https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/paradox-valky-na-ukrajine-se-od-zacatku-boju-zlepsila-kvalita-ovzdusi
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Paradox války: na Ukrajině se od začátku bojů zlepšila kvalita ovzduší

10.7.2023 05:25 | PRAHA (Ekolist.cz)
Metalurgické panorama Kryvého Rihu na Ukrajině s dýmícími ocelárnami společnosti ArcelorMittal před válkou.
Metalurgické panorama Kryvého Rihu na Ukrajině s dýmícími ocelárnami společnosti ArcelorMittal před válkou.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Stanislav Krupař / Arnika
Ruskem vyvolaná válka na Ukrajině zvýraznila některé vleklé problémy životního prostředí, s nimiž se obyvatelé Ukrajiny potýkali. Kvůli válce je nyní patrné, jak špatnou kvalitu ovzduší Ukrajina v době míru měla. Během války je totiž na Ukrajině paradoxně čistší ovzduší než před ní. Vyplývá to z nové studie organizace World from Space a Arniky, která vyhodnocovala změny ve znečištění ovzduší na základě satelitních dat.
 
Koncentrace jemného prachu, oxidu dusičitého a těkavých organických látek se v roce 2022 snížila o 20 až 55 % oproti rokům 2020 a 2021. A to i přes všechny výbuchy, požáry válkou zničených továren, lesní požáry, ostřelování a další vojenské akce, které samy o sobě mají prokazatelně negativní vliv na ovzduší. Znatelné zlepšení je pozorovatelné především ve velkých aglomeracích jako Kyjev a v průmyslových regionech na východě země.

Náhlý pokles koncentrací NO2 během války potvrzuje, že hlavním znečišťovatelem ovzduší na Ukrajině je stále průmysl, především energetický. Asi 34 % elektřiny vyrobené na Ukrajině pocházelo v roce 2020 z uhelných elektráren. Ve velkých městech je pak dominantním znečišťovatelem automobilová doprava.

Studie Air pollution in Ukraine as seen from space: the effects of the war (Znečištění ovzduší na Ukrajině viděno z vesmíru: efekt války, 2023) se zaměřila především na koncentraci oxidu dusičitého (NO2). Ten vzniká především ve spalovacích motorech, a má škodlivý vliv jak na životní prostředí, tak na lidské zdraví. Jeho koncentrace poklesla na Ukrajině průměrně o 9,4 %. Největší pokles (o 29 %) zaznamenali v Kyjevě a v regionech na východě země, kde leží velké aglomerace jako Charkiv, Luhansk, Donetsk, Dnipro a Záporoží.

Oxid dusičitý

Oxid dusičitý (NO2) je jedním z plynů, které způsobují kyselé deště. Vdechování vyšších koncentrací NO2 může vést k infekcím dýchacích cest a omezené funkci plic. V oblastech, kde jsou pravidelně vyšší koncentrace NO2, se zvyšuje výskyt astmatu a bronchitidy.

Vyvozovat z výsledků studie, že válka má příznivý vliv na životní prostředí, by ale byl mylný závěr. Během bombardování měst se do ovzduší dostává velké množství částic, které mohou obsahovat cementový prach, skleněná vlákna, azbest, olovo, polycyklické aromatické uhlovodíky, polychlorované bifenyly (PCB) a dioxiny.

Pokud se jedná o NO2, tak ten patří k hlavním látkám, které se do ovzduší uvolňují během explozí. Výbuchy také zvětšují riziko požárů jak průmyslových objektů, tak přírody. Počet lesních požárů vzrostl na Ukrajině během války 77krát a naprostá většina z nich byla způsobena válečnou aktivitou.

Válečná činnost představuje zátěž pro klima obecně. „Pokud bychom si vojenské aktivity představily jako stát, na žebříčku zemí s největší uhlíkovou stopou by se umístily na čtvrtém místě,“ uvádí autoři studie.

Lesní požár nedaleko Černobylu.
Lesní požár nedaleko Černobylu.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Jenže kvůli riziku bombardování je na Ukrajině omezen pohyb obyvatel a ekonomická činnost i mimo frontovou linii, což vedlo i ke znatelnému utlumení činností produkujících NO2. A právě tato každodenní zátěž je tím největším problémem pro kvalitu ovzduší.

Ukrajina před válkou

„Ukrajina byla energeticky nejnáročnější zemí světa a jednou z nejvíce znečištěných zemí regionu. Každoročně tam zemřelo 30 tisíc lidí v důsledku znečištění ovzduší. V poměru úmrtí k počtu obyvatel se jednalo o zemi s nejznečištěnějším ovzduším ze 120 států hodnocených WHO," popisuje Marcela Černochová, z neziskové organizace Arnika, která se kvalitou ovzduší na Ukrajině dlouhodobě zabývá.

