Auta bez řidičů jsou zatím sci-fi, pro životní prostředí ale dost ponuré

"Samořiditelná auta v širší praxi nebudou ubírat vozy ze silnice, ale přidávat je tam. Nebudou nutit řidiče hledat jiné módy přepravy, budou jen přispívat k dalšímu přehuštění silnic a s tím spojenému znečištění,“ říká Circella.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Depositphotos

Bádat nad environmentálními dopady technologie, kterou ještě v provozním měřítku nikde plně zavedenou nemáme, a o jejíž širší realizaci do praxe se zatím spíš jen bouřlivě debatuje, je úkol krajně nevděčný. Giovanni Circella, ředitel Programů revoluční mobility Kalifornské univerzity, a Scott Hardman, profesní výzkumník v oblasti hybridních vozů a elektromobility, se přeci jen do zhodnocení možných vlivů pustili. Motivovalo je především to, že rok 2022 má být podle všeho ve vývoji autonomním vozů zlomový. Na letošek si totiž uchystali velké překvapení v automobilkách Honda, BMW i Mercedes-Benz. Nezávisle na sobě hodlají uvést na trh vozy vybavené systémem, označovaným jako Level 3 AV. Tedy vozy, které za specifických provozních podmínek umožní řidičům přenechat řízení plně na stroji. Budou praktickou demonstrací toho, jak se z futuristického nápadu stává skutečnost. Co ale tato nová realita přinese životnímu prostředí?

Když bude jízda jen příjemným zážitkem

Minulost nás opakovaně přesvědčila o tom, že i naprosto fantastické a veskrze prospěšné technologie (jako třeba objev spalovacích motorů, freonů pro chladicí zařízení nebo průmyslové zpracování plastů) s sebou mohou nést pořádnou porci následných komplikací. A že se proto o možných důsledcích inovací vyplatí přemýšlet dříve, než se skutečně stanou běžně rozšířené, a jejich neduhy se projeví naplno.

„Největší diskutovanou devizou samořiditelných aut má být jejich bezpečnost, přístupnost a efektivita provozu,“ vypočítává Hardman. „Když ale přijde na širší otázky, související se zavedením této technologie do praxe, témata vlivu samořiditelných vozů na životní prostředí sedí někde na zadní sedačce.“ Circella a Hardman se přitom mohli opřít jen o dvě vlastní studie, zaměřené na chování řidičů částečně autonomních aut. Z nichž odvodili, že samořiditelná auta budou stimulovat řidiče k výrazně častějšímu ježdění.

Prohánět se s autem prázdnou dálnicí s větrem o závod je tím příjemným důvodem, proč většinou řidiči nedají na svá auta dopustit. Nicméně společným důvodem řidičů, proč se aut na čas zřeknout a nakonec třeba zcela opustit (a vsadit na jiný mód přepravy) je ta nezajímavá a stresující část jízdy – popojíždění přeplněnou silnicí, postávání v koloně, monotónní a únavné posuny o pár decimetrů vpřed. Sundat tehdy ruce z volantu, osvobodit se od břemene pozornosti, neřídit a nechat se v takové situaci jen vézt, je pak návykově nenáročné. Když zmizí tahle kritická fáze jízdy a necháte se pohodlně dostrkat svým vozem až do cíle, nebudete prý cítit potřebu řešit dopravu nějakou alternativou. To, co může činit jízdu vozem nekomfortní, díky samořiditelným vozům zmizí.

Ať se auto postará samo

„Samořiditelná auta v širší praxi tedy nebudou ubírat vozy ze silnice, ale přidávat je tam. Nebudou nutit řidiče hledat jiné módy přepravy, budou jen přispívat k dalšímu přehuštění silnic a s tím spojenému znečištění,“ říká Circella. Vysoce efektivní provoz různě autonomních vozů přitom bude činit i jízdu ve špičce finančně nenáročnou.

„Být pasažérem je mnohem méně stresující, než být řidičem,“ dodává Hardman. „Takže řidiči si troufnou i do delších cest a vzdálenějších pojezdů, protože budou moci během jízdy relaxovat. Lidé se nebudou snažit hledat bydlení co nejblíž svému zaměstnání, protože je samořiditelné auto bez obtíží a v maximálním komfortu ráno doveze až na místo. To by výrazně mohlo akcelerovat růst zasídlených předměstí. Obecně se tu tedy ve spojení se samořiditlenými auty bavíme o větších dojezdových vzdálenostech, nárůstu proježděných kilometrů a narůstajících emisích.“

Narůstající spotřeba energií, v případě samořiditelných elektromobilů, se dá rovněž očekávat. Protože s autonomním vozidlem nemusíte řešit další všední drama řidičů – parkování. Necháte se odvézt do práce, a pak auto pošlete domů. A pak pro vás samo přijede znovu, aby vás vyzvedlo. V praxí tím ale auto urazí dvakrát tolik kilometrů, byť ne vždy s řidičem.

Tady se už vyplatí zmínit ony dvě studie, na jejichž základě Circella a Hardman takové závěry dovozují. První se týká experimentu z roku 2019, při němž 43 domácností v kalifornském Sacramento získalo možnost si funkci samořiditelného vozu vyzkoušet. Tedy, jen teoreticky, protože funkci autonomního vozu zastala během pokusu šoférská firma. Stačilo jí jen zavolat a povoz, který nebylo třeba řídit, stál před domem. Výsledkem několikaměsíčního pokusu bylo to, že se kilometry odježděné členy domácností zvýšily v průměru o 60 %. A výrazně u nich ubylo žádosti po jiných módech přepravy, ať už hromadnou přepravou nebo třeba na kole. Zhruba polovina všech nasčítaných jízd se pak odehrála bez pasažérů. Druhý podobný experiment, z roku 2021, se týkal osobních zkušeností 940 řidičů, kteří si vyzkoušeli funkci částečného autopilota ve vozech Tesla. Výsledek? Jejich maximální spokojenost, ale také o 8000 více nad průměr naježděných kilometrů. S autopilotem se totiž nebáli ani velmi dlouhých výjezdů.

Na budoucnost zatím připraveni nejsme

Circella a Hardman doplňují, že stávající regulační mechanismy – zdanění pohonných hmot – se nejspíš v případě zcela autonomních samořiditelných vozů budou míjet účinkem. Energii ke svému pohybu totiž v budoucnu budou brát odjinud, a zrovna tak z jiných zdrojů bude muset vláda čerpat prostředky na údržbu komunikací. Určité řešení by se nabízelo v případě zpoplatnění provozu takových aut při jízdách naprázdno, bez řidiče. Jenže to by předpokládalo, že by ony samořiditelné vozy nebyly ani tak v osobním vlastnictví řidičů, ale spíše součástí nějaké univerzální flotily dopravních prostředků. A to už je další kapitola sci-fi. Současné nastavení technologie samořiditelných vozů nicméně nenahrává udržitelnosti ani větším úsporám. Dokud s nimi bude jízda komfortní a příjemná, lidé s nimi budou chtít jezdit častěji a více. Což pro životní prostředí dobrá zpráva není.