Na Králickém Sněžníku už není skládka a zbořeniště po bývalé výletní chatě
Po původní chatě zůstala jako připomínka jen nízká zídka, odpočinkové místo pro návštěvníky či informační tabule o historii a přírodovědné hodnotě území.
"Konečně se podařilo šetrně zlikvidovat skládku stavebního odpadu, která do národní přírodní rezervace opravdu nepatřila. Abychom zamezili poškození zdejší přírody, používal se pro transport odpadu vrtulník, který přesun veškerého odpadu k odvoznímu místu vzdálenému necelé dva kilomety zvládl v řádu hodin," řekl Šaj.
Liechsteinova chata se stavěla v letech 1906–1912. Nejvíc navštěvovaná byla do období před druhou světovou válkou, pak začala kvůli špatné údržbě chátrat a v roce 1971 byla stržena.
Více než 400 tun odpadu leželo uprostřed jednoho českých nejcennějších biotopů, kde je množství vzácných druhů rostlin, podotkl Šaj. Před zahájením prací ochranáři ze staveniště rostliny přesadili, například jestřábník sněžnický, který nikde jinde na světě neroste. Projekt stál 11 milionů korun, přispěla na něj Evropská unie.
reklama
Dále čtěte |
Zavést turisty do méně vytížených lokalit v české přírodě je cílem aplikace Epu
Kyjovským údolím povede naučná stezka s 11 zastaveními, součástí budou dřevěné sochy
Šternberk nechal vybudovat turistická odpočívadla u jezírka a pramene kyselkyOnline diskuse
Všechny komentáře (3)
Miroslav Vinkler
25.9.2021 04:45Jarek Schindler
29.9.2021 15:32 Reaguje na Miroslav VinklerBřetislav Machaček
25.9.2021 11:05nedělá, nic nezkazí(pokud i zchátrání a návrat místa přírodě nepovažuje za cíl), ale kdo někdy něco stavěl, tak zažil bourání, haldy suti, zbytky stavebního materiálu, rozježděné okolí technikou a zánik toho, či onoho. Po dokončení přichází úklid, rekultivace, vysazení rostlin a za pár let mimo
staromilců už nikdo nepláče. Pokud je opravdu něco postaveno citlivě, tak budiž. Pokud je to pro jednoho zhovadilost a pro druhého nádhera, tak to
bude vždy předmětem sporu. Nesoudím tak už pomalu nic, protože to, co se
líbí mi, tak se nelíbí jiným a co považuji za zbytné považují jiní za
nezbytné. Bohužel v takovém stavu už je asi na všechny protesty pozdě
a nezbývá než počkat na ty koncové rekultivace, které dají mnohdy
příležitost i dosud živořícím a vymírajícím rostlinám. Pamatuji
občasné diskování a bránování luk po sklizni sena a tu záplavu nových
květin příští rok, Dnešní bezzásahy udělaly z některých luk třídruhové
paskvily a ještě na to dostávají dotace. Nicnedělání a konzervace tak
vždy nemusí být tou nejlepší ochranou přírody. Jinak na Králičák mám
svůj názor, ale nechám si ho pro sebe, protože ochrana je věc jedna
a základní služby věc druhá. Jeden chrání a spoléhat se bude na služby
devastátora. Může to být bez služeb zcela, ale pak je otázka, proč
právě jedna hora ano a jiná ne.
