Zimu v ČR nepřežila čtvrtina včelstev. Jedná se o nejvyšší úhyn za 12 let

Předchozí zima 2023/2024 byla pro tuzemské včelaře přívětivější, zaznamenán byl úhyn 12,2 procenta včel. Přestože se období větších a menších úhynů pravidelně střídají, letošní údaje se tomuto dlouhodobému trendu podle Danihlíka vymykají. Tuzemské chovy včel v zimě decimovala opět hlavně varroáza, která kvůli extrémně teplému jaru nabrala na intenzitě přibližně o tři týdny dříve než v předchozích letech. Teplé jarní počasí roku 2024 totiž umožnilo tomuto obávanému roztoči a přidruženým virózám dřívější rozvoj, což mělo za následek oslabení včelstev.
Do letošního sběru dat se zapojilo více než 9000 včelařů, informace tak vědci získali od přibližně 12 procent chovatelů včel z celé republiky. "Největší úhyny zaznamenali včelaři v Praze a Libereckém kraji, kde nepřežila přibližně třetina včelstev. Úplně nejhorší situace je v okrese Česká Lípa, včelaři tam přišli o polovinu včelstev,“ uvedl Jan Brus z katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty UP. Mezinárodní srovnání úhynů včelstev zatím vědci nemají k dispozici. Na základě zkušenosti z minulých let však předpokládají, že situace po zimě bude zejména v okolních zemích obdobná.
Danihlík upozornil, že tuzemští včelaři se loni v červenci potýkali také s neobvykle intenzivní melecitózní snůškou medu, což komplikovalo ošetřování včelstev proti varroáze. "Melecitózní neboli ’cementový’ med je extrémně tuhý med, který musí včelaři co nejdříve vytočit a zpracovat, jinak zůstane v plástech a zkomplikuje včelstvu přezimování. Nebývalou produkci cementového medu loni způsobila kombinace vlhké zimy a teplého jara," podotkl.
Úhyny včelstev podle vědců odrážejí měnící se přírodní podmínky. Zimy jsou v Česku v posledních letech mírné a teplé jarní počasí nastupuje mnohem dříve. Odborníci proto budou muset aktualizovat stávající strategie včelařské praxe a vytvořit nové metodiky pro prevenci a zvládání chorob včelstev.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (19)
Radim Polášek
5.5.2025 17:01Zdroje snůšky v přírodě leckde nestačí, včely jsou podvyživené nebo jednostranně vyživované zejména bílkovinami, pylem, který včelař žádným krmením nahradit nemůže. Včelař už leckde musí začít přikrmovat aspoň cukrem už květnu a červnu. Jsou tak citlivé na škůdce a nemoci. A ty se za posledních cca 20 let rozšířily, parazitičtí roztoči varoa už nehubí včelstva pouhým svým počtem, ale promořením virovými nákazami, které roztoči v rámci své migrace mezi včelstvy přenášejí. Včelstva jsou na ně dílem citlivější než dříve a dílem je infekční tlak těch virových nákaz díky specifikám včelaření, například šířením vylupování včelami zřejmě výrazně vyšší než dříve.
Nepřidalo k tomu ani to, že během posledních asi 70 let byla původní naše černá včela nížinná a všelijaký mix předtím dovezených druhů včely medonosné s vysokou genovou diverzitou postupně kompletně přešlechtěna kraňskou včelou, což je včela horských luk, které se vyvinula v dost odlišných podmínkách krátkého intenzívního léta a velmi dlouhé zimy. Tedy v dost jiných podmínkách než jsou nyní u nás, krátká až žádná zima a dlouhé vegetační období.
Jaroslav Řezáč
5.5.2025 19:28 Reaguje na Radim PolášekNa mnoho trávníků nenajde se ani jetel...
Michal Ukropec
6.5.2025 05:58vaber
6.5.2025 07:47Soused ma včely ve složeném dřevě a protože se o ně nikdo nestará, létají i tento rok. Snad to dřevo nespálí a včelky tam budou ještě dlouho.