Velkým zdrojem znečištění byly hutě, elektrárny, chemická výroba a těžba. Národní environmentální strategie 2020 identifikovala znečištění ovzduší jako jeden z nejvážnějších problémů a příčinu ohrožení zdraví.

„V roce 2013 se 42 % zátěže projevilo v Dněpropetrovské a Doněcké oblasti. Prakticky ve všech velkých městech přitom docházelo k překračování limitů doporučených WHO – ve 22 ze 47 měst byla úroveň znečištění velmi vysoká nebo vysoká,“ uvádí Marcela Černochová.

Instalace stanic monitorujících znečištění ovzduší na Ukrajině.
Instalace stanic monitorujících znečištění ovzduší na Ukrajině.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Arnika

„Neblahá situace je zčásti dědictvím Sovětského svazu. Továrny vybudované mezi světovými válkami byly až do současné války na Ukrajině stále v provozu, ale bez investic do soudobých technologií výroby a ochrany životního prostředí. Nejhorší byla situace ve velkoměstech Kryvbasu a Donbasu, kde se koncentruje těžký průmysl – Kryvyj Rih, Dnipro, Charkov, Záporoží, Mariupol, Luhansk, Doněck,“ pokračuje Černochová.

Za války je část továren v omezeném provozu, energetický sektor ale tam, kde je to možné, jede na plné obrátky.

„Jedním z důvodů, proč se znečištění nedařilo omezit, je fakt, že továrny jsou často ve vlastnictví oligarchů s politickým i ekonomickým vlivem,“ vysvětluje Marcela Černochová. Ve vymáhání politik ochrany životního prostředí měla Ukrajina vážné a dlouhodobé nedostatky. „Před válkou čelila Ukrajina řadě institucionálních výzev, včetně slabé veřejné správy, porušování lidských práv či vymahatelnosti zákona. A potýkala se s vysokou mírou korupce,“ uvádí Černochová.

Státní monitoring ovzduší nikdy nesplňoval standardy EU a fungoval dost omezeně. Proto tuto roli částečně převzaly neziskové organizace, a mezi nimi i česká Arnika. V rámci kampaně „Čisté ovzduší pro Ukrajinu“ vytvořila spolu s ukrajinskými partnery síť monitorovacích stanic provozovaných přímo občany. Síť Ecocity provozovala před válkou více než 220 stanic po celé Ukrajině.

Instalace stanic monitorujících znečištění ovzduší na Ukrajině.
Instalace stanic monitorujících znečištění ovzduší na Ukrajině.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Arnika

Síť získala během války další význam z hlediska civilní ochrany – v případě náletů, požárů a havárií je možné zjistit, jestli nejsou nějaké nebezpečné látky v ovzduší. Varovný systém Radiation and Smog Alarm na základě dat ze sítě rozesílá upozornění o znečištění ovzduší a to i v případě úniku toxických látek a zvýšené radiace.

Z původních téměř tří set monitorovacích stanic je nyní ale asi třetina poškozená nebo zničená. Na jejich obnovu vyhlásila Arnika výzvu „Ukrajino, dýchej! - 100 stanic pro čistší ovzduší“, která má pomoci získat prostředky na obnovu monitorovací sítě. Lidé, kteří chtějí pomoci, si mohou symbolicky zakoupit stanici a pojmenovat ji.

Kromě monitoringu, který by v ideálním případě měly v plném rozsahu provozovat státní instituce, bude pro kvalitu ovzduší na Ukrajině zásadní, jak proběhne poválečná obnova a jak bude vymáháno dodržování standardů životního prostředí.


reklama

 
Další informace |

Tento text vznikl díky podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.
foto - Kováříková Zdeňka
Zdeňka Kováříková
Autorka je redaktorkou Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (3)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JO

Jarka O.

11.7.2023 22:33
Proč by to byl paradox, když ze 41 miliónů obyvatel od února 2022 přes 7,7 mil. opustilo zemi.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

21.7.2023 13:06 Reaguje na Jarka O.
Protože válka vyváří gignatické ekologické škody a dýmající požáry úplně všeho vytváří množství emisí. Ale útlum výroby a hlavně energetiky je ještě silnější.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

21.7.2023 13:11
Doufám, že bude brzo po válce a Rus nebude mít žádnou možnost zaútočit znovu. Třeba členstvím Ukrajiny v NATO, nebo rozpadem Ruska, nebo obojím.
Potom si myslím, že tam nastane obrovský stavební i průmyslový boom, protože hodně světových firem má zájem tam investovat a přenést si tam výrobu z Číny. A moderní technologie budou daleko čistší.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist