Ministr Brabec nechce o inspektorku Říhovou a její tým CITES přijít, ta případnou spolupráci nevylučuje

Ředitel ČIŽP Erik Geuss (druhý zleva) a Pavla Říhová (první zprava) v roce 2017 na tiskové konferenci informují o práci ČIŽP.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Blanka Štiková / Ekolist.cz

"Inspekce v odchodu Pavly Říhové ztrácí uznávanou odbornici na oblast kriminality spojené s chráněnými druhy, její rozhodnutí však respektuje, stejně tak i rozhodnutí dalších zaměstnanců," říká tisková mluvčí České inspekce životního prostředí Radka Nastoupilová.

Agendu CITES bude inspekce v rámci zákona zajišťovat i nadále a to prostřednictvím dalších odborných zaměstnanců, kteří s ní mají zkušenosti. "Vzhledem k tomu, že stávajícím zaměstnancům končí služební poměr na konci prosince, pevně věříme, že zbývající čas bude plně využit k věcnému předání agendy tak, aby bylo možné na dosavadní činnost navázat co nejplynuleji," odpovídá na dotazy Ekolistu Radka Nastoupilová.

Pavla Říhová jako důvod odchodu uvádí zhoršující se atmosféru na pracovišti. Ředitel České inspekce životního prostředí Erik Geuss to nahlíží jinak. „Věc rozhodně není černobílá, k práci týmu pod vedením paní Říhové jsem měl své výhrady, detaily z pracovně-právních vztahů a interní komunikace ale rozhodně nebudu ventilovat do médií," říká Erik Gauss. Pavla Říhová uvádí, že žádné výhrady ke kvalitě své práci písemně nedostala.

Tygři zabavení při razii v roce 2018

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Celní správa

"Chtěl jsem určité změny, bohužel jsme nenašli společnou řeč. Velmi dobře si uvědomuji zásluhy paní Říhové v oblasti tzv. wildlife crime, tedy kriminality spojené s chráněnými druhy, nicméně agenda CITES je podstatně širší a na inspekci se na ní přímo a nepřímo podílelo a podílí několik desítek inspektorů. Stejně tak tomu bude i po odchodu zmíněného týmu, inspekce problematiku agendy CITES zajistí,“ ujišťuje Geuss.

Odchod pracovníků oddělení CITES souvisí s organizační změnou ČIŽP, kterou ohlásil ředitel Geuss a kterou řešilo v posledních měsících i Ministerstvo životního prostředí. S organizační změnou ale pro její nesystémovost státní tajemník MŽP Jan Landa ani ministr Brabec nesouhlasili a ředitel České inspekce životního prostředí ji proto následně stáhl. Nicméně pracovníci oddělení CITES se i přesto rozhodli z ČIŽP odejít.

Ministr životního prostředí Richard Brabec se s odcházejícími pracovníky sešel. Diskutoval s nimi možnost budoucí spolupráce s MŽP ve specializovaných otázkách kriminality spojené s chráněnými druhy, ve které jsou odcházející pracovníci mimořádně úspěšní, zdatní a o jejich odborné i prezentační schopnosti nechce rezort přijít.

Tygří vývar a 126 kg slonoviny

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

„Ředitel každé rezortní organizace je odpovědný za zajištění všech svých agend, proto jsem řediteli ČIŽP uložil urychlené vypracování návrhu zajištění této agendy na inspekci od nového roku s tím, že MŽP v průběhu následujících měsíců zkontroluje, zda je v této oblasti ČIŽP odborně i personálně zajištěna," říká Richard Brabec.

"Odchod pracovníků z oddělení CITES na ČIŽP mě mrzí, jednal se s nimi osobně a hovořili jsme i o možnostech, že by naše spolupráce v nějaké formě na specializovaných otázkách kriminality v oblasti chráněných druhů mohla pokračovat, což zúčastnění kvitovali. O odborníky na tuto specializovanou problematiku tak rezort nemusí přijít, a to je to, co je důležité,“ říká ministr Brabec.

Pavla Říhová potvrzuje, že odcházející inspektoři s ministrem o možnostech budoucí spolupráce jednali na asi hodinovém setkání. Pavla Říhová se případné spolupráci přímo s ministerstvem nebrání, počká ale, s jakou nabídkou ministerstvo přijde.

Pavla Říhová se spolu se svými kolegy z inspekce a kolegy z Celní správy a Policie ČR podílela v roce 2018 například na odhalení gangu, který u nás porážel tygry a zpracovával je na produkty čínské medicíny a vývary. V roce 2016 se ČIŽP podílela na zadržení 126 kg slonoviny v hodnotě kolem 6 milionů korun.

O tom, že téma wildlife crime je důležité téma, svědčí i to, že podle Interpolu jde o čtvrtou nejvýnosnější kriminální činnost. Hned po obchodu s drogami, padělatelství a obchodu s lidmi. Odhaduje se, že wildlife crime vynáší zločincům mezi 1,5 a 5 biliony korun ročně. Téma wildlife crime není věc jen exotických krajin, ale bezprostředně se týká i Česka.

Přečtěte si také |

Proč je Česko tranzitní zemí lukrativního pašování sloních klů, nosorožčích rohů a tygřích vývarů?