https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/budoucnost-bobrich-hrazi-na-znojemsku-nastini-studie
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Budoucnost bobřích hrází na Znojemsku nastíní studie

17.2.2021 01:07 | ZNOJMO (ČTK)
Bobr evropský se vyskytuje prakticky v celém povodí Moravy, v oblasti okolo Hevlína jej vodohospodáři zaznamenávají posledních deset let.
Bobr evropský se vyskytuje prakticky v celém povodí Moravy, v oblasti okolo Hevlína jej vodohospodáři zaznamenávají posledních deset let.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Budoucností bobřích hrází na kanále Černá strouha u Hevlína na Znojemsku se zabývali zástupci Jihomoravského kraje, Povodí Moravy a Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK). Hráze totiž zabraňují průtoku, voda se vylévá do okolí a tvoří mokřady na zemědělské půdě. Zástupci kraje, vodohospodáři a ochranáři se dohodli na vytvoření studie, která popíše dopady rozlévání vody a nastíní možné řešení, řekl ČTK náměstek hejtmana pro životní prostředí Lukáš Dubec (Piráti).
 

Problémem jsou nejen mokřady, které škodí zemědělcům, ale rovněž ohrožení infrastruktury, jako je elektrické vedení nebo závlahy. "Snažíme se najít vhodné řešení, ale nepohneme se bez studie, která zohlední možnosti. Ideálně by měla být hotová ještě letos. Do té doby budou nadále trvat kompenzace zemědělcům a vodohospodáři budou postupovat po domluvě s AOPK. Studie by měla najít systematické řešení, protože problematika bobrů se netýká jen této oblasti," uvedl Dubec.

Bobr evropský se vyskytuje prakticky v celém povodí Moravy, v oblasti okolo Hevlína jej vodohospodáři zaznamenávají posledních deset let. "V námi spravovaném území se vyskytuje nejvíce v celém povodí dolní Dyje, Moravě od Lanžhota až po Šumpersko včetně přítoků, na Bečvě od soutoku s Moravou až po Valašské Meziříčí, ale také na Svitavě a Svratce. Jeho činnost pozorujeme dokonce i na odvodňovacích kanálech. Škody způsobuje narušováním ochranných hrází, stavbou zátaras, které vzdouvají vodu a zaplavují okolní pozemky, ale také kácením a ničením břehových a pobřežních porostů," konstatoval mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař. Roční škody vyčíslil na miliony korun.

S ohledem na to, že je bobr zvlášť chráněným živočichem, lze do jeho biotopu zasahovat pouze za velmi přísných a jasně stanovených podmínek, které stanoví Opatření obecné povahy Jihomoravského kraje. "Podle něj můžeme do biotopu zasahovat pouze v období od března do října. Mimo uvedené období jsme prakticky bezmocní, protože zasahovat nesmíme. V případě, kdy je nutno provést likvidaci bobřích nor, odstraňovat bobří hrady, odstraňovat nebo zprůtočňovat bobří hráze, postupujeme podle ustanovení v opatření. Dle možností průběžně odstraňujeme zátarasy a sanujeme poškozené hráze," sdělil Chmelař.

Doplnil, že v lokalitách, kde bobr svojí činností nezpůsobuje škody na majetku a jeho aktivita neohrožuje zdraví lidí, vývoj hlodavce sledují ale do jeho biotopu nezasahují.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (10)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

LK

Lukáš Kašpárek

17.2.2021 07:13
Opět střízlivá a rozumná cesta jak řešit tyto rozporuplné situace. Děkuji Pirátům za jejich konstruktivní přístup a i AOPK, která v tomto případě zřejmě hájí zájmy, které hájit má.

Je třeba najít rozumné řešení pro celou ČR.

Bobr je nejlepší krajinný architekt a zároveň stavitel "opatření pro zadržování vody v krajině" a tvůrce biotopů pro mnoho dalších organismů (a to zadarmo) a toho bychom měli v maximální možné míře využít, protože bobr je tvůrce přesně toho co tu potřebujeme napravit/doplnit.

Samozřejmě, že jsou místa a situace, kde je třeba přistoupit k regulaci jeho aktivit a odkud je dobré ho vytlačit, ale pokud se jedná například pouze o zaplavování zemědělské půdy, nebo jinde v krajině, tak tam by mělo v co největší míře docházet k výkupu této půdy státem a její zahrnutí do přírodních krajinných prvků jako je ÚSES atd. To by bylo to nejrozumnější řešení celé situace.

