

Ukazuje se také, že více podporují obnovitelné zdroje energie lidé žijící v uhelných oblastech, protože vnímají dopady uhelné energetiky, těžby a spalování uhlí. A dívají se na větrné elektrárny jako na čistší alternativu.

„Vstupuje do toho opravdu mnoho faktorů, které ve výsledku končí tak, že výsledky lokálních referend v obcích mohou být výrazně rozdílné,“ dodává Bohumil Frantál.

Zatímco v jedné obci se vede podle Jana Rovenského věcná racionální debata o dopadech větrných elektráren na krajinný ráz, slyšitelném hluku a vlivu na biodiverzitu, v druhé obci se debata stočí k dezinformacím.

---

reklama

---