Cena emisních povolenek v EU dosáhla nového rekordu, přesáhla 55 eur za tunu
Od prosince, kdy představitelé EU schválili přísnější cíle pro snižování emisí, si cena povolenek připisuje zhruba 60 procent. Minulý týden poprvé překonala hranici 50 eur.
Zdražování povolenek obecně znamená pro evropské elektrárny a továrny dodatečné náklady při spalování fosilních paliv, což má vliv mimo jiné i na ceny elektřiny.
Podle vyjádření hlavního ekonoma ČEZ Pavla Řežábka z minulého týdne patří mezi hlavní důvody růstu cen povolenek přebytek peněz na trhu, spekulace a rostoucí ambice Evropské unie v dekarbonizaci.
Německá vláda schválila nový plán, podle kterého Německo dosáhne neutrality emisí skleníkových plynů v roce 2045, což je o pět let dříve proti původnímu záměru. Německo tak chce v ochraně klimatu postupovat rychleji než celá Evropská unie, která s neutralitou počítá v roce 2050.
Evropská komise uvedla, že počet povolenek v oběhu se loni zvýšil, protože pandemie covidu-19 vedla k poklesu emisí. Na konci loňského roku bylo podle komise v oběhu zhruba 1,579 miliardy povolenek, tedy o 14 procent více než před rokem. Komise se proto rozhodla, že z budoucích aukcí stáhne 378,9 milionu povolenek a umístí je do rezervy pro stabilizaci trhu.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (10)
Jaroslav Řezáč
13.5.2021 11:55Pavel Hanzl
13.5.2021 21:13 Reaguje na Jaroslav ŘezáčKarel Tejkal
13.5.2021 12:39Jiří Daneš
13.5.2021 14:28 Reaguje na Karel TejkalPavel Hanzl
13.5.2021 21:12 Reaguje na Karel TejkalPavel Hanzl
16.5.2021 20:16 Reaguje naBudoucnost české energetiky po Vrběticích je plynová. Zdá se, že pokusy stavět další jaderné bloky v ČR v dohledné době skončí. Proč to nevypadá s jadernou energetikou u nás dobře? Před Vrběticemi byli ze čtyř uchazečů o dostavbu Dukovan jen dva reální. Korejský KHNP a ruský Rosatom. Ti skutečně úspěšně staví jaderné elektrárny. Korejcům se v Abú Dhabí podařilo uvést letos v dubnu do provozu první reaktor elektrárny Barakah. Rosatom loni dokončil a spustil jadernou elektrárnu Ostrovec v Bělorusku. Že by něco dostavěli v poslední době Westinghouse a EDF se říci nedá. EDF staví v současné době dvě jaderné elektrárny. Jednu ve Francii ve Flamanville od roku 2007 a ne a ne ji dostavět. Poslední termín spuštění je 2022. Náklady mezitím stouply ze 3,3 mld euro na 19,3 mld euro. Podobné je to ve finském Olkiluoto, kde EDF staví jadernou elektrárnu od roku 2005 a poslední termín spuštění je též rok 2022. Americko - kanadská firma Westinghouse Electric Company v roce 2017 požádala o ochranu před věřiteli podle článku 11 amerického bankrotového zákona. Následně ukončila na neurčito výstavbu jaderné elektrárny v lokalitě Summers v USA. Shrnuto a podtrženo, v tuto chvíli, díky vyřazení Rosatomu po Vrběticích, existuje jediná firma, která je v ČR schopná postavit jadernou elektrárnu a tou je korejská KHNP, k tomu ovšem potřebuje souhlas Francie, která drží „jaderné razítko EU“ a podporu USA. KHNP nejspíše nedostane ani jedno ani druhé a jádro se tedy v ČR stavět nebude.
Co tedy bude? Budou se stavět plynové elektrárny, což vlastně předpokládá i stále platná energetická koncepce ČR. Ta pracuje se dvěma variantami budoucnosti české elektro - energetiky: 1. OZE, jaderné elektrárny a plyn, 2. OZE a plyn. Minulý týden jsme přepnuli na variantu 2, se kterou se vždy počítalo, ale kterou jsme nechtěli. Jen zbývá dodat, že při této variantě budeme platit „jako mourovatí“ a pokud nebude dostavěn Nord Stream II. a budeme závislí na „Freedom Gas“ z USA či na plynu z Kataru, tak jako „dvojnásobně mourovatí“. Zatím to akorát nikdo neřekl těm, co to budou platit, tedy spotřebitelům a daňovým poplatníkům ČR.
Svatá Prostoto
14.5.2021 12:39 Reaguje naPavel Hanzl
16.5.2021 20:26 Reaguje naDiverzifikace zdrojů.
Tím se odlehčí centrálním zdrojům i přenosové síti a může se přecházet na OZE ve velkém, rozvíjet akumulace i moderní SMR systěmy, kde nestavíte žádné mastodonty.
Samozřejmě tam má místo i plyn, ale nemusí být nijak dominantní a časem může přecházet na vodík, vyráběný z přetoků OZE, především fve.