https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/na-kralickem-snezniku-uz-neni-skladka-a-zboreniste-po-byvale-vyletni-chate
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Na Králickém Sněžníku už není skládka a zbořeniště po bývalé výletní chatě

25.9.2021 02:06 | DOLNÍ MORAVA (ČTK)
Po původní chatě zůstala jako připomínka jen nízká zídka, odpočinkové místo pro návštěvníky či informační tabule o historii a přírodovědné hodnotě území.
Po původní chatě zůstala jako připomínka jen nízká zídka, odpočinkové místo pro návštěvníky či informační tabule o historii a přírodovědné hodnotě území.
Foto | Miroslav Havira / Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
Z vrcholu Králického Sněžníku na Orlickoústecku v těchto dnech zmizela skládka odpadu a zbořeniště po bývalé Liechtensteinově chatě. Na třetím nejvyšším pohoří v Česku bylo přes 400 tun betonu, železa, oceli, skla, cihel či materiál s azbestem. Náklad odvážel vrtulník, uvedl Petr Šaj z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
 

Po původní chatě zůstala jako připomínka jen nízká zídka, odpočinkové místo pro návštěvníky či informační tabule o historii a přírodovědné hodnotě území.

"Konečně se podařilo šetrně zlikvidovat skládku stavebního odpadu, která do národní přírodní rezervace opravdu nepatřila. Abychom zamezili poškození zdejší přírody, používal se pro transport odpadu vrtulník, který přesun veškerého odpadu k odvoznímu místu vzdálenému necelé dva kilomety zvládl v řádu hodin," řekl Šaj.

Liechsteinova chata se stavěla v letech 1906–1912. Nejvíc navštěvovaná byla do období před druhou světovou válkou, pak začala kvůli špatné údržbě chátrat a v roce 1971 byla stržena.

Více než 400 tun odpadu leželo uprostřed jednoho českých nejcennějších biotopů, kde je množství vzácných druhů rostlin, podotkl Šaj. Před zahájením prací ochranáři ze staveniště rostliny přesadili, například jestřábník sněžnický, který nikde jinde na světě neroste. Projekt stál 11 milionů korun, přispěla na něj Evropská unie.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (3)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

25.9.2021 04:45
Vynaložené úsilí a snaha o ochranu ohrožených druhů přijdou zcela vniveč s výstavbou rozhledny o pár metrů vedle na polském území - navíc placené českou stranou - člověk ani neví jestli se má smát nebo plakat.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

29.9.2021 15:32 Reaguje na Miroslav Vinkler
50-ti letá snaha ochranářů zlikvidovat 400 tun odpadu v jedné z nejvyšších a nejcennějších lokalit u nás? To vynaložené úsilí zní spíš jako ne celkem dobrý vtip.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

25.9.2021 11:05
Nerad něco hodnotím před ukončením a následné rekultivaci okolí. Kdo nic
nedělá, nic nezkazí(pokud i zchátrání a návrat místa přírodě nepovažuje za cíl), ale kdo někdy něco stavěl, tak zažil bourání, haldy suti, zbytky stavebního materiálu, rozježděné okolí technikou a zánik toho, či onoho. Po dokončení přichází úklid, rekultivace, vysazení rostlin a za pár let mimo
staromilců už nikdo nepláče. Pokud je opravdu něco postaveno citlivě, tak budiž. Pokud je to pro jednoho zhovadilost a pro druhého nádhera, tak to
bude vždy předmětem sporu. Nesoudím tak už pomalu nic, protože to, co se
líbí mi, tak se nelíbí jiným a co považuji za zbytné považují jiní za
nezbytné. Bohužel v takovém stavu už je asi na všechny protesty pozdě
a nezbývá než počkat na ty koncové rekultivace, které dají mnohdy
příležitost i dosud živořícím a vymírajícím rostlinám. Pamatuji
občasné diskování a bránování luk po sklizni sena a tu záplavu nových
květin příští rok, Dnešní bezzásahy udělaly z některých luk třídruhové
paskvily a ještě na to dostávají dotace. Nicnedělání a konzervace tak
vždy nemusí být tou nejlepší ochranou přírody. Jinak na Králičák mám
svůj názor, ale nechám si ho pro sebe, protože ochrana je věc jedna
a základní služby věc druhá. Jeden chrání a spoléhat se bude na služby
devastátora. Může to být bez služeb zcela, ale pak je otázka, proč
právě jedna hora ano a jiná ne.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist