Ultimátním argumentem proti papírovým kapesníčkům je pračka

Nevypraný, přilnutý papírový žmolek v nadživotní velikosti.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

Když vyperete v pračce látkový kapesník, pak se zpravidla nic hrozného nestane. Není dobré prát tmavé kapesníky s bílým prádlem, ale ani tak se nic opravdu hrozného nestane. Výsledkem je vyprané prádlo.

Když ovšem vyperete v pračce kapesník papírový, pak se něco hrozného stane. Jeden jediný zapomenutý, možná i neposmrkaný papírový kapesníček se v pračce rozmáchá, rozmáčí, rozmělní a hlavně přilne. Přilne k ostatnímu prádlu. Pevně. Svízel přítula hadr.

První, co vás na poprvé napadne, je z prádla odstranit co nejvíce papírových žmolků to jde, vrátit prádlo zpět do pračky a znovu vše vyprat. Mé doporučení je vybrat papírové žmolky i z pračky. I tak se to nevypere a patrně bude potřeba pračku pustit ještě potřetí.

Příště to zkusíte jinak, prádlo necháte uschnout a pak papírové žmolky z prádla zkusíte vyklepat. Nebo všechno prádlo okartáčujete, až zjistíte, že to nevyklepete. A pak to dáte znovu do pračky, protože to stejně nevykartáčujete úplně.

Ono vás to sice naučí a při každém dalším praní pak samozřejmě věnujete pozornost pečlivému prohledání všech kapes, abyste předešli dalšímu pracímu masakru. Jenomže papírový kapesníček má čas a výdrž. A dříve nebo později se do pračky dostane.

Papírový kapesník váží asi jeden gram, jeho „vodní“ bilance dosahuje 2 litrů. To platí pro situaci, kdy se papírový kapesník nepřimotá do pračky. Pak je jeho vodní bilance řádově jinde. Nehledě na negativní dopady na nervovou soustavu toho, kdo vyndá prádlo z pračky.