Pokud bojujeme s bobrem, tak jak doposud, tak bojujeme sami proti sobě a svým vlastním zájmům...
Odpovědět
JS

Jiří S

17.2.2021 13:55 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Bohužel v dnešní době se na některých částech toku bobr již přemnožil. Mělo by dle mého docházet k regulaci jejich stavu (aby to nedopadlo jako s kormoránem). Jako zemědělec mohu říci, že pod přehradou od nich taky máme občas zaplavená pole. Dokud jejich populace byla v jakési únosné míře a pole se občas zaplavilo, tak jsme to víceméně i kvitovali, dostala se voda v suchých létech do polí. Nyní ale jsou již stavy na tak vysoké úrovni, že nejen přetrvává takřka celoroční zamokření, ale hlavně dochází k velkému úbytku krásných třeba i 80 letých dubů a to si myslím, že je skutečná škoda.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

17.2.2021 14:40 Reaguje na Jiří S
Vždy je potřeba situaci hodnotit dle místních podmínek. Každopádně vidím hodně prostoru pro rozvíjení "spolupráce s bobrem". Máme se od něho hodně co učit.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

17.2.2021 17:22 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Bobry pokácené duby, olše, vrby, topoly, místo aby CO2 při fotosyntéze asimilovaly, tak jej při tlení emitují.
Taková je "spolupráce s bobrem".
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

18.2.2021 15:23 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Jojo , to se to kooperuje s bobrem z jistoty teplé kanceláře či panelákového bytu.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

17.2.2021 14:52 Reaguje na Jiří S
Rozhodně bude nezbytná regulace. O živé bobry už nejspíš nebude zájem, už asi budou vysazeni všude, kde to je jen trochu možné takže na řadu přijde klasický odstřel a ekonomické využití ulovených bobrů. Maso k jídlu a kožešina a další produkty k dalšímu využití.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

17.2.2021 14:49 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Bobr bude podobný problém jako vlk. V malém počtu v nějakých chráněných oblastech vítané oživení, ve vetším počtu a v lidmi využívané krajině významný škoditel a velký problém pro ekonomické využívání m krajiny.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

17.2.2021 17:52 Reaguje na Radim Polášek
To není problém vlka, ani bobra, to je jednoduše obecná situace, kdy se podaří navýšit stavy chráněného druhu na řekněme dostatečnou úroveň. V takový okamžik, a ideálně ještě před jeho dosažením, je potřeba mít jasnou strategii co dál. A je zřejmé, že bez regulace to nepůjde.

Osobně se domnívám, že orgány ochrany přírody by měly mít zpracovanou strategie regulace pro každý druh, jehož stav začíná být uspokojivý/žádoucí.

Proto se mi cíl popsaný v článku jeví jako krok správným směrem a doufám, že jednak vyjde, jednak nezůstane osamocen.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

18.2.2021 15:21 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Pokud bude stát vykupovat každou půdu zaplavenou bobrem , za pár let zanikne soukromé vlastnictví půdy.
Řešením je zařadit bobra na jídelníček
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

18.2.2021 19:47 Reaguje na Petr Pekařík
Ať si půdu vykoupí jeho fandové a ne stát. Podle mantry
o soukromém vlastnictví, je přece nejlepším vlastníkem
soukromý vlastník. Mohou se pak kochat vzniklými bažinami
a změtí bobry pokácených stromů. Mám dojem, že už je těch
bobrů dost a nehrozí jim už vyhynutí. Nevím, jaké jsou ty
cílové počty a která území budou ještě vyčleněna pro jejich
stavby. Když vidím u nás v řece kvanta pokácených stromů
a přijít opravdu velká povodeň, tak jsem zvědav, kdo bude
mít odvahu je uvolnit při zatarasení mostů. Možná Piráti
a aktivisté z Duhy je s nasazením života uvolní a mosty
zachrání. U nás už loni jeden putoval i zatrubněným
potokem tekoucím přes vesnici. Předtím se na zahradách posilnil na ovocných stromech a měl snahu rozhrabat i ochrannou hráz. Bohudík to vzdal a vrátil se do řeky.
Podařit se mu to, tak zaplavil zahrady a domy desítek
lidí. Od té doby lidé z okolí pečlivě pátrají po jeho
pobytových znacích a zákon nezákon mu ty jeho snahy
stoprocentně překazí.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist