USA řeší environmentální problém: enormní spotřeba toaletního papíru plundruje kanadské pralesy

Ve Státech činí průměrná spotřeba toaleťáku tři roličky na osobu týdně, tedy nějakých 12,7 kilogramů papíru ročně. Ilustrační snímek.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Laura Taylor / Flickr

Diskuzi o tom, jak dalece při ochraně životního prostředí sáhnout do vlastní komfortní zóny, nastartovala zpráva americké neziskovky NRDC, která se povětšinou zaměřuje na šetrné využívání přírodních zdrojů. Tentokrát ale zasáhla opravdu citlivé místo: původ a spotřebu toaletního papíru. Věci tak obyčejné a samozřejmé, že si bez ní život ani neumíme představit.

Ve Státech činí průměrná spotřeba toaleťáku tři roličky na osobu týdně, tedy nějakých 12,7 kilogramů papíru ročně. Používají ho tu všichni, uvědomělí ekospotřebitelé i skalní popírači klimatických změn. A není přitom bez zajímavosti, že díky tomu se zdejší necelá 4 % světové populace podílí na pětině světové spotřeby toaletního papíru.

Kanadské hvozdy u vašeho záchodu

Málokdo si přitom uvědomuje, že právě taková spotřeba toaletního papíru má na globální klima větší vliv, než zmíněné pojížďky ve čmoudícím SUV. Jak to? Jen minimální podíl národní toaletně-papírové produkce v USA totiž pochází z papíru recyklovaného. „Většina Američanů pravděpodobně netuší, že papír, který splachují, pochází z letitých lesů v Kanadě, jejichž kácení stojí planetu opravdu mnoho a výrazně přispívá ke změnám klimatu,“ říká Anthony Swift, ředitel kanadské pobočky NRDC. Recyklovaný papír ve Státech k dostání je, ale jeho zastoupení na trhu je minimální.

Přečtěte si také |

Ultimátním argumentem proti papírovým kapesníčkům je pračka

Prim vedou značky produkované z „panenského dřeva“, tedy buničiny čerstvě pokácených stromů. Bělení a úprava buničiny je energeticky poměrně náročný proces, který do životního prostředí uvolňuje nemalý objem chemických látek. „Vyrobit toaletní papír z tzv. panenského dřeva generuje asi trojnásobek uhlíkových emisí, než jiné produkty z buničiny,“ vysvětluje Swift. „A mimo jiné jedna taková role toaletního papíru potřebuje ke svému vzniku asi 160 litrů čisté vody, která už pak čistá není.“

Zpráva NRDC pak kritérii udržitelnosti hodností jednotlivé na americkém trhu dostupné značky papíru. Ty nejčastěji prodávané, které ale mají nulový podíl recyklované složky, pak obvykle obdržely známku D. Nemálo z takto ohodnocených toaleťáků pocházelo z produkce gigantu Procter & Gamble, který byl vyhlášen nejhorší papírenskou společností. Jiné, jako Georgia-Pacific, upozornili na plány zavést recyklovanou buničinu do širší produkce, případně jako společnost Kimberly-Clark dosáhnout 50 % podílu recyklátu v toaletním papíru do roku 2025.

Recyklovaný je drahý, tak co s tím?

Mezi toaletními papíry ohodnocenými známkou A pak vyniká k životnímu prostředí šetrný produkt, známý pod názvem Who Gives A Crap. Podle reklamního sloganu je „jemný jako pusinka od jednorožce, ale silný jako tisícovka poníků“. Třívrstvý, stoprocentně recyklovaný, bez případných barviv nebo zjemňujících látek a parfémů. Nevýhoda? Jedna konvenční role vás přijde na 1,5 dolaru, tedy přibližně 35 korun. A právě to, že by někdo měl spláchnout ročně kolem 5,5 tisíc korun do záchodu jen za dobrý pocit šetrnosti vůči životnímu prostředí, teď zapálené americké ochránce přírody trápí.

Přečtěte si také |

Bidet, nebo toaletní papír? Ekosouboj bez jasného vítěze

Mohou si i nadále počínat neudržitelně a používat konvenční nerecyklovaný papír. Anebo sáhnout hlouběji do kapsy. Alternativy NRDC zmiňuje dvě. Zapomenout na toaletní papír a využívat bidet se ale kvůli výrobě hygienické keramiky a spotřebě vody o moc úspornější nejeví. A návrh používat místo toaletního papíru k očistě starých hadrů (a jejich ruční přepírání) přijde už i skalním ekofandům jako extrémní.