Umělé světlo může být toxické. Je potřeba mu věnovat pozornost, tvrdí odborníci
Jaké dopady na lidské zdraví má nadměrné umělé osvětlení? Svícení ve večerních a nočních hodinách narušuje biorytmus lidského těla. To, že je spánek tradičně vázán na noční hodiny, má své důvody. Právě přítomnost tmy a jejího střídání se světlem totiž ovlivňuje tvorbu melatoninu, hormonu, který spouští regenerační procesy očišťující organismus od toxických vlivů.
Melatonin podporuje funkci imunitního systému a je účinným antioxidantem. To znamená, že chrání naše tělo proti nežádoucím chemickým reakcím. Pokud je organismus vystaven světlu i ve večerních a nočních hodinách, melatonin se začne vyplavovat později a v omezeném množství.
Přečtěte si také |
Za úbytek hmyzu mohou nejen klimatické změny nebo agrochemie. Překvapivě také světelný smogJeho snížená sekrece byla spojena se zvýšeným výskytem rakoviny, zkoumá se jeho spojitost s tendencí k depresím, obezitě a metabolickým poruchám. Nejpodrobněji byl zdokumentován vliv umělého osvětlení u lidí, kteří pracují na směny. „Studie ukazují, že každý, kdo pracuje na směny déle než 5 let, bude čelit nežádoucím zdravotním důsledkům,“ říká Zdena Bendová z Národního ústavu pro duševní zdraví.
A co na to živočichové
Umělé osvětlení se netýká jen lidí, ale také ostatních živých organismů. Ti si navíc na rozdíl od lidí nemohou zatáhnout závěsy, a jsou tak často vůči umělému světlu bezbranní. I u nich totiž dochází k narušení přirozeného biorytmu, změnám v teritoriálním a reprodukčním chování a k narušení orientace v noční krajině.
Světelný smog je například jedním z viníků obrovského úbytku hmyzu z krajin. Světelné zdroje přitahují hmyz jako magnet. Často se kolem nich pohybuje tak dlouho, až zemře vyčerpáním. Města zářící do noci tak vyloženě vysávají hmyz z krajiny, a přitom mu nenabízejí dostatek potravy a útočišť pro odpočinek.
Ochránci přírody proto zavádí tzv. oblasti tmavé oblohy, kde je světelné znečistění co nejvíce omezováno. V České republice existují zatím tři: Beskydská, Manětínská a Jizerská. Další chystá Národní park Podyjí, který o této možnosti vyjednává s obcemi na území národního parku.
„Dochází tady k zvláštnímu paradoxu. Přírodu chráníme zuby nehty ve dne, ale v noci jako by ochrana skončila,“ říká Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd. I v národních parcích platí, že noční živočichové jsou vystavování větším rizikům a ohrožení než ti denní.
Noční krajina s sebou ale přináší rovněž estetickou hodnotu. Možnost vidět hvězdy nezajímá jen hvězdáře, tmavé siluety a tmavá krajina však dosud nejsou hodnotou, která by nacházela dostatek ocenění a příznivců, aby se na ní ochrana před světelným znečištěním dala postavit. Zůstává tedy dosud faktorem zmiňovaným na okraji.
Co je světelné znečistění?
Jako světelné znečistění, světelný smog nebo rušivé světlo se označují jakékoliv nežádoucí účinky umělého, člověkem vytvořeného osvětlení. Jedná se především o rozptyl světla z osvětlení veřejných prostranství do prostoru tam, kde světlo nechceme. Patří sem ale i pronikání světla z veřejného prostoru do bytů a domů, oslnění a celkově osvětlování toho, co není žádoucí, což je často vedlejší účinek nedokonalého směřování proudu světla.
Vybavte si jakékoli město či obec ČR v noci. Světlo do prostoru proudí z veřejného osvětlení, svítí prosklené kancelářské budovy, přehlédnout nelze slavnostní nasvícení památek, výklady obchodů. Své udělají také reflektory projíždějících aut. Světlo také proniká ven okny našich domovů. A odborníci upozorňují na to, že je-li takového umělého světla příliš, pak je škodlivý. A mluví pak o světelném smogu.
„Meziresortní pracovní skupina vlády nyní řeší požadavek na poskytnutí právní ochrany lidí před světelným znečištěním,“ říká náměstek ministra životního prostředí Vladislav Smrž. O tom, že jde o důležité téma, svědčí i to, že se vážně uvažuje nad tím, že tématem českého předsednictví Rady EU v roce 2022 bude právě téma světelného znečištění.
Regulace a kdo se tím zabývá
Problém totiž je, že právní úprava regulace světelného znečištění v České republice je minimální. Novela zákona o ochraně přírody a krajiny z roku 2017 upravuje umisťování světelných zdrojů pouze v národních parcích.
Přečtěte si také |
Jak se chránit před toxicitou umělého světla?Nový zákon o ochraně ovzduší z roku 2012 definici světelného znečištění ze svého textu dokonce vypustil. Před rušivým světlem se dá v určitých případech bránit na základě stavebního zákona prostřednictvím stavebního úřadu nebo Veřejného ochránce práv.
Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR navrhuje uznat ochranu před světelným znečištěním za veřejný zájem a promítnout ho do legislativy. Na to by měla navázat přiměřená regulace a omezení rušivého světla ze strany státu i obcí.
Jaké jsou tři hlavní příčiny světelného znečištění?
Svítí se nadměrně, bez úpravy intenzity světla v čase, kdy lidé spí.
Jsou používána osvětlovací tělesa s nevhodným směrem světelného záření, často k nebi, do volné krajiny nebo do oken obytných budov.
Třetí příčinou je používání světla s nevhodným zabarvením a intenzitou v nevhodnou dobu.
reklama