https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/v-libereckem-kraji-vznikaji-nove-mokrady-a-tune
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

V Libereckém kraji vznikají nové mokřady a tůně

8.5.2024 01:18 | LIBEREC (ČTK)
Bagrování tůní v Novém Boru.
Bagrování tůní v Novém Boru.
Zdroj | Institut pro udržitelný rozvoj o. p. s.
Nové mokřady a tůně vzniknou v Libereckém kraji díky takzvaným norským fondům. Cílem projektu libereckého Institutu pro udržitelný rozvoj (IPUR) je zpestřit krajinu a zlepšit podmínky pro život více než 20 chráněných druhů rostlin a živočichů. Jeho klíčovým výstupem je 77 nových tůní na území kraje, nejvíc jich krajinu zpestří v okolí Jablonného v Podještědí a u Nového Boru, sdělil ČTK za institut Jan Korytář. Z norských fondů získala organizace na projekt 5,2 milionu korun.
 

Práce v Jablonném v Podještědí a České Vsi už se podařilo dokončit, aktuálně se pracuje na soustavě 27 tůní u Nového Boru, v lokalitě zvané Novoborská Amazonie. "Získání všech povolení je často během na dlouhou trať, jsem ráda, že po osmi letech příprav konečně letos vzniknou nové tůně i u Nového Boru. Lokalitu jsme v minulých letech opakovaně uklidili od odpadků, podařilo se zredukovat porosty invazivní křídlatky a v těchto dnech začaly svou práci bagry," doplnila Dagmar Najmanová. Ve spolupráci s městem pak chtějí lokalitu zpřístupnit veřejnosti.

V květnu přibydou tůně také v Dolním Vítkově a Pertolticích. Součástí projektu byla podle Korytáře také příprava nových lokalit, už příští rok by tak měla vzniknout soustava tůní například Nad Zámečkem u Lomnice nad Popelkou. "Nové mokřadní areály vznikly zejména díky podpoře norských fondů. Příprava větších revitalizačních projektů a žádostí o dotace je časově i finančně náročná, peníze jsou většinou proplácené až ex-post, což je u větších projektů zásadní překážkou," řekl Korytář.

Budování tůní a další projekty zaměřené na zadržení vody v krajině podporuje i Liberecký kraj, v programu na podporu retence vody v krajině a adaptace sídel na změnu klimatu bylo letos 15 milionů korun, příjem žádostí skončil v dubnu. "Jsem rád, že se nám podařilo v minulém roce prosadit zjednodušení podmínek, kde již není třeba u žádostí o dotace mít uzavřené nájemní či pachtovní smlouvy, ale stačí pouze souhlasy majitelů pozemků, což podstatně zjednodušuje přípravu právě větších projektů," dodal Korytář.

Institut pro udržitelný rozvoj se podle Korytáře snaží přiblížit veřejnosti význam mokřadů a tůní pro přírodu i pro život lidí. Připravil výstavu, kterou mohli lidé loni zhlédnout v Liberci, Jablonci nad Nisou a České Lípě, aktuálně je v liberecké botanické zahradě. Na 12 panelech návštěvníci získají informace o významu mokřadů pro živočichy a rostliny, o procesu přípravy revitalizačních projektů a dalších přínosech mokřadů. Mnohé rostliny a živočichy mohou podle Korytáře lidé vidět jen na výstavních panelech, v přírodě už se vyskytují jen vzácně.

Jako tzv. norské fondy jsou označovány Finanční mechanismy Evropského hospodářského prostoru (EHP) a Norska, jejich prostřednictvím přispívá Norsko spolu s Islandem a Lichtenštejnskem ke snižování ekonomických a sociálních rozdílů v EHP.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (14)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

8.5.2024 07:41
Holka modrooká buduj tůně u potoka... To jen tak pro datmání, neb jsem se chtěl vyhnout sexistickým narážkám:-) Doufám, že v tom modrém bagru sedí, ale možná se pletu. Když máme taxikářky, kamioňačky, tak proč ne i bagristky. U plotny můžou stát pro zěnu chlapi.
Jinak hezký počin, kdybych byl skokanem, určitě bych si to namířil na sever:-)

https://www.youtube.com/watch?v=VVdpblOrA2I
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