Břetislav Machaček
6.5.2025 10:08 Reaguje na vaberléčení budou mít tolik roztočů, že vyhynou. Já jsem předloni přišel
o 6 ze 7 včelstev díky mudrlantovi, co je neléčil, vydrancoval a pak
mizerně nakrmil. Zoufalé hladové a nemocné včely létaly po okolí
loupit a v okolí propukly loupeže s přenosy roztočů a chorob. Loni
přestal po úhynu včely chovat, situace se stabilizovala a úhyny včel v okolí jsou nulové, výsledky množství roztočů v měli nula a taky
u ostatních včelařů v normě bez nutnosti je na jaře přeléčit. Je to
mnohdy v lidech a hlavně idiotech, co naskočili na vlnu stejnou,
jako v přírodě, která tvrdí nezasahovat, nic nedělat a příroda to
vyřeší sama. Ona by to vyřešila bez předchozí globalizace, která
sem zavlekla roztoče Varraoa, mor včelího plodu, Tumidy a nově i
sršně asijské. Bez lidské pomoci už to včely neustojí a omlouvá vás
pouze neznalost problému na rozdíl ode mne, který se včelami už
zabývám více jak 30 let intenzivně a před tím 10 jako pozorovatel
a pomocník jiného včelaře. Jinak v zájmu záchrany včel v okolí je
dobré na to včelstvo upozornit včelaře, nebo veterinu, protože dle
veterinárního zákona musí být z důvodu zavlečení chorob včelstvo
neznámého původu zlikvidováno. Kdysi se nám to vyplatilo, protože
takové neznámé včelstvo se usídlilo v dutině staré jabloně v sadu
inteligentních majitelů a zasáhli jsme. Po utracení byly poslány
vzorky na vyšetření a byl zjištěn včelí mor. Starou jabloň jsme
majitelům zaplatili, polili benzínem a na místě s dutinou zaplněnou
nakaženým dílem spálili. Měli jsme štěstí, že jsme tomu nenechali
volnou ruku "matky přírody" a že se mor nerozšířil tak, že bychom
pak pálili desítky včelstev i s úly v okolí. Tak jsme byli pouze
v režimu pozorování s kontrolami včelstev. Takže ta liknavost se
může u těch "přírodně" chovaných včel vyvinout na katastrofu se
smrtelnou nákazou všech včel v okolí. Vědomé tajení takových včel
je možné považovat za záměrné šíření nebezpečných chorob a není to
pouhá láska k divočině, ve které si příroda sama se vším poradí!
vaber
6.5.2025 18:08 Reaguje na Břetislav MachačekJaroslav Vozáb
7.5.2025 08:33 Reaguje na vaberOsobně si myslím, že reinvaze roztočů jsou dílem neschopných kolegů, kteří se o své včelstva moc nestarají a nesledují co se právě děje. Pokud si včely donesou od sousedů (po prvním medobraní) v červnu 3 roztoče tak pokud nemonitorujete a neuděláte včas zásah je už v srpnu pozdě a včelstvo začíná kolabovat.
Mě přežilo z 11 včelstev 8.
Michal Ukropec
7.5.2025 09:21 Reaguje na vaberMichal Ukropec
7.5.2025 09:27 Reaguje na Petr EliasJaroslav Vozáb
7.5.2025 10:58 Reaguje na Petr EliasJen kůrovce je málo, abychom přeměnily kulturní lesy na bezzásahové křáčí.
Na polích cca 2/3 území se bojuje tvrdou chemií proti hmyzu tak to někde musí být vidět. Intriviály se hoblují každý týden. Vše zachráníme vyhlášením dalšího NP.
Lidi proberte se a začněte požívat to co máte na krku.
Petr Elias
7.5.2025 11:40 Reaguje na Jaroslav VozábPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
Michal Ukropec
7.5.2025 16:31 Reaguje na Jaroslav VozábBřetislav Machaček
8.5.2025 11:33 Reaguje na Jaroslav Vozábho ignoruji, což ho naštve ze všeho nejvíce. On se v práci
nudí a prudí jiné. My, co se staráme o přírodu v praxi víme
své a musím přiznat, že místy je i převčeleno, což přináší
i negativa. U hmyzu jde ale taky o specializaci na to, co
opylují. Některé druhy hmyzu nezachrání ani snížení počtu
včelstev, když jim schází potrava z rostlin na které se
specializují. Mnohé se množí pouze krátce v době jejich
květu, či růstu a pak dospělci vymírají a druh přežívá ve
formě vajíček a kukel. To mnozí nepochopí a brečí nad
tím, že nevidí na podzim čmeláky a samotářky, ale vidí
pouze včely, které viní z úbytku jiných druhů hmyzu. Už
nemám často ani sílu hlupákům vyvracet jejich názory na
přírodu vyčtené z internetu a navíc leckdy povrchně, kde
si uloží do paměti pouze něco bez dalších souvislostí.
Osobně to nazývám všeobecným povrchním přehledem mouder,
které jsou pouhou snůškou blábolů a polopravd. Takoví
dokonce píšou rádoby odborné články a odvolávají se na
tetu Wiki a jiné pochybné zdroje, kam jim podobní vkládají
údaje. Seriózní publikace podstupuje oponentní zkoumání
a bez ní ji považuji za demagogické dílo "jediné" pravdy.
Petr Elias
8.5.2025 13:03 Reaguje na Břetislav MachačekPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
Jaroslav Vozáb
8.5.2025 15:57 Reaguje na Břetislav MachačekLetos jsem dal opět do směsky na myslivecké políčko i svazenku v létě se to hemžilo čmeláky a to mám včely cca 0,5km daleko...