8.5.2024 08:26 Reaguje na Karel Zvářal
Ale pro obojživelníky jsou podstatné alespoň částečně osluněné nádrže.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

8.5.2024 09:22 Reaguje na Slavomil Vinkler
Domnívám se (jsem si jist), že se jedná o tradovaný mýtus. Oni jsou velmi přizpůsobiví, jakožto původní druhy pocházejí z lesního prostředí, kde převažuje stín a chlad. V chladu/lese vývoj trvá déle, je tam však větší záruka nevyschnutí louže, zatímco tůně "kdekoliv" (v polích) jsou ekologickou pastí. Proto chválím budování tůní ve stabilním prostředí říčních niv.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

8.5.2024 12:51 Reaguje na Karel Zvářal
Můžeme se asi lišit v detailech. zcela jistěto platí polní louže pro ropuchu krátkonohou a zelenou. Ropucha obecná, skokan ostronosý, štíhlý a často i kuňka ohnivá snáší i polostín. Zastínění snáší rosnička a vyžaduje určitě mlok. Jinak je budování louží co vysychají užitečné.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

8.5.2024 13:09 Reaguje na Slavomil Vinkler
Já pro změnu preferuji kontinuitu vodního sloupce (mírné kolísání budiž), neb tůně nejsou jen pro obojživelníky, ale třeba pro hmyz, přičemž některé druhy se vyvíjejí i několik let. Příroda těch dočasných mokřádků vytváří poměrně dost, ale dává-li člověk tomu energii a čas, měl by se více zaměřit na stálé a hlubší tůně, ať to nejsou jen pouhá krmítka probro divé.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

8.5.2024 14:52 Reaguje na Slavomil Vinkler
MLok jako jediný vyžaduje chladnější vodu a proto se jeho larvy vyskytují v pstruhových potůčcích.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

8.5.2024 16:18 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Nacházím je (larvy) ve vlásenkách, studánkách, jednou dokonce v rouře zakopané kolmo do země/studánky, kde jsem nechápal, jak se tam samice dostala. Asi je podceňuji, přijdou mi sice pomalí a "nešikovní", ale jinak správní sympatičtí flegmatici, aktivní zeména po dešti. Domnívám se ale, že pokud se vyskytne ve vodě se pstruhem, poslouží jako hlavní chod... Dospělí jsou údajně nepoživatelní, což potvrzuje nález jediného kusu za 35 let v potravě pušti - asi nezkušený M... Ani ropuchu, zato skokanů mraky.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

9.5.2024 09:15 Reaguje na Karel Zvářal
Ty larvičky žily v mělkých vodách, kam by se pstruh nedostal.
Jo a přidám jednu záhadu:
Kdysi jsem u rodičů na chatě ze studny se spodní vodou vypumpoval blešivce. Jak se tam dostal, ví jenom bůh. Nejbližší potok je asi kilometr daleko.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.5.2024 16:13 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Hanzák a kol. (Světem zvířat V.) píše o blešivci studničním, že je obyvatel pozemních vod a je slepý... Také je vídám ve studánkách, asi to nejsou b. obecní potoční, ale tito. Kdybych se na to nepodíval, tak to nevím. Kdysi dávno jsem to četl komplet, ale v palici všechno neudržím...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.5.2024 16:14 Reaguje na Karel Zvářal
podzemních vod
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

9.5.2024 21:45 Reaguje na Karel Zvářal
Děkuji za vysvětlení.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

8.5.2024 11:22
Co dříve lidstvo s velkou námahou a za velké peníze rušilo, dneska s ještě větší námahou a za ještě větší peníze pořizuje.
A tomu se říká vývoj.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

8.5.2024 22:13 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
To je přeci normální.
Stačí vzpomenout jak jsme investovali velké city do jedince druhého pohlaví, abychom po čase zjistili, že to byla marná investice.
A tak několika pokusy a omyly jsme se k nějakému stavu dostali.
Tak proč se podivovat tomu, že po desítce let jsme zjistili, že zasypávání a odvodňování není vždy to pravé.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

9.5.2024 09:45 Reaguje na Pavel Jeřábek
Já jsem investoval do jedince opačného pohlaví a vyplatilo se to. Nejlepší investice mého života. Proto ty aktivity s odvodňováním a zavodňováním nechápu.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist